18:41 24. února 2021
Názory
Získat krátkou URL
91441
Sledujte nás na

Díky minulému rozhovoru s genetikem Františkem Liškou naši čtenáři poznali konstrukční rozdíly různých světových vakcín proti covidu. V dnešním interview hovoříme o koncepčním sporu Prymula – Blatný, vakcinační a genetické fobii i o změně názoru českých politiků na vakcínu Sputnik V.

V médiích dnes zaznívá, že pan bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula si umí představit, že v situaci nedostatku vakcín by se v rámci druhé dávky dal aplikovat jiný, resp. podobný preparát. Kompatibilní by měly být: AstraZeneca (1 dávka) – Sputnik V (2. dávka) nebo Pfizer – Moderna. S tímto postupem však nesouhlasí současný ministr zdravotnictví Blatný. Co o tom soudíte?

František Liška: Teoretická kompatibilita zde je, ale prakticky bych to raději nezkoušel, klinické testování takových kombinací totiž nebylo provedeno, pokud se nemýlím. To znamená, že i když nic nesvědčí pro to, že takové kombinace nebudou fungovat, nelze zaručit, že budou efektivní a bezpečné. Obávám se tak, že takový postup by vyvolal větší nedůvěru k očkování. Raději nekomentuji další právní a etické aspekty.

Na sociálních sítích jsou lidé, kteří jsou značně zděšeni vakcínami jako takovými. Kdybychom se podívali do socialistické doby: i já jsem zjistil, že mám z mládí schován očkovací průkaz; tehdy chodily zdravotní sestry do škol (ZDŠ) a děti očkovaly jak na běžícím páse. Co se od té doby změnilo v medicíně i psychologii lidí, že panuje taková nedůvěra? Jaký typ osvětové kampaně by dnes pomohl?

Těžko říct. Přemýšlel jsem o tom a nic jsem nevymyslel. Možná je očkování obětí svého úspěchu. V době zavádění antibiotik a celoplošného očkování byla ještě v paměti doba, kdy se na infekční nemoci běžně umíralo, a to i v dětství nebo mladém věku, a pokud jste přežili, mohly vás čekat trvalé následky. V kolika románech, filmech apod. byla stěžejním faktorem zápletky např. tuberkulóza, dětská obrna (Film Už zase skáču přes kaluže, pozn. aut.) nebo pravé neštovice. Navíc úmrtnost na tyto nemoci byla často o řád i o dva řády vyšší než na covid-19. Tyto nemoci díky hygieně, antibiotikům a očkování vymizely a lidé na strach z nich (rádi) zapomněli. Na druhou stranu se lidé navzájem, alespoň v některých skupinách, rádi straší možnými nežádoucími účinky vakcín, což posune vnímání poměru „přínos/riziko“.

Lékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D
Vladimír Franta
Lékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D

Možná vadí, pokud je očkování povinné. Bylo by třeba propagovat ho jako benefit, kterým ve skutečnosti je. I když musím upozornit, že u choroboplodných zárodků, které napadají jen člověka, je plošným očkováním možno zcela přerušit přenos onemocnění v populaci, a tak ochránit i neočkovatelné osoby (např. trpící závažnou poruchou imunity). Proto bych nerad, aby se od plošného očkování ustupovalo, ale myslím, že by bylo možné/vhodné očkovací kalendáře více individualizovat, co se týče pořadí vakcín a věku aplikace, zejména u malých dětí.

Pokud z nás genetické vakcíny kyborgy (biologické roboty) neučiní, co je skutečnou genetickou hrozbou? Genetické manipulace třeba při oplodnění in vitro? V některých klinikách prý bonitním klientům nabízejí „děti na míru“; lze si objednat pohlaví, barvu očí… Dá se odhadnout trend a kde tkví případně ono relevantní genetické riziko? Je v tomto ohledu třeba riziková strava z geneticky upravených plodin, zvířat?

Strava z geneticky upravených plodin nebo zvířat je vlastně skoro všechna strava, protože málokdo vaří z divokých rostlin, ještě tak snad z divokých zvířat (zvěřinu). Vyšlechtěné plodiny a zvířata jsou z principu geneticky více nebo méně odlišní od původních „přírodních“ organizmů. Ale vážně, geneticky modifikované organizmy (GMO) se dají považovat za technicky dokonalejší šlechtitelství. Dříve se muselo zdlouhavě čekat, až vznikne žádoucí mutace v DNA, která přivodí vznik vlastnosti, kterou bychom chtěli, maximálně šlo zvýšit výskyt mutací (všech možných, i nežádoucích) např. ozářením a žádoucí vlastnosti pak trpělivě vybírat. Nyní pokud známe „gen pro danou vlastnost“, jsme schopni ho do genetické informace plodiny/zvířete rovnou vložit. Není třeba se bát, že by se nám v našem těle tyto vložené geny nějak aktivovaly, protože jsou to jinak geny jako každý jiný (přírodní). Odlehčeně řečeno, dáte-li si pořádný steak, sníte bilióny hovězích genů, a přece nebudete druhý den bučet.

Pro lepší ilustraci popíšu případ „Bt kukuřice“.  V ekologickém zemědělství je možné ošetřit plodiny proti škodlivému hmyzu pomocí Bacilus thuringiensis (česky durynský bacil), což je bakterie, která vytváří bílkovinu jedovatou pro hmyz. Je to jed přírodní, a proto v biozemědělství použitelný, jinak ale má stejně jako klasické pesticidy tu nevýhodu, že zlikviduje všechen hmyz v tu chvíli jsoucí na poli. Vložíme-li gen pro tuto jedovatou bílkovinu do genomu kukuřice (získáme Bt kukuřici), nemusíme pesticid používat vůbec. Nezabijeme tak žádného hmyzího jedince, který se nám nepokusil sežrat úrodu. Navíc tato ochrana funguje stále po celou vegetační dobu. Tím se zvyšuje i kvalita zrna, protože menší okus hmyzem znamená menší napadení plísněmi a menší obsah přírodních, ale pro člověka jedovatých mykotoxinů. Mykotoxiny naopak mohou být problémem biozemědělství, protože to má menší výběr účinných ochranných prostředků proti škůdcům. Srovnáme-li si to pak a) konvenční kukuřice – málo plísní, ale možné zbytky pesticidů, b) biokukuřice – žádné zbytky pesticidů (kromě těch povolených), ale větší riziko kontaminace plísněmi, c) Bt kukuřice – žádné zbytky pesticidů (přírodní jed je specifický pro hmyz a tepelnou úpravou se ničí) a zároveň málo plísní. Kdybych měl tu možnost, kupoval bych tyto GMO plodiny přednostně.

Co se týče případných genetických úprav člověka, nevýhodou je, že nemohu nevydařený šlechtitelský pokus v laboratoři (samozřejmě ekologicky) zlikvidovat, jako to mohu udělat u hospodářských plodin či zvířat. Rizika tedy vidím zejména v nepovedené manipulaci, která mohou převážit nad benefity.

Jestliže se doteď politicky upozaďovala ruská  vakcína Sputnik V, pak se situace mění. Už o něm dokonce hovořil na Radiu + i Alexandr Vondra, že bude-li vakcína schválena, mělo by se uvažovat v ČR i o tomto preparátu. (Podobně se vyslovoval i prezident Miloš Zeman.) Co myslíte, budou jednou v budoucnu současní politici muset vysvětlit, proč Sputnik V stavěli jaksi na zadní plán? Vypadá to, že se jedná o účinnou vakcínu.

Není možné se zvlášť divit, že u nás přetrvává určitá nedůvěra vůči Rusku, z toho myslím pramení i příslušná politická rozhodnutí. Nezbývá nic jiného (ze strany ruských výrobců), než přesvědčovat svojí kvalitou. Ruská vakcína Sputnik je technologicky pokročilá, z klinických výsledků patrně (z pohledu nezasvěceného) účinná i bezpečná, a pokud by byla u nás schválena, určitě bych se ani na sobě nebránil jejímu použití. Ale asi budou existovat i lidé, kteří s ní psychologicky budou mít problém, a proto do jisté míry chápu i politiky, kteří se nehrnou do jejího nákupu.

Co se týká nového koronaviru. Richard Dawkins v Sobeckém genu píše, že se žádný organismus nemůže rozmnožovat exponenciální řadou donekonečna. Navíc je nyní promořenost populace už značná. Jak vypadá momentální situace? Neměli bychom už vidět spíše ústup covidu-19? Jak si vysvětlujete, že se „objevily“ anglická a jihoafrická verze (mutace) viru?

Ano, Richard Dawkins má pravdu, žádný exponenciální růst netrvá do nekonečna. Vždy narazí na obrazně řečeno „zákon zachování hmoty“. Chce-li si to čtenář uvědomit názorně, ať si vzpomene na legendu o vynálezci šachu, který chtěl zaplatit tak, že na první políčko šachovnice položí jedno zrnko obilí, na druhé 2, na třetí 4 a tak dále. Zjistí, že prostě není dost obilí. V případě pandemie se automaticky zastaví, až bude většina lidí buď infikována nebo očkována. To by mělo nastat „už“ letos, alespoň doufám. K tomu připomínám, že poslední větší epidemie chřipky v ČR 1969/70 skončila po (odhadovaném, testy tehdy nebyly technicky možné) cca miliónu nakažených a opět odhadovaném počtu 6 tisíc mrtvých čistě na chřipku, s příchodem jara.

Jak se díváte na nápad dát látkové roušky k ledu a trvat na respirátorech FFP2? Není chyba demontovat polní nemocnici v Letňanech? Prošustrovali jsme 60 milionů?  Nebo zřízení a údržba zařízení byla logickým krokem, který si vynucovala situace, ve které se o této nemocnici rozhodovalo?

Vůči povinným respirátorům jsem skeptický, ne že by byly neúčinné, ale ta povinnost se mi nezamlouvá. Navíc většina lidí se nakazí doma od rodinných příslušníků, méně často v práci a v dalších vnitřních prostorech, to je také jeden z důvodů, proč epidemie respiračních onemocnění, jako je např. chřipka nebo covid, vrcholí v zimním období, kdy jsou všichni více v interiéru. Pro zabránění náhodného přenosu např. v obchodě si myslím, že rouška stačí. Respirátory mohou mít význam hlavně pro vysoce rizikové osoby (protože dobře chrání přímo jejich nositele), ostatně, kdo se infekce obává, nosí je už dnes a není pro to potřeba žádné vládní nařízení. K tomu bych dodal, že nic není stoprocentní, vše je jen o pravděpodobnosti. Např. lze se nakazit od bezpříznakového nosiče, ale jen s malou pravděpodobností (při styku v domácnosti riziko patrně ne více než 5 %, oproti více než 30% riziku, kdy se nakazíme od nemocného s příznaky). Nemáte-li příznaky a nejste riziková skupina, proč nutně nosit respirátor?

Vaše zkušenost s Pfizerem?

Byl jsem očkován jako pracovník laboratoře, kde se testuje, tj. přicházím do styku s infekčním materiálem. Díky správným opatřením (ano, v laboratoři při práci s virovými vzorky mj. i respirátor nosíme) jsem se dosud nenakazil. Dnes jsem dostal již druhou dávku a zatím nepozoruji žádný nežádoucí účinek, až na mírnou bolest v místě vpichu; je to stejné jako po první dávce. Vím od jiných zdravotníků z okolí, že občas bývají zvýšené teploty, asi jeden den po očkování.

Moc děkujeme za rozhovor. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Stříkačky z Číny, které pro ČR vysoutěžila EU, nejsou vhodné na očkování. Podle Babiše má však Česko i jiné dodavatele
Na Slovensku po očkování zemřel pacient. Měl však řadu přidružených onemocnění
V Los Angeles bylo kvůli protestujícím zavřeno středisko očkování
Štítky:
očkování, testování, Koronavirus
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář