Osud českého rohlíku aneb Zajistit si potravinovou soběstačnost jako v Rusku. Názor

Vítězství hnutí SPD, kterému se podařilo ve Sněmovně provést úpravu zákona o výrobcích, vyvolalo nebývalé spory. Na Okamurovce létají slova jako kameny: „populismus“, „nacionalismus“, „diskriminace“. Novela vyvolala rozpor ve vládě - ministr zemědělství Toman je „pro“, předseda vlády Babiš je „proti“.

A všichni nespokojení hledí s nadějí na Senát, který ještě neřekl své slovo.

A o co vlastně jde, proč hnutí Svoboda a přímá demokracie bojuje na život a na smrt za české výrobky? Poslanec za SPD Jaroslav Holík v rozhovoru pro Sputnik řekl:

Řeknu to asi tím způsobem, že Česká republika byla v potravinách soběstačná. V současné době většinu produktů dovážíme. Já teď jenom sám za sebe řeknu svůj názor. My chceme, abychom zabránili oteplování planety. Souhlasíte? V současné době to vozíme ze Španělska a dalších zemí. Tak tady celou Evropu, a nejen Evropu, křižují kamiony, které převážejí zboží z místa na místo a zamořují ovzduší. Místo těch velkých výrobních celků by mohlo být víc drobných výrobců třeba přímo v regionu. V minulosti byla Česká republika celkem velkým exportérem cukru, kvůli vstupu do Evropské unie byla většina cukrovarů zlikvidována. Víceméně tuto část obsazují Francouzi a Francouzi nám nyní dovážejí cukr. Já jsem ze Zlínského kraje, tady byl velký cukrovar ve Starém Městě a Všetulích. Oba jsou zavřené. Tak proč my musíme kupovat cizí. Chceme, aby v obchodech bylo 55 procent produkce české výroby. Na tom není nic špatného.

Vaši oponenti říkají, že takový systém omezí volný pohyb zboží v EU.

Podívejte, odpovím vám na to tímto způsobem. Patřím ke generaci, kdy jsme byli sedláci. Snažili jsme se toho vypěstovat co nejvíce, abychom to nemuseli kupovat. Proč má Česká republika dávat peníze cizím zemím, když si to můžeme vypěstovat sami. Proč v Česku místo obilí a zeleniny máme na polích řepku a kukuřici. Řepku, ze které se dělá olej, který se pak dává do nafty, kterou pak spálíme. Vždyť je to proti přírodě. A naši oponenti jsou většinou ti, kteří jsou strůjci těchto věcí. Znovu opakuji, že my chceme 55 procent naší produkce. Což je trochu víc než polovina, zbytek ať se sem dováží. Je samozřejmé, že některé druhy ovoce nebo zeleniny tady nemůžeme vyprodukovat. Je to zhruba půl na půl.

Pokud se nemýlím, musí tento návrh schválit ještě Senát ČR. Schválí ho?

Já si myslím, že to senát neschválí a vrátí se to zpět do Sněmovny. Znovu opakuji, že tady nepotřebujeme ničit ovzduší jak exhalacemi z aut, tak odřenými pneumatikami, tak ničením asfaltu atd. Co můžeme, vyrobme si to.

Pokud by Senát ČR tyto kvóty schválil, jak by reagovala Evropská komise? Mohlo by to pro Česko mít nějaké nepříjemné důsledky? Osm zemí EU již podle Hospodářských novin varovalo Česko, aby nezavádělo kvóty na podíl českých potravin v obchodech. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků.

Znovu opakuji. Začínáme se dostávat do situace, že jsme podřízení, že jsme státem druhé kategorie. Evropská komise rozhodne a vy to víte.

V Česku málokdo ví, že v ruských obchodech se dnes prodává téměř 99 % domácích produktů, vyráběných v domácích podnicích.  Je to samozřejmě výsledkem sankcí a nahrazování dovozu, ale díky tomu se ruský trh stal absolutně nezávislým na dovozu. Je to v době pandemie dobré nebo špatné?

Já samozřejmě tu situaci znám. V minulosti bylo hospodářství Ruska založené hlavně na vývozu nerostných surovin. Ale díky sankcím se z Ruska stal jeden z největších, jestli vůbec není největší, vývozců obilí, takže je to plus. Dost často jsem jezdíval na Kavkaz, tam všude jsou obrovské plantáže jabloní. Posílily se vinice, posílila se produkce obilovin. Všechna ta pole mám nafocená. Já si myslím, že to byl krok správným směrem.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.