19:55 28. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
10333
Sledujte nás na

Asi je to jediná zahraniční mise naší armády, na kterou můžeme být právem hrdí. A asi proto se o ní tak málo hovoří. I když právě teď si připomínáme její třicáté výročí. Jde o operaci Pouštní bouře, první válku v Zálivu.

Písek, hořící ropné věže a bojechtiví Arabové. Před třiceti lety se tehdy ještě Československo připojilo k mezinárodně schválené, světovými velmocemi i OSN, koalici, která měla za úkol vyřešit situaci na Blízkém východě. Podařilo se to i s našim přispěním. Ale z nějakého důvodu o tom současná vládní garnitura mlčí. Sputnik vám poví, jak to bylo.

Pouštní štít

Dne 23. září 1990 vyslovilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR souhlas s účastí česko-slovenské protichemické jednotky v řešení krize v Perském zálivu. Za pouhé dva měsíce byl proveden výběr dobrovolníků a příprava techniky, včetně sladění činnosti skupin. Koncem listopadu 1990 hlásil velitel připravenost jednotky k vyslání v počtu 169 osob. Protichemickou jednotku přepravilo do Království Saúdské Arábie v období od 11. do 14. prosince 1990 třináct obřích letounů C-5 Galaxy.

Česko-slovenská protichemická jednotka se tak stala součástí koaličních vojsk a byla připravena plnit úkoly v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Hlavním cílem vojenské operace pod názvem Pouštní štít bylo vytlačit irácká vojska z Kuvajtu.

Na Štědrý den roku 1990 zaujala čs. jednotka prostor v severní části Království Saúdské Arábie v poušti poblíž města Hafr Al-Batin. V průběhu následné bojové operace pod názvem Pouštní bouře se čs. jednotka přemístila z výchozího prostoru až k hranicím Kuvajtu. Postupovala s vojsky prvního sledu a překročila hranice Kuvajtu.

Na území Kuvajtu prošla československá jednotka známou Saddámovou linií minových polí a ukončila svou válečnou pouť pouze několik kilometrů jižně od hlavního města Kuvajtu nedaleko od hořících naftových polí.

V době svého nasazení protichemická jednotka kvůli nešťastné náhodě ztratila jednoho muže – četaře Petra Šimonku, který byl in memoriam povýšen do hodnosti podporučíka, a měla celkem čtyři raněné.

Československá protichemická jednotka splnila všechny válečné úkoly v operacích Pouštní štít i Pouštní bouře. Byla oceněna medailemi a vyznamenáními za podíl na osvobození Kuvajtu.

Najdi 10 rozdílů mezi minulostí a přítomností

A teď? Teď se na veterány první války v Zálivu zapomíná. Na třicet let staré medaile padá prach. Přednost v médiích hlavního proudu dostávají vojáci, kteří bojovali a bojují za zájmy Severoatlantické aliance nebo USA v Afghánistánu. Případně ti, kteří pomáhají Francii s neokolonialismem v africkém Mali.

Jenže, je tu zásadní rozdíl. První válka v Zálivu, jak bylo výše zmíněno, byla mezinárodně posvěcená operace. Všechny mocnosti se shodly na tom, že je třeba iráckého prezidenta Husajna zastavit a přinutit přestat s okupací Kuvajtu. Bylo to poprvé a asi naposledy, kdy USA, SSSR a Evropa měly zájem na míru v konfliktu na Blízkém východě a taky měly snahu ho nastolit.

A co máme dnes? Západ místo boje s islamistickými teroristy škodí v Sýrii. Naši vojáci jsou v mezinárodních misích, které nemají pevnou podporu mezinárodních organizací a všech velmocí (RB OSN schválila mezinárodní misi v Afghánistánu a vyzvala EU k další podpoře malijské vlády, pozn. red.). Jsme zataženi do okupace cizích států proti našim národním zájmům.

Je příjemné vidět, že se v parlamentu něco děje. Hnutí SPD Tomia Okamury chce prosadit, aby naši účastníci války v Zálivu byli za své nasazení oceněni, a bude navrhovat, aby některý z útvarů české armády nesl čestný název připomínající skvělé výsledky nasazení našich specialistů radiačního průzkumu a chemické ochrany v Kuvajtu.

Fámy o americké armádě

Sputnik o první válce v Zálivu a iniciativě SPD ocenit veterány této války hovořil s renomovaným expertem – poslancem za SPD, místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalým diplomatem Jiřím Kobzou.

„Byla to první velká vojenská mise české, respektive tehdy ještě československé federální armády za hranicemi státu i Evropy. Zúčastnila se jí polní nemocnice a protichemická jednotka, která si svou odborností získala veliký respekt u spojenců,“ říká populární politik.

Hnutí SPD navrhne ocenění českých vojáků, kteří bojovali za osvobození Kuvajtu od okupace. Co k tomu SPD vede?

„Já sám jsem navrhoval vyznamenat protichemickou jednotku nasazenou v Kuvajtu prezidentskou standartou. Bohužel to nebylo možné, protože tato jednotka v mezičase byla již rozpuštěna. Vojáci si za odvedenou práci zaslouží ocenění,“ domnívá se politik.

Jinou otázkou je podle něj důvod nasazení, anebo otázka, proč se spojenecký (proti)útok tehdy zastavil na iráckých hranicích. „Proč George Bush vyprovokoval šíitské povstání na jihu Iráku a kurdské povstání na severu a potom nechal Saddáma Husajna, aby povstalce rozstřílel a vyplynoval. Mám na mysli třeba tragédii kurdské vesnice Halabija. Zlí jazykové (jistě úplně nepodloženě) tvrdí, že to bylo proto, že kuvajtský emír si najal americkou armádu, aby mu vrátila jeho Kuvajt, za 84 miliard dolarů kuvajtského státního pokladu. Protože však nedostala zaplaceno za obsazení Iráku, zastavila se na jeho hranicích,“ míní pan Kobza.

Když USA spolupracovaly s SSSR

Je nějaký rozdíl mezi operací v Kuvajtu a soudobými operacemi v Mali a v Afghánistánu, kterých se čeští vojáci účastni?

„Někteří čtenáři by si mohli snad myslet, že jde o stejná nasazení. Osobně si myslím, že naši vojáci v žádné z těchto akcích nemají co dělat, i když nepodceňuji význam těchto akcí z hlediska výcviku a bojových zkušeností - bohužel na naší straně často nedoceněných, jak je vidět na vysoké fluktuaci zkušených vojáků,“ míní bývalý diplomat.

A na závěr klíčový dotaz. Proč se o nasazení československých vojáků v Kuvajtu příliš nehovoří? Zejména v porovnání s Afghánistánem? Protože jsme tehdy nebyli v NATO?

„Také bych to rád věděl. Ale, ano, může to klidně být i proto, že šlo de facto o poslední velkou vojenskou operaci v soudobých dějinách, která proběhla zcela v souladu s mezinárodním právem, měla mandát Rady bezpečnosti OSN, na její přípravě a koordinaci spolupracovaly všechny relevantní velmoci, zejména USA a tehdejší SSSR. Byla to ještě doba skutečných konzervativních státníků a politického realismu. Ta už je bohužel dávno pryč,“ říká poslanec za SPD Jiří Kobza.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Plovoucí Saddám“ Davida Černého v Büdelsdorfu: „Nesporná provokace“
Rúhání pohrozil Trumpovi osudem Saddáma Husajna
Za Saddáma bylo čistěji, bezpečněji. Český arabista promluvil o tom, jak přemýšlí Iráčané
Vnučka Saddáma Husajna: Z Iráku jsem si vzala pouze kalhoty a tričko (FOTO)
Štítky:
Jiří Kobza, Česká republika, dějiny, armáda, Saddám Husajn, Irák, Kuvajt
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář