23:32 27. září 2020
Názory
Získat krátkou URL
4650
Sledujte nás na

Příčovy P.S.: Níže interview s doc. Petrem Žantovským, doktorem věd Budilem a policejním exprezidentem Novotným. Do záběru se dostal „náhodou“ prolétavší Mi-24; tento bitevník obkroužil setkání intelektuálů v Příčovech, dokonce na něj provedl simulovaný nálet. Sluníčkáři akci nenarušili, tvrdili, že se bojí, že na ně zas poletí jablka jako loni…

Úvodem: Letošní Příčovy měly bohatý debatní program. Jenže fakt, že vystupovali také aktivní politici, způsobil, že se letos „šprajcl“ bývalý policejní ředitel – nynější předseda Asociace nezávislých médií – Stanislav Novotný, kterýžto do Příčov letos nedorazil. Dalo nám tak velkou práci přimět jej alespoň k pár řádkům komentáře. Pár slov nám řekla i opodál postávající hrstka odpůrců setkání. Menší účast odpůrců – bylo jich „pět-a-půl“ – kompenzovali neoliberální aktivisté alespoň tím, že byli omotáni duhovými vlajkami, … à propos: písničkář Pepa Nos Sputniku v jednom intermezzu prozradil, s čím pojídá právě chleba... Rozhovory jsou zkráceny, jejich autentickou podobu vizte ve videích na FB Sputniku.

Budil: O degradaci školství

Sputnik: Hovořil jste na panelu o krizi školství na Západě. Jak se právě západní školství vůbec do krize dostalo?

Prof. RNDr. Ivo Budil, Ph.D., DSc.: Zaměřil jsem se na vysoké školství – což byla ta komparativní hodnota (výhoda, pozn. aut.), kterou v raném novověku Západ získal nad jinými euroasijskými civilizacemi. Ještě v 17. a 18. století se za velký vzor skutečného vzdělávání považoval konfuciánský model výběru čínských císařských úředníků. Západ v raném novověku toto překonal, postavil laťku vysoko, takže v 19. století měl zdaleka nejefektivnější vzdělávání jak v technických, tak humanitních oborech. Načež ve 20. století, zejména ve 2. polovině, se systém dostává do krize a Západ ve srovnání s konkurenty začíná ztrácet…

Západ si zakládá na individualitě. Dokonce tu máme v dějinách ony individuální polyhistory. Máme tu přístupné knihovny, tekoucí záchody a létáme do kosmu. Dalo by se říci, že západní koncept je doladěn, přesto „něco“ skřípe. Co? Proč?

Domnívám se, že Západ především z ideologických důvodů nedokáže už tak dobře jako v minulosti využívat své lidské zdroje, svoji kognitivní sílu, svoje talenty. Po druhé světové válce se z anglosaského světa rozvinula myšlenka, že každý občan, který na to má, by měl dosíci středoškolského vzdělání. Tento koncept během několika desetiletí přijaly snad všechny rozvinuté země. Ono to i fungovalo. Ukazovali se lidé, kteří vystudují střední školu a mají odpovídající kvalifikaci, dovednosti, kompetence, jsou ve své většině schopni najít produktivní uplatnění, významné pro společnost. Nebyla náhoda, že to byla doba vysokého hospodářského růstu. Všeobecná dostupnost středoškolského vzdělání a hospodářsky růst spolu korelovaly.

Poté však, asi od 60. letech, vlivem módních ideologií se rozšířila představa, že střední škola nestačí. Příslušník rozvinuté západní civilizace by měl mít vysokoškolské vzdělání. V 90. letech 20. století tahle idea došla i do naší republiky. Ukázalo se, že absolventi vysokých škol na rozdíl od předcházející generace, navzdory tomu, že mají vyšší titul, nenajdou ve společnosti takové uplatnění, které by pro ně bylo důstojné a pro společnost produktivní. Začíná stagnace. Paradox: dostupnost VŠ vzdělání a ekonomická stagnace začaly korelovat. S tím souvisí i expanze či exploze oborů, které jsou neužitečné, které narušují tradiční západní společnost, které ji podrývají, a tím západní společnost ochromují. Hůře se pak konkuruje jiným civilizacím.

Systémově řečeno – odkud pramení chyba? Kdo inicioval chod věcí tak, že je nyní poptávka po „zbytečných“ vysokoškolských titulech? Že vzdělání samo sebe začalo devalvovat?

Stopu vždy hledejme u elit, ať intelektuálních či politických. Objevila se určitá idea emancipace člověka, možnosti dosáhnout co největšího rozvoje jeho intelektuálního potenciálu. Ale to není pro každého. Mnozí lidé byli daleko šťastnější jako kvalifikovaní řemeslníci.

Může za to tedy člověk, který prahne po vysoké škole, byť mu to není dáno (intelektuálně)? Nebo za to může ten, kdo mu vnucuje koncept VŠ a kdy daný jedinec nevnímá pro sebe žádnou jinou alternativu? Jak se díváte na to, že za socialismu bylo u nás běžné, že třeba herci či politici měli praktické vzdělání – znali řemesla, neztratili by se řekněme ve výrobě… Lidé byli manuálně zdatní i současně kultivovali ducha. Toto se dnes vytrácí…

Může za to ten, kdo mu to (člověku) vnucuje. Kdyby byl model společnosti nastaven jinak, člověk by našel uplatnění v oboru, který odpovídá jeho mentální a manuální schopnosti – byl by produktivní a spokojený. Nemyslím, že to bylo pouze v socialistické společnosti. Byla to vlastnost západní civilizace jako takové. Možná u nás to bylo z určitých ideologických důvodů dovedených do extrému. Ale něco podobného existovalo i v USA.

Nakonec Marilyn Monroe pracovala původně v letecké továrně.

Přesně tak, lidé se nestyděli.

U Tofflerů jsem ve vizi postindustriální společnosti četl, že technologie nyní způsobují, že není potřeba, aby pracovali všichni. Jsou tu „zbyteční“ lidé. Panuje představa, že je třeba zredukovat početní stav společnosti, viz jejich kniha Nová civilizace.

Potřebujeme nové hranice (výzvy, pozn. autora). Ta civilizace v minulosti, která si určila hranice, za které nešla, se stala slepou vývojovou větví. USA, když dosáhly Pacifiku, zdálo se, že dál expanze nebude. Pak ale přišel Kennedy a hranice posunul do vesmíru.

Poslední ohlédnutí za příčovským sletem vlastenců a intelektuálů
Vladimír Franta
Poslední ohlédnutí za příčovským sletem vlastenců a intelektuálů

Česká elita nevytváří nové perspektivní obory. Naopak jsme svědky škrtů a restrikcí… Lidé jsou strašeni jinými kulturami, Ruskem, Čínou. Přitom bychom mohli s těmito civilizacemi spolupracovat na velkolepých projektech. Proč se to neděje? Nebo děje?

Bohužel jsme v mentální defenzívě. Čína má velké aspirace, které odpovídají jejímu potenciálu. Rusko má velké aspirace, které odpovídají jeho potenciálu i jeho velkosti a minulosti… Na jejich aspirace my musíme produktivně reagovat. Rozvojem našich nejsofistikovanějších schopností, které máme. Myslím, že naši rivalové i soupeři vůbec vždy ocení produktivní reakci z druhé strany.

Pořád se mi zdá, že reálnou hrozbou je, když už, tak např. covid-19, pokud existuje v té formě, jak se o něm mediálně hovoří. S Ruskem a Čínou se lze domluvit. Nevytváříme si tu vlastně pseudoproblémy, viz strašení hybridními hrozbami?

Předpokládám, že řada čs. výzkumných i akademických podniků jistě s čínskými, ruskými i US partnery spolupracují, bez ohledu na to, co se vesměs povídá.

Jste akademikem, máte nyní politické ambice. Půjde sloučit vědu, svět akademický se sférou reálné politiky?

Budu se snažit. Intelektuál by se neměl štítit reálného života. V okamžiku, kdy intelektuálové nežijí praktický život, přestávají být intelektuály a umělci.

Žantovský: Jak zahájit dialog s tou druhou stranou

Sputnik: Co vás nejvíce na akci v Příčovech zaujalo? (Poznámka – během rozhovoru s docentem Žantovským se nad příčovským zámečkem zjevil vojenský vrtulník, který dokonce provedl simulovaný nálet, dobře poslouchejte zvuk v pozadí…)

doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D.: Zaujala mě jednota v různosti. Sešli se zde ekonomičtí liberálové i marxista na volné noze (Skála). Tito všichni jsou nespokojeni s okolním světem, resp. se způsobem, jak nás nutí přistupovat na jeho pravidla, jakým způsobem oklešťuje naše svobody. Myslím, že žádnou jinou podobnou akci jsem neviděl. Většinou se takto schází jednotlivé skupiny, zde se sešlo mnoho různých lidí s různými názory a dokáží spolu komunikovat. To je to, co chybí naší společnosti.

Slyšeli jsme, že sem míří jakási vzdoroakce… Co udělat ve společnosti, aby lidé napříč sociálními bublinami obnovili dialog? (Podle původní zprávy, kterou jsme v tu chvíli měli, se prý aktivisté z Milion chvilek pro demokracii, Romea, Antifa chystali na příčovskou akci. Ukázalo se, že hrstka odpůrců, která nakonec akci nenarušila, se hlásila k místním obyvatelům; vzdoroaktivisté popírali svou příslušnost ke Chvilkařům.)

Zde je podstatné, že se na setkání vlastenců sešli různí lidé. Pokud proti nim někdo bude křičet, je to jen křik, za kterým není žádná protihodnota. A co dělat, aby lidé hovořili napříč sociálními skupinami? Je třeba zrušit cenzuru.

Novotný: Vyhněme se zbytečným třenicím

Místo doslovu názor bývalého policejního prezidenta, který na akci v Příčovech záměrně nedorazil. Jaký měl pro to důvod?

Stanislav Novotný: Je dobře, že se lidé scházejí a diskutují, dokud to zvrácený systém brutální plutokracie (vláda úzké skupiny bohatých) stále ještě umožňuje. To je stručný a snad i povinný komentář k letošnímu vlasteneckému setkání na zahradě příčovského zámku. Je také dobře, že na setkání nepřijelo méně lidí než loni.

Ptáte-li se však, proč jsem se letos akce neúčastnil, musím, ač nerad, poznamenat, že spojování širokospektrálního vlasteneckého setkání se stranicko-politickou agitací nepovažuji za šťastné. Když se tedy organizační výbor rozhodl obsadit panelové diskuse aktivními politiky, či kandidáty v nastávajících volbách, nedokázal jsem takovou koncepci přijmout za svou. Původní dohoda totiž politiky posílala do obecenstva a předpokládala, že kvalifikovaní lidé budou popisovat stav země v jednotlivých oborech. Politici se jich měli naopak pokorně ptát. Pro politická kázání mají straníci jiné příležitosti, někteří se už dávno měli předvést svými činy. To říkám i navzdory tomu, že s řadou z nich sympatizuji.

Myslím, že na podobné chyby si musíme dát pozor. Došlo ke zbytečným třenicím uvnitř samotných politických stran i mezi potenciálními spojenci navzájem. Řada odborníků se nechtěla stranickostí kontaminovat, a tak participaci odmítla. Výraznější stranická neutrálnost by jistě prospěla vyšší účasti, kvalitě sděleného i normální lidské komunikaci. Tak snad příště.

Sputnik děkuje všem za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Foto Xavera ze setkání vlastenců v Příčovech pobouřilo kavárnu a komunisty. Čtěte, co radní ČT odpověděl kritikům
Kauza snímku Xavera s Vandasem má dohru. Šarapatka vytasil další foto moderátora z vlasteneckého setkání v Příčovech
Příčovy 2020: Proč na sraz vlastenců přiletěl vojenský vrtulník?
Štítky:
setkání
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář