21:21 27. listopadu 2020
Názory
Získat krátkou URL
16681
Sledujte nás na

Dnes, 20. listopadu 2020, uplynulo 75 let od začátku zasedání Mezinárodního tribunálu v Norimberku - jednoho z nejvýznamnějších soudních procesů v historii lidstva, během něhož soudci zemí protihitlerovské koalice (SSSR, USA, Velká Británie a Francie) odsoudili vůdce nacistického Německa a prohlásili samotnou nacistickou ideologii za zločineckou.

Právě tehdy obžaloba poprvé v historii použila výraz „genocida“. Na základě výsledků Norimberského procesu, který trval téměř rok, bylo 12 nacistických vůdců, včetně Hermanna Göringa, Martina Bormanna (v nepřítomnosti) a Joachima von Ribbentropa, odsouzeno k trestu smrti oběšením, tři včetně Rudolfa Hesse byli odsouzeni k doživotnímu vězení, další tři byli potrestáni odnětím svobody na mnoho let. Tato významná událost posloužila jako základ k vytvoření poválečného systému mezinárodního práva, jehož hlavní ustanovení vytýčila Komise pro mezinárodní právo OSN v Norimberských zásadách z roku 1950. Vědecký ředitel Ruské vojenské historické společnosti (RVHO) Michail Mjagkov hovořil v interview pro Sputnik o hlavních lekcích norimberského procesu, o novinkách, které přinesl do mezinárodního práva, o pokusech některých západních zemí revidovat jeho hlavní ustanovení a o nebezpečných důsledcích takové politiky.

Michaile Jurijeviči, jak se země antihitlerovské koalice rozhodly uspořádat tak velkolepý proces s nacistickými vůdci, proč právě v tomto formátu?

Když se Němci během druhé světové války dopouštěli obrovských zvěrstev, svět byl tím samozřejmě šokován - celé světové společnosti bylo jasné, že organizátoři těchto vražd musí být odsouzeni. Zároveň byla na jednáních nejvyšších představitelů spojeneckých zemí v antihitlerovské koalici diskutována forma, v níž by měl tento proces probíhat. Roosevelt a zejména Churchill navrhovali, aby byl více politický, to znamená, že by vše směřovalo k pochytání nacistických vůdců, jejich rychlému výslechu a zastřelení. Stalin však trval na tom, aby proces byl právnický a každý nacistický zločinec byl potrestán konkrétně za své zločiny. Nakonec byli západní vůdci nuceni přijmout sovětské stanovisko, mimo jiné proto, že v SSSR od roku 1943 již začaly soudy s nacistickými zločinci a jejich spolupachateli - celkem bylo odsouzeno 252 osob, vše bylo zdokumentováno, byli svědci, od roku 1942 případy nacistických zločinů vyšetřovala Mimořádná státní komise (MSK). Samozřejmě, v tomto světle by představitelé západních zemí ztratili tvář před svými krajany, kdyby nesouhlasili s provedením takových procesů, proto na Londýnské konferenci v srpnu 1945 bylo rozhodnuto o zřízení mezinárodního tribunálu v Norimberku.

Proč byl jako místo soudu nad nacisty vybrán právě Norimberk a ne Berlín?

Za prvé to bylo důležité město pro Nacionální socialistickou stranu Německa, zde se konala její zasedání. Za druhé, Norimberk nebyl tak zničen jako německé hlavní město Berlín. Proces byl mimořádně pečlivě připraven, neboť to nebyla žádná legrace - bylo k němu předvoláno více než 160 svědků, stenografický zápis ze všech zasedání činil více než 20 tisíc stránek.

Jaké jsou podle vás hlavní výsledky Norimberského procesu, jaký vliv měl tento proces na mezinárodní soudní systém?

Norimberský tribunál měl pro celou následující historii lidstva kolosální význam: poprvé vstoupily do mezinárodní právní praxe pojmy jako „zločiny proti lidskosti“, „příprava agresivní války“, slovo „genocida“. Odsouzeni byli nejen hlavní nacističtí zločinci za konkrétní válečné zločiny, ale také samotný fenomén nacismu jako takový a nacistické organizace jako SS, SD, SA, gestapo. Všichni členové těchto organizací tak mohli být soudně potrestáni.

Je důležité zdůraznit, že v Norimberku bylo zakotveno, že žádné válečné zločiny proti lidskosti nemají promlčecí lhůtu, proto musí být každý válečný zločinec bezpodmínečně potrestán, bez ohledu na to, kolik času od těchto krutostí uplynulo. Toto ustanovení dodnes slouží jako varování pro ty, kteří dnes chtějí zvednout prapor nacismu nebo neonacismu, mluvit o „čistotě rasy“, například pro Ukrajince a pobaltské státy - stoupence rétoriky „Rusové/rusky mluvící, vypadněte!“

Vzaly si podle Vašeho názoru světové mocnosti ponaučení z Norimberku?

Musíme si ho opravdu pamatovat, a ne z něho dělat frašku, jako to dnes dělají Spojené státy. Z iniciativy Washingtonu a dalších západních zemí byl v Haagu v roce 2000 založen Mezinárodní trestní soud, ale na rozdíl od Norimberského procesu, který představoval stanovisko celého civilizovaného světa (SSSR, USA, Velké Británie, Francie a 19 dalších zemí) a můžeme říci, že kolektivní síly dobra porazily zlo, nyní se Amerika pokouší interpretovat pojmy dobra a zla sama. Například na příkaz Washingtonu byl prostě a zavražděn Muammar Kaddáfí, k žádnému mezinárodnímu konsensu v této otázce nedošlo. Nebo si vezměte příklad mezinárodního tribunálu ohledně bývalé Jugoslávie, kde byli souzeni pouze Srbové, zatímco Chorvaté a muslimští Bosňané unikli spravedlnosti. To vše je ignorování norimberských zásad.

Rusko nikdy nezapomíná na poučení z Norimberku: nedávné vyšetřování masakrů v Žesťané Hůrce (Novgorodská oblast), v jehož důsledku byli odsouzeni němečtí vrahové a jejich lotyšští přisluhovači, je toho názorným potvrzením. Je nutné dodržovat nevyhnutelnost trestu, a i když nacistický zločinec po válce utekl a zemřel v teplé posteli v USA, Kanadě nebo západním Německu, pak země, která ho skrývala, si musí být vědoma své odpovědnosti. Norimberský proces navíc vytvořil jasný rámec pro pojmy „agresor“ a „agresivní válka“. Bohužel dnes se to také reviduje. Jak víte, Evropský parlament přijal rezoluci, která staví Sovětský svaz a nacistické Německo do jedné police, SSSR údajně zavinil agresivní válku ve stejné míře jako Třetí říše. Tribunál v Norimberku jasně ukázal, kdo rozpoutal druhou světovou válku, navíc dokumenty, které byly předloženy, svědčí o tom, že sovětský lid byl hlavní obětí nacistické agrese. Ve skutečnosti se sovětští občané stali oběťmi genocidy stejně jako židovský národ.

Jaký je důvod takové historické amnézie?

Podle mého názoru jsou dnes ponaučení z Norimberku zapomenuta, protože Spojené státy si představují sebe jako světového četníka a výjimečný národ, což je určitým způsobem v souladu s myšlenkami Hitlera, který tvrdil, že Němci jsou výlučná rasa, která musí vládnout ostatním.

Pro Washington je dnes nevýhodné připomínat otázku Norimberku, protože v té době byl hlavním zločincem nacistický agresor, ale vina leží také na západních spolupachatelích, kteří tlačili Německo do rukou Sovětského svazu. Američané dnes chtějí samostatně celému světu sdělovat, kdo je vinen a kdo ne, a prakticky rozhodovat o osudu jakéhokoliv „provinilého“ politika, ať už je to Kaddáfí, Miloševič nebo Saddám Husajn.

Proč podle vás ožívá v Evropě neonacismus?

V roce 1946 byl v Německu proveden malý průzkum veřejného mínění: 80 % respondentů bylo pro odsouzení nacistických zločinců, více než 50 % bylo pro jejich trest smrti. Znamenalo to, že Němci přijali kolektivní vinu za zločiny Třetí říše? Myslím, že ne, prostě se báli, že by sami mohli být potrestáni, protože mohli být pronásledováni také nacističtí komplici, včetně obyčejných vojáků Wehrmachtu. Prostě předpokládali, že když bude fašistická špička odsouzena, pak se jich určitě nikdo nedotkne. Mnozí spolupachatelé se skrývali v různých zemích a přímo či nepřímo inspirovali nové generace příznivců nacistické ideologie. Pro tyto lidi by bylo výhodné, kdyby se na dědictví Norimberku zapomnělo - v takovém případě by mohli svobodně hovořit o čistotě rasy a podobně. Od svých vlád získali v mnoha ohledech svobodu jednání - když se rusofobie spojí s nacismem, evropské úřady to prostě nevidí ani tváří v tvář, protože pro kolektivní Západ je Rusko protivníkem, kterého je třeba obklíčit ze všech stran a uvalit na něj sankce. Jak se to podobá pokusům o uklidnění Hitlera před vypuknutím druhé světové války.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Je jednoduché kopat do „ležícího lva“. Ale otázky stejně zůstávají… Názor
Den, kdy nacistickým zločincům začali plést oprátku. Před 75 lety začal Norimberský tribunál. Názor
Putin varoval před pokusy o narušení rozhodnutí Norimberského tribunálu
Štítky:
Norimberský proces, nacistický režim, nacismus, nacisté, dějiny, Německo, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář