„Vědecký tým pracující na projektu Breakthrough Listen dělá přesně to, co má dělat: vědci se snaží potvrdit, že tam byl původní signál. Hlavní výzva spočívá v tom, aby byl slyšet opakovaný signál, z nichž první uslyšeli před více než rokem,“ vysvětlil prezident METI.
Zprávy z vesmíru: opakovaný signál - to je Alfa a Omega
V procesu hledání signálů od mimozemské inteligence (SETI) (je to jakoby „antipod“ METI) nestačí najít neobvyklý signál - musí se zopakovat ještě jednou. „Pokud neobjevíme signál v reálném čase, ale až o několik měsíců později, je obtížné určit, co přesně byl původní signál,“ řekl Vakoch. „Je samozřejmě lákavé vyvodit závěr, že to byli ‚cizinci‘, ale může tak vzniknout nějaký mýtus, aniž by to potvrdily skutečná údaje. Hledání signálů od mimozemšťanů je notoricky konzervativní proces a vědci si nemohou být jisti, že našli mimozemšťany, dokud neobdržíme nezávislé potvrzení. Takže nevěříme v žádný signál, pokud se nezopakuje.“
SETI a METI – а co to je?
Zkratka SETI znamená Seach for Extraterristial Intelligence - Hledání mimozemské inteligence. V rámci tohoto projektu hledal velký mezinárodní tým vědců po několik desetiletí umělé signály pomocí obrovské sítě dalekohledů instalovaných po celém světě. Zatímco SETI jedná pasivně, METI postupuje opačně: odesílá signály mimozemským inteligencím (Messaging Extraterrestrial Intelligence). V tomto případě jsou signály vysílány do určitých hvězdných systémů v naději, že je tam někdo uslyší a odpoví na ně.
Falešné zdroje signálu: počítače a další druhy techniky vytvořené člověkem
Ale i když radioteleskop Parkes v australském státě Nový Jižní Wales detekuje BLC1 několikrát, astronomové, jak řekl Vakoch, budou muset najít jinou nezávislou observatoř, aby vyloučili možnost, že signál, který uslyšeli, nebyl vyslán nějakým pozemským počítačem.
„Je to vždy výzva: můžeme zachytit signál, který je velmi podobný mimozemským signálům, které bychom tak chtěli slyšet, ale nakonec se ukáže, že se jedná o signál od zcela jiné inteligence - z lidské technologie,“ řekl výzkumník. Jako příklad uvedl odhalení velmi zajímavého signálu, který objevili experti z institutu SETI v roce 1997. Tento signál úspěšně prošel všemi testy mimozemského původu, vědcům se však nakonec podařilo najít skutečný zdroj: družici Soho pro studium Slunce.
Kromě slavného signálu Wow!, který byl zaregistrován v roce 1977 a dosud není zcela prozkoumán, vzbudilo velký zájem i několik dalších unikátních signálů. Jako například v roce 2015 poblíž hvězdy HD 164595. „Signál byl zaregistrován pouze jednou ruským radioteleskopem RATAN-600, ale po více než roce byl zkoumán jako možný signál od mimozemšťanů. Na původní frekvenci ani jinde v elektromagnetickém spektru nebylo nalezeno žádné jeho opakování. Například my v METI jsme poslouchali HD 164595 z Optické observatoře SETI v Boquete (Panama) na předmět krátkých laserových pulsů, ale nic jsme nenašli,“ říká Vakoch.
Je planeta Proxima b obecně obyvatelná?
Další otázkou je, zda je exoplaneta Proxima b obíhající kolem Proxima Centauri vůbec vhodná pro život.
„Někteří to vylučují. Je pravda, že intenzivní sluneční erupce vytvářejí drsné podmínky pro život. Ale na Zemi vidíme také výhody radiace, pokud jde o mutace, které jsou zodpovědné za evoluční rozdíly mezi jednotlivci. Nebudu kategoricky hovořit o tom, že Proxima b je pro život nevhodná,“ říká Vakoch.
Planeta se navíc otáčí tak blízko kolem hvězdy, že nemůže mít vlastní rotaci. Proto může být vždy obrácena ke hvězdě jednou stranou, na níž je neuvěřitelné horko, zatímco druhá strana je zahalena věčnou tmou a je to ledová poušť. Z tohoto důvodu astronomové SETI během pátrání po cílových hvězdách v 60. letech vyloučili červené trpaslíky, jako je Proxima Centaurus. Nedávno jsme však našli přesvědčivé modely exoplanet, v nichž dochází k přenosu tepla z jedné strany planety na druhou prostřednictvím atmosféry a oceánů. Většina hvězd nejblíže naší sluneční soustavě jsou červení trpaslíci a bylo by chybou je úplně vyloučit ze seznamu možných cílů,“ domnívá se prezident METI.
Vždy myslete na příjemce zprávy
Co je třeba mít na paměti ohledně signálu BLC1, je to, že se z něj může lidstvo poučit při svých komunikačních pokusech. „Obtíže spojené s definováním BLC1 jako umělého signálu nám mohou sloužit jako vodítko, jak můžeme formovat signály, které vysíláme ve snaze navázat první kontakt s jinými světy. Na METI vždy myslíme na mimozemského astronoma. Stejně jako my potřebujeme další pozorování, abychom se ujistili, že jsme skutečně prokázali mimozemský život, tak mimozemští vědci potřebují podobnou databázi,“ zdůrazňuje Vakoch.
Tuto teorii již METI v minulosti vyzkoušela. „Když jsme poslali matematický manuál směrem k Leutenově hvězdě, opakovali jsme zprávu třikrát denně a poté ještě za 24 hodin a nakonec ještě za 48 hodin po prvním signálu. To poskytuje všemožným mimozemšťanům kolem Leutenovy hvězdy několik dní, aby nasměrovali své teleskopy na Zemi. A pokud to udělají, obdrží potřebné potvrzení, které nyní ve vztahu k BLC1 nemáme,“ řekl Vakoch.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)