20:52 19. ledna 2021
Názory
Získat krátkou URL
13872
Sledujte nás na

V roce 2020 bylo na internetu hodně žertů o tom, že prý kalendáře na příští rok vydávají už jenom optimisté. Čtete ale tento text, a to znamená, že jsme přece jen přežili. Koronavirus zastínil samozřejmě vojenskou problematiku, ale stejně máme na co si vzpomenout.

Když shrnoval časopis Time výsledky roku ještě na začátku prosince, přeškrtl číslo „2020“ na obálce a označil tento rok za nejhorší ze všech. Budeme ale shrnovat vojenské výsledky roku, a byly v něm události spojené s Ruskem, které nám nedovolují tento koronavirový rok vyškrtnout.

5. místo. V nebi hypersonickou rychlostí

Na podzim roku 2020 zahájilo ruské vojenské námořnictvo státní zkoušky hypersonické okřídlené rakety námořní dislokace 3M22 Cirkon. Je to možná první ve světě hypersonická univerzální raketa pro lodě, která bude zařazena do výzbroje. Okřídlené rakety Cirkon vykonávají řízený let v atmosféře v poměrně malé výšce – několik desítek metrů až 25 nebo 28 kilometrů – hypersonickou rychlostí 8 až 9 Machů (1 Mach se rovná rychlosti zvuku). Jde tedy o objekt, který letí rychlostí asi 3 kilometry za sekundu a může přitom ještě manévrovat. Má dolet přes 1000 km. Střely většiny současných protiletadlových raketových komplexů mají menší rychlost a nedokážou sledovat manévry tak rychlého objektu.

Cirkon se dá používat mj. proti lodím a rádiově kontrastním pozemním cílům.

Cirkon má být v nejbližší době zařazen do výzbroje lodí a ponorek, což ovlivní strategický poměr sil ve světě, jak podotkl na prosincové tiskové konferenci prezident Ruska Vladimir Putin.

4. místo. Pod vodou s balistickými raketami

Rok 2020 byl pro Rusko rokem atomových ponorek. V létě obdrželo loďstvo strategický raketový křižník K-549 Kníže Vladimír projektu 955A Borej-A. Je to první Borej-A smontovaný výhradně z ruských součástí. Je vyzbrojen 16 balistickými raketami Bulava, z nichž každá nese na mezikontinentální vzdálenost 6 termonukleárních bojových hlavic. Navíc je raketový křižník Borej-A jednou z nejméně hlučných ponorek současného ruského loďstva, a zachytit ho v oceánských hlubinách bude mimořádně těžké dokonce pro ty nejcitlivější útočné ponorky.

Končí státní zkoušky modernizované univerzální útočné atomové ponorky K-561 Kazaň projektu 885M Jaseň-M.

Nejsou na ní stejně jako na Boreji-A žádné součásti a uzly vyrobené v zahraničí (dokonce ani v rámci SNS).

Kromě těch nejmodernějších torpéd nese Jaseň také vertikální odpalovací zařízení pro střely Kalibr, Onyx, a v perspektivě také pro Cirkony. Co do hlučnosti má Jaseň-M odpovídat nejlepším světovým vzorům, může se tedy přiblížit na vzdálenost raketové střelby k jakémukoli chráněnému cíli. Po první Jaseni-M se staví série z dalších sedmi ponorek, a v létě roku 2020 byly založeny dvě z nich – Voroněž a Vladivostok. Ruské loďstvo obdrží všechny ponorky této série do roku 2029.

3. místo. Raketovým vojskům – přezbrojení

Hlavní zárukou bezpečnosti Ruska jsou však raketová vojska strategického určení, která mají ve výzbroji mezikontinentální balistické rakety rozmístěné v šachtách i na mobilních zařízeních. A rok 2020 se stal pro strategické raketové síly také významným – je skoro ukončeno přezbrojení raketových vojsk strategického určení ze sovětské na novou ruskou techniku.

Ve složení raketových vojsk bude do konce roku 2020 více než 150 mezikontinentálních raket typu Jars, a pravděpodobně v roce 2021 bude dokončeno přezbrojení raketových pluků ze starých sovětských Topolů na tyto moderní rakety. A od roku 2022 začne modernizace divizí vyzbrojených těžkými raketami na tekuté palivo R-36M2 Vojevoda, které nahradí rakety Sarmat stejné třídy. Pravdaže na rozdíl od Vojevody může Sarmat nést kromě obyčejných bojových hlavic také několik hypersonických řízených bojových hlavic nedosažitelných pro moderní prostředky protiraketové obrany.

V prosinci roku 2020 velitel raketových vojsk strategického určení generálplukovník Sergej Karakajev prohlásil, že Sarmaty budou uvedeny do bojové pohotovosti v roce 2022 v Užurské raketové divizi na Sibiři.

2. místo. Bezpilotním letounům nepřítele – rozhodný odpor

Covid-19 zahnal lidi do domů, nedokázal ale zahnat drony. Ruská armáda musí mít dostatečný systém ochrany před nepřátelskými bezpilotními letouny. V roce 2020 jsme uviděli na příkladu vojenské základny Hmímím v Sýrii, že tento systém funguje dost efektivně.

V průběhu let 2019 a 2020 byly na základnu nejednou podnikány útoky dronů různého typu a různého taktického použití. Byly to mj. kvadrokoptéry, které letěly v skupině (v roji), a také jednotlivě nebo letící v páru útočné drony. Je zcela pravděpodobné, že část z těchto bezpilotních letounů tvořily drony sebevrazi. Část podobných dronů se mohla pohybovat autonomně podle souřadnic za pomoci dost jednoduchých GPS zařízení.

Vysvětlím, že útok na tak rozsáhlý cíl, jako je vojenská základna může mít pro nepřítele velký propagandistický význam, dokonce když nezpůsobí vážnější škodu, a je tedy možné užívat autonomních dálkově neřízených bezpilotních letounů. Dá se tak bez problémů obejít systém rádioelektronické rozvědky, který určitě existuje kolem základny a který zachycuje zdroje rádiových signálů a pak tlumí řízení bezpilotního přístroje nebo ničí ho pomocí protiletadlového komplexu.

Podobná rádiová ochrana na základně Hmímím určitě je, a značně omezuje možnosti použití proti základně tradičních bezpilotních letounů. Avšak i ty autonomní drony, které nic nevyzařují, nedokázaly zasáhnout ani jeden cíl na území základny. Proč?

Podle všeho díky komplexně organizovanému systému protivzdušné obrany za použití moderní techniky. Co znamená „komplexní“? Kontrola vzdušného prostoru ve dne v noci pomocí různých prostředků – radarů různých typů, televizního pozorování, noktovizorů, které kontrolují infračervené pásmo. Informace o vzdušné situaci se shromažďuje v jednotném velitelském středisku vytvořeném na základě řídicího stanoviště vojenské jednotky protivzdušné obrany, které v případě zjištění hrozby aktivuje několikastupňový obranný systém s protiletadlovými raketovými komplexy různých typů, které se překrývají v zónách odpovědnosti. Takže informace plus vícenásobné zálohování – kdy ve všech kritických směrech vyřazení z provozu protiletadlového komplexu nepřivádí ke vzniku trhliny v obraně – řeší problém ochrany před podobnými současnými hrozbami. Myslím si, že podobný systém by obstál před útoky jakýchkoli moderních dronů, včetně dronů Bayraktar.

1. místo. Konflikt u sousedů? Bereme si ponaučení

A konečně hlavní událostí roku byl konflikt v Náhorním Karabachu. A to je také k těm dronům. Tady nebude řeč o politických aspektech ani o diplomatické roli Ruska, ale jen o tom, jak se změnila samotná podstata ozbrojené konfrontace – vždyť obrovskou, když ne rozhodující roli v konfliktu, sehrálo použití bezpilotního letectva. Snad poprvé jsme uviděli tak masové použití bezpilotních letounů ve střetu dvou poměrně rovných armád, které mají ve výzbroji nejen střelecké a lehké zbraně, ale také tanky, obrněnou techniku, dělostřelectvo a raketové systémy, protiletadlové raketové komplexy, radary a letectvo.

A jestliže Arménie užívala bezpilotní letouny jen pro průzkum na bojišti a korigování dělostřelecké palby, ázerbájdžánští vojáci je užívali pro útoky na pozice nepřítele. Bylo to dost efektní a efektivní. Hned v prvních hodinách konfliktu byly podle všeho zničeny nečekanými útoky uzlové systémy protivzdušné obrany Karabachu, které by mohly čelit útokům dronů, a pak začalo také ničení pozemních sil pomocí sebevražedných dronů a řízených střel, které se odpalovaly z větších bezpilotních letounů.

Tedy, aby dosáhla potřebných výsledků, nemusí země čekat ve frontě na hotové F-35 od korporace Lockheed Martin, ale obrátit se na podnikavého spolumajitele společnosti Baykar Makina Selçuka Bayraktara a koupit od něho drony Bayraktar TB2. Tyto bezpilotní letouny si mohou dovolit mnohé země a dokonce i soukromé vojenské společnosti.

Samozřejmě trochu přeháním. Možná, že v karabašském konfliktu obě strany skoro nepoužívaly tradičního letectva především proto, že ničení takových strojů (pravděpodobně i s piloty) by bylo vážným poškozením politického image. V každém případě faktem zůstává, že to byla první válka, v níž úkoly obyčejných letadel plnily bezpilotní letouny.

Hlavní klady dronů:

  • nízká cena;
  • není nebezpečí ztráty pilotů;
  • malá zjistitelnost dronů mnohými radary a jinými zachycovacími prostředky.

Jsou ale i zápory:

  • nemožnost použití proti technologicky pokročilejšímu nepříteli;
  • obyčejné letadlo nese mohutnější zbraně a ve větším počtu;
  • nomenklatura zbraní obyčejného letadla je znatelně širší, než u dronů.

To, že význam bezpilotních letounů roste i nadále, chápou všechny velké armády světa.

V říjnu náčelník štábu pozemních vojsk USA generál James McConville v interview pro The Army Times řekl, že nehledě na to, že Spojené státy mají samy úctyhodnou armádu dronů, je americká armáda zranitelná před útoky bezpilotních letounů.

Jaké ponaučení má vzít z karabašské ozbrojené konfrontace Rusko jakožto partner a soused Arménie a Ázerbájdžánu?

A tu musíme znovu zdůraznit, že armáda má být připravena čelit aktivnímu a masovému použití malých bezpilotních letounů v budoucích válkách a rozvíjet vlastní výrobu dronů. Speciální síly zaměřené na boj s bezpilotními letouny v ruské armádě už jsou. Užívají jak prostředků rádioelektronického boje, tak i prostředků pro maskování ohrožovaných objektů.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Na časopis The National Interest udělala dojem výzbroj ruské ponorky
Ruské ponorky budou budovat podle nové technologie. Co to znamená?
Bezpilotní přístroje Poseidon na ponorce Chabarovsk: čím překvapí ruský strategický komplex zbraní?
Ruská jaderná ponorka Vladimír Monomach vystřelila čtyři balistické rakety najednou. Video
Štítky:
obrana, Rusko, hypersonická zbraň
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář