04:21 21. ledna 2021
Názory
Získat krátkou URL
404114
Sledujte nás na

Donald Trump souhlasil předat moc v USA, když kolegium volitelů přizná vítězství Joe Bidena. Avšak před odchodem hodlá, jak předpokládají média, zaútočit na Írán. Důvodem k invazi je jaderný program obnovený po zrušení „jaderné dohody.“

Do nátlaku na Teherán hodlají Američané zapojit také Tel Aviv. Jak to ovlivní situaci na Blízkém Východě? Pokusíme se v tom vyznat.

Trumpova zvýšená prchlivost

„Donald Trump může rozkázat útok na Írán, proto mají být Izraelské obranné síly ve střehu. Izraelská vláda si má uvědomit komplikovanost období před inaugurací Joe Bidena. Odcházející americký lídr nejednou nastolil otázku likvidace podniku na obohacování uranu v Natanze,“ píše on-line magazín Axios s odkazem na izraelské zdroje.

Nad preventivním útokem na Írán se Trump zamyslel po té, co MAAE zveřejnila řádnou zprávu o rozvoji íránského jaderného programu, domnívají se informátoři magazínu. V této zprávě stojí, že se po odmítnutí Islámské republiky splnit podmínky Společného komplexního akčního plánu zvýšily v této zemi zásoby vysoce obohaceného (zbrojního) uranu. Prezident byl krajně pobouřen, ale Mike Pence a Mike Pompeo ho přemluvili, aby se neunáhlil, psal list The New York Times s odkazem na americké úřední osoby. Trumpovi vysvětlili, že útok na Írán způsobí zbytečnou eskalaci násilí.

Tyto zprávy o amerických plánech nebyly potvrzeny. V Izraeli ale přiznali, že dostali pokyny ohledně příprav na eventuální konfrontaci. „Nebude to možná přímá reakce, ale přes íránské proxy jednotky v Sýrii, Pásmu Gazy nebo v Libanonu,“ vysvětlili pro Axios.
Zatímco politici zvažovali hodnověrnost informací o možnosti války, byl v Íránu zabit fyzik Mohsen Fachrizádeh. Západní tajné služby ho nazývaly „otcem íránské bomby.“ Mělo se za to, že právě tento vědec řídí íránský jaderný program. Teherán ihned obvinil z vraždy Izrael a slíbil pomstu. Benjamin Netanjahu tato obvinění ignoroval.

Předválečné starosti

Únik informací o chystaném útoku na Írán by zůstal bez povšimnutí, kdyby nebylo předcházejících událostí. USA přesunuly v těchto dnech na Blízký Východ strategické bombardéry B-52H Stratofortress. Ústřední velení amerických ozbrojených sil (CENTCOM) prohlásilo, že vojenská letadla byla přesunuta do tohoto regionu „za účelem prevence agrese a podpory spojenců.“

Washington nevysvětlil, kolik bombardérů bylo vysláno, a v které zemi byly rozmístěny. Vznikly verze, že se stíhačky nacházejí na letecké základně Diego Garcia, britském ostrovu v Indickém oceánu, stejně jako minulou zimu.

Tenkrát tam bylo vysláno šest bombardérů pro případ války s Íránem. Důvodem ozbrojené konfrontace byla vražda Američany Kásima Sulejmáního, velitele Armády strážců islámské revoluce, elitní jednotky íránské armády. Teherán pohrozil pomstou.

Po celý rok docházelo v tomto regionu k útokům na americké objekty. K přímé srážce ale nedošlo. Víc než to, Američané zahájili snížení počtu vojáků. Vzbudilo to znepokojení zemí sousedních s Íránem. Přiznaly, že kontingent USA byl svérázným nárazníkem proti hrozbám a hlavně zdržoval Teherán.

Jednání tajná a neskrývaná

Rostoucí autorita Íránu na Blízkém Východě nejvíc znepokojuje Izrael. Po zimním kole eskalace vztahů mezi USA a Íránem začal Tel Aviv bít na poplach. Premiér Benjamin Netanjahu učinil předpoklad, že se Teherán hodlá pomstít nejen Američanům, ale také židovskému státu. Varoval, že hodlá jednat s předstihem.

Také monarchie Perského zálivu se snaží zdržet íránský vliv na blízkovýchodní události. Po pádu režimu Saddáma Husajna v Iráku se úlohy regionálního vůdce pokusila uchopit Islámská republika. Arabové byli znepokojeni, šíitský režim ajatolláhů je pro jejich sunnitské tradice nepřijatelný.

Za účelem prevence posílení úlohy Íránu v regionu navázaly arabské monarchie již v polovině dvoutisících let neformální jednání s Izraelem. I přesto, že nepřekonaný palestinský problém jim bránil v sjednocení, dohodly se na zkoordinovaných akcích proti Teheránu.

O této nevyhlášené spolupráci svědčila, podle názorů komentátorů, například připravenost Jordánska, Saúdské Arábie, Bahrajnu a SAE otevřít svůj vzdušný prostor pro izraelské letectvo.

Prezidentství Donalda Trumpa a jeho protiíránská nálada posílily arabsko-izraelské vztahy. 45.prezident USA po příchodu k moci prohlásil, že překoná všechny blízkovýchodní problémy s pomocí „dohody století.“ Šlo o vyřešení palestinského problému podle principu „dva státy pro dva národy,“ kromě Izraele se měla na mapě světa objevit také Palestina.

Tato iniciativa ale nebyla podpořena v arabském světě. Perské monarchie ale přiznaly, že přispěla k „restartu Blízkého Východu.“ Izrael, SAE a Bahrajn navázaly v září za zprostředkování Američanů oficiální diplomatické styky. Nikdo přitom neskrýval, že spolupráce těchto zemí má taktický protiíránský ráz.

Saúdská Arábie, která prohlašuje sebe za lídra arabského světa, se držela stranou od Izraele.O neformálních stycích těchto států věděli všichni, nikdo ale nemohl připustit dialog na nejvyšší úrovni. Rijád vždy prohlašoval, že bez překonání palestinského problému nemůže být ani řeči o žádných vztazích s Tel Avivem. Jenže se také tento stereotyp zhroutil.

V těchto dnech vyšlo najevo, že Netanjahu tajně navštívil saúdské město Neom a měl jednání s korunním princem Mohammedem bin Salmanem. Byla to senzace. Žádné podrobnosti ale zveřejněny nebyly. Vznikly verze, že hlavním tématem byl íránský vliv.

Rijád nejdřív tento dialog popíral. Ale postoj Tel Avivu, který odmítl komentáře, dokázal většině zemí, že se tato schůzka přece jen konala. Všimli si rovněž toho, že se jednání konala hned po blízkovýchodním turné amerického ministra zahraničí. Mike Pompeo se znovu pokusil usmířit státy tohoto regionu a hovořil o vážnosti íránské hrozby.

“Zanechat po sobě alianci“

„Izrael si nepřeje přímou válečnou srážku s Íránem. Ale tajná konfrontace probíhá na všech frontách. Islámská republika zvyšuje vojenskou přítomnost v Sýrii podél izraelské hranice. Další soused, Libanon, je fakticky íránský vazal. Teherán má velký vliv na Pásmo Gazy, financuje Hamás. Írán obsadil v podstatě všechny hranice s Izraelem,“ míní Xenia Světlová, bývalá poslankyně Knesetu a expertka izraelské Herzlijské vysoké školy.

Tajnou návštěvu Netanjahua v Saúdské Arábii hodnotí v kontextu nadcházejícího vystřídání moci v USA. „Každá nová americká administrativa upravuje vztah k Blízkému Východu. Není vyloučeno, že Netanjahu a bin Salman projednali zachování koordinace akcí vůči Íránu za Bidena. I když nemyslím, že demokratický prezident bude proti podobným kontaktům. Od dob Baracka Obamy zahájili Američané kurs na odchod z regionu. Zanechat po sobě minimálně arabsko-izraelskou aliancí čelící íránské hrozbě je také v zájmu USA,“ domnívá se Světlová.

Přiznat Trumpovy chyby

Analytik z Ústavu mezinárodních průzkumů Moskevské vysoké školy mezinárodních vztahů Adlan Margojev je přesvědčen, že Írán ví o spolupráci Arabů a Izraelců. Expert řekl, že v Teheránu považují navázání vztahů mezi arabskými státy a „sionistickým režimem“ za „zradu Palestiny.“ Íránská vláda kritizuje styky Saúdské Arábie, SAE a Bahrajnu s Izraelem, ale přece jen si nepřeje vyhrocení konfrontace.
Podle názoru Margojeva počítá Teherán se zmírněním protiíránské rétoriky po nástupu nového prezidenta USA. „Íránská vláda vyzývá Bidena, aby přiznal Trumpovy chyby a obrodil Společný komplexní akční plán. Demokratičtí experti to již posuzují, ale v praxi to není tak jednoduché. Složité je určit dokonce postup. Írán například žádá zrušení sankcí. Pak je ale třeba potvrdit, že Teherán dodržuje podmínky Plánu. Islámská republika vysvětluje, že jaderná dohoda nemůže být splněna v plném rozsahu pouze proto, že Američané od něj odstoupili jako první. Jak se vrátit k Společnému plánu, aby začal jeho mechanismus fungovat, není zatím jasné,“ míní Margojev.

Přiznal, že pro Bidena nebude snadné náhle zrušit Trumpovy sankce proti Íránu. Končící administrativa a její stoupenci demonstrovali pouze negativní vztah vůči íránské politice, zavrhli pozitivní zkušenosti jednání a krátkého období dodržování jaderné dohody. Expert je ale přesvědčen, že se válečnému konfliktu podaří vyhnout.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Odveta za vraždu vědce? Írán urychlí zvážení projektu aktivizace jaderné činnosti
Trump odpověděl na otázku, jestli je ochoten opustit Bílý dům
Trump nařídil zahájení předání moci Bidenovi, Pentagon potvrdil účast v této proceduře
Čím může riskovat Írán v reakci na vraždu svého vědce? „Klid tu dlouho nebude,“ říká český generál
Štítky:
Donald Trump, USA, Joe Biden
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář