13:51 01. prosince 2020
Názory
Získat krátkou URL
,
202390
Sledujte nás na

Sputnik přináší setkání s bezpečnostním analytikem Jaroslavem Štefcem, bývalým členem Rady národních ředitelů pro vyzbrojování (NATO), který říká: „V rámci NATO jsem působil, vím, jak to tam funguje.“ Dotaz Sputniku byl, proč NATO u lidí klesá v důvěře. Pan Štefec nám ale poskytl docela výpravný rozhovor. Dotkli jsme se hned několikerých problémů.

Сelý rozhovor je v textové podobě mírně zkrácen. Na plnou verzi se můžete podívat na videu FB Sputniku.

Právní podstata smlouvy NATO a její praxe

Sputnik: Pane Štefci, zaujal jste mě svým výrokem, že armáda má být „černou dírou na peníze“. Domníval jsem se, že armáda v první řadě brání stát, teprve druhotně rýžovat prostředky. Také mě zaujal váš názor, že NATO vlastně neexistuje. Jak je to všechno, pane Štefec (mám vás oslovovat 1. pádem), jak je to vámi vlastně myšleno?

Jaroslav Štefec: Je to velice jednoduché, když se podíváte na znění Severoatlantické smlouvy: osobně jsem si ověřil, že mnoho poslanců, kteří neustále vzývají článek č. 5 (jenž je o tzv. vzájemné pomoci…), onu smlouvu neznají a nečetli ji. Vlastně papouškují věci, které slyšeli od někoho jiného.

Základem alianční smlouvy je článek č. 1, který je jako jediný závazný, avšak Alianci jako celek nezavazuje…  NATO je koncipováno jako sdružení zemí, které mají společný cíl – povinností všech členských zemí je řešit všechny spory mírovými prostředky, dále také v souladu s Chartou OSN.

Když bylo NATO v roce 1949 zakládáno, byla to reakce na komunismus, po spuštění tzv. železné opony. Šlo o obranný pakt, který čelil nebezpečí šíření komunistické ideologie (dle logiky NATO, pozn. aut.). Jednotlivé členské země měly konkrétní úlohy, které ovšem vespolně závaznými nebyly.

Vezměme proběhlé války, viz Korea. Formálně šlo jakoby o „policejní“ operaci, byla to však de facto válka. Co se týká Vietnamu, teď i Libye nebo Afghánistánu – jsou to regulérní války, které měly něco vyřešit… Řešení však nespočívalo v uplatnění mírových prostředků.

V uvedených případech se sáhlo k řešení válečnému (silovému). Historickým vývojem se NATO dostalo do situace, kdy se za prvé spory neřeší mírovými prostředky a kdy za druhé zmizelo to, co bylo ve smlouvě dříve, například vyjádření, že jednotlivé země by se měly připravovat na obranu vlastního území. Být ten či onen členský stát napaden, byli by ostatní členové s to poskytnout svoji pomoc, resp. dle článku č. 5. Avšak ani ten není ve finále závazný. Pokud se dnes hovoří o tom, že máme před spojenci závazky a že musíme posílat naše vojáky (armádu) do zahraničí… – je to nesmysl. Spíše jde o to, jak se v nějaké konkrétní situaci/věci rozhodneme pomoci.

České vojenské mise a zakázaná teritoria

Je v pořádku, že se čeští vojáci exponují v Mali? Tedy na africkém kontinentu? Co tam jako Češi děláme?

Narovinu říkám, že nevím… Údajně tam vedeme nějakou výcvikovou misi. Je to podobné, jako když se AČR v rámci NATO angažuje v Afghánistánu. Děláme to na základě jisté žádosti. Nemluví se o tom, že Afghánistán byl jediným historickým případem, kdy se argumentovalo článkem 5; pan Landovský nedávno hovořil, že v rámci NATO „jediná aktivace článku 5 byla kvůli útoku nestátního aktéra…“ Každopádně bylo to po teroristickém útoku na Dvojčata (11. září 2001). USA požádaly NATO o pomoc, protože byly napadeny. Vedení NATO to odkývalo. Všechny země Aliance tenkrát schválily vojenskou odpověď. Načež došlo k útoku na Afghánistán. Operace zpočátku nebyla schválena OSN. Teprve dodatečně byl souhlas OSN udělen.

Podobně naše angažmá v Mali: angažujeme se tam ale v rámci EU. V rámci Lisabonu jsou totiž jisté dohody, týkající se vzájemné obrany. Události v Mali znovu nejsou pod hlavičkou OSN. Česká republika se takto v Sahelu angažuje na žádost Francie, tedy tisíce kilometrů odsud… Tak daleko naše ekonomické ani politické zájmy nesahají. Nevíme ani, zda nám za to něco Francie platí. Pokud by platila, je to vlastně fungování našich vojáků v rámci žoldáckých jednotek. Nemá to nic společného s úkoly, které plní Armáda České republiky.

Známe případ Čecha, který bojoval na Donbasu a nyní je za to v Česku stíhaný. Za tyto věci dokonce padl trest. Jak to přijde, že někteří jiní Češi za své žoldnéřství (jinde ve světě) potahováni nejsou?

Zákony ČR určují, že občan ČR může sloužit v cizí armádě, pokud požádá o souhlas úřady. Nejsem si přesně jist, kdo to schvaluje. Tuším, že je třeba požádat o souhlas prezidenta. Dnes se býti žoldákem ale moc nepostihuje. Známe lidi, kteří sloužili v cizinecké legii, aniž se o to kdo zajímá. 

Pak tu jsou lidé, kteří prošli jinými armádami. Jediná dohoda, umožňující službu bez souhlasu prezidenta, je služba v izraelské armádě, když mají tito vojáci občanství Izraele (krom toho, že mají i české občanství)… Problém je v tom, když do mise vyšle stát svou armádu, musí o tom rozhodnout parlament. Důležité je posoudit, nakolik je takové vyslání v souladu se zájmy České republiky. 

Během protektorátu jsme tu měli vlastní vládní vojsko, bylo nasazeno v Itálii. Za dob ČSSR nás Sovětský svaz nenutil účastnit se bojů v zahraničních misích. Majíce plnou demokracii nyní, české vojáky do konfliktů ve světě posíláme; tito v zahraničí třímají zbraně – v lepším případě něco hlídají, v tom horším se účastní ostrých akcí. Váš názor na to? NATO byla původně organizace obranná. Zde vidím onu projekci síly, zcela nad rámec původního konceptu o obraně…

To je to, o čem jsem hovořil, když jsem řekl, že NATO neexistuje. NATO nenaplňuje své původní poslání. NATO je dnes něco jako EU, byť jeho součástí jsou též vzdálené země jako USA, Kanada, Turecko. NATO vykazuje podobné nedemokratické charakteristiky jako Evropská unie. Vzhledem k tomu, že jsem v rámci NATO působil, vím, jak funguje, resp. jak se některé věci v rámci členských zemí předjednávají, jak se prezentují.

Jakou jste měl funkci v rámci NATO?

Byl jsem členem jednoho z nejprestižnějších výborů, což je Rada národních ředitelů pro vyzbrojování… Jedná se vlastně o sbor jedovatých dědků, kteří rozhodují o tom, jak se v NATO budou utrácet peníze.

Jaké morální právo máme v ČR, když stále znovu omíláme své trauma z roku 1968? Vždyť sami dnes „spoluookupujeme“ jiné státy, resp. když participujeme na vojenských misích v zahraničí, viz výše?

Každá historická událost má určitý kontext. Fakt je, že co se stalo v roce 68, nebylo nejšťastnějším řešením té situace, která reagovala na tehdejší posílení NATO. Aliance tehdy v Evropě rozmisťovala rakety. Vím, že SSSR nutně potřeboval zaplnit „díru“, která zela mezi zeměmi Varšavské smlouvy a zeměmi NATO. ČR byla sakra velká díra, tato vedla z NSR na hranice tehdejšího Sovětského svazu. Pak také to byl Západ, kdo nemohl potřebovat, aby u nás zvítězil socialismus s lidskou tváří a začalo tu fungovat něco jako demokratický socialismus (proto proti invazi vojsk Varšavského paktu Západ nezasáhl, pozn. aut.). Nikdo to nepotřeboval. Stejně jako SSSR nepotřeboval liberální ČSSR. SSSR tu potřeboval mít armády, které by v případě potřeby odrazily akce NATO. K takovému střetu ovšem naštěstí nikdy nedošlo. Tolik k připomínanému roku 1968 a k srpnové okupaci.

Finance a neviditelná válka

Armádu jste v úvodu přirovnal k „černé díře“ na peníze. Lze to shrnout?

V zákoně o Armádě ČR se říká, že ta má bránit tuto zem, hranice. (Masaryk říkával: „O hranice se nejedná, o hranice se střílí.“) Dle zákona se má naše armáda dále připravovat na případné plnění spojeneckých úkolů, viz alianční článek 5. Neexistuje však, opakuji, závazek konkrétní vojenské pomoci. Černá díra znamená to, že v momentě, kdy se začne manipulovat spojeneckým závazkem, je to něco, co spolyká peníze, a to tak, že nekontrolovaně. Jde o důvod, který ospravedlní útratu velkého objemu prostředků, aniž to armádě z hlediska jejího primárního úkolu přináší jakýkoli prospěch, aniž se to jakkoli promítne do schopnosti armády bránit republiku. Bránění republiky je přitom snadno kontrolovatelná věc. Ale plnění spojeneckých závazků, to už tak moc transparentní není. Mimochodem, stát nemusí být napaden z venku, může jít o interní napadení. Lze tu uvažovat o různých vzpourách, viz, třeba když se něco znelíbí muslimské menšině, když někdo zásadním způsobem urazí islám.

Armáda jakožto černá díra na peníze funguje tehdy, když její prioritou jsou zahraniční operace. V armádě se ulívají peníze a neznámo, jak se s nimi nakládá. Tyto machinace se nejlépe přikryjí proklamacemi o tzv. spojeneckých závazcích…

Je Rusko hrozba?

Jedině, budou-li na našem území základny NATO… Jedině kdyby se na našem území objevil cíl pro potenciální ruský jaderný úder, který tady zatím – troufám si říci – není… 

Chcete-li zlikvidovat nějaký stát, je výhodné způsobit na jeho území chaos. Takto funguje filozofie, která byla v USA zformulována v 70. letech a která měla ulehčit vstup amerických vojsk. Jde o myšlenku hybridní války. 

Kladu si otázku, zda je náš stát ještě soudržný. Nevěřil jsem, že se dožiju realizace ideje komunistů, jde-li o likvidaci státu. U nás stát nefunguje, ani ve smyslu vnější, ani vnitřní bezpečnosti. Je tu porušena smlouva mezi občany a politickou reprezentací (Myšlenka odumírání státu, jak to viděli komunisté, souvisí s tím, že dle komunistů měla vzniknout globální společnost pracujících. Národních států by pak již nebylo zapotřebí – pozn. red). 

Kdyby skutečně vznikla krizová situace (nebudeme teď uvažovat o covidu-19), pak se zmíněný problém ukáže ve své plné nahotě. Vázne nám systém obrany, ochrany, nedokážeme ani zatím dobře analyzovat rizika… Takže nejen NATO, ale ani funkční stát, mající se starat o občany, jako by tu neexistovaly. Další nebezpečí vidím v globalizaci a ve fašizaci Evropy. Vládnou nám tady korporace. Ruku v ruce s tímto kráčí tendence komplexní kontroly všech a všeho.

Vyšetřování incidentu Navalného v Německu

Celosvětovou pozornost upoutal případ opozičního politika Alexeje Navalného, který byl hospitalizován v ruském městě Omsk po nouzovém přistání letadla na cestě Tomsk – Moskva. Udělalo se mu údajně náhle špatně poté, co si dal čaj na palubě letadla. Po dvou dnech v ruské nemocnici byl převezen do Německa, kde se současně léčí. Na tiskové konferenci 2. září věnované výsledkům vyšetření zvláštní laboratoře Bundeswehru německá kancléřka podotkla, že „existují vážné otázky, na které může a musí odpovědět pouze ruská vláda“.  Jak slova kancléřky vnímáte?

Ruská strana poskytla německé straně veškeré materiály, které měla k dispozici, včetně vyšetření, výsledků laboratorních testů moči, krve. (Dle ruských médií lékaři omské nemocnice předali německým kolegům kliniky Charite MRI skeny Navalného. Ruští lékaři také nabídli předání vzorků biomateriálů pacienta pro kompletní anamnézu dané osoby. Zda-li tuto nabídku německá strana přijala, zatím není jasné, pozn.red.)

Počítám, že si na tom dali sakra záležet, aby to bylo průkazné. Předpokládám, že obviňování ze stany Německa a požadování nějakých důkazů je naprosto nesmyslné. Navíc si myslím, že ruská strana odebrala dostatek vzorků a nemá nejmenší důvod lhát o nějakých výsledcích a podobně. Poskytli je německé straně. Německá strana bez jakýchkoliv důkazů, aniž by komunikovala z ruskou a aniž by předložila cokoliv, co by to skutečně doložilo, prohlásila, že došlo k otravě látkou třídy novičok, a hotovo dvacet, přes to vlak nejede. Bylo to podle mě jak u Skripalů. Mám spíš takový nedobrý pocit, že Navalný přežil navzdory snahám (jej odstranit,  pozn.red.) a jen právě díky ruské straně přežil. Teď žije a spíš překáží, zatímco jako mrtvola by se stal symbolem něčeho.

Čím je příznačná samotná látka novičok?

Novičok neexistuje (pod jménem se rozumí skupina toxických látek působících na nervovou soustavu, inhibitory acetylcholinesterázy, pozn.red.). Na rovinu, kdyby se tady použily látky z této skupiny nervově-paralytických otravných látek, tak velmi pochybuju, že by to Navalnyj přežil a že by to přežili lidé ze skupiny, ve které letěl. Nic takového tam nebylo. Jediné, co vypil, byl čaj, po kterém se mu okamžitě nebo o něco později udělalo špatně. Problém je v tom, že tyto látky i v malých množstvích působí neskutečně rychle. (Navalnyj by byl po smrti během minut. Neměl by šanci, pozn. red.)

Svého času jsem viděl filmy, které byly přísně tajné. Dostaly se k nám zpravodajskou cestou a byly to popravy amerických vězňů, kteří souhlasili s tím, že jejich rodině bude něco vyplaceno, byly na nich zkoušeny nervové paralytické látky VX (chemická bojová látka působící na dýchací svaly, pozn. red.). Garantuji vám, že to bylo tak nepatrné množství a lidé zemřeli během pár minut. Pokud nemáte antidotum okamžitě po ruce, smrt je jistá a neskutečně rychlá. U těch látek není postefekt, účinkují v podstatě okamžitě. Působení acetylcholinů a cholinesterázy již ve velmi nepatrných množstvích je rychlé, začne fungovat v celém těle a člověk se zpravidla udusí. Nevěřím tomu, že něco takového tam v případě Navalného (na území Ruska, pozn. red.) bylo.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Předseda Mnichovské bezpečnostní konference vyzval, aby případ Navalnyj a Nord Stream 2 nebyly spojovány
Jed nebo lék? Německý toxikolog hovořil o látce, kterou byl údajně otráven Navalnyj
Němečtí specialisté uvedli, že Navalnyj byl otráven bojovou látkou skupiny Novičok
Merkelová: Navalnyj se stal obětí trestného činu, snažili ho umlčet. Von der Leyenová: Je to zbabělý čin
Štítky:
Vladimir Putin, Tomáš Petříček, Německo, vyšetření, novičok, Alexej Navalnyj, Mali, Afghánistán, vojenský rozpočet, NATO, mise, vojenská základna, armáda, Jaroslav Štefec
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář