11:46 26. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
3729
Sledujte nás na

Opuštěná pole a okolí silnic v Česku pomalu ale jistě dobývá vysoká rostlina s okolíky a malými bílými květy. Původně okrasný bolševník dovezený do zahrad českých zámků koncem 19.století se nyní proměnil na invazivní druh ohrožující nejen okolní vegetací, ale i lidské zdraví. Jak odborníci v ČR a RF řeší tento problém a co nejlépe zabírá?

V primárním areálu na Západním Kavkazu se bolševník zabydlel již v předminulém století. První zmínku o něm zachovala londýnská botanická zahrada v Anglii, kde se využíval jako pohledná venkovní ozdoba. V roce 1862 vycestoval na území současného Česka a byl vysázen v zahradě zámku Kynžvart.

Obecně známá jako bolševník velkolepý (Heracleum) má tato rostlina tři původní druhy: bolševník Sosnowského, Mantegazzianum a Persicum. Dosahuje výšky až pět metrů a za sezónu je schopná vyprodukovat přes 100 000 semen, tvrdí odborný portál Botanického ústavu AV ČR. V současné době je rostlina zařazená do seznamu 100 nepůvodních invazivních druhů v Evropě a je ji příznačná schopnost vytěsňovat původní vegetaci z území, které si oblíbí. Zůstává tam pouze bolševník a málo rostlin schopných se přizpůsobit změně podmínek. Oblast rozšíření zeleného obra přitom koreluje s nízkou lednovou teplotou a hustotou osídlení – nejčastěji se vyskytuje podél silnic a na opouštěných místech.

V České republice se bolševník velkolepý vyskytuje nerovnoměrně: centrem rozšíření byl západ Čech, kde se poprvé objevil v Karlovarském kraji. Dále se vyskytuje v jednotlivých oblastech, zejména na Křivoklátsku, středním Povltaví a Třeboňsku. Jednou z nejvíce postiženou oblastí je na jihu republiky v evropsky významné lokalitě Národního parku Šumava. V tomto roce se začal bolševník Sosnowského aktivně šířit i na Moravě a ve Slezsku. Vědci odhadují, že tento typ bolševníku je atypický pro zmíněné území. Zmíněný druh rostliny se šíří na botách a kolech vozů přijíždějících ze zahraničí, zejména ze sousedního Polska, kde problém také dlouhodobě řeší. 

Člověku může bolševník způsobit značné poškození pokožky kvůli obsahu furanokumariny, které po vystavení UV záření vyvolávají popáleniny a puchýře. Proto jakýkoliv kontakt vyžaduje ochranu rukou a vhodné oblečení pro vyloučení kontaktu s rostlinou.

Vzhledem ke svému rozšíření po celém kontinentu a také nadmíru vytrvalým vlastnostem kolem bolševníku se zrodila řada mýtů, které se týkají jeho původů a příznačných vlastností. Jedním z nich je jeho umělý původ, a to kvůli tomu, že zejména v Rusku se kdysi používal k jídlu. Dále se mu říká pomsta Stalina. Výraz vznikl v Polsku, kde je příznačný černý smysl pro politický humor. O cíli, který sledoval sovětský vůdce, budeme hovořit dále a pomocí třech odborníků z České republiky a Ruska tyto a další myty o invazivní rostlině vyvrátíme. 

Příznačné rysy invazivního druhu a jeho využití v zemědělství Sputniku okomentoval RNDr. Tomáš Görner Ph.D. z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Bolševník je u nás ve volné přírodě více než 100 let, což je dlouhá doba. A je poměrně rozšířen,“ řekl odborník. Dle slov experta bolševník Sosnovského je v České republice novinkou nikoliv svým výskytem, ale jeho publikováním. Görner předpokládá, že nějakou dobou unikal pozornosti, neboť vypadá prakticky stejně jako jeho známější příbuzný bolševník velkolepý. Podle něho tyto druhy spolehlivě rozeznají jen odborníci. Zároveň se domnívá, že mohlo docházet k záměnám během nálezů (velkolepý – Sosnovského a naopak).

Může za rozšíření Stalin?

Geografie rozšíření rostliny je rozsáhla: bolševník Sosnowského byl od poloviny 40.let 20. stol. rozšiřován na území Ruska, Pobaltí, Ukrajiny a východního Německa jako zemědělská rostlina (biomasa k silážování, nektarodárná rostlina), zmínil Tomáš Görner.

Jeho slova potvrzuje doc. Valentin Vvedenský, vedoucí katedry genetiky, rostlinné výroby a ochrany rostlin v RUDN (Ruská univerzita družby národů). V Rusku bolševník uvedl do zemědělství Josif Stalin, když se dozvěděl, že se v Americe používá jako krmná rostlina. Poté bolševník doporučil kultivovat v Polsku, tam se ale nezabydlel kvůli tomu, že mléko mělo hořkou chuť. Poté, co se rostlina začala rozšiřovat v tomto evropském státu, začali ji Poláci říkat „pomsta Stalina“.

Ptali jsme se Vvedenského, proč před zavedením rostliny na území současného Ruska se řádně neprozkoumali jeho možné dopady na kvalitu farmářských výrobků a na přírodu. „Bylo nutné naléhavě vyvinout potravinovou základnu v poválečných časech. Tehdy řešili zásadní otázku: dodání masa, mléka a další živočišné produkce celé země. Rychle rostoucí rostlina se hodila pro zásobování potravinami. Introdukovali rostlinu do zemědělství a zkrátka nezkoumali bolševník náležitým způsobem. Rozhodovali o tom vojenští důstojnici, všechno bylo přísné,“ řekl Vvedenský.

Rostlina je značně škodlivá pro lidi. Vvedenský poznamenal, že v 40. letech pracovníci sklízeli rostlinu v montérkách. Pak disciplína klesla a jíž měli popáleny na rukou. K této vlastnosti bolševníku Tomáš Görner dodal, že obsahuje furanokumariny: látky, které působí značné kožní problémy působením UV záření. Proto její odstranění, stejně jako sběr, vyžaduje pořádné ochranné pomůcky.

Příčinu rozšíření bolševníku nejen v Rusku vysvětlil pro Sputnik Andrej Cicilin, kandidát biologických věd a vedoucí botanické zahrady Všeruského vědeckého výzkumného ústavu léčivých a aromatických rostlin. Dle jeho slov se jedná o rostlinu horské šířky, která se objevila, jíž před výskytem člověka na Kavkaze. Lidé ho přesunuli do severní zóny, kde nemá žádné „biologické nepřátele“. První generace rostliny zpravidla umírá, pátá až šestá se přizpůsobuje novému prostředí díky generování semen a je schopná se zmocnit území.

Likvidace bolševníku

Pokud jde o aktuální metody likvidace bolševníku, existují tři: mechanický, chemický a selektivní. Tomáš Görner Sputniku vysvětlil, že selektivní boj je možný ve dvou rovinách: mechanicky lze likvidovat pouze tyto rostliny (vyrývání, vytrhávání, kosení, šla by i pastva, mladé rostliny jsou skotem či ovcemi spásány přednostně) a zbytek rostlin zůstává. Při chemickém způsob likvidace dle jeho slov lze použít tzv. selektivní herbicidy, které hubí jen dvouděložné rostliny a jednoděložné (trávy) rychle obrostou a pozemek tak zůstane zatravněn.

Görner také podotkl, že samotné jednorázové sečení moc účinné není, protože vyžaduje několikátý pravidelný zásah zemědělců či majitelů pozemku: „Musí být opakováno častěji za sezónu, nutné je provedení před kvetením, aby nedošlo k tvorbě plodů. Je-li prováděno pravidelně, zamezí se tvorbě semen a sníží se tak množství semen v lokalitě (ta vydrží v zemi řadu let).“

Dle slov českého odborníka k úplné likvidaci rostlin v lokalitě je vhodnější rozsáhlejší porosty krom seče likvidovat i chemicky: ojedinělé rostliny či malé porosty lze zcela vymýtit mechanicky, a to kombinací seče a vyrývání (nutno přeseknout kořen cca 5-10 cm pod zemí). Co se týče účinnosti chemického zásahu, ruský expert Cicilin se domnívá, že má 95% účinnost. Potvrzuje slova českého kolegy a tvrdí, že sečení bolševníku se má opakovat 5-6krát na rovných plochách, aby bylo efektivní.

Chemická likvidace ovšem vyžaduje odbornost a účast specializovaných poskytovatelů těchto služeb. Na rozdíl od fyzické likvidace je chemii zapotřebí využívat jen v určitý okamžik. Vědecký postup podrobně vysvětlil Vvedenský. „Herbicid je nejlepší aplikovat na mladé listy. Účinkuje především v první polovině léta, kdy dochází k intenzivní fotosyntéze (Herbicidy ve skutečnosti narušují fotosyntézu a metabolismus). Tím je způsobena včasná smrt rostliny. Pokud použijete chemii na podzim, rostlina se vyvíjí v jiném ročním období a bude stále znovu zelená, chemie v tom okamžiku již nebude fungovat,“ uvedl pan docent a dodal, že je chemie navíc drahá.

Invazi rostlin řeší i v Kanadě a Bulharsku

V Evropě se likvidace bolševníku řeší na národní úrovni a finance na jeho likvidace se čerpají z dotací. V roce 2016 vstoupil v platnost zákon stanovující rámec pro opatření a regulaci invazivních druhů. Ochránci přírody sledují rozšíření areálu rostliny i pomocí dronů a satelitních snímků, jejichž údaje následně analyzuje umělá inteligence. Letecký ústav VUT v Brně a Botanický ústav Akademie věd pak bude moci poskytovat majitelům pozemků zprávy o hrozbě rozšíření bolševníku dříve, než invazivní rostlina ovládne jejich území.

Bolševník se v Rusku zatím vyhubit nedaří. Podle Valentina Vvedenského je to především organizační otázka a také osobní odpovědnost majitelů pozemků. Podle něho je nutné, aby si vlastník uvědomil, že může být potrestán za to, že nebojuje s plevelem. „Zdá se na první pohled, že se zlepšujeme, ale mnoho pozemků je zanedbáno. Je to otázka času vyžadující integrovaný systém fyzické a chemické ochrany proti šíření bolševníku,“ podotkl docent.

Přitom problém šíření bolševníku se současně řeší nejen v České republice a Rusku, ale také ve světě, připomíná vedoucí botanické zahrady Andrej Cicilin. Týká se to i jiných druhů invazivních rostlin v západní Evropě a Americe.

„V Kanadě je problém s kanadským zlatobýlem (Solidago canadensis), stejný problém je ve východní Asii. Evropa kvůli tomu také nese miliardové ztráty. Problém tedy není jen v Rusku nebo České republice, ale celosvětový. Při šlechtění nových rostlin by si botanické zahrady měly dávat pozor, aby rostliny neopouštěly hranice vědeckých institucí. V Bulharsku bojují také s místními invazivními druhy, jako příklad pajasan žláznatý (Ailánthus altíssima), v tomto případě mluvíme o stromu, který obsazuje teritorium poněkud invazivním způsobem,“ podotkl vědec.

Zpráva Botanického ústavu AV ČR informuje, že do roku 2050 se relativní růst nepůvodních druhů v Evropě zvýší o 64 % oproti roku 2005. Pod nepůvodními druhy se rozumí rostliny, zvířata a mikroorganizmy, které byly úmyslně nebo neúmyslně dovezeny do lokalit, kde se přirozeně nevyskytují. Dalším nejpostiženějším regionem bude mírné pásmo Asie, Severní a Jižní Ameriky. Dle studie zakládající se na matematickém modelu zpomalení procesu je možné pomocí zpřísnění předpisů o biologické bezpečnosti. Nicméně kvůli zvyšujícímu se mezinárodnímu obchodu a přepravě celkové zastavení invaze nepůvodních druhů je v nedohlednu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Vědci objevili u rostlin obdobný systém jako u nervového systému
Všechna česká voda obsahuje škodlivé látky, říkají vědci Akademie věd
Akademie věd ČR: Průlomový objev „matrjoškové hybridní zóny“ vysvětlí šíření infekcí
Výsadba rostlin nezachrání Zemi před klimatickými změnami
Štítky:
likvidace, ochrana životního prostředí, výzkum, drony, Česká akademie věd, chemie, Rusko, Evropa, Polsko, Česká republika, vědci, biologové, zemědělství, les, rostliny
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář