14:52 24. října 2020
Názory
Získat krátkou URL
721943
Sledujte nás na

Vyřešení úkolů protivzdušné obrany na velké vzdálenosti je zvlášť aktuální pro Rusko vzhledem k jeho zeměpisné poloze. Na stíhačce Su-35S probíhá testování vysoce přesné rakety vzduch-vzduch s velmi působivými charakteristikami. Seznámíme vás s jejím vývojem.

Na videu, které zveřejnilo ruské ministerstvo obrany u příležitosti 100. výročí Státního leteckého zkušebního centra Ministerstva obrany RF, které nese jméno V. P. Čkalova, byly mimo jiné záběry zkušebního odpálení nové řízené střely R-37M, třídy vzduch-vzduch, dlouhého doletu, ze stíhačky Su-35S.

I když to nebyla provotřídní senzace, přesto je to velmi důležitá událost. Uvádíme důvody.

MiG-31 a jeho čtyři střely

Raketa R-37M je ve skutečnosti známá mnohým odborníkům pod názvem RVV-BD. Právě pod tímto názvem byla její maketa poprvé vystavena na letecké a kosmické výstavě MAKS v srpnu 2011. Je však zajímavé, že její příběh začíná ještě dříve, v osmdesátých letech.

V roce 1981 byl přijat do výzbroje na tu dobu nejdokonalejší stíhací letoun MiG-31 vybavený střelami R-33, třídy vzduch-vzduch dlouhého doletu.

Střela měla dolet až 120 km a prakticky hypersonickou rychlost letu, až 4,5 rychlosti zvuku. MiG-31 dokázal ostřelovat současně čtyřmi střelami čtyři cíle a měl se stát hlavním stíhacím letounem, který měl odrazit letecký útok na sovětské území v Arktidě, zachytit včas americké letouny s okřídlenými raketami, tedy zlikvidovat je před tím, než stihnou vystřelit.

Druhým cílem MiG-31 se střelami R-33 byly rakety, jejichž odpálení se nepříteli přece jen podaří uskutečnit. Stíhačky je měly zlikvidovat nad severní částí SSSR, na cestě raket k cílům ve vnitrozemí.

 „Vystřelil a zapomněl“: co ještě víme o K-37

Ve stejném roce 1981 byla poprvé předložena koncepce projektu dokonalejší modifikace dálkové stíhačky MiG-31M s novými střelami K-37. Nová raketa měla mít dolet 200-300 km (v závislosti na modifikaci) a nejdokonalejší zaměřovací systém. Vývoj byl zahájen v roce 1983 a po šesti letech bylo provedeno odpálení rakety K-37.

Raketa byla řízena inerciálním systémem s možností opětovného zaměření letu na povel nosného letounu. Po zachycení cíle aktivní radiolokační bojovou hlavicí se samonaváděním se stala úplně samostatnou a autonomně útočila na cíl bez účasti pilota. K-37 se tak stala jednou z prvních sovětských raket vzduch-vzduch s radiolokačními naváděcími systémy, v níž byl realizován princip „odpálil a zapomněl“.

Podstata tohoto principu spočívá v tom, že střelec dokázal zvolit cíl, vystřelit na něj a zahájit pátrání po dalším cíli, aniž by čekal, až raketa dosáhne cíle a zasáhne ho. V radiolokačních naváděcích systémech předcházejících generací museli piloti stíhaček držet cíl v šachu do okamžiku zásahu střelou.

Krize ukrajinského vojenského průmyslu nezabránila ruskému vývoji 

MiG-31M měl nést již 6 raket K-37, což umožnilo s ohledem na nový naváděcí systém dosáhnout nejvyšších ukazatelů bojové kapacity, doletu a přesnosti zásahu leteckých cílů.

V březnu 1992, již po rozpadu SSSR, byl tento letoun s raketou poprvé veřejně předveden na letecké základně u Minska, kde byla pro nejvyšší představitele SNS uspořádána přehlídka úspěchů sovětského vojenského průmyslu.

V dubnu 1994 blahopřál ruský prezident Boris Jelcin konstruktérům rakety k úspěšnému zasažení leteckého cíle na vzdálenost 304 km, což byl skutečně rekord. Žádná letecká střela na světě dodnes této vzdálenosti nedosáhla.

Musíme si uvědomit, že střely K-37 byly vyvinuty ve spolupráci s Ukrajinou. Po roce 1997 se však stala naprosto zřejmou krize vojenského průmyslu této země, obranné podniky začaly vyrábět civilní produkci, proto bylo přijato rozhodnutí o vývoji těchto raket s použitím výhradně ruských komponentů.

Kolem roku 2005 byla uveřejněna zpráva o brzkém zahájení testů nové rakety RVV-BD (raketa vzduch-vzduch dlouhého doletu), která byla zcela ruskou a mnohem dokonalejší modifikací K-37.

Optický gyroskop a projekt hypersonické střely

V bojové samonaváděcí hlavici nové modifikace rakety RVV-BD se používá miniaturní digitální signální procesor s velkou pamětí a zvýšenou rychlostí. Místo obyčejných mechanických gyroskopů jsou v řídícím systému rakety použity modernější optické gyroskopy, jež jsou lehčí, levnější, a dokonce i přesnější. Raketa je pravděpodobně vybavena také novým pohonem na tuhé palivo a může tedy mít větší dolet, než se dříve očekávalo, možná přes 300 km. Podle údajů z otevřených zdrojů činí rychlost této střely minimálně 6 Ma (Machů), což je už hypersonická rychlost! Dokáže zasáhnout jakékoliv aerodynamické cíle ve výšce 15 metrů až 25 kilometrů.

V roce 2014 byla zveřejněna zpráva, že nová raketa o velkém doletu byla přijata do výzbroje ruských leteckých a kosmických sil. Dnes známe tuto raketu pod třemi názvy: R-37M, RVV-BD a „výrobek 620“. Má ji ve výbavě stíhačka páté generace Su-57 a nadzvukový stíhací letoun čtvrté generace MiG-31BM. Nyní nastal čas víceúčelové stíhačky čtvrté generace Su-35S.

Jak MiG-31BM, tak Su-35S dokáží splnit úkoly protivzdušné obrany na velké vzdálenosti, mohou být tedy použity například v Arktidě a nad prostory Sibiře a Dálného východu. Arzenál obsahující vysoce přesné rakety dlouhého doletu, které dokáží zlikvidovat jak obyčejné letouny, tak malé létající přístroje, jako jsou okřídlené rakety, značně zvýší jejich bojový potenciál.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Video: MiG-31 ve stratosféře v nadzvukové rychlosti zničily nepřítele
Video: Lodě Černomořské flotily zasáhly bombovým útokem bombardéry Su-24M a Su-30SM
Video: Noční let do stratosféry. Su-34 ničí nepřítele v nadzvukové rychlosti
Takhle stíhačka F-35B vybuchla po střetu s tankovacím letounem KC-130J. Video
Štítky:
Rusko, stíhačka, protivzdušná obrana, rakety
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář