12:20 29. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
82062
Sledujte nás na

Nejspíše si řeknete, že jde o zastaralou a omšelou technologii, když se jedna opoziční síla v nějaké zemi připravuje na volby s jediným cílem, a sice zpochybnit jejich výsledky a uspořádat kvůli tomu „pouliční“ převzetí moci. Některým prostomyslným opozičníkům v nevyspělých zemích to může připadat jako lákavá hra, ale…

Představte si, že tento scénář, který Amerika se spojenci dříve exportovala do vzdálených končin světa jako zastaralé, ale stále ještě téměř použitelné zboží, se začne najednou odehrávat v samotných USA. Co se pak stane? Jenže právě to už se děje, a to zrovna teď.

V USA došlo tento týden k podivné události, kterou byl sjezd Demokratické strany na dálku. Jedním z hlavních témat bylo právě tohle: jak a kdo by mohl nesouhlasit s výsledky listopadových prezidentských voleb.

O tom se vlastně mluví již dlouho. Připomeňme například záhadný červencový článek v britských novinách The Telegraph. Záhadný proto, že líčí jistou skupinu amerických politiků a expertů (ti mají podle pravidel hry zůstat nejmenovaní), kteří svolali již na jaře tajnou videokonferenci na téma, co může začít po těchto listopadových volbách. Experti ale byli v rozpacích, protože jim vyšel úplný thriller.

Samozřejmě tím vzniká otázka, zda k tomu vůbec došlo. Když ano, pak jde o projev zjevných politických názorů: účastníci konference nemají rádi Donalda Trumpa a zformulovali na své schůzce úkol: jak zabránit právě prezidentovi USA, aby popřel výsledky listopadových voleb.

Experti (jsou-li reální) poznamenali: volby se mají konat 3. listopadu, ale nový prezident nastoupí až 20. ledna. Ale… kolik toho dokáže udělat legitimní a výkonný Trump za tyto téměř tři měsíce? Může svému podřízenému, hlavě poštovní služby, nařídit, aby přestal přijímat volební lístky zaslané poštou. Anebo dokonce použít dvě stě let starý zákon o vzpouře. Znovu opakujeme, že na to má Trump absolutně legální právo.

Je tu ale drobná nuance: scénář thrilleru se nepodaří, když budou výsledky hlasování nerozhodné. Když republikáni získají třeba 80 % hlasů (to ale sotva), pak demokraté nebudou moci vystoupit proti a prohlásit, že ústřední volební komise byla podplacena, a použít další exportní pouliční technologie.

Spory, včetně toho na nynějším údajném sjezdu demokratů, se zatím týkaly jedné technické podrobnosti voleb, a sice korespondenčního hlasování. Je to taková léčka, do které chytili demokraté sebe samotné. Je známo, že v mnoha zemích, včetně USA, již dávno existuje korespondenční hlasování, a to bez žádných problémů. Dnes ale očekávají, že ho použije místo obvyklých pěti procent až dvacet procent voličů. Je jasné, proč. Samozřejmě kvůli koronaviru.

Všem je ale jasné, že právě demokraté používají a stupňují masovou koronavirovou paniku ve vlastním zájmu, počínaje tím, že v jejich státech měli tvrdou karanténu, kdežto u republikánů tomu bylo naopak. A výsledek? Heslo „republikáni nás zabíjejí“, kolaps ekonomiky (což funguje i proti vládnoucím republikánům) a masová agitace demokratů za hlasování na dálku.

A v důsledku toho právě v jejich státech posílají masově hotové hlasovací lístky voličům domů a republikáni šíří zprávy o tisících vyrobených (samozřejmě v Číně) falešných průkazů, se kterými se dá získat jakékoli množství těchto papírů. Redakční článek The Washington Post poskytl návod poště a Kongresu (aby na to poště vyčlenil prostředky). Trump zase zveřejňuje tweety o tom, že kvůli korespondenčnímu hlasování čekají USA „nejšpinavější volby v dějinách“.

Volby tedy mohou být takové, že republikáni nebudou mít možnost popřít jejich výsledky. Ale ani demokraté se fakticky nesmířili s minulým zvolením Trumpa a každý den vysvětlují Americe, že se zbláznila.

Vraťme se ale k otázce, co se stane, když nikoli v Gruzii, na Ukrajině nebo v Bělorusku, ale v samotných USA začne hra s neuznáním výsledků voleb.

Pak to bude začarovaný kruh. Jedna věc je, když učitelé demokracie mohou vysvětlovat žákům, jaká má tato demokracie být. Ale když samotní učitelé ztroskotají, budou volby jako způsob zjištění, kdo má vládnout v zemi, připraveny o smysl a brzy již nebudou existovat. Všude.

Myslíte si snad, že volby (ne municipální, jako třeba v athénském polisu, ale ty všeobecné) byly vždy a vždy i budou? Existují asi 200 let, což je v dějinách jen okamžik. Například ve Francii se první prezidentské volby konaly až v roce 1848, a přitom se tehdy zvolený vůdce, jménem Bonaparte, za tři roky prohlásil císařem, druhým z dynastie. V některých zemích zase čítá tato tradice pouhých několik desetiletí. Předtím po tisíciletí existovaly monarchie, které mimochodem dosud existují ve 30 zemích. A ty v klidu přečkají demokracii, když se bude i nadále rozkládat.

Ve skutečnosti se původně mělo za to, že volby představují proces výběru na nejvyšší post, nikoli bloggerů (anebo jejich žen), ale lidí s největšími zkušenostmi a dlouhým obdobím státní služby, se znalostí země a světa a s dalšími hodnotami. Také s dobrými osobními vlastnostmi. Dnes (citujeme z jedné z běloruských diskusí) se děje tohle: „Demokracie je, když se gramotní a zodpovědní lidé bezmocně dívají na to, jak nevzdělanci a zaháleči volí jako hlavu státu nevzdělance a zaháleče.“

Když technologie výšeuvedeného procesu znamená únik do přízračného světa Nazgûlů (zoom a dalších druhů kontaktů na internetu), když z tohoto světa, jako dnes v USA, přiletí do toho reálného tisíce volebních lístků, pak se monarchie vrátí do našeho světa dokonce rychleji, než si kdokoli myslí.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Trump se vyslovil proti summitu o Íránu, který navrhl Putin
Trump prohlásil, že zváží možnost udělení milosti Snowdenovi
Anti-Trump? Poučí se američtí demokraté od svých českých pokrokových žáků? Robejšek o paradoxech sjezdu pestrosti
Štítky:
prezidentské volby
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář