06:42 11. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
2142
Sledujte nás na

Obstálo české zdravotnictví během pandemie? Rok 2020 ukázal, že v rezortu chybí finance a že američtí lékaři byla vějička médií hlavního proudu.

Best in Covid. Tuto větu si pamatuje každý. Nebo skoro každý. Pronesl ji premiér Andrej Babiš v létě na konferenci ve Slovinsku. Mělo to znamenat úspěch České republiky v boji s koronavirovou pandemií. Že jsme nejlepší v Evropě a možná i světová jednička. A teď? Zbyl jen ironický úsměšek.

Jak si s tím koronavirem stojíme? Nic moc. Stačí vyjít ven nebo se projít k nejbližší nemocnici v jakémkoli městě naší republiky. To je pak každému jasné, jaká je situace. Koronavir není fáma, je tu s námi a kosí nás.

Statisticky se pohybujeme okolo prvního místa na světě v počtu nakažených na milion obyvatel. V přehledu zemí světa, které mají za týden nejvíce úmrtí s koronavirem, je naše republika v první pětce. A to je děsivé.

Web Our World in Data sledující situaci s koronavirem ve světě a používá data renomované Univerzity Johnse Hopkinse aktuálně umístil. Českou republiku na druhé místo v přehledu zemí, které mají za týden nejvíce nových případů nákazy koronavirem na milion obyvatel. Na prvním místě je Irsko, za námi se drží Slovinsko. Do první pětky se vešel ještě Izrael a Velká Británie.

Jedno z předních míst obsadilo Česko i v žebříčku zemí světa, které mají za týden nejvíce úmrtí s koronavirem na milion obyvatel. V tomto přehledu patří první místo Lichtenštejnsku, druhé místo naší republice a na třetím stojí Litva. Do první pětky se vešla ještě Velká Británie a Lotyšsko.

Aktuálně se s nákazou potýká 154 721 lidí, při podzimní vlně jich bylo nejvíc přes 122 tisíc. V nemocnicích bylo podle posledních údajů na webu ministerstva zdravotnictví 7 132 lidí. Covid má na svědomí 13 485 obyvatel České republiky.

Chtěli bychom věřit, že naše republika je z nejhoršího venku. Že ten covid musí už ustoupit. K naší smůle to tak být nemusí.

„Česká republika má zřejmě před sebou nejhorší týdny pandemie. Roste počet nakažených a tím i těch, kteří potřebují nemocniční péči, včetně té intenzivní. Zdravotníci jsou na pokraji sil a řada nemocnic již nemá volnou kapacitu, i když ruší tzv. zbytnou péči. Chebská nemocnice o víkendu začala pacienty posílat do jiných zařízení, byla zrušena jednotka intenzivní péče chirurgie a její personál se připojil ke covidové péči. Nyní bylo uzavřeno i porodnické oddělení. Porody a akutní gynekologické výkony budou směrovány do Karlových Varů, ale i zde aktuálně chybí desítky lékařů a sester. Lehčí případy převáží do nemocnic v Mariánských Lázních. Vedení kraje jedná s ministerstvem zdravotnictví ohledně možnosti posílení intenzivní péče od Armády ČR. Potřebná je i dohoda o pomoci s příhraničními německými zařízeními. Obdobná situace jako v Karlovarském kraji je i v dalších regionech,“ říká k aktuální situaci v komentáři pro Sputnik stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková.

Paní expertka míní, že pandemie odhalila jeden z hlavních problémů českého zdravotnictví – dlouhodobé podfinancování. „Na nátlak KSČM, která dlouhodobě usiluje o stabilizaci financování systému, byly masivně navýšeny platby za státní pojištěnce. Platby státu se zvýšily od června 2020 o 500 korun za jednoho státního pojištěnce měsíčně a od letošního roku vzrostou o dalších 200 korun na 1 767 korun za měsíc. Do zdravotnictví tak šlo vloni o 20 miliard korun více a v roce 2021 to pak bude o 50 miliard korun více,“ zdůrazňuje politička.

A co dál přinesl loňský rok zdravotnictví zkoušené covidem?

„Nemocnice se dokázaly vyrovnat s náporem pacientů COVID-19. Někde se tak ale dělo za cenu vyčerpání týmů, především díky dlouhodobému nedostatku sester. Podařilo se zajistit více než slušnou úhradu péče o COVID-19 pozitivní pacienty. Ta však ve většině nemocnic nedokáže nahradit výpadek z příjmů způsobený omezením plánovaných výkonů. Obstáli i pomáhající medici a studenti zdravotnických oborů. Bez nich i pomoci vojáků a hasičů by bylo vše horší. Na rozdíl od pomoci zdravotníků z USA. S velkou slávou jich pár přiletělo, o jejich faktické činnosti se veřejnost nic nedozvěděla a neviditelně zase zmizeli,“ říká stínová ministryně zdravotnictví.

Opravdu. Slyšeli jste, kde jsou ti američtí lékaři? Stanují na Letné, nebo pomáhají? Anebo jsou už doma, v USA? Vláda podezřele mlčí. Pravdu asi měli ti, kteří příjezd amerických lékařů považovali za mediální vějička.

„Doba covidová také umožnila pokrok v telemedicíně. Zdravotní pojišťovny rychle vytvořily dočasné úhrady pro videokonzultace. Během několika měsíců vznikl i doporučený postup, který definuje telemedicínské konzultace jako zdravotní služby. Zároveň se ale v praxi ukázaly i limity vzdáleného poskytování zdravotních služeb. Přestože všichni tři ministři zdravotnictví vyjadřovali návrhu zákona o elektronizaci zdravotnictví slovní podporu a novela prošla připomínkovým řízením už na konci léta, vláda jej zatím neprojednala. Šance, že ji parlament stihne schválit ještě v tomto volebním období, je tak prakticky nulová,“ říká Soňa Marková z KSČM.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Slovenské konzilium nedoporučuje plošné testování. Podle ministra zdravotnictví je nutné brát jejich názor vážně
Blatný shrnul první výsledky měsíce působení ve funkci ministra zdravotnictví: Vnesli jsme do boje s covidem-19 řád
Matovič o zpřísnění opatření: Máme plné nemocnice, je to naše povinnost. Nevíme, kdy to skončí, přiznala Čaputová
Štítky:
Koronavirus, lékař, zdravotnictví, nemocnice
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář