18:37 24. února 2021
Názory
Získat krátkou URL
3230
Sledujte nás na

Odpůrci komplexu na německé straně hranice jsou znepokojeni poklesem hladiny vody ve městě Zittau v důsledku odčerpávání podzemních vod v povrchovém uhelném dolu, a vyslovují obavy, že se škody způsobené regionu mohou zvýšit.

Uvádí se, že práva podat oficiální stížnost využili mj. úřady a obyvatelé německého Zittau, a také poslanci parlamentu Saska a okresu Görlitz. Takové informace stojí ve společné zprávě pro tisk ekologického sdružení EKO-UNIA a fondu Rozvoj ANO – povrchové doly NE (Rozwój TAK – Odkrywki NIE) – odpůrců těžby hnědého uhlí v povrchovém dolu Turów, který je majetkem firmy PGE Turów ve gmině Bogatynia v Dolnoslezském vojvodství na česko-polsko-německé hranici.

„Vliv povrchového dolu na hladinu podzemních vod je obrovský: nedostatkem vody ve vodovodu počínaje a konče sesedáním budov. Máme podobné problémy například s povrchovým dolem v Bełchatowu nebo s podobným komplexem ve Velkém Polsku, kde vysýchá celý jezerní kraj a řeky,“ vysvětluje Paweł Pomian, člen řídicí rady ekologického sdružení EKO-UNIA v komentáři pro Sputnik a dodává: „Trpí tím nejen životní prostředí, ale i hospodářství – zaniká zemědělství, ztrácíme úrodnou půdu, která nás živí. A už se nedá říci, že jsou to problémy Česka nebo Německa, protože naše úřady nejsou s to postarat se o vlastní zemi.“

Češi mohou zajít ještě dál a podat žalobu u soudu EU

Aktivisté tvrdí, že firma PGE popírá škodlivý vliv povrchového dolu na podzemní vody, a to jak na ty německé, tak i na ty na české straně. Na listopadovém plenárním zasedání Mezinárodní komise pro ochranu řeky Odry před znečištěním (ICPO) se však delegace Polska, Česka a Německa dohodly na tom, že zařadí těžbu hnědého uhlí, mj. i v Turowě, mezi problémy nadregionálního významu.

„S tímto návrhem přišla německá delegace, protože němečtí odborníci tvrdí, že povrchový důl Turów ovlivňuje nejen podzemní vody na české straně, ale i hladinu vody na hranici s Německem, a znečišťuje přitom levý přítok Odry – Lužickou Nisu. Zapříčiňuje to sesedání budov do hloubky 1 až 1,2 metru,“ vysvětlil v rozhovoru pro Sputnik koordinátor projektů v fondu Rozvoj ANO – povrchové doly NE Kuba Gogolewski.

Stížnost úřadů a obyvatel německého Zittau ale není pro Evropskou komisi jediným takovým případem. Jak již dříve informoval Sputnik, Polsko porušilo zákon Evropské unie, když podniklo jisté kroky v rámci procedury prodlužování koncese na těžbu hnědého uhlí v Turowě až do roku 2026. Už v září minulého roku podalo Česko stížnost Evropské komisi, a to v souladu s paragrafem 259 Smlouvy o fungování EU.
Čeští aktivisté mají k dispozici údaje o tom, že došlo také ke značnému poklesu hladiny podzemních vod – „někteří obyvatelé pohraničních území už pociťují nedostatek vody, farmáři porážejí dobytek, protože nemají zvířata čím napájet“. V průběhu projednání stížnosti dospěla Evropská komise k závěru, že Polsko porušuje evropské normy, kdy využívá povrchového dolu v Turowě. Teď to mají Češi jednodušší – od 1. ledna mohou podat žalobu u Soudu EU.

„Absence mezinárodní politiky u vlády neustále provokuje konflikty.“

Na druhé straně, jak připomíná Paweł Pomian, člen řídicí rady ekologického sdružení EKO-UNIA, Turów nikdy nebyl výhradně polským problémem, protože se nachází na hranici tří zemí: Polska, České republiky a Německa.

„Využívání povrchových dolů má obrovský záporný vliv na životní prostředí a na vodní poměry. Musíme si pamatovat, že příroda a klima neuznávají žádné politické hranice mezi státy. To je naše společné blaho, a musíme se o ně postarat. Dohodli jsme se na tom, že budeme plnit normy mezinárodního práva a předpisy Evropského společenství. Není divu, že obyvatelé a místní úřady se snaží snížit škodlivý vliv povrchového dolu na životní prostřední na svém území,“ myslí si spolubesedník Sputniku.

Aktivista rovněž připomněl, že polské nevládní organizace, stejně jako vědci, již léta upozorňovali polské úřady na škodlivost využívání povrchových dolů.

„Potřebujeme transformaci energetiky zaměřenou na výrobu obnovitelných zdrojů energie. Tato strategie by už měla být hotova, celý proces ale teprve začíná. Už jsou náznaky toho, že na to budou vyčleněny prostředky z EU, avšak bez patřičné strategie a vůle vlády neuděláme revoluci v energetice a nedosáhneme energetické nezávislosti pro občany Polska,“ tvrdí Paweł Pomian.

Ten také dále poznamenal: „Právě absence jasných a otevřených kroků ze strany vlády blokuje procesy transformace a vyvolává zbytečné napětí ve společnosti. Není správné, že vláda neustále vyvolává konflikty kvůli tomu, že nemá mezinárodní politiku, vím ale, že my, jako lidé, jako občané své země a Evropy, dokážeme pochopit potřeby toho druhého a spolupracovat.“

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Spor o důl Turów: Češi mohou obžalovat Polsko u soudu EU
Brusel uznal některé námitky Česka vůči dolu Turów
Podle českých úřadů porušuje Polsko unijní práva. Kvůli dolu Turów byl podán podnět k EK
Stovky lidí protestovaly proti rozšíření dolu Turów. „Vaše elektrárny jsou horší než ta naše,“ vzkazují Čechům zastánci
Štítky:
Německo, stížnost, Česká republika, Evropská komise
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář