15:42 30. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
14681
Sledujte nás na

Čínskému vesmírnému programu se lidé kdysi vysmívali, prý při startu jejich první vesmírné lodě zahynuli tři kosmonauti a deset tisíc topičů. Dnes už ale úspěchy Číny u nikoho smích nevyvolají…

Čtvrtého září čínská média oznámila vypuštění experimentální znovupoužitelné vesmírné lodě (reusable experimental spacecraft).

Žádné podrobnosti ani obrázky této lodě nejsou k dispozici. Existuje pouze fotografie nosné rakety Dlouhý pochod 2F, která vynesla na oběžnou dráhu tajný užitečný náklad z kosmodromu Ťiou-čchüan  v autonomní oblastí Vnitřní Mongolsko.

Co je to za experimentální vesmírnou loď? Portál SpaceNews vyjádřil domněnku, že může jít o raketoplán (winged space vehicle) a připomněl, že již v roce 2017 Čína oznámila své plány na otestování jakési lodě podobné americkému malému raketoplánu X-37B, který už několik let vykonává mnohadenní tajné mise ve vesmíru.

V SSSR to pokládali za „fantastiku“

Můžeme ale předpokládat, že se Číně podařilo uskutečnit starodávný sovětský sen z oblasti kosmonautiky.

Jde o to, že v SSSR byl jedním z prvních projektů znovupoužitelné vesmírné lodě letecký a kosmický systém Spiral. Bylo to orbitální letadlo, které se plánovalo vypouštět do vesmíru pomocí hypersonického nosného letadla, a přistávat by měl už jako obyčejné letadlo, tedy na obyčejnou přistávací dráhu.

Tento projekt nebyl realizován, protože se vojenskému vedení zdál být „fantastikou“ (takto ho označil ministr obrany SSSR maršál Grečko). Sovětští vědci se místo toho soustředili na vývoj technologicky méně riskantního raketoplánu Buran a nosné rakety Eněrgija.

Avšak myšlenky, na nichž se zakládal projekt Spiral, nepřišly nazmar. V rámci tohoto projektu byla vyvinuta například subsonická obdoba experimentálního pilotovaného orbitálního letounu MiG-105. Syn generálního konstruktéra konstrukční kanceláře MiG Arťoma Mikojana – letecký konstruktér Ovanes Mikojan – říkal, že po rozpadu SSSR Američané koupili, a možná i ukradli výkresy MiG-105 a využili je při projektování X-37B. Tedy raketoplánu, jemuž možná chtějí Číňané konkurovat.

Zajímavé také je, že experimentální sovětské bezpilotní raketoplány BOR-4 vyvinuté v rámci projektu Spiral, pomohly při projektování startovacího systému amerických pilotovaných přístrojů HL-20, které se staly základem znovupoužitelné vesmírné lodě Dream Chaser, která je nyní vyvíjena v USA. Noviny The Denver Post v této souvislosti napsaly, že tento příběh „je hodný špiónského románu“, protože fotografie BOR-4 byly pořízeny pomocí špionáže CIA.

Pokrok v kosmonautice za 20 let

Co se týče raketové a kosmické techniky, ta se v Číně rozvíjela nesporně pod obrovským vlivem sovětských zkušeností. Do začátku 60. let se dodávaly do této země raketové komplexy a technologie, v SSSR studovali čínští odborníci na výrobu a obsluhování raket. Číně byla předána technická dokumentace na výrobu na místě několika raketových systémů z 50. let. Právě na sovětských úspěších v oblasti kosmonautiky byly vychovány první generace čínských odborníků a konstruktérů raketové techniky. Samozřejmě v době „kulturní revoluce“ v 60. a 70. letech byly pevné vědeckotechnické styky se Sovětským svazem zcela přerušeny, v 80. a 90. letech však Čína obnovila výměnu informací v technologicky důležitých oblastech. Začala se rozvíjet vojensko-technická spolupráce, zákonné a i nepříliš zákonné předávání vojenských technologií a technologií dvojího určení, kopírovaly se vzorky sovětské a ruské vojenské techniky.

Koncem 80. let začíná v Číně vývoj několika projektů kosmických přístrojů, které se měly vracet na Zemi jako letadla. Tehdy ale nebyla pro jejich realizaci ani technologická základna, ani dostatečné financování, chyběly pravděpodobně také cíle a úkoly, jimiž by mohly být obrovské výdaje odůvodněny. V posledních 20 letech však Čína udělala obrovský krok vpřed v rozvoji kosmonautiky: v roce 2003 poslala jako třetí země světa člověka do vesmíru, v roce 2007 zase jako třetí země světa uskutečnila úspěšné zachycení a likvidaci vesmírné družice, v letech 2007 až 2014 vypustila automatické stanice pro výzkum Měsíce a dopravila na jeho povrch vlastní měsíční vozidlo. V roce 2011 Čína samostatně na oběžnou dráhu vynesla první dlouhodobou orbitální stanici, na niž v roce 2012 poprvé přiletěli kosmonauti.

A nakonec v roce 2018 Čína vystoupila na první místo na světě v počtu kosmických startů a předhonila všechny ostatní účastníky kosmických závodů, včetně USA, Ruska a EU.

Jaderný útok z vesmíru, nebo průzkum užitkových nerostů?

Nehledě, jak už bylo řečeno, na mimořádně skoupé přístupné informace se dá určení přístrojů podobných tomu, který vypustila Čína, poměrně snadno zjistit.

  1. Boj s družicemi: průzkum vesmírných přístrojů a v perspektivě i jejich ničení. V takovém mini raketoplánu může být umístěno třeba několik samonaváděcích raket nebo speciální dělostřelecké zařízení. Ve vzdálenější perspektivě to může být i laserový systém.
  2. Z nízké oběžné dráhy kolem Země se dá dost efektivně útočit na pozemní cíle. Podobný útok se může uskutečnit pomocí hypersonických řízených střel, které mohou být pro současné systémy protiraketové obrany těžko zjistitelné. Chování a trajektorie letu podobných vesmírných raketoplánů jsou samozřejmě známy, pravděpodobnost nečekaného útoku z vesmíru je však věc příliš vážná. Ať už je tomu jakkoli, podobný scénář berou v úvahu rozvědky všech předních světových velmocí, a úplně zatajit podobné přípravy v nynějších podmínkách snad nebude možné.
  3. Samozřejmě i tak malý raketoplán může vykonávat výzvědné funkce. Pro vědce monitorovat zemský povrch s cílem zkoumání přírody a průzkumu užitkových nerostů. Pro vojáky získávat pohotové informace o infrastruktuře potenciálního nepřítele, přesunech vojenských útvarů a jiných událostech – například zkouškách raketových systémů na polygonech. Možnosti současné kosmické rozvědky jsou v tomto smyslu překvapivé: dokonce na komerčních fotografiích v Google se dají rozeznat typy vojenské techniky a speciální zařízení umožňuje analyzovat navíc i tepelné záření a spojit obrázek s údaji radioelektronické rozvědky a s jinou informací.
  4. Přístroj může obsluhovat jiné družice – například vyměňovat napájecí zdroje nebo provádět menší opravy. Právě tímto úkolem byly svého času pověřeny velké raketoplány. Plnění podobných úkolů umožní prodloužit životnost vesmírných přístrojů několikanásobně, a může to být ekonomicky účelné.
  5. Dříve či později začne lidstvo řešit problém vesmírného smetí. V současné době létají ve vesmíru desetitisíce úlomků nosných raket, které vynášely družice na oběžnou dráhu, stovky vysloužilých družic, fragmenty poškozených a zničených vesmírných přístrojů. Je těžké říci, do jaké míry je sběr vesmírného smetí odůvodněn finančně, předpokládáme však, že dříve či později bude tento úkol stanoven, malé bezpilotní raketoplány by se mohly stát jedním ze způsobů jeho řešení.

Nadzvukové nosné letadlo s raketoplánem „na zádech“

První varianta bezpilotního čínského mini raketoplánu, stejně jako i jeho eventuální americká obdoba, není v plné míře návratným vesmírným komplexem. Při jeho startu se používá obyčejná nosná raketa, a pro opakované použití je určen jen samotný vesmírný přístroj, který přistává na Zemi jako obyčejné letadlo. V perspektivě však bude celý raketový vesmírný komplex mnohonásobně použitelný. Již dávno kolují v různých zdrojích obrázky možného budoucího projektu, který je podle mého názoru velmi podobný sovětskému projektu Spiral v jeho definitivní nerealizované podobě – prvním stupněm je nadzvukový nosný letoun, na jehož „zádech“ je umístěn raketoplán.

Podobný systém má řadu předností – startovat se může skoro z každého moderního letiště, oběžná dráha takového kosmického přístroje může být také libovolná.

Otázka je, jak brzy „usadí“ Čína svůj raketoplán na takové nosné letadlo? Myslím si, že budou-li pro řešení tohoto úkolu nasazeny všechny síly a zdroje, může být vyřešen asi za deset let, ale za obrovskou cenu. Sotva musí Čína tak pospíchat. Tak či onak, jsme svědky nové etapy v rozvoji čínské kosmonautiky. A možná, že svou roli v tom sehrály také úspěchy sovětské vědy.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Po stopách SpaceX? Čína vypustila svou znovupoužitelnou vesmírnou loď
Čína zahájila svoji první misi průzkumu Marsu
Čína úspěšně vypustila na oběžnou dráhu tři družice
Štítky:
vesmírný program, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář