Poslankyně SPD k zákonu o podílu českých potravin: Jiné země EU svůj trh hlídají. I my musíme podporovat naše zemědělce

Sněmovna ve třetím čtení schválila návrh strany SPD na zavedení povinného podílu českých potravin prodávaných ve větších supermarketech. Zákon se teď' posune k projednání do Senátu. Na kritiku novely, kterou podpořilo i hnutí ANO, reagovala Monika Jarošová, poslankyně a členka Zemědělského výboru za SPD.

S návrhem novely koncem dubna minulého roku přišel Tomio Okamura. Podnětem sloužilo meziroční zvýšení cen základních potravin, včetně dováženého vepřového a zeleniny, které z 60 % činí zahraniční zboží. Na základě rostoucích nákladů Okamura znovu volal po potravinové soběstačnosti, která by měla být založena na jednotlivých národních státech.

Dle nynějšího návrhu by v roce 2022 potravinové výrobky s možností produkcí v České republice měly tvořit 55 % celkového sortimentu obchodů nad 400 metrů čtverečních. Procento by mělo růst do roku 2028 a tehdy by tvořilo 73 %. 

Heslo potravinové soběstačnosti by mělo motivovat farmáře vlastní produkci zvyšovat. Ovšem záleží také na současné schopnosti zajistit potřebu v řadě základních potravin. Dle dat ministerstva zemědělství, Celní správy a Českého statistického úřadu za rok 2019 jsou místní zemědělci schopni produkovat jen 38,8 % čerstvého ovoce, 35,6 % čerstvé zeleniny a 23,4 % rajčat a zbývající procento se musí dovážet. Mléko, hovězí maso a pšenice exportují čeští farmáři do zahraničí.

Zastánci prosazování potravinové soběstačnosti vidí ve zmíněném návrhu příležitost pro regionální výrobce prosadit svou produkci na domácím trhu a udržení zaměstnanosti na venkově. Portál Aktuálně zmiňuje také snížení uhlíkové stopy a splnění cílů udržitelného rozvoje v České republice.  

Na straně druhé část odborné veřejnosti a politici mají vůči zákonu výhrady kvůli porušení principu jednotného evropského trhu a svobodné konkurence, včetně prospěchu zákona především pro velké potravinářské korporace. Argumentům kritiků oponovala v komentáři pro Sputnik poslankyně a členka Zemědělského výboru Monika Jarošová.

Sputnik: Novému zákonu obchodníci vyčítají, že budou zasaženi především koneční zákazníci, pro které se prodraží výrobky a sníží se výběr potravin. Mimo jiné by domácí zemědělci mohli ztratit motivaci dodávat kvalitní výrobky kvůli nedostatku konkurence. Jsou tato slova ospravedlnitelná a proč?

Monika Jarošová: Rozhodně se našim zákazníkům výběr zboží nesníží, protože se jedná jen o malé procento potravin, které budou zákonem upřednostněny na našich pultech. Jedná se o produkty, ve kterých jsme měli 100% soběstačnost ještě v roce 1993, a které jsme schopni si u nás vypěstovat a v případě zvířat odchovat.  Výběr rozhodně zůstane zachován na rozdíl od cen, které se nejenom nezvýší, ale naopak sníží!  Za nynější vysoké ceny může výlučně agresivní obchodní politika řetězců. Když se zdražuje zelenina, nemohou za to naši dodavatelé, ale marže řetězců. Ani slevové akce nejdou od nich, ale jdou už od tak stlačených cen dodavatelů. Na zdražení našich potravin je jediná cesta -  nechat si  naše zemědělství nadnárodními řetězci zlikvidovat.  Pak se setkáme s takovým zdražením potravin, až nám to nebude milé. A této cestě se hnutí SPD brání právě naším návrhem na zvýšení soběstačnosti ČR a podporou našich zemědělců.                                                                                                    

Nakolik podle Vás hrozí možnost, že tento zákon nahrává velkým potravinářským koncernům schopným nabídnout lepší ceny, jak naopak ohrožuje malé soukromé výrobce, pro které je výroba nákladnější?

Nevím nic o tom, že by zákon nahrával velkým potravinářským koncernům na úkor malých soukromých výrobců. Komu to nahrává především, jsou naši zemědělci, naši ovocnáři, naši zelináři, kteří byli doposud nekalými praktikami řetězců úspěšně likvidováni a potřebují zákonnou ochranu. Malý, ale i velký dodavatel potravin je především český dodavatel, a o to prioritně jde. Dosud nám sem dodávají své zboží nevalné kvality veliké nadnárodní koncerny, a je zajímavé, že jejich podpora doposud nikomu nevadila. Já tedy raději hodlám podporovat více české výrobce.

Jedním z dalších rizik, se kterým se v návrhu dle jeho kritiků nepočítá, je sezónnost dodání určitého druhu potravin (rajčata a květák) a případná neúroda. Jak se lze s těmito faktory vypořádat?

Jelikož se jedná  pouze o 120 základních položek z více než 15 000 nabízených v našich maloobchodech, což je cca 0,8 % (v těchto položkách nejsou nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, vína a žádné plodiny či produkty živočišného původu, které se u nás nepěstují, či  v případě zvířat nechovají),  je jasné, že se určité zboží mimo sezónu bude muset dovézt.  

Nikdo přece neříká, že se k nám zahraniční zboží přestane úplně dovážet. Ale v případě sezonních potravin  musí řetězce toto naše zboží odebírat přednostně. Jiné země v EU, hlavně ty na západ od nás, si svůj trh hlídají, a i my musíme více podporovat naše zemědělce, naše výrobky, náš český trh a potravinovou soběstačnost. Jejich ochrana je nesmírně důležitá. Pokud si necháme zlikvidovat naše zemědělství, nadnárodní skupiny budou libovolně zdražovat základní potraviny nebo nám je dokonce odepřou úplně v případě jakékoli krize. 

Navíc kritici iniciativy SPD tvrdí, že regulace nabídky tuzemských potravin v obchodech je v rozporu s volným obchodováním a společným trhem, ke kterému se ČR zavázala při vstupu do EU. Jak byste se k tomuto argumentu vyjádřila?

Novela zákona naruší monopol maloobchodních prodejců a narovná trh, a proto ten povyk těch, kteří preferují dovoz jakéhokoliv zboží, často bez ohledu na kvalitu, kdy nejdůležitější je cena.

Co se týká potenciální reakce Evropské komise či vyvolání obchodní války, kterou řada oponentů návrhu zastrašuje veřejnost, musím konstatovat, že je zvláštní, že Evropská unie a některé členské státy EU komentují zákon, který zatím nenabyl účinnosti, respektive ani platnosti. Není také pravdou, že by k výše zmíněnému pozměňovacímu návrhu neproběhla řádná politická ani společenská diskuze. Součástí diskuze byl samozřejmě i potenciální postoj Evropské komise, pročež se počítá s nutností zákon před jeho účinností ještě nechat tzv. notifikovat, tedy nechat orgány EU tento zákon prozkoumat z hlediska kompatibility s komunitárním právem a následně ho schválit. Věřím, že ministerstvo zemědělství bude na této výjimce spolupracovat.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.