21:57 24. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
16175
Sledujte nás na

O osud polských žen, kterým místní Ústavní soud zakázal přerušovat těhotenství, mají starost čeští Piráti. V otevřeném dopisu premiérovi Babišovi navrhují umožnit Polkám potraty v Česku. Staronovou iniciativu politiků Sputniku stručně okomentoval mluvčí prezidenta ČR Jiří Ovčáček.

Přes týden v Polsku probíhají masové demonstrace proti rozhodnutí. 26. října vyzvali premiéra Andreje Babiše k tomu, aby měli polské ženy možnost interrupce na území České republiky. Tímto by podle nich měl český stát vyjádřit solidaritu občankám Polska. Ovšem nejedná se o zcela nový pokrokový zákon. Polští politici si myslí svoje i o tom, čí práva zpřísněný zákon brání.  

V dopisu svou iniciativu čeští politici argumentují popíráním základních lidských práv. „Je potřeba respektovat právo každého člověka rozhodovat o vlastním těle a ponechat možnost volby právě ženám samotným. Zdravotní a právní systém, který právo volby popírá, přímo ohrožuje své obyvatelstvo,“ uvádí se v dokumentu.

Lékařské služby podle poslance Kopřivy by měly být poskytovány Polkám až po zlepšení epidemiologické situace. Poslanec k tomu dodal: „Jakmile to bude jenom trochu možné, Česká republika by měla poskytnout maximální součinnost v poskytování lékařské péče ženám, jejichž vlastní vláda jim možnost volby odepírá.“

Otevřený dopis Pirátské strany ovšem neuvádí, v čem je jejich návrh průlomový, případně za jakých zvláštních podmínek by měla být tato procedura poskytována Polkám. K tomuto okamžiku v době publikace tohoto článku jsme od poslance Kopřivy neobdrželi odpovědi.

Možnost využití procedury interrupce cizinkami jiných států EU není zdaleka novinkou. Jak uvedlo ministerstvo zdravotnictví v roce 2016, ženy z EU mají stejná práva na potrat v Česku jako české ženy. Nárok právně vyplývá z čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie definující právo svobodného pohybu na území členských států a také z čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, ve kterém se praví: „Na pacienty z jiných členských států se vztahuje zásada zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti.“

Koho zákon diskriminuje

Prozatím se iniciativa Pirátů jeví být snahou o získání politických bodů u svého potenciálního elektorátu. K návrhu Pirátů se vyjádřil Jiří Ovčáček mluvčí prezidenta České republiky. Dle jeho slov je to v souladu s agendou hnutí: „Iniciativa Pirátu plně odpovídá jejich ideologickému zaměření, které je zaměřeno proti ochraně lidského života.“

Podobný postoj k ochraně lidských práv mají i vedoucí polští politici. Zejména náměstek ministra zahraničí Pawel Jablonski uvedl pro BBC, že rozhodnutí soudu chrání nenarozené před diskriminací na základě zdravotních vad. „Je to krutá věc, zabíjet nenarozené děti na základě skutečnosti, že mohou mít Downův syndrom. Měli bychom diskriminovat lidi s Downovým syndromem? Tito lidé mají přesně stejné právo jako každý jiný člověk," konstatoval politik.

Místopředseda vlády a šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) přitom volal po bránění se proti protestujícím a opozici označil za „zločince“ usilujících o „zničení polského národa“. Zpřísnění zákona uvítali politici Konfederace, pro-life organizace a polský episkopát.

Polská justice již dávno řeší potraty

Nové rozhodnutí polského ústavního soudu 22. října zrušilo nejčastější legální důvod pro potrat, kterým bylo vážné poškození plodu. Kvůli tomu se provádělo 98 % operací umělého přerušení těhotenství. Soud označil tuto příčinu pro potrat za eugenickou a v rozporu s ústavou, protože porušuje právo na život, důstojnost a je diskriminační. Rozhodnutí bude mít za následek změny v tzv. kompromisu potratů z roku 1993.

Nyní dle usnesení soudu jediným důvodem pro provedené operace přerušení těhotenství se stávají případy, kdy k otěhotnění došlo kvůli znásilnění nebo incestu. Právní krok zrušující ustanovení dřívějšího zákona byl před dvěma lety zahájen poslanci polské vládní strany Právo a spravedlnost. Jedním z iniciátorů byla i konzervativní skupina Ordo luris, která podporovala kompletní zákaz potratů.

K podobnému masovému protestu proti zpřísnění zákona o potratu, také známému jako „černý pátek“, ve Varšavě došlo již v roce 2016. Proti schválení zpřísňujícího zákona, který měl trestat lékaře za nezákonné potraty trestem do 5 let odnětí svobody, se tehdy vyslovila většina  polských poslanců a zákonodárců.

Rozhodnutí polského ústavního soudu se odehrálo na pozadí epidemických opatření, která zakazují shromáždění více než 10 osob na jednom místě. Navzdory tomu již od minulého týdne v Polsku probíhají masové protesty nejen ve Varšavě, ale také v Krakově, Wroclawy, Szczecinu, Lodzi. V zahraničí občanské protesty podpořili aktivisté u ambasád Polska ve Stokholmu, Lisabonu a Římu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Jak Pirát Peksa zavraždil Navalného a pobavil uživatele Twitteru
„Pražané by měli raději potopu než Piráty.“ Lidé vyzvali k odvolání Hřiba
Pražská radní zaútočila na Piráty: Bezdomovce do hotelů, ale střední vrstva na ten hotel ani nemá, to je luxus
Štítky:
Piráti, Polsko, zákon, potraty
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář