00:42 29. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
95716
Sledujte nás na

Ing. Pavel Hojda roku 2014 obdržel od Podvýboru pro letectví a kosmonautiku Parlamentu ČR uznání Osobnost v letectví a kosmonautice ČR, takovéto uznání obdržel společně s Vladimírem Remkem. Hojda je stínový ministr dopravy a průmyslu, zasadil se o to, že centrála satelitního systému GALILEO sídlí v Praze. Níže rozhovor se stínovým ministrem.

Pane inženýre, čím je zajímavý systém jménem Galileo? Čím je případně „jiný“?

Předně – systém Galileo je přesnější než GPS (USA) či GLONASS (Ruská federace) a BeiDou – následovník Compass (Čína). Je používán záchrannými složkami, tak slouží běžným uživatelům. Už při přípravě systému se počítalo, že Galileo bude úzce spolupracovat se všemi existujícími systémy. Na rozdíl od GPS, GLONASS a BeiDou nebude při případném vojenském konfliktu tzv. rozostřen. Tedy nebude snížena jeho přesnost určování polohy. Pro záchranáře bude možná komunikaci se satelity Galileo. Určení polohy bude možné i v případě, že nebudou dostupné jiné možnosti komunikace s ústředím. Díky přesnosti, stabilitě, a tím i bezpečnosti systému Galileo bude možné daleko širší využití, např. v letectví, a obecně také v dopravě, ale i v dalších odvětvích. Galileo umožní i komerční aplikace s využitím prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Nenahraditelný bude v oblasti krizového řízení.

Kdybyste zhodnotil GPS vs. Glonass vs. Galileo (velikost, finance, zázemí…). Galileo má prý přispět k distanční indikaci pozemských jevů…

GPS je především vojenská aplikace uvolněná i pro běžné celosvětové využívání s tím, že může být přesnost kdykoliv snížena pro běžné užívání, zejména při vojenských konfliktech, a hlavně na území, kde právě americká armáda nebo složky NATO vojensky působí.

GLONASS je prioritně určen pro území Ruské federace a bývalých států SSSR, které jsou v úzké spolupráci s Ruskou federací. Galileo prakticky v letošním roce finalizuje potřebný počet satelitů tak, aby byl systém funkční a pokryl celou planetu. Původně mělo jít o komerční projekt, ale při jednáních po roce 2000 nakonec při váhání komerčních subjektů EU rozhodla, že to bude projekt financovaný EU.

Hlavním organizátorem projektu je Evropská kosmická agentura (ESA). Náklady nemohu posoudit, protože GPS a Glonass jsou především vojenskými systémy, kdežto Galileo je především systém pro civilní a komerční využití. Zázemí Galilea bylo v několika státech: především v Belgii, Anglii, Německu, Francii. Nyní se těžiště přesouvá do ČR, do Prahy, kde je centrum řízení, které bude nadále rozšířeno o řízení „pozorování země – Copernicus“. Připravuje se systém družicové telekomunikace – Govsatcom či systém pozorování okolí Země.

Čím je výjimečná Praha, že hostí ústředí Galileo (kde najdeme…)?

Praha sama o sobě není výjimečná, tedy kromě její atraktivnosti pro turisty. Důležité ale bylo, že se mi podařilo v Parlamentu prosadit vznik podvýboru pro letectví a kosmonautiku (dříve pouze skupina pro letectví): po vstupu ČR do EU jsem jako předseda výboru společně s Karlem Dobešem, odborníkem v kosmonautice, Vladimírem Remkem, naším prvním kosmonautem, a zástupci z České kosmické kanceláře usiloval o to, aby centrum řízení Galilea bylo umístěno do Prahy. Vycházel jsem z toho, že při vstupu ČR do EU bylo deklarováno, že by i do ČR měly být umístěny orgány s celoevropskou působností a náš tým s podporou podvýboru pro letectví a kosmonautiku se shodl na tom, že by to mohlo být právě řízení Galilea.

Po našem přijetí (do EU, pozn. aut.) jsem spolu s Karlem Dobešem jel na jednání EISC (česky – Meziparlamentní evropská kosmická konference), která se konala každoročně v členských zemích EU. Na první konferenci EISC, jíž jsme se v listopadu 2004 v Madridu účastnili společně s Karlem Dobešem, jsem vystoupil s návrhem, aby budoucí centrum Galileo /Galilea/ bylo umístěno do Prahy. V té době ještě nebylo rozhodnuto, zda se bude jednat o komerční projekt, nebo zda půjde o projekt Evropské unie. Přesto přítomní souhlasili s tím, že by mohlo být řídící centrum v Praze. V dalších letech následovaly Paříž (2005), Brusel (2006), Řím (2007) a důležité jednání EISC konečně pak také v Praze (2008), resp. v Senátu ČR. Tomuto jednání jsem předsedal.

Na všech jednáních EISC jsme společně s Karlem Dobešem lobovali u zástupců jednotlivých parlamentů EU s tím, že jsme měli přísliby na potvrzení Prahy jako hlavního kandidáta. Při jednání v Praze 2008 se všichni shodli na podpoře Prahy, a to byl i impuls pro naši tehdejší vládu, aby se angažovala v podání žádosti na umístění Galilea do Prahy. Současně s tím bylo vládou rozhodnuto o podání přihlášky ČR do Evropské vesmírné agentury, což bylo rovněž velmi důležitým krokem pro potvrzení Prahy jako budoucího sídla řízení systému Galileo.

Součástí rozhodnutí Vlády ČR bylo i vyčlenění budovy bývalé České konsolidační agentury na Janovského 438/2, Praha 7. Samozřejmě nezůstalo jen u lobbingu poslanců a senátorů parlamentů členských států EU, ale společně s Karlem Dobešem jsme navštívili Bundestag, dále Parlament Francie a Dolní sněmovnu Spojeného království, kde jsme rovněž jednali o podpoře kandidatury Prahy. Podpora nám byla všemi přislíbena. V Evropském parlamentu významně pomáhal Vladimír Remek a výsledkem všeho snažení bylo umístění řídícího centra Galileo do Prahy.

Domníval jsem se, že letadla byla schopna automaticky sedat již před Galileem…

Ano, ale s tím, že přesnost byla nižší, zejména při výškovém zaměřování, navíc zde neustále byla hrozba rozostření z rozhodnutí vojenského velení USA…

Ostatně již sovětský kosmoplán (raketoplán) Buran předvedl schopnost automatického přistání, nepotřeboval tehdy neexistující Galileo…

Jak jsem uvedl již v předchozích odpovědích. Tím, že se jedná o projekt EU, který není čistě komerční, který je civilní a umožní i komerční využití, skýtá široké využití systému, prakticky neomezené. Systém bude používán hlavně pro potřeby občanů EU, správních orgánů EU.

Mohl byste popsat milníky ve vývoji družicové navigace?

Tady mi nezbývá než odkázat na práci Ondřeje Boumy z roku 2003 a doc. Ing. Jiřího Šebesty, Ph.D. z roku 2012, kteří dopodrobna popisují milníky a vývoj družicové navigace včetně dřívějších i současných systému navigace. Doc. Ing. Jiří Šebesta, Ph.D. velmi podrobně popisuje ve své práci nejen vývoj, ale i technické možnosti, využitelnost a vzájemnou spolupráci družicových systémů.

Pokud je GALILEO civilní projekt, dočkáme se jej i v mobilech? Či ta možnost již je?

Určitě ano, vždyť Galileo je prioritně civilní projekt, již se vyrábějí telefony, které běžně mohou využívat všechny družice: Galileo, GPS, Glonass i Compass. Právě spolupráce a možnost užití všech systémů daleko více zpřesní detekci polohy i při výpadku nebo rozostření vojenských systémů.

Jaké další využití projektu se plánuje, krom toho, co bylo řečeno?

S ohledem na možnosti systému Galileo je využití již dnes velmi široké. Určitě v nejbližší době budou následovat další možnosti nejen komerčního využití, ale zejména využití pro civilní potřeby. Nejsem vizionář a určení budoucího vývoje ve využívání satelitů nejen pro civilní potřeby, ale i vojenské či komerční…  – to bych rád přenechal povolanějším odborníkům.

Galileo je interoperabilní?

Jak jsem již dříve uvedl, hlavní spolupráce je v upřesňování polohy a funkce navigace i při výpadku např. Glonassu, které může nastat z důvodu vojenského konfliktu; to samé platí pro GPS a BeiDou (Compass). Prostě na systém Galileo ve spolupráci s již jmenovanými systémy bude spolehnutí i přes fakt různých katastrofických událostí… Zejména především přihodí-li se vojenské konflikty. Galileo má pracovat na jejich pozadí bez omezení…

Vážený pane inženýre, velmi Vám děkujeme za vyčerpávající informace.

Také děkuji. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

O Mnichově nebo o Mnichovu? Aneb „Heim ins Reich“. Na Hlučínsku Češi rukovali k wehrmachtu
„Kdybych veřejně prohlašoval, že mě otrávil Putin…“ Odborníci a politici z Česka ve slovech Navalného vidí rozpor
Hannig: Díky covidu zjišťujeme, jak se bez zpěvu neobejdeme. Zatím si zpívejme sami pro sebe
Štítky:
kosmonauté, Parlament, letectvo, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář