14:13 20. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
401882
Sledujte nás na

V těchto dnech si poslední českoslovenští veteráni z 2. světové války připomenou 76. výročí bojů 1. československého armádního sboru na Dukle. „Stane se tak za minimálního zájmu českých politiků i médií,“ řekl v rozhovoru pro Sputnik místopředseda strany Národní socialisté, publicista Přemysl Votava.

Votava: V minulosti byl tento den slaven jako Den československé armády. Kdo to ze školáků či studentů dnes ví? 6. října 1944 vojáci 1. československého armádního sboru vstoupili na půdu Československa, toho dne začala cesta za osvobozením naší vlasti. Krvavá Dukla. Karpaty v tomto podzimním období byly plné deště a bláta, začalo sněžit. Místo slibované pomoci od slovenských divizí, tedy otevření prostoru, přišla palba z německých okopů. Každý metr cesty znamenal i smrt. Na Dukle se rodily i slzy štěstí, vlály československé prapory, zazněla hymna, vesnice vítaly své osvoboditele, svoboda přicházela z Východu. Na Dukle padlo 1 800 našich vojáků, ale i 19 000 sovětských hrdinů, mějme úctu k těmto hrdinům. Od té doby uplynulo dlouhých 76 let, časy se změnily. Máme nové hrdiny. Vlastenectví je znevažováno, váleční hrdinové jsou kádrováni i v hrobech. Hrdinství našich vojáků na východní frontě se nepřipomíná, dokonce se znevažuje. Povětšinou ti, co padli na Dukle, byli naši krajané, Češi z Volyně. Umírali za vlast, kterou ani nepoznali.

Přebarvená historie dnes tančí na hrobech hrdinů. Dějepis dostal nový kabát.  Kácí se sochy hrdinů … A tak školáček, celý zmatený, se ptá dědy: „Dědo, kdo vyhrál tu světovou válku? My, nebo Němci? “ Zatím co generálové jednotek SS si užívají v médiích a v knihkupectvích svou posmrtnou slávu, vzpomínky a osudy československých hrdinů od Sokolova, Kyjeva a Dukly jsou nežádoucí. Paměti jejich statečného velitele, bývalého legionáře, generála Ludvíka Svobody, dnes již nekoupíte. Milí studenti, víte o tom, že jeho syn Miroslav byl umučen v německém koncentračním táboře, že jeho žena s dcerou se ukrývaly po několik let u statečných lidí, že před 76 lety se vojáci z 1. československého armádního sboru spolu s Rudou armádou probíjeli přes Karpaty na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Slovenské povstání bylo možnou očistou za válečnou kolaboraci Slovenska s Hitlerem. Asi nevíte, že Slovensko se zúčastnilo v roce 1941 vojenského tažení proti SSSR.  

Dukla se stala branou do naší vlasti. S posledními pamětníky odchází historická paměť. Je mi smutno, když vidím, jak s historií zacházíme. Mizí pomníky hrdinů i ten slavný tank T34 č. 23 musel v roce 1991 zmizet jako první, připomínal by dětem a studentům naši východní válečnou historii. Chudák školák má v tom asi zmatek….

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Odstránenie sochy z Dukly vnímal otec ako barbarstvo, hovorí dcéra Jána Kulicha
Štítky:
armáda, Československo, výročí
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář