04:56 20. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
361570
Sledujte nás na

Armády Ruska a Běloruska často pořádají společná cvičení. Z objektivních příčin nejsou vojenské možnosti obou zemí srovnatelné, to jim ale nebrání v tom, aby spolupracovaly v režimu naprosté slučitelnosti.

Po schůzce s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem, k níž došlo 14. září, prezident RF Vladimir Putin potvrdil, že se různé vojenské akce obou spojeneckých zemí budou provádět skoro měsíčně. Není na tom nic mimořádného, protože cvičení byla naplánována ještě loni. Avšak na pozadí reakcí některých evropských států na výsledky voleb v Bělorusku a protestních akcí v zemi zaznělo toto prohlášení samozřejmě dost hlasitě. Navíc Lukašenko prohlásil, že Moskva a Minsk musí držet své armády v dobré kondici, aby mohly „nedej Bože“ čelit možné agresi zvenčí.

Ubránit se „před Polskem“

Připomeňme, že ve dnech 14. až 25. září 2020 probíhají v Bělorusku taktická cvičení Slovanské bratrství.

Účastní se jich pouze jednotky sil pro speciální operace Běloruské republiky a Vzdušných výsadkových vojsk Ruské federace: 76. gardové výsadkové útočné divize a 38. samostatné gardové výsadkové útočné brigády. Celkem asi 1500 vojáků a přes 150 jednotek letecké, bojové a speciální techniky. Je důležité poznamenat, že ministerstva obrany obou zemí označují toto opatření za „protiteroristické“, nacvičují se totiž scénáře čelení hybridním akcím na chráněném území. Při cvičení se ale nepředpokládá, že výsadkáři budou odrážet útoky amerických Abramsů a německých Leopardů. Nejsou k tomu, řekněme, moc přizpůsobeni, a takový scénář se zdá být tak trochu fantazií. Zprávy jako „Polský prezident informoval o možném vstupu vojsk do Běloruska“ se objevují výhradně na satirických portálech, které si záměrně vymýšlejí absurdní fejky, jako třeba informační agentura Panorama.

Nicméně bude zajímavé probrat reálné mechanismy vojenské součinnosti obou zemí, které si, nehledě na stále vznikající těžkosti ve spolupráci, zachovávají spojenecké vztahy mj. i v obranné sféře. Je třeba připomenout, že podle smlouvy z roku 1995 mezi Moskvou a Minskem střeží hranici Běloruské republiky běloruští pohraničníci za spolupráce ruských kolegů. O tom, že si Rusko a Bělorusko mají v rámci platných smluv navzájem pomáhat v ochraně svrchovanosti a stability, nedávno promluvil také Vladimir Putin.

Otázka je, jak rovnoprávná může tato spolupráce být s ohledem třeba na to, že obranný rozpočet RF na rok 2019 činil 46 miliard dolarů a v sousedním Bělorusku bylo na obranu vyčleněno jen něco přes 600 milionů dolarů.

Stanice pro spojení s ponorkami místo jaderných bojových hlavic

Jestliže Ukrajina byla v sovětské době jedním z důležitých středisek vojensko-průmyslového komplexu, úloha sousedního Běloruska byla mnohem skromnější. Nicméně jeho „pohraniční“ zeměpisná poloha – mezi SSSR a Západem – se projevila i na jeho strategickém významu. Za dob studené války byly na území Běloruské sovětské sociální republiky rozmístěny hlavní rezervy předsunutých jednotek Sovětské armády umístěných v zemích socialistického společenství – v NDR, Polsku a Československu. Západní směr byl pochopitelně pro Sovětskou armádu nejdůležitějším a na území Běloruska byly soustředěny vševojskové a tankové armády, které se staly po rozpadu SSSR v roce 1991 základem Ozbrojených sil Běloruské republiky. V době konfrontace SSSR a NATO se předpokládalo, že v případě zahájení „velké války“ mají sovětské tankové armády stojící na východních hranicích NATO odrazit první útok a vrhnout se pak do průlomů v obraně NATO udělaných taktickými jadernými raketovými údery. Předsunuté tankové a vševojskové armády jdou na Západ, a jejich místo by ve východní Evropě měly zaujmout právě vojenské útvary rozmístěné v Bělorusku. A v případě nepříznivého vývoje událostí by měly běloruské armády zastavit vojska NATO v pohraničním pásmu.

Až do roku 1987 byl ve složení sovětských jaderných sil takový významný segment, jako jsou mobilní rakety středního doletu RSD-10 Pioněr několika modifikací. Ve složení raketových vojsk strategického určení bylo přes 200 odpalovacích zařízení pro tyto rakety, z nichž každá nesla tři jaderné bojové hlavice. Na území Běloruské sovětské sociální republiky bylo rozmístěno několik raketových útvarů s podobnými mobilními raketami – ty mohly z běloruského území zničit libovolný cíl na evropském kontinentu.

Po likvidaci raket středního a krátkého doletu, podle smlouvy mezi SSSR a USA koncem 80. let, proběhlo přezbrojení části raketových svazků na mezikontinentální mobilní raketové komplexy Topol. Ovšem, že po rozpadu SSSR byly všechny strategické jaderné síly staženy na území Ruska.

V současné době jsou na území Běloruska dva ruské vojenské objekty: radar včasného varování o raketovém útoku Volga a 43. uzel dálkového spojení s atomovými ponorkami. Plnohodnotné ruské vojenské základny na území Běloruska nejsou a o jejich založení nebyla řeč ani v posledních jednáních lídrů obou zemí.

S-500 nepojede bez běloruského podvozku?

Vojensko-průmyslový komplex Běloruska má dávné a hluboké styky s ruským VPK. Názorným příkladem je Minský závod na výrobu kolových tahačů známý jako MAZ (Minský automobilový závod). Skoro všechny typy mobilních raketových zařízení ruské armády jsou vybaveny automobilovými podvozky tohoto závodu. Minská automobilka je klíčovým partnerem podniků, které vyrábějí ruské mobilní strategické raketové komplexy Jars, raketové komplexy Iskander-M, část protiletadlových raketových komplexů S-400 a velké množství jiných systémů. Je tak zcela pravděpodobné, že právě minské podvozky se budou užívat v perspektivních protiletadlových a protiraketových komplexech S-500 a A-235 Nudol. Pokusy nahradit podvozky minského závodu výrobky ruských závodů KAMAZ a BAZ (Brjanský automobilový závod) zatím nebyly v případě těžké strategické techniky úspěšné. S minskými výrobci automobilů spolupracují samozřejmě i četní zahraniční zákazníci – obrysy běloruských podvozků jsou vidět u mobilních raketových komplexů Číny, KLDR a Pákistánu.

Kolem roku 2010 byl v Minsku pro vlastní potřeby a pro dodávky do zahraničí vyvinut vlastní analog raketometu Smerč pod názvem Polonez. Tyto systémy jsou ve výzbroji běloruské armády a byly dodány také do Ázerbájdžánu. Běloruský vojensko-průmyslový komplex nabízí zahraničním partnerům také radiotechnické systémy, služby pro modernizaci protiletadlových raketových komplexů a opravy letecké a tankové techniky. Země zabezpečuje úplný cyklus servisní obsluhy svých ozbrojených sil a částečně i samostatně vyrábí systémy zbraní. Samozřejmě, ty nejpevnější styky má běloruská armáda s ruským vojensko-průmyslovým komplexem, a drtivá většina vojenské techniky v zemi je ruské výroby. I když v posledních letech se střídají ruské vojenské dodávky s dodávkami techniky z Číny. Například do výzbroje pozemních vojsk byla zařazena čínská terénní a obrněná vozidla.

Minsk chce Iskandery

Na rozdíl od těch ruských jsou běloruská tanková vojska vybavena pouze jedním modelem tanku – jde o tanky T-72. Ty země dostala ještě za sovětských dob, a poté se opravovaly, obsluhovaly a slouží v tankových jednotkách dodnes. Část z těchto tanků byla modernizována na úroveň T-72B3 – nejmodernější modifikace, která se nyní dodává i do ruské armády. Z raketových systémů operativně taktického určení jsou v Bělorusku raketové komplexy 9K79 Točka s dostřelem až 120 km, které mají být v budoucnu nahrazeny dokonalejšími ruskými komplexy Iskander-M s dostřelem 300 km – Bělorusko jako jedna z prvních zemí projevila zájem o jejich nákup. Základ vojensko-leteckých sil Běloruska tvoří letadla sovětské výroby – MiG-29, Su-27, bitevní letouny Su-25 a vrtulníky Mi-24. V postsovětské době bylo z Ruska dodáno dvanáct poměrně moderních víceúčelových stíhacích letounů Su-30SM, které jsou nyní pro běloruské letectvo nejaktuálnější.

Ozbrojené síly obou zemí jsou maximálně slučitelné, čemuž napomáhají jak zkušenosti z mnohaleté kooperace obou vojensko-průmyslových komplexů, tak i pravidelná společná cvičení v různých formátech. Na jedné straně se tím kompenzuje podstatný rozdíl vojenských potenciálů, a na straně druhé to umožňuje mluvit o tom, že jsou Moskva a Minsk připraveny čelit vnějším hrozbám společně. A jestli tyto hrozby existují, to už je předmětem zcela jiné diskuze.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Lukašenko odvolal z funkce šéfa KGB po zatčení Rusů poblíž Minsku
Bělorusko informovalo o přemístění amerického tankového praporu k jeho hranicím
Spojené úsilí NATO proti ruskému cvičení Kavkaz 2020. Nebezpečná blízkost. Pohled z Prahy. Názor
„Mluvit s námi pomocí ultimát je nesmyslné a zbytečné.” Ministr zahraničí RF Lavrov poskytl Sputniku exkluzivní rozhovor
Štítky:
vojenská cvičení, Svaz Ruska a Běloruska, Bělorusko, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář