23:01 08. března 2021
Názory
Získat krátkou URL
1888
Sledujte nás na

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk podpořil kandidaturu Andreje Babiše na post hlavy státu. I když premiér o tomto postu zatím neuvažuje, přejí mu čísla bookmakerů. Podle prosincového průzkumu má totiž v příštích volbách vysoké šance. Podívejme se ale i na čtyři další favority a jejich postoje k aktuální vnitrostátní a mezinárodní agendě.

V živém vysílání pořadu Blesku S prezidentem v Lánech současná hlava státu o Babišovi prohlásila: „Sám jsem obecně řekl, že kdyby kandidoval, že bych ho volil.“ Spojenec Zemana a lídr strany ANO však v roce 2019 reagoval na dotaz ohledně možné kandidatury ve studiu Blesk odmítavě. Vysvětlil to tím, že jeho život je dostatečně naplněný a že má možnost zlepšit současné poměry spíše v roli premiéra.

„Skutečně jsem neměl nikdy takové ambice… Role prezidenta je trochu jiná než premiéra, máme tady strašně moc práce, co je třeba změnit, a z pozice premiéra je to lepší, než z pozice prezidenta. Nikdy jsem neměl ambice být premiér a prezident už vůbec ne,“ uvedl Babiš v minulosti. Koncem loňského roku se navíc manželka předsedy vlády Monika Babišová v rozsáhlém rozhovoru  svěřila, že by celá rodina byla ráda, „kdyby se už stáhl z politiky“. 

Navzdory trvajícím odmítavým slovům premiéra významnou roli v dalším vývoji na politické scéně sehrají říjnové volby do parlamentu. Nedávný průzkum volebních preferencí ukázal, že strana ANO pravidelně vede a znovu získala největší přízeň – 25,5 % hlasů. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ji následuje s 20,3 %. O jedno procento se od předchůdců liší spojenectví Pirátů a STAN.

Další navazující událostí budou prezidentské volby, které se odehrají až na podzim roku 2023. Na konci prosince loňského roku byl realizován výzkum možných favoritů ve volbách hlavy státu. Dle mluvčího sázkové společnosti Fortuna Petra Šraina má největší šance současný předseda vlády Andrej Babiš (2,45:1), bývalý český prezident Václav Klaus starší (5,5:1) a generál Petr Pavel (7:1). Za nimi následuje Pavel Fischer a Jiří Drahoš. 

Minulý rok potvrdil, že se světová a národní situace může měnit v zcela neočekávaných mezích. Navzdory tomu řada témat pravděpodobně zůstane i nadále klíčovými. Podívejme se tedy na názory zmíněných pěti osobností na společensky a politicky významné okruhy.

Předrevoluční časy

Neméně důležitou otázkou v předvolebních obdobích se zpravidla stává předlistopadová minulost kandidátů na prezidentský post. Premiérovi jeho kritici vyčítají údajnou spolupráci s orgány Státní bezpečnosti. Babiš si soudně stěžoval již v roce 2012 na to, že byl veden jako agent StB neoprávněně a uváděl, že se zmíněným orgánem nespolupracoval. Proces dosud pokračuje a dle premiéra se o tom bude soudit klidně celý život. 

Na dotaz portálu Aktuálně.cz o své komunistické minulosti řekl, že do strany vstoupil z praktických důvodů: „V komunistické straně bylo 1,7 milionu lidí, já jsem byl řadový člen a asi jsem byl prospěchář, protože byla určitá výhoda být členem komunistické strany. To ale neznamená, že lidé, kteří byli ve straně, podporovali komunismus.“ Ze strany KSČ Babiš vystoupil po sametové revoluci. V roce 2018 během své návštěvy v Německu prohlásil, že komunistická strana by měla být po roce 1989 zakázána. 

Petr Pavel, někdejší šéf Vojenského výboru NATO, byl členem KSČ a dle jeho slov do strany vstoupil s nadějí, že bude možné ji reformovat. O této minulosti ale podrobně nemluví a svou tehdejší stranickou příslušnost zdůvodňuje tím, že se díky ní mohl lépe snažit o zlepšování podmínek vojáků.

Bývalý prezident Václav Klaus členem KSČ nikdy nebyl a do sametové revoluce působil na ekonomickém ústavu ČSAV, z něhož byl následně odejít jako jeden z antikomunistických a antimarxistických ekonomů. Dle jeho vlastních slov do sametové revoluce musel „pracovat v sebemenších úřednických povoláních“.

Ve svých knihách a rozhovorech komunismus označuje za „absolutní zlo“. V rozhovoru pro portál E15 se mimo jiné pozastavil nad tím, že se současná KSČM ve svých názorech mnohdy podobá sociálním demokratům: „Nejsou ani o milimetr více vlevo, co se týká levicovosti svých názorů, než ČSSD. Nestýkám se s nimi. Ale zdá se mi, že cítí podobně jako mnozí z nás jisté ohrožení, které plyne ze ztráty národní suverenity.“

Za zmínku pak stojí, že senátoři Pavel Fischer a Jiří Drahoš součástí KSČ také nikdy nebyli.

Zakotvení v EU a přijetí eura

Pokud jde o spolupráci v rámci EU, současný premiér ji v době své diplomatické, obchodní a následně i politické kariéry podporoval na všech úrovních. Kladný postoj pravidelně zaznívá za různých okolností a událostí. 

Zejména v minulém roce se Babiš ve svém příspěvku na on-line konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy nechal slyšet, že: „Důležitým tématem pro celou Evropu a Evropskou unii je naléhavá potřeba zlepšit naše obchodní vztahy. Měli bychom se rozloučit s hrozbami obchodních válek a tvrdě pracovat na liberalizaci vzájemných obchodních vztahů.“ Podle Babiše je důležitá vědecká spolupráce mezi ČR, EU i USA, a to nejen kvůli současné koronavirové epidemii.

Bývalý prezident České republiky a první předseda strany ODS Václav Klaus st., i když svou vlast přivedl k podpisu a následné ratifikaci smlouvy o vstupu do Evropského společenství, vnímá vztahy ČR a EU s rezervou. Výhody a nevýhody přinejlepším hodnotí jako vyrovnané. „Řekl bych tak fifty-fifty, jedna ku jedné. Nemyslím, že by to bylo velké vítězství. Vstupem do Evropské unie jsme také spoustu věcí ztratili,“ uvedl politik pro ČT24.

Zkušený diplomat a kandidát na prezidenta Pavel Fischer (ve volbách v roce 2018 zastupoval strany KDU-ČSL, ODS a TOP 09) hodnotí postavení ČR v EU jako poměrně příznivé. V rozhovoru o výsledcích loňských voleb do Evropského parlamentu EU pro Český rozhlas uvedl, že navzdory menšímu zastoupení ČR v evropských orgánech názorům jeho státu přesto naslouchají: „Česko nebude mít nikdy tolik komisařů nebo lidí v parlamentu, abychom pod vlajkou ČR mohli něco prosadit. Spolupráce, tak jak je dnes nastavena, dává prostor menším nebo středním zemím, tedy i nám.“ K otázce přijetí eura se svého času vyjádřil diplomaticky a prohlásil, že „úkolem prezidenta je nastolit politický dialog o přijetí eura a do celého procesu vstoupit jako prostředník“.

Nezávislý senátor Fischer v minulých prezidentských volbách skončil třetí po senátorovi Jiřím Drahošovi (klub STAN), také nezávislém kandidátovi, bývalém prezidentovi Akademii věd ČR. Drahoš je jasným podporovatelem členství v EU a přijetí eura. Podobně jako Fischer i vidí Drahoš v přijetí eura víc pozitiv než negativ. Podle něj by celoevropská měna mohla posílit vyjednávací pozice ČR. Navzdory tomu by ale na zavedení eura netlačil na úkor mínění odborníků a veřejností. 

Bývalý vojenský velitel NATO, náčelník Generálního štábu Armády ČR a generál v záloze Petr Pavel se na Evropskou unii dívá optikou vojáka. Pro projekt České zájmy v EU hovořil o nezbytné nutnosti ochrany hranic EU před migrací. „Posílení ochrany vnějších hranic EU a obecně vnitřní bezpečnosti je možné pouze při dostatečné vůli členských zemí delegovat nezbytné pravomoci na centrální úroveň,“ pronesl Pavel. 

Názor na migraci

Premiér Babiš, stejně jako i ostatní politici, vytrvale zastává bezpečnostní zájmy ČR a několikrát zdůraznil, že na přerozdělovací kvóty EU naše republika nepřistoupí. „Na první pohled to vypadá, že Evropská komise stále nepochopila, že řešením nelegální migrace je zastavení ilegálních migrantů při jejich příchodu na evropskou půdu,“ řekl Babiš a dodal, že by se EU měla soustředit na ochranu hranic jižních států. 

Nový migrační pakt komentoval i bývalý prezident ČR Václav Klaus. Ten se pozastavil nad tím, že jednání EK probíhalo potichu a během něj se neřešily příčiny a způsoby ukončení tohoto fenoménu. Nová úroveň jednání byla dle jeho slov zřejmá i z názvu debaty o „nových mechanismech solidarity uvnitř EU a o novém stupni odpovědnosti členských států EU“.

Podle Klause jsou obhájci masové migrace v ofenzivě, zatímcto většina normálních lidí zůstává v defenzivě. „K masové migraci máme rezolutně říci: NE. Máme říci, že to nedokážeme, hlavně proto, že to dokázat nechceme. A nechceme to dokázat proto, že dobře víme, že je myšlenka shora organizovaného multikulturalismu zcela mylná,“ zdůraznil bývalý český prezident. 

Senátor Fischer také upřednostňuje zájmy občanů a k otázce přijetí migrantů poznamenal, že by stát v první řadě neměl „dopustit rozpad solidarity a sounáležitosti mezi lidmi“. Podobně jako generál Pavel uvedl, že by se měla obstarat ochrana vnějších hranic EU. „A to včetně vyhošťování ilegálních přistěhovalců, stejně jako posílení dlouhodobé rozvojové a humanitární pomoci v zemích konfliktu,“ poznamenal Fischer.

Profesor Drahoš se drží podobného názorů a v předchozích předvolebních debatách uváděl, že odsuzuje ekonomickou migraci. Pokud jde o žádosti o azyl, existuje k tomu standardní postup, který by se měl dodržovat. Výjimku by přitom měli dostávat lidé mající profese, které jsou v ČR žádané. Navíc by Evropa podle Drahoše měla migrantům utíkajícím před bídou zajistit pomoc v jejich domovských státech a napomoci zlepšování životních podmínek.

Zahraniční mise

S otázkou migrace částečně souvisí i vojenské mise. Jsou zastřešené pod společnou hlavičkou NATO, do kterého Česko vstoupilo před 20 lety. Dle zprávy Senátu v současné době může mít armáda v zahraničních misích až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je ale nasazeno méně. Státní orgán v červenci loňského roku nařídil, že armáda do zahraničí vyšle v tomto roce 851 vojáků a v roce 2022 pak 951 vojáků. 

Aktivitu české armády v zahraničních misích nedávno pochválil premiér Babiš. Podle něj to prospívá i profesionalitě vojáků. „Jsem totiž přesvědčený, že bez nich by terorismus, migrace, či porušování suverenity aliančních zemí už dávno přesáhly udržitelnou úroveň. My proto na mise věnujeme ročně až 1,5 miliardy korun,“ řekl předseda vlády. 

Generál Pavel se během své vojenské kariéry zúčastnil mírové vojenské mise v bývalé Jugoslávii. Dle ČT24 při evakuaci s českou jednotkou v té době zachránil přes padesát francouzských vojáků a byl oceněn vojenským křížem a medailí národní obrany Francie. Profesně působil ve vojenském zpravodajství a v misích v USA, Kataru a Belgii. U příležitostí 20. výročí členství ČR v NATO generál prohlásil, že účast na vojenských misích měla významný profesní přínos.

„Že jsme se v rámci aliance zúčastnili mnoha bojových a podpůrných misí, mělo za následek, že se naše armáda hodně přiblížila ke schopnostem nezbytným k reálné obraně státu, protože jinak než účastí ve skutečných konfliktech se to nacvičit nedá,“ řekl. 

Během svého prezidentství Václav Klaus také souhlasil s vysláním vojáků ČR do zahraničí. Blíže tuto záležitost ale nekomentoval. Senátor Pavel Fischer, který v listopadu skončil ve funkci předsedy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu, se svými kolegy opakovaně navštívil české vojenské mise v zahraničí a opakovaně se zasazoval o zvyšování výdajů na obranu. 

Bezpečnostní rizika 

Výbor pro zahraniční věci řeší mimo jiné i otázky bezpečnosti. K nim se na konci svého předsednictví vyjadřoval i senátor Fischer. Podle něho situace s epidemii koronaviru zhoršila bezpečnostní situaci a poukázala na údajně zjevnější problémy, kterými je vliv „totalitních“ států na vnitřní záležitostí České republiky. Pozastavil se nad problémem kybernetických útoků, které podle českých zpravodajských služeb pocházejí z Číny a Ruska. 

„Zaznamenali jsme kromě jiného kybernetické útoky na české nemocnice a snahu o ovlivnění dění v naší zemi ze strany totalitních mocností. Vždy jsme jako výbor obratem reagovali a mnohdy vybízeli vládu k akci – to ostatně děláme i teď v závěru volebního období, aktuálně kvůli jaderné energetice nebo ochraně českých měst a krajů před zahraničním vlivem. To je mimochodem obrovský problém, kterého si vláda doteď vůbec nevšimla,“ poznamenal Pavel Fischer.

V prosinci Senátní výbor oficiálně požádal o vyloučení Ruska a Číny z tendru na dostavbu Dukovan. Své doporučení opřel o výroční zprávu BIS, která oba státy označuje za bezpečnostní hrozbu za poslední čtyři roky. V tomto roce BIS varovala před aktivitou cizích zpravodajských služeb na území ČR a doporučila chránit strategické zájmy v energetice před vlivem společností se zahraniční účastí. 

Stejnou vyhrožující rétoriku využíval v roce 2018 generál Pavel, který označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za „plíživou hrozbu“, která je horší než „vzdálený terorismus“. Tuto poznámku pronesl jako bývalý činitel NATO o budoucích výzvách a úkolech, které má před sebou aliance.

Jiří Drahoš za doby prezidentské kampaně podporoval sankce vůči Rusku a nepříznivou situaci pro české podnikatele doporučoval vyřešit změnou orientace na nová teritoria. Upozorňoval také na to, že je podle jeho informací podíl Číny na mezinárodním obchodu ČR zanedbatelný a že to „nejsou investice, které by měly nějaký větší význam pro naši ekonomiku“.

Nad stejnou otázkou se svého času pozastavil i premiér Babiš, který zkritizoval to, že Čína v ČR neinvestovala dostatečným způsobem. „Je potřeba, aby podpora exportu byla pod jednou střechou,“ uvedl Babiš na okraj ekonomického fóra, které doprovázelo summit platformy 16+1 (zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy a Číny).

Pohled na česko-ruské vztahy

Odlišný názor na vztahy s Ruskem nabídl ve svém článku bývalý prezident České republiky a ekonom Václav Klaus st. Již v roce 2018 se na Rusko díval z pohledu hospodářství a politického systému z hlediska objektivních odborných faktů. I když, podle jeho vlastních slov, odborníkem na Rusko není, samotný stát a jeho prezidenta „nedémonizuje“. 

Stromeček, rouška, sešit
© Depositphotos / Vikabest88@gmail.com
„Respektuji (a myslím, že bychom to měli dělat všichni), že Rusko má své vlastní autentické národní zájmy, které jsou bezpochyby rozdílné od zájmů naší a vaší země. Stejně tak je nepochybné, že ruský politický, hospodářský a sociální systém je postaven na velmi odlišných základech, než jsou ty naše,“ napsal Klaus. 

V této publikaci podrobně a výstižně popsal hospodářské a politické souvislosti vývoje RF za posledních 20 let a na závěr upozornil, že dle jeho názoru větší nebezpečí pro Českou republiku představují mladší společenská hnutí, která se zrodila na Západě.

„Z hlediska České republiky se dnešní role Ruska při ovlivňování našeho osudu blíží nule. Neměli bychom bojovat staré bitvy. Skutečný souboj v našich společnostech – jak v Evropě, tak v Americe – je mezi těmi, kteří chtějí svobodu, nezávislost a svobodné trhy, a těmi, kteří se nás snaží ovládat různými neliberálními manipulačními ideologiemi, jako je environmentalismus, multikulturalismus, humanrightismus, feminismus a genderismus, transnacionalismus, atd. Žádný z těchto -ismů v Rusku ani na Východě nevznikl,“ podotkl ekonom a bývalý prezident.

Praktický pohled na současné česko-ruské vztahy má i premiér Babiš. V červenci minulého roku pro iRozhlas poznamenal, že česko-ruské vztahy nejsou ideální, což není překvapení ani pro Čechy, ani pro Rusy. Z tohoto důvodu se obě strany společně dohodly na zahájení česko-ruských konzultací, které by měly zhodnotit bilaterální vztahy a vyřešit současné spory. 

„Právě proto, že máme o normální vztahy s Ruskem zájem, ke konzultacím přistupujeme velmi zodpovědně,“ poznamenal Andrej Babiš. Proces konzultací byl současně pozastaven kvůli nepříznivě epidemiologické situaci ve světě. Konzultace na české straně zastupuje bývalý diplomat a ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Jeho protějškem z ruské strany bude první náměstek ministra zahraničních věcí RF Vladimir Titov.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Kongres USA dnes ukončí proces volby prezidenta. Trump tvrdí, že je možné změnit výsledky voleb
Protesty, volby, katastrofy a covid-19: Připomeňte si ty nejvýznamnější události, které přinesl rok 2020
„Držte hubu a makejte.“ Fiala se obul do vlády a tím jen naštval… dokonce i své voliče
Referendum ako nástroj politického boja na Slovensku. Príde vytriezvenie pôvodne koaličných voličov? Názor
Štítky:
Rudolf Jindrák, konzultace, KSČ, Čína, Rusko, bezpečnostní riziko, ilegální migrace, migrace, Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Petr Pavel, Václav Klaus, Andrej Babiš, bookmakeři, prezidentské volby
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář