14:37 23. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
4710
Sledujte nás na

Evropská komise poprvé vydala zprávu o stavu nadvlády práva v EU. Dokument nepřinesl žádné senzace. Jak se dalo očekávat, hlavním terčem kritiky jsou dvě východoevropské země, které již dlouho dělají Bruselu starosti - Maďarsko a Polsko. Proti nim byla vznesena obvinění z tolerování korupce, porušování svobody projevu a absence nezávislých soudů.

Varšava a Budapešť byly na takový obrat připraveny. O několik dní dříve ministři zahraničních věcí obou států oznámili vytvoření instituce, která bude dělat přesně to samé, čemu je věnována zpráva - monitorování stavu nadvlády práva v Evropské unii.

Maďarský prezident zaslal dopis požadující rezignaci jednoho ze spoluautorů zprávy, místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věry Jourové, za protimaďarská prohlášení. Jourová například označila Maďarsko pod vedením Viktora Orbána za „nemocnou demokracii“.

Je dobře známo, že Polsku a Maďarsku se v Evropské unii podařilo zaujmout velmi výhodné postavení. Na jedné straně od ní dostávají finanční podporu, jejíž rozsah jim jejich sousedé v regionu mohou jen závidět. Na druhé straně je míra suverenity jejich politiky mimo dosah většiny, a to i starých členů unie. Obecně platí, že obě země si dělají co chtějí, posílají Brusel s jeho námitkami do háje a zároveň od něho bezostyšně požadují pokračování hostiny ve formě štědrých dotací.

Takový stav věcí je nepochopitelný pro mnohé pozorovatele: proč EU, která tyto státy dlouhodobě a ostře kritizuje za nedodržování evropských demokratických standardů, přesto nepřijímá účinná opatření ke změně situace, například netrestá odpadlíky finančně?

Odpověď je jednoduchá: žádné takové nástroje neexistují. Přesněji řečeno teoreticky existují, ale postupy jsou tak složité a vyžadují tak vysokou úroveň vnitřní shody, že je prakticky nemožné je aplikovat v praxi.

Nyní však mají Budapešť a Varšava důvod být z toho nervózní. Jejich aktivity posledních dnů ve skutečnosti prozrazují, že v obou hlavních městech si velmi dobře uvědomují pro ně nepříznivou situaci.

Evropa bude brzy muset rozdělovat prostředky z fondu pomoci na oživení národních ekonomik zasažených pandemií. V červenci se konal mimořádný summit o rozpočtu EU, na němž bylo mimo jiné dosaženo dohody o propojení plateb s dodržováním standardů právního státu a základních evropských hodnot.

A v těchto dnech Německo, které nyní předsedá Radě EU, připravilo návrh vyhlášky o ekonomických sankcích vůči členským státům EU za porušení zásad právního státu. Důležitým detailem je to, že skutečnost porušování musí být potvrzena „dostatečně přímým způsobem“. Zveřejněná zpráva Evropské komise bude pravděpodobně považována za dostatečně přímé potvrzení této skutečnosti.

Zkrátka, Polsku a Maďarsku hrozí ztráta významného podílu dotací, které dostávají, což znamená, že automaticky vyvstává otázka jejich reakce na takový vývoj událostí.

Rozhodnost jejich nejnovějších prohlášení, včetně slibů, že budou Evropu učit principům právního státu a demokracii, však naznačuje, co to pravděpodobně bude: šance na to, že Budapešť a Varšava se prohnou pod tlakem, nevypadají příliš vysoké. Mnohem pravděpodobněji vypadá opačný výsledek - doslova jejich exodus z Evropské unie.

Zatímco ještě zcela nedávno se zdálo, že ztráta jednoho z členů Evropské unie je zcela nemyslitelná, během krátké doby se vše dramaticky změnilo, a to jak v politickém, tak i v ekonomickém a ideologickém smyslu.

Ekonomiky Maďarska a Polska patří mezi nejúspěšněji se rozvíjející nejen ve východní, ale celkově v Evropě. Oba státy dobře využily možnosti a finanční pomoc, které jim Brusel poskytoval po dobu patnácti let. Mají důvod věřit, že se bez něho neztratí. Naopak myšlenka zůstat v EU bez obvyklých injekcí rychle ztrácí v takové situaci svou přitažlivost.

Evropská unie bude mít samozřejmě spoustu příležitostí finančně potrestat Varšavu a Budapešť za odpadlictví. Velkou Británii to však nezastavilo. A brexit kromě mnoha dalších aspektů zbavil samotnou myšlenku odchodu z Evropské unie čistě psychologického tabu a ukázal celému světu, že je to docela možné a svět se nezboří.

Situace tlačí i politicky Maďary a Poláky k eskalaci.

Dochází k rychlé degradaci světového politického systému, ambiciózní mocnosti se zapojily do boje o místo na slunci a zvýšení svého statusu. Polsko a Maďarsko se již účastní těchto procesů, i když používají velmi odlišné strategie, z čehož mimochodem pramení velká část jejich problémů se sjednocenou Evropou.

Výsledek je samozřejmě nepředvídatelný, ale možnost „udělat a pak možná litovat“ je pro současné vedení obou států nepochybně přitažlivější než se na všechno vykašlat, složit tlapky a souhlasit s tím, že se stanou poslušným vazalem starších kolegů ze západoevropských hlavních měst, a předem kapitulovat v načatém geopolitickém závodu.

EU však nemůže dopustit, aby obě drzá východoevropská hlavní města beztrestně nadále podkopávala její autoritu, a je prostě povinna je citlivě potrestat, aby ukázala svou vlastní moc. Avšak velmi pravděpodobná ztráta dalších dvou členů unie tvrdě jako bumerang zasáhne sjednocenou Evropu, její váhu, možnosti a prestiž.

Kdo tedy nakonec bude více litovat, to je velká otázka.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Orbán vyzývá místopředsedkyni Evropské komisi Jourovou k rezignaci. Vadí mu „opovržlivé“ výroky o Maďarsku
Za Jourovou proti Orbánovi se postavila von der Leyenová. „Předsedkyni EK nevěřím,“ zaznělo a zahřmělo z Budapešti
Jourová za královský plat brání diktaturu, Babiš by ji měl vyzvat k odstoupení. Hamplová se postavila na stranu Orbána
Štítky:
Věra Jourová, Viktor Orbán
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář