04:20 21. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
8413
Sledujte nás na

„Kdo ve svém okolí spatří člověka ve vojenském, nechť toto ihned oznámí Závodní stráži, neboť je podezření, že dotyčný je voják.“ Absurdní hláška z oblíbené filmové komedie Copak je to za vojáka se tak nějak hodí k našemu článku. Ve vojenském chce být stále více Čechů. Svobodník Kouba je v tom ale nevinně.

O vstup do armády už letos projevilo zájem stejné množství lidí jako za celý loňský rok. I když část z nich nesplnila základní požadavky na zařazení do výběru, podařilo se již armádním personalistům splnit letošní rekrutační cíl. Obsazen je i první kurz základní přípravy na příští rok.

S touto radostnou novinou se podělila s médii Lenka Šmerdová, která radí náčelníkovi generálního štábu Aleši Opatovi v oblasti náboru. „Letošní rekrutační cíl byl 1 740 nových vojáků, ten o něco překročíme," uvedla paní Šmerdová.

V letošním roce se dosud registrovalo 8 545 uchazečů o vstup do armády, do výběru bylo zařazeno 5 569 uchazečů. Od ledna do srpna z nich bylo přijato 1 453 nových vojáků, z toho 297 žen. Nástupní termín pro poslední letošní kurz je na začátku října. Za celý loňský rok registraci podalo 8 558 lidí, oproti letošku jich bylo do výběru zařazeno více, a to 6 844. Za rok 2019 armáda přijala 1 982 uchazečů, z toho 264 žen. Uchazeči, kteří jsou zařazeni do výběru, musí splnit zdravotní a fyzické testy. Podle Šmerdové kontrolou zdraví neprojde 30 až 40 procent adeptů.

Armáda si letošní zvýšený zájem vysvětluje tím, že v nejisté době se uchazečům resort ministerstva obrany jeví nejen jako atraktivní, ale také jako odpovědný a spolehlivý zaměstnavatel. Pomohlo podle ní také to, že vojáci byli vidět, jak pomáhají se zvládáním pandemie.

Na ministerstvu obrany k letošnímu 1. lednu pracovalo 25 899 vojáků z povolání, z toho přímo u armády sloužilo 22 105, další pak byli zařazeni u Vojenské policie či u Vojenského zpravodajství. Do roku 2030 chce mít armáda k dispozici 30 tisíc vojáků.

Co to je za zvláštní signál doby? Pokud dobrovolná vojna je symbolem jistoty, tak to asi naší republiku po tučných letech čeká nějaká nouze. Jinak si to nelze vysvětlit. Místo stability v civilu hledají oporu v uniformě. To není dvakrát výtečné vysvědčení pro vládu.

O rostoucím zájmu o vstup do armády Sputnik hovořil se Stanislavem Mackovíkem, známým politikem, bývalým poslancem KSČM a členem sněmovního výboru pro obranu.

„Přišla další vlna, ze které se vygeneruje větší počet lidí sloužících za peníze v armádě. V roce 2020 chtěla armáda rekrutovat celkem 1 742 nových vojáků. Tohle číslo se asi podaří trochu překročit. Na rok 2021 plánují vojáci přijmout 1 600 dalších lidí. Pak ale schází čísla - kolik lidí v letošním roce opustí a z jakých pozic. Armáda nabízí ‚pracovní´ uplatnění za relativně dobré peníze a určitou jistotu místa na nějakou dobu. To všechno motivuje určitou část populace ke službě.

Podle zveřejněných údajů se letos registrovalo 8 545 zájemců a do vlastního výběru postoupilo 5 569 lidí. V měsících leden až srpen 2020 přijalo vojsko 1 453 nových vojáků. Nově do armády přišlo 297 žen. Zajímavé je poměrně velké číslo lidí nevpuštěných do výběru v letošním roce, tedy celkem 2 976 osob. To má také výpovědní hodnotu, že až tolik lidí nesplní ani kritéria na zahájení výběrového řízení. Je to takový malý průřezový průzkum společnosti. V roce 2019 armáda přijala 1 982 uchazečů a z toho bylo 264 žen. Registrováno bylo 8 558 lidí a do výběru postoupilo 6 844 osob. Celkem 1 714 lidí nesplnilo podmínky," říká známý politik.

Čím by mohl být způsoben tento zájem? Mohlo se na to podepsat strašení zahraniční hrozbou, které provádí média hlavního proudu

„Jaké zahraniční hrozby? Existují pouze dvě skutečné hrozby. Jednou je mezinárodní terorismus a druhou je vládní terorismus USA, který se šíří prostřednictvím NATO. ČR je součástí NATO a tato aliance se stále více tlačí ke hranicím Ruské federace. Čím jsou základny NATO blíže k ruský hranicím, tím více se vojáci NATO cítí ohrožení. Rozhodně se nedomnívám, že je velký zájem českých rekrutů nechat se vysadit v brzké době u Kursku nebo u Vitebsku a následně se jako zajatci účastnit pochodu po Rudém náměstí.

Naše armáda za léta svého přerodu v úderný klín NATO jistě vstřebala i lidi ochotné prolévat krev za strýčka Sama. Nicméně většina lidí rekrutovaných do AČR dělá svoji práci jako obživu a nikoliv jako léčbu svého mindráku v první linii," míní pan Mackovík.

Potřebuje česká armáda víc profesionálních vojáků? Současný stav nestačí?

„Armáda v naší zemi je cvičena jako servisní - podpůrné uskupení hlavních sil NATO. Má zajistit hlavně logistické přežití NATO, tedy spojenců TOP 09, ODS, KDU ČSL, Pirátů a dalších pravověrných partají.

Počty sil a prostředků naší AČR jsou tak malé, že v případné válce směrem na východ se bude zmiňovat hlavně aktivita agilních a po americku vychovaných útvarů. Dnes AČR schází řidiči, letečtí technici, elektromechanici, IT odborníci. Univerzita obrany ani není schopna dodávat vojsku potřebný počet důstojníků a hledá vysokoškolsky vzdělané odborníky v civilu. V letošním roce na posty důstojníků nastoupí celkem 120 lidí z civilu. Dokonce se uvádí, že tři piloti vrtulníků přichází do služby z řad civilistů. Je evidentní, že současná populace není ochotna ani studovat vysokou vojenskou školu v prestižních oborech. Početní stav k letošnímu 1. lednu vykazuje celkem 25 899 vojáků z povolání. Přímo u armády slouží 22 105 lidí. A do roku 2030 si armádní uskupení plánuje dosáhnout počtu 30 000 osob.

Současný stav jasně ukazuje, jak hluboká je krize v podmínkách armády, když není schopna zajistit si personál. To už ani nemluvím o technice. Té moderní je málo a ta ostatní nemá obsluhu v požadovaných počtech. Naše armáda potřebuje zcela jinou koncepci a nepotřebuje být jen poskokem zájmů USA a Německa," říká expert na obranu Stanislav Mackovík.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Štítky:
Stanislav Mackovík, Armáda ČR
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář