21:45 30. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
16867
Sledujte nás na

Od roku 2027 bude v ČR zakázán chov klecových slepic. Rozhodnutí sněmovny nepodpořil ministr zemědělství Miroslav Toman, který vycestoval do Bruselu, aby jednal o celoevropském zákazu. Tento krok by měl zachránit domácí producenty před levnou konkurencí. Zástupce Českomoravské drůbežářské unie a výrobce se vyjádřili k zákonu a jeho následkům.

Jednání ministra Tomana (ČSSD) proběhlo 21. září v Bruselu, kde představil na Radě ministrů zemědělství návrh na zavedení zákazu klecových chovů v celé Evropské unii. V tiskové správě MZ ČR Toman poznamenal: „Některé státy chov slepic v obohacených klecích zakazují a požadují, aby vejce pocházela pouze z alternativních chovů. Myslím si, že to je možné, ale musí k tomu být jednotný přístup v celé Unii, jinak znevýhodníme ty státy, které přijmou zákaz klecových chovů.“ 

Zmíněný zákaz Poslanecká sněmovna přitom těsně schválila 16. září, kdy zakázala tento typ chovu. Má se tak stát o tři roky dříve než v ostatních státech evropského společenství. Ze 101 přítomných hlasovalo pro zákon 53 poslanců, převážně z opozice.

Předseda představenstva Českomoravské drůbežářské unie (dále ČMDÚ) Ing. Gabriela Dlouhá se Sputniku vyjádřila k tomuto zákonu: Vysvětlila, že tuzemští chovatelé za sedm let nebudou moci nosnice chovat v obohacených klecích (které jsou přitom v souladu s nařízeními Evropské unie). Ty se mají nahradit alternativními systémy typu voliér či podestýlkových chovů.

„Aktivisté zvítězili a jsou nadšeni. Slepice budou podle nich mít šťastnější život. Čeští chovatelé jsou připraveni přistoupit k budoucí platné legislativě, ale pokud tuto záležitost nebudou stejným způsobem řešit i ostatní země v rámci EU, pozbývá tento zákaz smysl,” podotkla Gabriela Dlouhá.

Jednou to tady bylo

Podle Juraje Schummera, ředitele jedné z největších českých společností na výrobu vajec Zlatá vejce a.s., podobné závazné záležitosti by se měly řešit plošně v rámci EU, tak jako se řešil zákaz konvenčních klecí v roce 2012, který podle jeho slov některé členské státy stejně nedodržely. Na zmíněný zákaz chovu slepic v konvenčních klecích (direktiva Evropské komise 1999/74/EC) v této souvislosti zavzpomínal i Ing. Zdeněk Mlázovský, místopředseda ČMDU za nosnou drůbež, a také zcela podpořil iniciativu ministra Tomana.

„Podobnou situaci jsme zažili už v roce 2012, kdy končily konvenční klece a nastupovaly obohacené. Vozila se k nám levná vejce a kontrola byla velice problematická. Pokud by byl zákaz v celé EU, byla by přeci jen naděje na to, že podmínky budou srovnatelné, a tudíž i prostor pro případné obcházení nařízení minimalizován,“ poznamenal odborník.

Mlazovský také konstatoval, že vejce jsou základní potravina. Podle něho si nikdo nedokáže představit, že by v regálech nebyla. Čísla statistik z roku 2018 hovoří, že spotřeba vajec meziročně vzrostla o 9 kusů (+3,5 %) na 263 kusů vajec na obyvatele. Magazín ČSÚ informoval, že tento údaj v posledním desetiletí nezaznamenal razantní výkyvy. Minulý rok celková snáška činila 1,5 mld. konzumních vajec, navíc se zvyšovala i průměrná snáška, která činí 309,7 ks vajec ročně na slepici. Pokles v číslech byl zaznamenán pouze v roce 2012. Způsobila jej směrnice 1999/74/ES o Minimálních požadavcích na ochranu nosných slepic v klecových chovech. 

Možné devastující následky pro chovatele

Ministr zemědělství Miroslav Toman k rozhodnutí PSP ČR poznamenal, že opatření by zhoršilo konkurenceschopnost českých zemědělců a vedlo by k dovozu levných vajec z Polska a pobaltských států. Výsledkem by mohla být likvidace českých výrobců. 

S možným nepříznivým vývojem souhlasí i předsedkyně ČMDÚ Gabriela Dlouhá: „Nejspíše k této záležitosti dojde vzhledem k tomu, že máme soběstačnost ve výrobě vajec okolo 80 %. V ČR se v zemědělském sektoru chová 5,3 mil. ks nosnic, vyprodukují 1,6 mld. ks vajec a v domácím hospodářství se chová okolo 4,3 mil. kusů nosnic, které vyprodukují 0,8 mld. ks. Doveze se k nám okolo 700 mil. ks ročně, převážně z Polska a Lotyšska, kde je více nosnic ustájeno v obohacených klecích než v ČR.“

V celosvětovém žebříčku exportérů v minulém roce vedlo Holandsko, Polsko a Turecko. Sousední Německo se umístilo na 5. místě. Mezi země, jejichž vývoz vajec roste od roku 2015 nejrychlejším tempem, je Rusko, Thajsko, Malajsie a Španělsko. 

Ředitel chovu slepic Juraj Schummer v komentáři pro Sputnik také varoval před možnými ničivými následky: „Toto opatření určitě poškodí české zemědělce, kteří dle mého názoru nedokáží zcela nahradit výpadek produkce z klecových chovů alternativní produkcí a chybějící vejce se budou dovážet z ostatních zemí, kde bude klecový chov povolen.“ Navíc Schummer poznamenal, že velké množství klecových vajec se v EU zpracovává do vaječné výroby a především výpadek vajec na průmyslové zpracování se bude muset pravděpodobně nahrazovat dovozem ze zemí mimo EU.

Podle Dlouhé tento zákon pravděpodobně nejen sníží soběstačnost ve výrobě vajec či skokově zdraží vejce koncovému spotřebiteli, ale také i znevýhodní české producenty vůči dodavatelům, kde by tento zákaz neplatil.

Českým producentům čerstvých vajec by pomohl zákaz dovozu ze zahraničí, což je ovšem těžko splnitelný plán na současném volném trhu, jak tvrdí inženýrka Dlouhá. „Vyhnout se této události by šlo pouze zákazem chovu slepic v obohacených klecích (plánováno od roku 2027). Avšak vzhledem k tomu, že jsme součástí volného trhu EU, nedokážu si tento zákaz představit,“ vysvětlila.

Uspěchané rozhodnutí

Přitom nebylo zapotřebí zmíněný zákaz uplatňovat o tři roky dříve. Místopředsedu ČMDU za nosnou drůbež Mlázovský tvrdí, že se pravděpodobně jednalo o politický krok zaměřený na voliče.

„Mohu se jen domnívat, že jde o populismus, sbírání bodů k volbám, zviditelnění se. Reálný důvod neexistuje. Názor odborné veřejnosti nebyl vnímán, tak jako ostatně i v jiných odvětvích. Vývoj nezastavíme, ale požadovali jsme nechat doběhnout životnost stávajících technologií, postupný přechod k volnému ustájení v průběhu cca 15 let a, což je podstatné, stejný přístup k věci v celé EU. Takto se dle mne investice do původních technologií vrátí a nevyhodí oknem. Další otázkou je, zda skutečně klecové chovy v EU do tří let zaniknou,“ podotkl expert.

Pokud návrh ministra Tomana bude v EK podpořen, můžeme očekávat i řadu následků pro evropské producenty vajec. Evropská unie je v současné době na druhém místě na světě ve výrobě vajec. Ptali jsme se inženýra Mlázovského, zda by mohla Evropa v tomto žebříčku hodnocení propadnout. Případně, zda by se dal očekávat dovoz levnějších výrobků z USA a Číny.

Dle slov místopředsedy půjde především o to, jak jednotlivé státy přistoupí k podpoře přechodu na nové technologie, což ovlivní produkci konzumních vajec: „Myslím si, že pokles produkce skutečně v EU nastane, rok 2027 v ČR může být problematický. Pak samozřejmě hrozí dovozy ze třetích zemí, a to nejen konzumních vajec, ale i vaječných hmot, kde už si vůbec nedovedu nějakou kontrolu představit.“

Role řetězců

Zdaleka neposlední roli hrají vedoucí prodejci čerstvých vajec v Česku, kterými jsou obchodní řetězce. Před dvěma lety šest největších velkoobchodů, mezi nimi Tesko, Lidl, Globus a Kaufland, se zavázaly k ukončení prodeje vajec z klecových chovů nosnic do roku 2025. Internetový obchod potravin Rohlik.cz v roce 2018 sdělil, že má v nabídce z 80 procent vejce z podestýlek, v biokvalitě a z volného chovu. Sliboval přitom, že v roce 2019 vejce z klecových chovů prodávat již nebude. 

Na jejich téměř klíčovou roli upozornil Zdeněk Mlázovský. „Hybnou silou, co se týká potravin, jsou jen a jen řetězce. Výrobce, ani spotřebitel neurčuje, co bude na pultech, řetězec to určuje, a ještě vám to podá tak, že si myslíte, že jste to vy jako spotřebitel, který si to právě takto přeje. A tím se dostáváme k tomu, že když podestýlky nebudou, a když ani v ostatních státech jich nebude dost na export k nám, tak budou klece… Dokážu si představit, že budeme ještě osočováni za to, že nejsme schopni zajistit jejich dostatečné množství,“ varoval místopředseda ČMDU.

Rozhodování spotřebitelů na koupi vajec mapoval v minulém roce průzkum agentury STEM/MARK. Je pozoruhodné, že téměř 60 % dotázaných při nákupu vajec chov nosnic neřeší. Nákup od nosnic z volného výběhů provozuje 28 % Čechů. Na dotaz o výběru mezi polskými a českými vejci téměř dvě třetiny lidí by upřednostnilo domácího výrobce bez ohledu na cenu. Pro jednu pětinu dotázaných v tomto případě bude cena klíčová.

Covid zabránil protestům

Před týdnem dle médii majitelé společností nosnic nevylučovali protesty před závěrečným jednáním o zákazu v Senátu. Podle slov Gabriely Dlouhé protesty plánovala Agrární komora České republiky, ale vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci, protesty odvolala. K tomu konstatovala: „Chovatelé nosnic mají větší zodpovědnost než aktivisté, jelikož musí pro občany zabezpečovat produkci a nemůžou si dovolit padnout do karantény atd. Navíc se jedná o nepřetržité provozy. Pracovníci nemůžou riskovat cesty do Prahy, kde by se například mohli nakazit nebo přijít do kontaktu s někým nakaženým…“

Veřejné vyjádření názoru výrobců, ač pozitivní nebo negativní, zcela podporuje i Zdeněk Mlázovský. Podle jeho slov ale samotní výrobci vajec musí čelit nepříznivému vnímaní českého obyvatelstva. „Největším problémem je, že dnes máme všeho naprostý nadbytek, o potravinách nemluvě. Podstatná část veřejnosti vnímá plné regály jako samozřejmost, jako že se to „prostě někde se to vyrábí“... Jen malá část má povědomí, jak se to vyrábí, a mizivá, co to stojí. Díky tomu chybí zemědělcům podpora veřejnosti, kterou naše problémy nezajímají. Berou nás jako otravný hmyz, který jen otravuje smradem, hlukem, a ještě chce dotace. Proto si myslím, že efekt bude minimální,“ poznamenal závěrem Mlázovský.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Na Slovensko se stále dováží nekvalitní drůbeží maso z Polska
Skvělé jednoduché nápady na vařená vejce. Jedna složka změní chuť celého jídla!
Druhé ohnisko ptačí chřipky v Česku je potvrzeno! Vybití 100 tisíc kusů drůbeže bude nevyhnutelné
Video: Co udělat, aby měla vejce zelený žloutek? Indický farmář se podělil o své domněnky
Štítky:
výroba, konkurence, Brusel, Ministerstvo zemědělství, Miroslav Toman, EU, Poslanecká sněmovna, zákaz, chov, vejce, drůbež, zemědělství
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář