10:20 20. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
2311
Sledujte nás na

Visegrádská skupina se blíží ke svému třicetiletí (smlouva byla podepsána 15. února 1991) s reputací „třísky“ v těle EU. Ale s ohledem na nedávnou online konferenci premiérů zemí V4 a výzvy předsedy Senátu ČR Miloše Vystrčila má čtyřka věnovat maximum úsilí i činnosti na ochranu práv.

Padl návrh na poskytnutí silné podpory běloruské opozici až k pozvání běloruských studentů na veřejné univerzity. Ochrana lidských práv a svobod v sousedních zemích je skutečně to hlavní, proč byla vytvořena Visegrádská skupina? Sputnik se zeptal poslance KSČM a předsedy podvýboru pro svobodu slova a média Poslanecké sněmovny Leo Luzara:

Hlavním tématem života občanů V4 situace v Bělorusku určitě není. Poslední měsíce se ve veřejném prostoru tyto informace vlastně vůbec neobjevují. Osobně to považuji za trochu chybu, protože Bělorusko spolu se Švédskem zvolilo osobitou cestu v pandemii koronaviru SARS CoV-2. Hovoří se o desetitisícových protestech a masivní policejní brutalitě, potom by údaje o naplnění nemocnic a počty úmrtí mohlo podpořit nebo vyvrátit teorie boje s virovou nákazou, které probíhají jinde v Evropě. Bělorusko není izolováno a epidemiologická situace by mohla hodně napovědět a to, i kdyby se režim snažil něco tajit, tak tyto dva údaje jsou vždy zřetelně vidět a opozice by je mohla využít proti vládě prezidenta Lukašenka. Otevírá to jak debatu o zvoleném postupu proti pandemii, ale také jaká je teda vlastně situace v Bělorusku. Na konkrétní kroky V4 a názory předsedy senátu pana Vystrčila v oblasti lidských práv v Bělorusku bych podotkl, že nejdříve bychom si měli zamést před vlastním prahem, a to co se děje například při protestech v Polsku, by také stálo za veřejnou kritiku. A návrh, aby ti názorově správní studenti byli zváni ke studiu na univerzitách V4, zavání politickou segregací občanů anebo je jen pouhým uplácením. To se svobodou nemá nic společného, a naopak to tuto „elitní” skupinu studentů znevěrohodňuje v očích těch, kteří musí zůstat doma, a to je drtivá většina studentů.

Existují různé názory na roli Visegrádské skupiny a její vliv na politiku Bruselu. Například švýcarský politolog a historik André Liebich na stránkách deníku Le Temps tvrdí, že V4 má silný vliv na politiku Bruselu a mění její směr, který je pro většinu západoevropských zemí nežádoucí. Jde zjevně o kvóty na přijímání uprchlíků, klimatickou dohodu EU, ochranu vnitřních hranic, schválení rozpočtu EU a pomoc zemím trpícím covidem-19. Jak sám hodnotíte vliv Visegrádské čtyřky na politiku Bruselu? Je tento dopad značný?

S tímto názorem lze souhlasit, vždyť společný postup Francie a Německa nám ukazuje, že V4 je řešením, aby hlas malých a menších byl slyšet. Že se ten silný hlas někomu nelíbí, je možné. Každopádně je to názor milionu občanů a dnes i docela rezonuje s názory občanů v jiných státech EU. Odpověď na otázku, kdo má pravdu, dají následující volby v členských státech a například uvidíme, kdo se ujme řešení odsouvaných problémů, jako ten s nelegální migrací.

Jaký je podle vás důvod rozporů mezi čtyřkou a Bruselem?

Tady si troufnu být jednoznačný. Je to historická zkušenost zemí V4 s jiným společenským zřízením. Tato paměť minulosti nám ukazuje návrhy přicházející z EU v trochu jiném světle, a pokud ještě představují nějaké omezení, je oheň na střeše. To by měly ostatní vnímat a minimálně tolerovat, protože dříve nebo později by to mohlo vyústit k referendům o vystoupení z EU. Již dnes se mnoho lidí dívá velmi kriticky na Lisabonskou smlouvu, která byla začátkem tvrdého prosazování názorů velkých zemí a vzniku úvah o vícerychlostní Evropě, znějící čím dál více z původních takzvaných starých zemí EU.

Současné polské předsednictví V4 probíhá pod heslem Back on Track. Co to znamená? Vysvětlil to šéf kabinetu polského prezidenta Krzysztof Szczerski: „Velmi důležitým prvkem spolupráce v regionu je návrat k tomu, co bylo pozastaveno v důsledku pandemie koronaviru, tj. návrat na cestu ekonomického rozvoje, mezilidských kontaktů, ekonomické výměny, regionální spolupráce.“ Co je podle vás nejdůležitější prioritou pro Visegrádskou čtyřku dnes a v blízké budoucnosti?

Polsko jsem již zmiňoval a jeho vnitropolitická situace není úplně v pořádku. Politický dialog je třeba vést stále, ale ten, kdo jej požaduje, by jej měl umět vést i doma se svými spoluobčany. Protože dialog vyžaduje také ohledy na názory toho druhého v dialogu. Pokud to nepochopí, mohou vyřčená slova znít velmi hezky i melodicky a nahlas, ale stále to bude jenom monolog. Politický dialog je nejdůležitější prioritou pro Visegrádskou čtyřku.

V4 sdružuje více než 60 milionů lidí. Od roku 2004 se hovoří o možném rozšíření regionálního sdružení o Rakousko a Slovinsko. Je podle vás možné rozšíření Visegrádské čtyřky? A jak by to změnilo její roli v Evropské unii?

O rozšíření se hovoří již více let. Zatím se zdá, že vidíme více překážek než výhod. Zde bych spíše aktuálněji vnímal možnou snahu balkánských států vytvořit podobnou skupinu a spolupracovat. Zároveň by to pomohlo překonat příkopy vzniklé po jugoslávské válce a přispělo k řešení problému v regionu i s ohledem na Albánii a podpořilo plány na rozšíření EU jako určitého východiska proti snahám Turecka zvýšit vliv v tomto prostoru. Přístup Rakouska do V4 je více problémem rakouských občanů, kteří se vnímají jako sousedé spíše se severem Itálie než Česka. Také snahy o jakousi reinkarnaci Rakousko-Uherského mocnářství, které by se jistě dříve nebo později začaly objevovat, by v současné situaci po Brexitu mohly V4 spíše ublížit než pomoci. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Jak se nestát poskoky Bruselu? Stačí podpořit „prozíravější“ sousedy v rámci V4
Jednota V4 byla a je velmi přeceňována. Slovenský odborník vysvětluje, jak USA mohou skupinu využít
V4 na gay orgiích v Bruselu: Spolu s maďarským europoslancem Szajerem měl být na skandální párty i český politik
Státy V4 budou více podporovat běloruskou opozici
Štítky:
rozhovor, Leo Luzar, Česká republika, Visegrádská skupina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář