01:12 29. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
13941
Sledujte nás na

Nechá si Hamáček udělat dredy a začne kouřit trávu? Krajské a senátní volby neskončily velkým překvapením, to může přijít až za rok.

A máme na rok pokoj. I když ještě několik dní, možná týdnů bude toto téma znít ze sdělovacích prostředků. Řeč je přirozeně o volbách. Těch senátních a krajských. Bylo to trochu dobrodružné volit během nové koronavirové krize. A výsledky? Vypadá to na plichtu. A taky na to, že rudý svetr není zárukou volebního úspěchu. Zkrátka a dobře, ta naše demokracie se ukázala jako dáma s vrtochy.

Piráti a KDU-ČSL do vlády?

Nejprve oficiální zpráva. Krajské volby vyhrálo hnutí ANO v deseti regionech ze 13. Ve středních Čechách a Libereckém kraji byli nejúspěšnější Starostové, v Královéhradeckém kraji pak koalice ODS, STAN a Východočechů. Úspěch zaznamenali v krajských volbách Piráti, získali dvacetkrát více mandátů než v předchozích volbách.

V prvním kole senátních voleb byli nejúspěšnější Starostové. Kromě znovuzvolení Zbyňka Linharta už v prvním hlasování jimi navržení kandidáti postoupili do druhého kola senátních voleb v deseti obvodech, stejně jako kandidáti ODS. ANO má ve hře osm senátních finalistů, KDU-ČSL sedm. Za ČSSD postoupili tři kandidáti, stejně jako za TOP 09. Piráti a hnutí Senátor 21 mají po dvou kandidátech.

A teď, co to znamená. Na první pohled se může zdát, že je všechno v pořádku. ANO je papírovým vítězem, takzvaná občanská pravice je v závěru. Jenže se může stát, že se s námi loučí politická normalita. Je to třeba naposledy, kdy vládu měly strany, které jsou konzervativní v citlivých otázkách, jako jsou třeba práva sexuálních menšin, přijímání uprchlíků nebo vztahu k světovým velmocím, především těm na Východě.

Není to plané strašení. Za rok se konají volby do Poslanecké sněmovny a letošní hlasování něco signalizuje. A co konkrétně? Strana premiéra Babiše má sílu a část voličů ji věří. Dobře. Co dál? Dál už je to jen bída. Levicové strany přichází o své voliče. Konzervativní strany s jasnou představou o českých hodnotách nerostou tak rychle, jak by si přály.

Místo toho tu vidíme mírnou popularitu stran z takzvané občanské pravice - STAN, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, které volí vítači a lepšolidé. Počet jejich voličů kriticky neroste. A dobré výsledky v krajích a Senátu jsou takovou ohranou písničkou. Vyhrají tam, ale se sněmovnou mají problém. Tam už je lidé tak aktivně nevolí.

Humorné je, že dochází k tomu, před čím jsme v minulosti varovali. Piráti. Političtí hipíci se hlásí o slovo. Jsou alternativou pro mladé a progresivní voliče, kteří by v jiném případě volili ČSSD. Ono se totiž nestačí producírovat v rudém svetru a z pozice ministra vnitra prudit lidi.

Ale jistě, je tu ještě pan prezident Zeman, který bude mít při sestavování příští vlády rozhodující slovo. Může říct, jaká vláda naší republice vyhovuje a jaká ne. Ale i on bude muset hrát s kartami, které rozdají voliči.

Proč levice propadla?

O krajských a senátních volbách Sputnik hovořil se známým politologem Tomášem Doležalem.

„V krajských a komunálních volbách se již tradičně za vítěze považují a prohlašují prakticky všechny politické subjekty, které neskončily v totálním propadlišti pod 1 procentem hlasů. Ale vážně – hlavním vítězem voleb (nikoli už nutně povolebního vyjednávání) je hnutí ANO. Mírné posílení oproti krajským volbám v roce 2016, vítězství v 10 krajích a silná účast ve všech krajských zastupitelstvech. To je jednoznačný fakt,“ míní politolog.

Podle něj mezi vítěze můžeme směle jako „skokana roku“ zařadit i Piráty.

„Jejich progres je pozoruhodný. V každém kraji získali desítky tisíc hlasů navíc oproti předchozím krajským volbám, ve Středočeském kraji téměř 50 000 hlasů. Demografický trend a nástup prvovoličů dává tušit, že cca do 8-10 let mohou být Piráti klidně již celostátně nejsilnější politickou stranou. Hlavním poraženým voleb je KSČM, tam je propad markantní, ještě v roce 2012 atakovali v mnoha krajích hranici 20 %, byli součástí mnoha krajských vládních koalic, nyní doslova bojují o přežití a paběrkují těsně nad 5 procenty zhruba jen v necelé třetině krajů, přičemž před dvěma lety vyklidili i krajské a komunální pozice v Praze. Po podobné trajektorii se pohybuje i ČSSD, byť tam ten propad ještě není tak fatální. Ale, co není, může být,“ říká renomovaný expert.

Proč levice - ať už komunisté nebo ČSSD - propadla? Není o jejich program zájem?

„I zde lze identifikovat několik příčin tohoto stavu. Jednou z nich je skutečnost, že voliči těchto stran chodí k tzv. volbám druhého řádu, kterými krajské volby jsou, v nižších počtech než k volbám do Poslanecké sněmovny. Ale to není ta hlavní příčina - důležitější je jednak stárnutí a přirozená mortalita jejich voličských základen a také to, že někdejší voliči těchto stran, již trvale, přešli k hnutí ANO nebo SPD, které lépe reprezentují jejich názory, přesvědčení a sociální zájmy. A určitou roli jistě hrála i účast ČSSD, resp. podpora KSČM, ve vládě premiéra Babiše, což nemalá část jejich bývalých podporovatelů nese nelibě,“ míní pan Doležal.

Sněmovní volby 2021. Co očekávat?

Udrží Babišovo ANO vítězství v krajích nebo ho převálcuje tzv. demokratická opozice?

„Z hlediska tvorby povolebních krajských vládních koalic ANO určitě nebude dominantním vítězem, dle všeho nebude mít své hejtmany ani v polovině krajů resp. ve většině krajů skončí v opozici. Zejména díky tomu, že se skoro nikde nebude moci opřít právě o KSČM a ČSSD, jejichž slabý výsledek neumožní na krajských úrovních opakování resp. napodobení současného celostátního vládního aranžmá. Současně může tato situace, vyšachování vítěze voleb., motivovat a mobilizovat jeho elektorát ve volbách do Poslanecké sněmovny v příštím roce,“ říká politolog

„Pokud je otázka myšlena i tak, zda hnutí ANO udrží vítězné pozice v krajích i ve volbách za čtyři roky, je to velmi předčasná otázka, která závisí na mnoha faktorech. Hlavním z nich bude pozice Andreje Babiše na podzim roku 2024. Zda bude v té době premiérem, prezidentem, vůdcem sněmovní opozice - anebo zda už v politice, a v čele hnutí ANO, nebude přítomen vůbec. Pokud bude platit poslední varianta, ANO své pozice v krajích zcela jistě neudrží,“ dodává.

Jak se krajské a senátní volby mohou promítnout do sněmovních voleb v roce 2021?

„Senátní prakticky nijak, krajské částečně ano. Především tím, že ukazují určité trendy a mohou mobilizovat resp. demobilizovat voličské základny jednotlivých stran a hnutí a ukázat těmto stranám a hnutím směr. Například je teď již téměř jisté, že ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti nebudou kandidovat jako pět samostatných subjektů, ale vznikne zde minimálně jedna (spíše však dvě) předvolební koalice. Členové ČSSD a KSČM zase budou určitě řešit otázku budoucích volebních leaderů resp. výměnu na postech jejich předsedů. Pro voliče SPD jsou výsledky těchto voleb jasným signálem, že hnutí ve volbách do Sněmovny s přehledem překoná pětiprocentní uzavírací klauzuli a že hlas pro něj zcela jistě nepropadne. Naopak výsledky hnutí Trikolóra naznačily, že v tomto případě reálné riziko budoucího propadnutí hlasu existuje - se všemi důsledky. I to budoucí chování jeho dnešních voličů ovlivní,“ říká politolog Tomáš Doležal.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Štítky:
Senát, Česká republika, volby
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář