04:51 22. ledna 2021
Názory
Získat krátkou URL
12730
Sledujte nás na

Příští týden se mají v Německu konat volby spolkového kancléře. Voliči se však tohoto procesu nezúčastní. Volby nového šéfa vládnoucí Křesťansko-demokratické unie (CDU) budou vypadat jako skromná byrokratická procedura, a o osudu tohoto důležitého postu rozhodne fakticky 1001 delegátů. Stranický sjezd proběhne navíc poprvé výhradně virtuálně.

Plánuje se, že po dvoudenním elektronickém hlasování bude určen nový lídr, který ke konci roku má téměř jistě nahradit Angelu Merkelovou. Pokud si tedy dotyčná na poslední chvíli odchod nerozmyslí.

Nehledě na to, že tato procedura není zrovna nejdemokratičtější, a jeví se spíše jako až elitní, přece jen budoucí kancléř získá aspoň nějaký příslušný mandát. Poněvadž z technického hlediska dnes německý stát řídí (ač se to může zdát mnohým našim přívržencům Západu divné) žena, která vůbec nebyla nikým zvolena.

Angela Merkelová byla totiž dlouhá léta kancléřkou jako předsedkyně CDU. V prosinci 2018 na tento post rezignovala, proto fakticky nemá mandát národa. Avšak, když jde o lídra demokratické Evropy, ustupují úvahy o zastoupení, o elementárních procedurách a (ano) o nenahraditelnosti moci do pozadí.

Německému lidu to ale celkem vyhovuje. A nejen to. Soudě podle průzkumů veřejného mínění nemají voliči nic proti tomu, aby se tato situace zachovala v budoucnu, protože během globálních otřesů, na které svět loni narazil, lidé jen málo touží po změnách vlády. V zářijových parlamentních volbách má prakticky zaručeně zvítězit CDU. Proto by mohla Merkelová řídit zemi dál, kdyby si ale sama nepřála odpočinout a konečně podniknout cestu po Transsibiřské železnici, o čemž sní již dávno.

Jenže existuje zde jeden háček – strana nedokáže najít druhou Merkelovou. Pokus kancléřky o operaci „Nástupce“ skončil naprostým fiaskem. Její miláček Annegret Krampová-Karrenbauerová, která od loňského roku vede CDU, není, jak se ukázalo, schopná řídit složitý stranický mechanismus. A také tři ostatní uchazeči o tento post vyvolávají hodně otázek, dodatečný rozkol ve společnosti, a to i řadách samotné CDU.

To všechno se přitom odehrává na pozadí unikátní události. Poprvé za dlouhá léta předstihl nynější kancléřku v popularitě jiný německý politik, ministr zdravotnictví Jens Spahn. Zdálo by se, že je to hotový následující kancléř. Avšak popularita Spahna je celoněmecká a nadstranická, přičemž se zakládá nejvíc na podpoře žen. Ale u „jaderného“ elektorátu CDU, o který se má na podzim konat urputný boj s konkurenty zprava (především s Alternativou pro Německo, AfD), může kandidatura Spahna, homosexuála, který uzavřel sňatek s příslušníkem stejného pohlaví, vyvolat podráždění. Stranické vedení, nehledě na popularitu v průzkumech, to nemůže přehlížet.

Proto hraje dnes Spahn druhé housle v podpoře hlavního kandidáta za establishment, premiéra země Severní Porýní-Vestfálsko Armina Lascheta. V těchto dnech společně prezentovali předvolební program, který mnozí považují za stranický v příštích spolkových volbách. Jen tohle stačí k pochopení, že v případě vítězství kandidáta za mainstream obsadí Spahn přední pozice jak v CDU (jako náměstek předsedy), tak v budoucí vládě kancléře Lascheta.

Jenže v samotné straně se Laschet, pocházející z frankofonní wallonské rodiny, netěší zdaleka největší popularitě. Není mladý (v únoru mu bude 60), není charismatický, dlouhá léta působil ve stínu Merkelové, v průzkumech veřejného mínění značně zaostává za dvěma dalšími uchazeči, 55letým Norbertem Röttgenem, který sedm let stál v čele zahraničního výboru Spolkového sněmu, a 65letým Friedrichem Merzem, kterému říkají německý Donald Trump za jeho ostrou rétoriku, jež se může zamlouvat také stoupencům AfD. Soudě podle posledních průzkumů veřejného mínění má Röttgen 32 % a Merz 29 % stoupenců, kdežto Laschet pouze 12 %.

Není proto divu, že liberálnější přívrženci vládnoucí strany projevují v těchto dnech zjevné znepokojení a dokonce doufají, že v koncovce, tedy na poslední chvíli před sjezdem, dojde ke svérázné rošádě, že si Laschet a Spahn vymění místa v boji o posty předsedy a náměstka předsedy. A nejen to – posuzují také netradiční variantu pro Německo, a sice, že se Laschet může stát stranickým vůdcem, ale za kandidáta na kancléře bude ke konci roku navržen populárnější Spahn.

Stoupenci Křesťansko-sociální unie (bavorského partnera CDU) zase aktivně naznačují, že se po spolkových volbách může o kancléřský post ucházet jejich kandidát Markus Söder, nynější premiér Bavorska. V každém případě průzkum televize ZDF odhalil, že 50 % obyvatel země připouští možnost této postavy jako koaličního kancléře.

Hlavní ale je, že konzervativní voliči CDU dávají přednost Merzovi, což velmi znepokojuje nejbližší okolí Merkelové, které si nepřeje jeho vítězství. Stoupenci „německého Trumpa“ jsou si dokonce jisti tím, že stálé odkládání sjezdu strany pod záminkou epidemie souviselo nejspíš s pokusy establishmentu snížit jeho šance na vítězství.

Avšak celoněmecké průzkumy veřejného mínění, a dokonce vnitrostranická popularita, nemusí sehrát rozhodující úlohu v hlasování, které budou kontrolovat funkcionáři CDU. Demokratické procedury a vůle voličů ustupují v tomto případě do pozadí.

V tomto poměru sil je pro nás důležité pochopit, kdo z potenciálních kandidátů je výhodnější pro Rusko. Prakticky každý z nich tak nebo jinak tuto zemi kritizoval. Zvlášť často to dělal Röttgen, což je celkem pochopitelné s ohledem na jeho post ve Spolkovém sněmu. Spahn nedávno vyzval ke zrušení výstavby plynovodu Nord Stream 2 kvůli „potrestání Ruska“. Merz zase prohlásil, že výstavba plynovodu má být dokončena, ale pak je třeba zavést dvouleté moratorium na jeho provoz.

Nejzdrženlivější byl v otázce rusko-německých vztahů v posledních letech právě kandidát za establishment Laschet. Ostatně, hlavy vlád německých zemí mají tradičně pragmatičtější názor na tuto otázku. Také premiér země SRN s největším počtem obyvatel nejednou vyslovil nespokojenost s agresivním tónem, jenž zásluhou německých politiků a médií vznikl vůči Rusku, a vyzýval k rozvoji dialogu mezi našimi státy. V nedávné odpovědi na Merzeho výzvy Laschet spolu se svým saským kolegou vyzval, aby otázka Nord Streamu byla oddělena od obvinění proti Rusku z „otravy opozičníků“.

Nu což, na pozadí prudkých výroků jiných kandidátů za CDU vypadá tento postoj nanejvýš uváženě. Skutečnost, že zní z úst chráněnce mainstreamu a pokračovatele „merkelismu“, poskytuje naději na mírně pozitivní výsledky. Vždyť bez ohledu na to, kdo se nakonec stane kancléřem, bude o jeho postoji v mnohém rozhodovat názor podnikatelských kruhů, zpravidla pragmatičtější než názor politiků. A jenom volič s tím nebude mít nic společného. Takhle funguje německá demokracie.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Merkelová oznámila, že 16. prosince bude v Německu zavedena tvrdá karanténa
Putin a Merkelová společně diskutovali o perspektivách společné výroby vakcíny
Merkelová naznačila další opatření proti koronaviru v Německu
Štítky:
volby, Angela Merkelová, Německo
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář