16:20 27. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
3450
Sledujte nás na

Poslanec za KSČM a člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš se zúčastnil 20minutového pořadu na ČRo. Moderátor Vladimír Kroc jakoby „neslyšel“, že koronavirus je větší prioritou než nákup vojenských vrtulníků; Dolejšovi namítl, že každý mluví asi o něčem jiném. Zeptal jsem se Dolejše, jak na něj situace ve studiu působila…

85 mld. má jít na armádu. KSČM jí chce připsat o 10 mld. méně. Moderátor Kroc „nerozuměl“ vaší větě, že „přidávat peníze armádě v krizových letech – není to pravé ořechové“.

Jiří Dolejš: Jde o pochopení základního faktu: KSČM nechce, aby armáda měla méně peněz, ale aby se pro příští rok jen dočasně zpomalil růst vojenských rozpočtů. Hlavní důvod je v napjatém rozpočtu kvůli epidemii, nyní vyčlenění peněz na velké akviziční projekty (nákupy houfnic, obrněnců, vrtulníků) není neodkladné. Peníze uložené na účtu budou mít stejně skluz v čerpání, protože výrobce ještě ani není připraven na dodávky v roce 2021. Jde také o platby zahraničním firmám, a tudíž tu není ani přímý efekt pro českou ekonomiku. 

Konstatoval jste, že rozpočet armády neustále roste, ale že trend může být přerušen z důvodů krize. Moderátor Kroc argumentoval, že armáda počítá s penězi na program, nastavený do roku 2035. Reagoval jste, že máme vycházet z toho, chceme-li se spíše bránit či usilovat o účast na misích. Že nemá jít o kolizi mezi krizovým rozpočtem a dlouhodobými výhledy. Jak vnímáte ono preferování armády?

Ano, požadavek USA, aby evropské země NATO zvýšily podíl svých vojenských rozpočtů na 2 % HDP, ten byl přijat na summitu NATO v Praze v roce 2002. A byl potvrzen v roce 2014 na summitu ve Walesu. Většina zemí EU to dodnes neplní, je to rozvržené do delšího časového období. Ale dlouhodobý plán není přeci dogma. Tady nejde o to, že by armáda přišla o peníze, ale o to, že v krizi nelze šetřit na lidech, že ten zbrojařský byznys prostě rok počká. Ty velké zbrojařské firmy kvůli tomu určitě nezchudnou. To by mělo docvaknout i vládě. Lidé to myslím rozhodně chápou.

Kroc chtěl vědět, které armádní výdaje se mohou dle vás pozdržet, skoro si nemohl připustit, že je tu neočekávaná situace s covidem-19. Ptal se, zda se armáda obejde na čas bez vrtulníků?

Pokud se argumentuje využitím armády pro krizové situace, tak za to jsme samozřejmě vděční. Armádní zdravotníci, kapacita polních nemocnic, to vše pomáhá i v epidemii covidu-19. Podpora těchto věcí je ale o jiných penězích, ne o těch, určených – a tzv. „omašličkovaných“ – na úhradu velkých vyzbrojovacích projektů.  Naše vrtulníková letka jistě potřebuje také rozpočet. Ale kromě toho, že za pochybení při výběru vrtulníků hrozí citelná pokuta, také je fakt, že dodávka není nyní reálná, mluví se minimálně až o roku 2023.   

Naši armádu jste pochválil. Kroc „nerad“ neslyšel, proč preferujete výstavbu polní nemocnice před nákupem vrtulníků. Na vaši úvahu reagoval slovy – „to si myslíte, či to víte? Z čeho vycházíte?“ ptal se Kroc.

KSČM určitě není proti armádě. Propagujeme hodnotu míru, ale víme, že nelze hned překovat meče na pluhy. Strategické vyzbrojovací projekty souvisí s doktrínou, ke které se armáda hlásí, a asi bychom byli raději, aby ta doktrína byla více obranná, aby se snížila naše role ve válečných misích různě po světě a aby se v této věci EU více emancipovala vůči americkému pilíři NATO. Ale to není předmětem tolerance vlády. Proto nyní jen apelujeme pragmaticky na rozum. Skutečně by dnes mohli dostat přednost lidé před nákupem nových zbraní.  Na počátku tohoto volebního období činil rozpočet obrany 52 miliard, letos už 75,5 miliard. To je nárůst o 45 %, tedy peníze tečou poměrně silně. Ale jde o to, co preferovat ve struktuře této rozpočtové kapitoly.

Kroc se tázal, kam by mělo jít ušetřených 10 mld. Kroc řekl, že armáda uvolnila zpět 4,5 mld., resp. do státního rozpočtu. Vy říkáte, že vrtulníky a nová děla nejsou to, co nás trápí. Kroc na to pravil, že asi oba mluvíte o něčem jiném a kladl vám prý otázku znovu tak, abyste lépe rozuměl. Byl jste obdivuhodně klidný. Lépe řečeno. Kroc se usilovně snažil prosadit svou myšlenku. Jak to na Vás působí ve veřejnoprávním rádiu?

Novinář tlačí na politika, aby neuhýbal od dotazu. To je zcela v pořádku. Ale myslím, že jsem panu redaktorovi jasně a srozumitelně vysvětloval, že armáda ani nepřijde o peníze, ani tím rozpočtovým návrhem nemíříme proti konkrétním vyzbrojovacím projektům. Odložení plateb a zaparkování části prostředků do rezerv na krizovou situaci je zcela logické. Prostě v krizi je třeba krizový rozpočet. A pro aktuální krizi skutečně nákup houfnic, obrněnců či vrtulníků není to hlavní. Armádní aktivity při pomoci v krizi tím rozhodně dotčené nejsou. Možná si to pan redaktor uvědomí, pokud si rozhovor poslechne znovu. 

Kroc chtěl znát, zda jste pro kompromisy – bavili jste se o pozměňovacích návrzích, o spolupráci KSČM s jinými stranami, řeč šla o rozpočtu. Mohl byste čtenářům více přiblížit zákon o rozpočtové odpovědnosti s ohledem na vznikající deficit ve státním rozpočtu?

Politika je hodně o praktických kompromisech, zvláště pokud vládne menšinová vláda. V časech konjunktury jsme se s vládními stranami dohodli na rozpočtu snadněji. Vláda s námi jedná, ale my prostě musíme naše požadavky hájit, už kvůli našim voličům. A myslím, že jde o realistické věci. Musíme mít zdroje na kompenzaci dopadů epidemie, musíme udržet funkci veřejných služeb. Nelze přitom podseknout rozpočtové příjmy rovnou daní, jak to chce ODS… Odmítat přesuny – viz kapitola obrany – a také tu nelze pominout riziko dluhové spirály. Tím se dostáváme k zákonu o rozpočtové odpovědnosti. U navrženého rozpočtu hrozí, že nesplní zákonný limit strukturálního deficitu státního rozpočtu na 4 % HDP (to je aktuálně kolem 300 mld korun). Bez rozseknutí tohoto gordického uzlu problémů těžko můžeme návrh rozpočtu podpořit.      

Bavili jste se o toleranci vlády... O toleranční smlouvě. O vládní konsolidaci financí do roku 2027. Vláda o tom nepodala zprávu. Kroc mínil, že je příliš mnoho neznámých? Kroc: „10 mld na armádu nehraje roli, pokud teď ještě nevíme, jak bude rozpočet strukturován...“ Citoval generála Aleše Opatu, že se armáda může stát obětí škrtů, čímž může být ohrožena bezpečnost státu.

Abychom se ujistili, že vláda ví, co dělá, podmínili jsme náš souhlas letní novelou zákona o rozpočtu na rok 2020 (letošní deficit byl totiž zvýšen na půl bilionu korun).  Podmínkou bylo jasné rozepsání, nač mají peníze navíc jít. Trváme na tom, že vláda do 30. září předloží svou představu konsolidace veřejných financí za období 2021-2027.  Je třeba vědět, jak se ekonomika vrátí do předkrizového stavu a jak zkrotíme nárůst dluhů. Tato věc sice není v toleranční smlouvě, ale je to důležité pro naše rozhodování o rozpočtu. A vláda tuto podmínku nesplnila. Naopak prohlásila, že provede neplánovaně daňové změny, které rozpočet připraví o dalších sto miliard. A do toho přišla druhá vlna epidemie, která může zhoršit makroekonomické prognózy. Takže pan generál Opata by si měl uvědomit, v jaké situaci republika je a jaké jsou priority.

Kroc hovořil, že vláda slíbila spojencům v NATO 2 % HDP pro NATO. Stále vás „neslyšel“, že v čase korony potřebujeme peníze nikoli na kanony. Kroc vám oponoval, že by to NATO mohlo chápat jako nedodržení závazku, který navíc byl přijat dobrovolně.

Kongres USA
© AFP 2020 / Brendan Smialowski
Česká republika je suverénní stát. Samozřejmě, že závazky ze summitů NATO mají svou váhu, ale v příštím roce se zdaleka nedostaneme na úroveň roku 2019. A v tomto roce šlo na armádní rozpočet 66 miliard. Skutečně se má, rozumějme „musí“, v příštím roce zvýšit rozpočet na 82 miliard? Zda tempo vyzbrojování v konjunktuře opět zrychlí, je věcí politické reprezentace, která bude vládnout v roce 2022 a později. Nefixujme se na plánovaná data, my teď máme odpovědnost před českými občany, jak jim pomůžeme nyní. Nelze jen účetně formálně plánovat přírůstky lineárně, jako podle pravítka, bez ohledu na konkrétní situaci. Pro rok 2021 by růst prostě neměl být tak dynamický.  

Dle Kroce je KSČM vlivovým nástrojem Ruské federace.

Tak já doufám, že jako redaktor veřejnoprávního média by nechtěl šířit sám za sebe podobná divoká prohlášení. Pan redaktor citoval nevládní organizaci Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty. O rok odložit některé nákupy drahé výzbroje, v tom rozhodně žádné ohrožení bezpečnosti ČR není a není v tom ani žádná taktovka z východu. To je od této neziskovky absurdní argument. O byznysu pro konkrétní americké či německé firmy se rozhoduje jinde. A KSČM je strana česká, která se vnímá v logice evropské integrace i jako evropská politická síla. Vnímáme také geopolitickou realitu multipolárního světa, ale respektujeme smluvní závazky ČR a neklaníme se přitom žádnému zahraničnímu centru. A já osobně beru svůj ústavní slib poslance velmi vážně.  Slíbil jsem věrnost České republice a zájmům jejího lidu. Na tom žádní cizí pábitelé z jakéhokoliv azimutu nic nezmění.

Děkujeme za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Vojáci se čílí. Nechtějí dát miliardy na boj s koronavirem. Názor
České dobrodružství v Africe. Proč tam vůbec posíláme vojáky?
Zeman se zúčastnil nástupu vojáku v Prostějově
Štítky:
Koronavirus, vojenský rozpočet, armáda, Jiří Dolejš
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář