Nejvíce „ruské“ letectvo na světě. Jak Moskva pomohla Indii v posílení vojenského letectva

Indické vojenské letectvo je na čtvrtém místě na světě a ještě stále se z 80 % skládá z ruských letounů. V dějinách rusko-indické vojenské spolupráce bylo několik ne moc zdařilých let. Změní se situace po nástupu Su-57?

V indickém Bengalúru skončila velká mezinárodní letecká a kosmická výstava Aero India 2021, první v době covidu-19. Rusko a Indii pojí tradičně spolupráce ve vojensko-technické sféře. Takže ruská expozice na výstavě byla jednou z největších, přes 200 modelů vojenské techniky.

Středem pozornosti byl model víceúčelového stíhacího letounu páté generace Su-57. Připomeňme, že koncem roku 2020 byl ruskému letectvu dodán první tento sériový stroj.

Návštěvníci výstavy měli rovněž možnost prohlédnout si stíhačky Su-35 a MiG-35D (existují předběžné dohody o společné výrobě tohoto letadla), vojenský transportní letoun Il-76MD-90A, a také tankovací letadlo na jeho základě Il-78M-90A. V Indii prezentovali také několik modelů vrtulníků: lehký víceúčelový Ka-226T, transportní útočné Mi-171Š a Mi-17V-5, což jsou exportní verze ruského vrtulníku Mi-8AMTŠ, dále bitevní průzkumný a útočný vrtulník Ka-52, vrtulník na radiolokační monitoring Ka-31 a útočný vrtulník Mi-28NE Noční lovec.

Poprvé byl prezentován perspektivní obrněný transportér K-16 a bojové vozidlo pěchoty K-17 na perspektivní kolové platformě Bumerang. Byly představeny všechny hlavní exportní protiletadlové raketové systémy: S-400 Triumf (první systém má být dodán Indii do konce roku), Viking (exportní varianta systému Buk-M3), Buk-M2E, protiletadlový raketový a dělový systém Pancir-S1. Byla rovněž vystavena auta Tajfun K-63968, Tajfun K-53949 a obrněná sanitka Linza.

Přes 70 % zbraní a bojové techniky indických ozbrojených sil bylo vyrobeno v SSSR a Rusku, ve vojenském letectvu dosahuje jejich podíl 80 %. Připomeňme několik výrazných okamžiků v dějinách vojenské spolupráce dvou zemí.

Rodina MiGů na ochraně hranic

Již v šedesátých letech minulého století tvořily základ stíhacího a útočného letectva indických ozbrojených sil legendární masové letouny MiG-21 a Su-7B, jež se zúčastnily všech konfliktů oné doby s Pákistánem.

MiG-21 se zřejmě stal nejmasovějším indickým nadzvukovým stíhacím letounem 20. století. A zřejmě také nejdéle fungujícím – byl totiž vyřazen z výzbroje až v roce 2019. Indii byly samozřejmě dodány za celou tuto dobu MiGy-21 několika generací, tento letoun byl v této zemi několikrát modernizován, a to včetně za účasti Izraele. Nicméně, existuje 50 let svérázný rekord a důkaz velké důvěry, kterou si naše letouny zasloužily v Indii.

V osmdesátých letech bylo Indii dodáno třináct na tu dobu nejnovějších průzkumných útočných nadzvukových letadel MiG-25RB, které měla ve výzbroji asi 25 let jako hlavní velmi přesnou útočnou sílu o doletu až 1 000 kilometrů. Zachycení MiG-25RB prostředky protivzdušné obrany sousedních zemí by bylo prakticky nemožné.

Milovníci vojenské historie si zřejmě pamatují, že je to letoun, který v roce 1971 vykonával beztrestně lety nad Sinajským poloostrovem okupovaným Izraelem, a snadno se vyhnul izraelským stíhačkám McDonnell Douglas F-4 Phantom II.

MiG-25RB tvořil základ operativně taktických průzkumných a útočných leteckých systémů pozdního SSSR. Tento stroj dostaly svého času jenom Indie, Bulharsko a Alžírsko.

Ruské exkluzivní letouny pro partnerské státy

Indii dodávali také dálkové protilodní letouny Tu-142 vyvinuté na základě strategických bombardérů Tu-95RC známých na Západě jako Bear.
První Tu-142 dostala Indie v roce 1988, a pouze 29. března 2017 se konala ceremonie vyřazení těchto strojů, jež sehrály obrovskou úlohu v zajištění obrany země z moře. Dnes se role Tu-142 chopily modernizované a vybavené moderním radiolokačním a radiotechnickým zařízením protilodní letouny Il-38SD (se zaměřovacím a navigačním systémem Sea Dragon). Tato letadla, stejně jako Tu-142, dostala Indie exkluzívně. Tuto leteckou techniku totiž neprodával ani SSSR, ani Rusko dokonce těm nejlépe osvědčeným partnerským státům.

V roce 2010 dostala Indie z Ruska tři letouny pro dálkový radiolokační monitoring a s dálkovým ovládáním A-50EI. Tato letadla nazývají často AWACS (Airborne Warning and Control System). Je to modifikace transportního letounu Il-76, který má na trupu „talíř“ s radarovými anténami. V letadle jsou místa pro operátory, kteří zpracovávají informace z radarů a řídí úkony letectva, lodí a pozemních jednotek během jistých operací. Zvláštnost A-50EI spočívá v tom, že na žádost Indie na něj byly instalovány nejmodernější izraelské radary a zařízení.

V roce 2013 dostalo indické vojenské námořnictvo do výzbroje letadlovou loď Vikramaditya ruského projektu 11430. Leteckou jednotku této lodi tvoří ruské stíhačky MiG-29K a MiG-29KUB. MiG-29 dodávali také civilnímu letectvu. Na výstavě Aero India 2021 byly, například, oznámeny plány Nového Dillí ohledně nákupu dodatečných letadel všech těchto modifikací.

Před MiG-29 mělo indické vojenské letectvo dlouhá léta ve výzbroji letouny MiG-27M smontované na licenci v Indii a mající indické jméno Bahadur (Odvážný). Od poloviny osmdesátých let dostalo indické letectvo přes 200 útočných MiG-27M a MiG-23BN, jež mají podobné kapacity. Používali je v Indii do roku 2019. Byla na nich zaškolena nejedna generace indických letců, kteří později získali moderní Su-30MKI, což je varianta stíhačky Su-30 vyvinutá speciálně pro tuto zemi.

Tvoří Su-30MKI základ indického vojenského letectva?

Indické vojenské letectvo má ve výzbroji přes 240 těchto letadel, dnes probíhají jednání o dodatečných dodávkách ještě dvanácti strojů. Jsou montovány podle licence v indických podnicích, což je pro Indii tradiční praxe pro dodávky zahraniční vojenské techniky.

Su-30MKI vykonal první let v roce 1997, je vybaven na tu dobu nejmodernějším palubním zařízením a zbraní jak třídy vzduch-vzduch, tak vzduch-povrch. Nové Dillí má v plánu udělat z Su-30MKI nosiče letecké varianty hypersonické rusko-indické okřídlené rakety BrahMos o doletu minimálně 300 km.

Su-57: Nejdříve pro ruské vojenské letectvo

Jak vidíte, vojenská spolupráce Ruska a Indie zažila hodně závažných událostí, avšak období 2013-2018 se dá označit za krizové. Rusko prohrálo několik výběrových řízení, a Indie nakoupila drahé americké a evropské zbraně jako například hlídkové protilodní letouny R-8 Poseidon, stíhačky Dassault Rafale, útočné vrtulníky AH-64D Apache.

Myslím, že příčin bylo několik. Rozumná snaha Nového Dillí o diverzifikaci zdrojů vojenských dodávek, posílení amerického vlivu na Indii kvůli stále větším rozporům mezi Washingtonem a Pekingem, a také jisté chyby z ruské strany. Indie se nicméně dostala podle výsledků roku 2019 do trojky předních partnerů RF ve vojenské technické spolupráci s objednávkami v částce přes 15 miliard dolarů. Ve stejném roce 2019 byl v Indii založen společný podnik s Ruskem, Indo-Russia Rifles, na výrobu automatů Kalašnikov AK-203 pro střely 7,62 x 39 mm. Nové Dillí usiluje právě o společné projekty.

Pak ale vypukla pandemie, kterou máme již téměř za sebou, nastal rok 2021, a ruská technika je prezentována na výstavě Aero India 2021. Indie je čtvrtá země na světě podle počtu vojenské letecké techniky, má napjaté vztahy s Čínou, proto jsou pro ni vždy aktuální takové věci jako moderní útočné vrtulníky, transportní letouny a… stíhačky páté generace.

V létě 2019 v Rusku zařadili Indii mezi státy, jež mohou zvažovat nákup Su-57. Je známo, že Rusko a Indie plánovaly společný vývoj exportní verze tohoto letounu, avšak v roce 2018 byl projekt pozastaven. Nicméně, rok na to prohlásil hlavní maršál indického vojenského letectva Birender Singh Dhanoa, že je ochoten vrátit se k otázce nákupu v Rusku Su-57, ale poté, co je převezme do výzbroje ruská armáda.

Již jsme psali, že koncem roku 2020 převzalo ruské vojenské letectvo první sériový letoun Su-57. V roce 2021 se plánuje vyrobit pět dalších kusů, a do roku 2028 pak 76 kusů.

Podle článků v časopisu Aviation Week & Space Technology, představených na výstavě Aero India 2021, se má Asijsko-tichomořský region stát jedním z největších dovozců vojenské letecké techniky v období 2021-2030, z toho má největší podíl, asi 640, připadnout právě na Indii.

Takže je na čase kráčet vpřed, nezapomínat na slavnou minulost v historii vojenské spolupráce, ale nedělat z nostalgie cíl.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.