04:12 25. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
7250
Sledujte nás na

Věříte volebním průzkumům? Že ne? Tak to nejste sami. Své pochyby o platnosti a nezaangažovanosti sociologických agentur mají i politici. Ti, kteří si říkají demokraté z takzvané občanské pravice.

Je to jako lotynka. Sociologové nám každý měsíc servírují přehled o podpoře politických stran. Politici, občané o něco méně, tato čísla vyhlíží s nadějí, že posílí. Ti z opozičních lavic navrch doufají, že Babišovu hnutí ANO nakonec klesne popularita a oni sami se odrazí od pětiprocentní hranice nutné ke vstupu do Poslanecké sněmovny.

Napětí stoupá, jak se blíží volby. A tak se každá sociologická agentura předhání se svou konkurencí, kdo dá přesnější výsledek. A pak se ukáže, že nikdo. Že často jsou ta zveřejňovaná čísla preferencí politických stran přestřelená.

Lidi od fochu ví, že špatnou reputaci co do přesnosti mají agentury SANEP a Phoenix Research. Jejich průzkumy jsou, jemně řečeno, zavádějící. A co ty ostatní? Věřit se prý dá Centru pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nebo Kantar CZ.

Ta poslední je populární zejména u České televize. Veřejnoprávní stanice agentuře pravidelně, měsíc co měsíc, zadává zakázky na aktuální měření volebního modelu. Ale i Kantar CZ má ve skříni kostlivce. Před říjnovými volbami agentura slibovala Demokratické straně zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT neuvěřitelný úspěch. Málo známá strana s nízkou popularitou se měla podle průzkumu Kantaru probojovat do 10 krajských zastupitelstev. A výsledek? Nula.

Když šlo o takové okrajové záležitosti, vrcholným politikům to bylo jedno. Ale teď se zhrozil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Prý modrým ptákům chce někdo uzmout procenta hlasů a přitom nadržuje Pirátům. Agentura Median ODS a Pirátům předpovídá podobné preference, zato Kantar CZ tvrdí, že Piráti jsou nad občanskými demokraty a skoro dohání hnutí ANO. A to Stanjuru rozlítilo.

Je komické vidět, jak se dvě party lepšolidí fackují kvůli nic neznamenajícím číslíčkům. Ale nic to nemění na tom, že sociologické průzkumy mají velkou moc. Zjednodušují politickou situaci a mají na ní psychologický vliv.

Na vliv sociologických průzkumů na politickou situaci se Sputnik zeptal známého sociologa a politického analytika Jana Klána.

„Pokud jde o fenomén Pirátů, domnívám se, že jejich voličská struktura bude na stejné úrovni, kterou ukazují sociologické průzkumy. Jejich voliči budou pocházet hlavně ze skupiny mladých lidí do 35 let. Ostatně na to poukazuje nejeden sociologický výzkum. Otázkou zůstává, zda starší a staří lidé (voliči) budou volit levici, když poznají společenskou realitu. Do nedávné doby tomu tak bylo, ale musíme si uvědomit, že nám do rozhodovacího procesu vstupuje faktor „bohatší“ a mediální společnosti. Mladí lidé si často neuvědomují, že jejich honba za zážitky a užívání, bez starosti, rebelství je určována dluhem a půjčkami. Piráti svůj úspěch staví na neomezované svobodě, individualismu i rebelství. Mísí v sobě jak prvky pravice i levice. Právě proto přitahují i mladé, kteří by z logiky věci měli být radikální.

V minulosti to byla radikální levice, kdo přitahoval mladé rebely – například Francie v 60. letech 20. století. Naši Piráti jsou ale do jisté míry jiní než ti na Západě. Jejich symbolem je předseda Bartoš, který má dredy a odlišuje se od ostatních. Nicméně lze předpokládat postupný pokles zájmu o Piráty a to ve chvíli jejich případného vládního angažmá. Samotný pokles zájmu o tuto stranu bude zapříčiněn jejich vztahem k pravicovým stranám. Když se podíváme, kde strana názorově stojí, když se například pořádají tiskové konference, tak můžeme vidět, že jsou mezi stranami tzv. „Demokratického bloku“. Z toho lze dovodit, že Piráti jsou klasickou pravicovou stranou, jen s různými estetickými prvky, které odkazují na levici. Sociálních aspektů v této straně mnoho není. Až tuto věc pochopí levicově orientovaní voliči, kteří je volí, dojde k poklesu zájmu o Pirátskou stranu, stejně jako k tomu už došlo v Německu a dalších zemích. Je možné, že skončí na smetišti dějin jako Věci veřejné nebo hnutí Úsvit, ale bude to trvat déle než u uvedených stran.

No, a jestli Piráti dohání ANO nebo soupeří s ODS, je určitě záležitost metodiky daného výzkumu. Každá agentura má svoji metodiku, která se někdy dost liší, proto mohou vycházet i značné rozdíly, než je statistická chyba. Kdybych si měl tipnout, tak bych věřil tomu, že Piráti jsou určitě před ODS, protože jsou zatím neokoukaní, mladí, mají drive. Bude zajímavé sledovat jejich krajské vládnutí, kde se Piráti dali do holoportu s pravicovými stranami. Navenek se sice profilují s levicovými tématy, ale uvnitř jsou silně diferencovaní od silných pravičáků, až po umírněné levičáky," říká expert k situaci mezi ODS a Piráty.

Budou teď mezi sebou soupeřit ODS a Piráti, protože vědí, že na Babiše nemají?

„Nemyslím si, že budou mezi sebou soupeřit, ale každá strana si pojede svoji linii. ODS tedy ryze pravicovou politiku deregulací a Piráti mírně progresivní, která stahuje i voliči levice. Ve své podstatě se snaží mít nálepku široké strany pro mladé lidi. Zde můžeme sledovat, že mladí lidé tíhnou nejvíce právě k Pirátům a k tradičním politickým stranám nemohou najít cestu. Problém vidím v tom, že mladým lidem tradiční politické strany nedokázaly nic nabídnout, a tak se dali k Pirátům, kde je minimálně spojuje stejná vášeň pro IT, stahování z internetu, prostě pirátství nebo volnost v podobně užívání marihuany," míní pan Klán.

Máme brát průzkumy za bernou minci? Nebo to je jen orientační přehled okamžitých nálad?

„Každý sociologický výzkum je odrazem aktuální nálady ve společnosti. Je sice hezké sledovat vývoj voličských preferencí každý měsíc, ale nic to o reálném stavu nevypovídá. Když totiž děláte výzkumy každý měsíc a k tomu ještě jej dělají různé agentury, takže jich každý měsíc máte i pět, tak výzkumy spíš ovlivňují rozhodování lidí, než aby odrážely skutečný stav věcí. Osobně tomu říkám amerikanizace nebo komercionalizace sociologických výzkumů, kdy jsou používány i v rámci politického soupeření. Lepší by bylo, kdyby se sociologický výzkum k volbám dělal každé čtvrtletí. Tam už jsou totiž vidět posuny i změna nálady. Bohužel ale k tomu nedojde, protože máme volný trh se sociologickými agenturami, která zpracovávají data i pro politické strany," říká sociolog.

Nemohli jsme se pana Klána nezeptat, jestli sám důvěřuje průzkumům a volebním modelům.

„Zde musím podotknout, že jako sociolog výzkumům přikládám určitou váhu, ale nejsou pro mě úplné dogma. Musíte k výsledkům výzkumu vždy připočíst aktuální stav ve společnosti, jak média informují o politice a jak si vede ta či ona politická strana. Poté dokážete odhadnout, jak si daná politická strana ve společnosti stojí. Do sociologických výzkumů nám vstupuje totiž mnoho neznámých. Od toho, kde se výzkum dělá, kdo si jej objednal, až po správný kvótní výběr. Takže průzkumy volebních preferencí jsou ryze orientační,“ říká politický analytik Jan Klán.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Podle průzkumu předběhla Pellegriniho strana OĽaNO. Roste také SaS
Neradostné zprávy pro Washington. Většina Slováků vnímá USA jako hrozbu, svědčí o tom průzkum. Jak je na tom Rusko?
Něco tady nesedí. ČT se pochlubila průzkumem, ihned schytala kritiku. „To se asi ptali u svých zaměstnanců,“ zuří Češi
Štítky:
politika, volby, průzkum
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář