BLM v ČR? Šéf policejních odborů: Ve státě, kde se bourají památníky osvoboditelům, se může stát cokoliv

Během pandemie se v první linii kromě zdravotníků ocitli i policisté. Jejich povolání a podmínky odchodu do důchodu se občas stávají zdrojem mylných představ veřejnosti. O zatížení příslušníků bezpečnostních sborů, odměnách a důchodu si se Sputnikem promluvil prezident Konfederace odborových organizací bezpečnostních sborů Ing. Alexander Burda.

Sputnik: V době karantény v souvislosti s protiepidemickými opatřeními byly služby policie hojně využívány. Co bylo během tohoto období nejnáročnější? Dostávali policisté za tuto práci odměny? 

Alexander Burda: Náročné bylo celé to opatření. Nejnáročnější jeho částí byla nutnost ochrany příslušníků a zaměstnanců tím, že byli rozdělení na skupiny A a B. To znamená, že kolektiv byl roztržen na dvě poloviny, které se musí do současné doby střídat. Také velmi komplikovaná a obtížná byla zatíženost útvarů, které prováděly ochranu státních hranic. Jedná se o ty, kteří hlídali státní hranice zejména v první polovině minulého roku před koronavirem tak, aby nám lidé nelegálně nepřebíhali (Od 15. března minulého roku vláda nařídila znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ČR a definovala zákaz vstupu cizincům a související s tím výjimky. Později se nařízení několikrát měnila během jara a léta – pozn. red.). 

Co se týkalo odměňování, bylo významně lepší v první polovině roku, kdy odměny byly znatelné. Obzvlášť u těch policistů, kteří střežili státní hranice. Ve druhé polovině roku z hlediska odměn to už bylo víceméně tristní. Tou dobou odměny tak kvalitní a tak vysoké nebyly. Za to nasazení by si nejen policisté ale i zaměstnanci policie zasloužili odměny mnohem vyšší. Bez jejich účasti policisté fungovat dobře nemohou.

I když se ministr vnitra Jan Hamáček vyjádřil pro růst platů lidí v první linii (policisté a hasiči), jeho návrh se nesetkal s podporou ministryně financí Schillerové. Vláda ČR následně rozhodla i o zrušení superhrubé mzdy. Jak to hodnotíte a jaký vliv budou mít celkově tato rozhodnutí na obor policie?

Bude to mít podstatný vliv, protože zrušení hrubé mzdy znamená navýšení čistého příjmu všech příslušníků  bezpečnostních sborů. My působíme nejen v policii, ale také ve vězeňské službě a v celní správě. Na druhou stranu, pokud dojde k zamražení platů ve veřejném sektoru a dojde i k zamražení platů policie, byť pan ministr Hamáček se vyjadřuje pro růst platů zejména u policistů a hasičů, bude následovat to, co se už odehrávalo v minulosti. To znamená, že zkušenější policisté, kteří si to spočítají, budou chtít odcházet z Policie ČR a bezpečnostních sborů. Využijí té možnosti a budou chránit sami sebe, než jim plat začne klesat (Už to zažili jednou: nejprve zmrazení a poté snížení platů za vlády, kde byl ministrem financí pan Kalousek). Budou mít obavu, aby se něco podobného neodehrálo v budoucnosti. Proto mohou odcházet.

Nejde jenom o plat. Policii zcela evidentně chybí příspěvky na stravování, které už požadujeme roky. Policisté nedostávají žádné příspěvky na stravování. Přitom ve firmách je běžné, že se o zaměstnance starají. To je věc, která stát stojí minimálně a zcela to mění kulturu zaměstnavatel-zaměstnanec. Pak jsou to sociální služby: poskytování rekreací, ozdravných pobytů tak, jak jim to zákon umožňuje. Příslušníci po odsloužení 15 let na to mají nárok. Je to z toho důvodu, aby zregenerovali svoje síly a aby byli dále ku prospěchu veřejnosti a policii. Poznamenám, že ozdravné pobyty nejsou samoúčelné, aby příslušníci bezpečnostních sborů odpočívali a bavili se, ale aby ty psychické síly, aby je získali alespoň částečně zpět. Protože pak by se to projevilo na jejich práci. Všechno to samozřejmě komplikuje koronavir.

V roce 2020 jsme ve Spojených státech zaznamenali masivní hnutí Black Lives Matter. Podnětem bylo zabití Afroameričana policistou. Tato událost má dosud velký ohlas ve společnosti a kultuře celkově. Mohou se podobné incidenty odehrávat v ČR a Evropě a způsobit srovnatelný společenský vliv? Jak je to s česko-romskými hlídkami?

Jsem přesvědčen, že Českou republiku nelze srovnávat se Spojenými státy. V některých státech je srovnání částečně možné. ČR je jiná situace a mentalita Čechů je také jiná. Myslím si, že tak vyhrocené to tady nikdy nebude.

Může dojít k jistým komplikacím v oblastech jako Šluknovsko a Ostravsko, kde určité problémy již byly. Nicméně jsem přesvědčen, že česká policie je schopná všechny tyto problémy řešit společnými hlídkami s romským etnikem, případně spoluprací se zástupci romských skupin a dalších menšin.

Na druhou stranu dle mého osobního názoru v zemi, kde se odstraňují pomníky osvoboditelů a pomalovávají pomníky dalších osobností a poškozují se historické objekty, je možné cokoliv. Vnímám skutečnost odstranění památníku armády, která ČR z velké části osvobodila, a to za cenu velkých obětí, to není v pořádku. Jestli máme nějaké výhrady ke konkrétním lidem, co se odehrávalo po 2. světové válce, to už je věc další. Myslím si, že to není správný postoj oslavovat jedny a hanět druhé. Osobně s tím hrubě nesouhlasím.

Mohl byste stručně shrnout, jak je to s právnickou ochranou policistů, kteří jsou členy Vaší odborové organizace?

Co se týká právní ochrany našich členů, obecně nejprve příslušníků a zaměstnanců policie a ostatních bezpečnostních sborů, stát jim v podstatě neposkytuje žádnou právní ochranu. V případě, kdy se policista dostane z důvodu služebního zákroku do situace, kdy je prošetřován GIBS, tak si policista musí zajišťovat právní rady či právní zastupování sám. Policie mu takovou službu neposkytne. Proto jsou tady odborové organizace. Konfederace odborových organizací bezpečnostních sborů svým členům poskytuje právní ochranu cestou pojišťovny právní ochrany DAS. To znamená, že všichni naši pojištěnci se v případě jakéhokoliv právního problému souvisejícího s výkonem jejich služby nebo zaměstnání mohou obrátit na advokáta, právního zástupce, kterého si vyberou. DAS jim tuto právní pomoc uhradí, případně jim poskytne advokáta ze svých právních služeb, a to v plném rozsahu. To je první část ochrany.

Druhá část ochrany ve vztahu ke služebním funkcionářům, a je v tom nezastupitelná role KOOBS, jakožto odborové organizace, má ze Zákona o služebním poměru a ze Zákoníku práce právo a i povinnost chránit své členy ve vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnavatel má povinnost nám předkládat různé předpisy a další rozkazy související s výkonem služby. Bohužel v současné době narážíme na částečnou ignoraci ze strany policejního prezidenta. Jsme přesvědčeni, že tím policejní prezident Jan Švejdar porušuje povinnosti, které mu zákon ukládá. To je věc, kterou si musíme vyřešit sami. U ostatních bezpečnostních sborů tento problém není, komunikace probíhá bezproblémově. Problém skutečně máme pouze s policejním prezidentem (Jedná se o soukromý názor Ing. Alexandra Burdy - pozn.red.).

Nakolik doba odchodu policisty do důchodu souvisí s délkou služby a nebezpečím misí, na které byl policista vyslán? Dostávají vyšší rizikové příplatky za náročnější pracovní zadání?

Má toto riziko určitým způsobem pokrývat, ale to stanovuje ředitel bezpečnostních sborů, tedy policejní prezident, generální ředitel v případě vězeňské služby. Co se týká příplatků, jsou samozřejmě nejvyšší v Praze. Nevím, nakolik to úplně souvisí s výkonem služby nebo nedostatkem policistů. Domnívám se, že vysoké riziko nese i příslušník malého obvodního oddělení, který musí případně vyjíždět sám k výjezdu při páchání trestné činnosti a velmi těžko se bude dovolávat pomoci. To říkám celé roky.

Co se týká zahraničních misí, jsou ohodnoceny trochu jinak a lépe. Na druhou stranu bychom se měli více zaměřovat na službu v České republice, protože rizikovost je vysoká nejen ve velkých městech, ale i na venkovských odděleních, kde se příslušníci těžce dovolávají pomoci.

Za současné vlády se situace v policii skutečně zlepšila: zlepšily se podmínky pro službu, platové podmínky. Nicméně stále platí to, že když chcete nastoupit do tak zodpovědného zaměstnání, tak být policistou nebo příslušníkem vězeňské služby není zaměstnání v pravém slova smyslu, ale poslání. Stát by toho žádným způsobem neměl zneužívat, protože mladí příslušníci, když nastupují, tak nástupní plat je nízký, podmínky práce jsou vysoce náročné. Nikdo, kdo nastupuje do policie, neříká, že za 20 let budu mít tolik a tolik, potřebuje to teď, má rodinu, hypotéku, potřebuje to uživit. Každý člověk si musí uvědomit, že musí absolvovat náročné přijímací řízení a vzdělávání, než začne sám vykonávat službu. Lidé si spočítají, jestli není lepší nastoupit do obchodního řetězce, kde mu slibují nástupní plat 27 000 tisíc, nebo nastoupit k policii, kde mu nabízejí 22 000 až 23 000 čistého. V tom je trvalý problém. Policie se to snaží vyřešit speciálními příplatky, ale ani v tom není úplná spravedlivost, jak bychom si to představovali. A je to také na rozhodnutí ředitele bezpečnostního sboru. 

Dříve se hovořilo o výhodných výsluhových penzích. Jaká je situace nyní?

Není to penze, ale výsluhový příspěvek neboli správně příspěvek za službu. Policista po odsloužení 15 let získává minimální nárok ve výši 20 % z hrubého služebního příjmu. Poté to roste a maxima ta částka dosáhne po 30 letech služby. Nicméně pokud někdo bude sloužit 30 let ve výkonu služby, ta zátěž psychická, ale i fyzická je tak vysoká, že lidé odcházejí s podlomeným zdravím, neumí nic jiného než policejní práci. Myslím si, že je zodpovědnost státu se o tyto lidi postarat. Proto je tam příspěvek za službu.

Když policista odejde, není to penze. Jestliže odejde a nesplňuje ještě požadavky na důchod a penzi, například odejde po 20 letech (z únavy, ze zdravotních důvodů), pokud si nenajde jiné zaměstnání (pravděpodobně hůře placené), tak si musí za sebe platit zdravotní a sociální pojištění. Pokud zůstane doma, musí si z  příspěvku za službu zaplatit zdravotní pojištění nebo si musí najít jiné zaměstnání. Byly tady i extrémy, které se ale objeví vždy a všude. Někteří příslušníci z vysokých funkcí využili možnosti a odešli i za cenu vysokých výsluhových nároků. Nicméně většinou se jedná o policisty, kteří celou dobu sloužili své zemi, obětovali tomu zdraví, někdy i rodinu, svůj život. Podle mě je povinností státu se o tyto lidi postarat. Slouží k tomu výsluhové nároky a nejsou extrémní. Zvyšují se polovinou důchodu: když se zvyšují důchody, zvýší se příspěvek o 50 % částky zvýšení. Je to v pořádku.

Leckdo z veřejnosti se domnívá, že poté, co příslušník získá důchodový věk, má  důchod i příspěvek za službu. To není pravda. Má jen to, co je vyšší, to se nesčítá. Stát by se o ně měl starat do konce. Ze statistik bohužel víme, že ti příslušníci se nedožívají až tak vysokého věku právě vlivem služby. Během své kariéry v tomto oboru jsem zaznamenal, kolik příslušníků zahyne během výkonu své služby, případně utrpí závažná zranění s trvalými následky. Měli bychom na ně více pamatovat a více si jich vážit, protože svoje zdraví a životy neobětovali pro zábavu, ale pro občany této země.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.