11:11 26. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
2300
Sledujte nás na

Dmitrije Špiljonka, režiséra ruského filmu Losos nerka. Červená ryba, který zvítězil na filmovém festivalu v Brně, jen tak nenajdete. Natáčí nový snímek o liškách v tundře na Kamčatce. Ani devítihodinový rozdíl s Moskvou a přerušované spojení nám ale nezabránilo v tom, abychom se ho zeptali na české turisty a na hrozby pro unikátní ekosystém kraje.

46. mezinárodní festival dokumentárních filmů se konal pod záštitou ministra životního prostředí České republiky Richarda Brabce, který ocenil dva režiséry Dmitrije Špiljonka a Vladislava Grišina hlavní cenou. Hrdiny tohoto velkolepého filmu nebyla jen zvířata Kurilského jezera v Přírodní rezervaci Jižní Kamčatka, ale také obyvatelé Kamčatského kraje, jejichž život i práce jsou přímo závislé na každoročním tření divokého tichomořského lososa nerka.

Dějištěm filmu, který získal již více než 50 ocenění na filmových festivalech, je Kronotská biosférická rezervace, vedoucí svou historii od roku 1882. Nachází se zde Údolí gejzírů, termální prameny a vodopády, kalder sopky Uzon a Kronotské jezero s endemickými druhy jedlí a jedinečnou faunou. V kompetencích této rezervace je také Federální rezervní systém Jižní Kamčatka, v jehož vodních nádržích se rodí různé druhy lososa tichomořského. Mezi ně patří i Kurilské jezero, největší místo v Asii sloužící k rozmnožování lososa nerka.

Kaldera Uzon je obrovská prohlubeň o průměru 10 kilometrů. Její rozloha tvoří 150 kilometrů čtverečných
© Foto : Ministry of Natural Resources and Environment of Russia/ Igor Shpilenok
Kaldera Uzon je obrovská prohlubeň o průměru 10 kilometrů. Její rozloha tvoří 150 kilometrů čtverečných

Tato rezervace je také domovem největší chráněné populace medvědů hnědých, orlů bělokřídlých (známých také jako orlů kamčatských) a dalších zvířat, která se živí rybami. V roce 1996 byla zvláště chráněná území Kamčatky, včetně Kronotské biosférické rezervace, zařazena na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO pod společným názvem Vulkány Kamčatky.

Tření losose nerka začíná v červenci a končí a březnu, což láká hodně rybářů
© Foto : Ministry of Natural Resources and Environment of Russia/ Igor Shpilenok
Tření losose nerka začíná v červenci a končí a březnu, což láká hodně rybářů

Nápad na film se u Dmitrije Špiljonka zrodil v roce 2007 během prací při inspekci Kronotské biosférické rezervace. Ale z technických důvodů a kvůli rozsáhlému pytláctví nebylo v regionu po dlouhou dobu možné natáčet. Od roku 2000 je losos nerka spolu s přidruženými druhy velmi ohrožen, a to kvůli nekontrolovatelnému využívání extrémně výnosného rybího zdroje lidmi. Před zahájením prací na filmu se Dmitrij Špiljonok přímo podílel na honech na pytláky a pomohl tím řešit tuto nepříznivou situaci v rezervaci.

Režisér filmů o přírodě Dmitrij Špiljonok
© Foto
Režisér filmů o přírodě Dmitrij Špiljonok

Sputnik: Jedním z hlavních témat filmu je tak boj proti pytláctví. Byl váš synovec Tichon Špiljonok, ředitel Kronotské biosférické rezervace v letech 2009–2016, schopen tento problém vyřešit? Jak se mu to podařilo? Poté, co Tichon v roce 2016 zemřel, mnoho webů uvedlo, že porušování zákonů o ochraně přírody v této rezervaci prakticky zmizelo.

Dmitrij Špiljonok: V roce 2007 na daném území působilo několik pytláckých brigád. Postupně se podařilo tyto brigády vytlačit, zadržet a natočit o tom řadu příběhů na federálních kanálech. Zúčastnil jsem se také honů na pytláky a pět let jsem pracoval v operativní skupině. Když jsem dorazil do rezervace, uvědomil jsem si, že film o lososovi nerka nemůže být natočen, protože by nebylo co točit. V současné době se podařilo pytláctví zastavit a rozvíjet cestovní ruch. Například v roce 2007 Kurilské jezero v průměru navštívilo 200 lidí za rok a nyní je to asi 7-8 tisíc lidí.

Co je třeba v budoucnu udělat, aby se tento problém znovu neopakoval? Je nutný další vládní monitoring?

Pytláci milují „nepřehledná místa“. Čím více lidí přijíždí, tím obtížnější je provádět nezákonnou činnost. Zároveň jsou severní ekosystémy velmi křehké a velké množství turistů jim škodí. Abyste například mohli jet na Aljašku, musíte předem získat povolení. Kurilské jezero není nafukovací. Je tam spousta oblastí tření, které potřebují zvýšenou ochranu. Narušení ekosystému se logicky negativně odrazí i na lososovi, medvědovi i na populaci orlů i na množství dalších zvířat. Důležitou roli hraje správná práce vědců, kteří provádí složité výpočty optimálního stavu pro Kurilské jezero. Ale i od vědecké obce často přichází protichůdné údaje. Proto věda musí být v první řadě nezávislá a nesmí být angažovaná zájmy rybářského průmyslu a velkých korporací.

V traileru filmu Losos nerka. Červená ryba jeden z účastníků natáčení mluví o tom, že všechno živé v oblasti Kamčatky existuje na účet lososa, který spouští celý řetězec života, a zároveň na oplátku nic nevyžaduje. Správně chápeme, že vaše dokumentární práce je ještě jedním varováním o tom, že člověk není pánem přírody, ale je stejným účastníkem tohoto obrovského společenství, a zároveň tou největší hrozbou?

Náš natáčecí tým chtěl ukázat, že existuje nějaká přízračná harmonie a my, lidé centrální a severní Kamčatky, jsme tuto harmonii odhalili a držíme ji. Zároveň je těžké zabránit chamtivosti rybářských průmyslníků. Pytláctví se navíc může vrátit do Kronotské biosférické rezervace a Jihokamčatské přírodní rezervace, a my poté ztratíme blahobyt, který se tam vytvářel tisíce let.

Český ministr kultury Richard Brabec uvedl, že takový film „nám nejen pomáhá uvědomit si křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů, na nichž závisí náš život, ale i to, nakolik je do ní člověk schopen vstupovat“. Vy věříte praktickému smyslu dokumentárních filmů o přírodě?

Jeden z nápadů na vytvoření filmu patřil Tichonovi Špiljonokovi: Film vzbuzuje velmi silné emoce. Je mnohem snazší přesvědčit citlivého člověka, aby vzal za své environmentální zásady. Moderní lidé zacházejí s přírodou jako spotřebitelé a cílem našeho filmu bylo tyto lidi oslovit. Film byl zaměřen na mladé lidi. Chtěli jsme v nich vybudovat imunitu proti barbarství a ukázat jim, že medvědi, orlové a vydry mají stejná práva na život v krásném koutě přírody jako lidé. V opačném případě se křehký ekosystém snadno zničí, což se děje po celém světě. Tohle je v současné chvíli jediná velká populace lososa nerka soustředěná na jednom místě. Je pravděpodobné, že na planetě jíž nejsou žádná jiná místa, s výjimkou několika lokalit na Aljašce. V Asii a Eurasii žádné podobné zóny nejsou.

V jednom z příspěvků na Facebooku si kladete otázku, kterou si pokládají mnozí z nás: „Kde je sakra ta Kamčatka?“ Pravděpodobně i Rusové o Kamčatce vědí málo. A to, mimo jiné i proto, že let tam je několikanásobně dražší než let do Prahy. Známý ruský novinář Jurij Duď letos o tomto regionu natočil film Zapomenutý poloostrov. Je pravda, že je zapomenutý? Zahraniční turisté sem přijíždějí stále častěji. (Podle zprávy agentury pro cestovní ruch a vnější vztahy Kamčatského kraje v roce 2019 tento region navštívilo 240 000 turistů, přitom kolem 36 300 z nich byli cizinci. V porovnání s rokem 2018 se počet cizinců zvýšil o 43 %.) Proč míří právě na Kamčatku?

Za posledních pět let se cestovní ruch na Kamčatce rychle vyvíjí. Faktem je, že turistická sezóna je zde krátká, trvá pouze dva až tři měsíce. Proto je obtížné vytvořit zde plnohodnotnou infrastrukturu. Nebudu skrývat skutečnost, že cestování sem je velmi drahé, zejména cestování vrtulníkem. Je to jedna z nejdražších destinací na planetě, protože místní monopolní společnosti nastavily vysoké ceny. Není zde zavedena žádná malé společnost, jako na Aljašce, která by řešila dopravu a všechny problémy.

Byl jsem průvodcem a hlídal turisty. Poměrně hodně turistů sem cestuje z České republiky. Byl jsem ohromen, a se mi líbilo, že všichni Češi, které jsem potkal, byli vcelku ohleduplní k životnímu prostředí. Češi chápou vzácnost křehkých systémů. Na rozdíl od čínských turistů se čeští turisté chovají zodpovědně. Chápou například důsledky krmení medvědů. Rozumí normám, které se snažíme naučit naše ruské turisty, tedy, jak se chovat k přírodě, aby jí neubližovali.

Environmentální výchova v Rusku je obrovskou mezerou. Po dlouhou dobu (z historických důvodů, pozn. red.) jsme měli jiné priority: příroda se musí dobývat a nasměřovat k hospodářství. Tento způsob myšlení přetrvává a práce na jeho změně vyžaduje dlouhodobé úsilí. Díky těmto filmům je především možné a nutné změnit toto povědomí. Pokud lidé budou i nadále konzumovat v takové míře a tak, jak to dělají dnes, pak zdroje planety určitě nebudou stačit.

Kamčatka je stále místem s obtížně dostupnými podmínkami pro ekoturistiku. Naše čtenáře bude možná zajímat, jak takový výlet na Kamčatku z České republiky zorganizovat. Můžete jim doporučit, čím začít plánování této cesty? A jaký měsíc je pro cestování a poznávání krás Kamčatky nejvhodnější?

Tou nejdůležitější věcí, kterou je třeba pochopit, je to, že návštěva Kamčatky je vlastně loterie. Uveďme, například, že sem lidé jezdí a čekají na odjezd 5-10 dní kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám. Nejjednodušší je se na Kamčatku dostat. Je ale těžké předvídat, co se stane na místě: někdy přicházejí cyklóny na týden, jindy na měsíc. Je to o štěstí. Co je ale nejvíce nepříjemné, jsou očekávání turistů na zaručený program na Kurilském jezeře, například „medvědí show“. To ovšem nejde vždy zajistit, protože sezóna tření ryb se může rozjet se zpožděním.

Navíc je to divoká příroda, kde je obtížné poskytnout vysoce kvalitní služby ve srovnání se zeměmi, kde turistická sezóna trvá 10 až 11 měsíců, nebo i jenom 7. Lidé se zde do dvou měsíců snaží „nacpat“ cenu údržby a výdaje na sociální strukturu pro následující rok. Proto jsou ceny pro celé Rusko a Evropu poměrně vysoké.

Na vašem Instagramu je spousta roztomilých fotografií lišek z nového filmu, který právě natáčíte - Kamčatka. Příběh v liškách. Poukazuje i tento snímek na důležité sociální problémy, nebo je to „jen“ příběh liščí rodiny? 

Již devět měsíců natáčíme náš nový film a skrze rodinu lišek vyprávíme, že lišky jsou uprostřed potravinového řetězce. Loví králíčky, sysle, myši. Sami jsou ale kořistí pro obrovské množství různých druhů ptáků (orlů mořských i skalních), vlků, rosomáků, rysů a medvědů. Lišky interagují s velkým počtem druhů a mají spoustu nepřátel. Vzhledem k tomu, že mají tyto zrzavé krasavice obrovské charisma, je skrze ně mnohem jednodušší hovořit o tak křehkých ekosystémech, jako je Kronotská biosférická rezervace. Vrtulník nás vysadil v kronotské tundře, kde nyní pozorujeme a natáčíme lišky.

Nejpodstatnější a nejdůležitější otázkou je ochrana přírody, protože křehký svět, v němž žijí naši zrzaví hrdinové, neustále čelí velkému ohrožení. Například v minulém a předminulém roce hrozilo vybudování tzv. rybího propustu. V případě jeho výstavby plánují ve skalách probít kanál (jedná se o projekt propojení jezera s Tichým oceánem, od kterého bylo před několika tisíci lety odříznuto v důsledku vulkanické činnosti, pozn. red.). Vědci tvrdí, že tuto „stavbu století“ nelze realizovat. Tento film hovoří o ochraně tohoto místa a jeho významu v přírodním systému. Vedle něj žijí v moři velryby, a na souši pak sobi a mnoho dalších, různorodých, krásných druhů, které vidíme a seznamujeme se s nimi.

Посмотреть эту публикацию в Instagram

Про Лису - хозяйку своей судьбы ⠀ Лес - очень большое сообщество. Там живут Звери, Птицы, Люди и еще много кто. У каждого своя роль, важная и самобытная. Но некоторые из них известны больше, чем другие, благодаря необыкновенной судьбе и силе духа. Например, Лиса Пенелопа. О, это известная на весь Лес дива. Ее и ее семью знают все окрестные Волки, Медведи, Росомахи и даже Орланы из Красной Книги. Правда, никакую книгу возле Орланов ни разу не видели, но Люди, часто приходящие в Лес, все время ее упоминают. Возможно, это просто устойчивое выражение. Лиса Пенелопа знаменита красотой своей трубы (так называется лисий хвост) и тонкими чертами изящной мордочки. А еще - независимостью и стремлением самой решать свою судьбу вопреки трудностям. ⠀ Продолженте в карусели ➡️ ⠀ Рассказ: @ann_sheremeteva Фото: @ratbud ⠀ #камчаткарассказвлисах #рассказвлисах #Дикаяприродароссии #кроноцкийзаповедник

Публикация от SHPILENOK FILM (@shpilenokfilm)

Liška je velmi emotivní. Chceme, aby se divák do tohoto území zamiloval, a v případě ohrožení poskytl emocionální podporu v boji proti korporacím. Chceme, aby tento liščí svět, dokonce i liščí ráj, zůstal krásný a šťastný, a to v takové nedotknutelnosti, v níž setrvává již tisíce let.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Video: Příšerná katastrofa na Kamčatce: Stovky mrtvých mořských zvířat na pobřeží Tichého oceánu. Kdo za tím stojí?
Na Kamčatce na rybáře zaútočil medvěd
Video: Záběry erupce sopky na Kamčatce
Na Kamčatce a Kurilách došlo k silnému zemětřesení
Štítky:
ochrana životního prostředí, rezervace, příroda, cestovní ruch, turismus, Rusko, film, Kamčatka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář