03:17 06. března 2021
Názory
Získat krátkou URL
24916
Sledujte nás na

Před pár měsíci, když tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula přednášel svůj projev a za ním stáli šéfové fakultních nemocnic, se lidé smáli, že to mohl být hezký převrat bílých plášťů. Pak si uživatelé na sociálních sítích dělali šoufky, že by si Česko zasloužilo vojenský puč, aby se moci chopil někdo schopný. Jenže došlo k něčemu jinému.

O neústavní krok se zasloužila vláda. Alespoň si to myslí někteří experti a politici. Jde samozřejmě o prodloužení nouzového stavu za zády Poslanecké sněmovny, která ho odvrhla.

Vláda o vyhlášení nového nouzového stavu rozhodla v neděli, potrvá do 28. února. Premiér Andrej Babiš zároveň avizoval, že se bude snažit přesvědčit Sněmovnu o nutnosti prodloužení stavu nouze i po 14 dnech. Ministryně financí Alena Schillerová dodala, že kabinet vychází z názorů právníků ministerstev vnitra, zdravotnictví a financí. Rozhodnutí o nouzovém stavu od pondělí se podle ní opírá o žádost hejtmanů, tedy jinou skutkovou situaci než dosavadní nouzový stav.

Za protiústavní označil opětovné vyhlášení stavu nouze hned po nesouhlasu Sněmovny i předseda Senátu Miloš Vystrčil. Ten napsal otevřený dopis premiérovi Andreji Babišovi a členům vlády.

„Ústavní a zákonnou úpravu tedy rozhodně nelze vykládat tak, že vláda může obcházet vůli Poslanecké sněmovny bezodkladným vyhlášením nouzového stavu, i kdyby ji o to požádali hejtmani. Žádost hejtmanů vůli Poslanecké sněmovny „nepřebije“. Jako předseda Senátu, jehož povinností je strážit a ctít ústavní pořádek této země, si dovoluji Vás na tento fakt důrazně upozornit,“ napsal Vystrčil.

Média také zjistila, že Vystrčil shání kvůli novému nouzovému stavu senátory, kteří by s ním podali stížnost Ústavnímu soudu. Takovou pravomoc má skupina nejméně deseti senátorů.

Takže? Babišova vláda bruslí na tenkém ledě, který může každou chvíli prasknout. V ledové vodě se ale neocitne pouze premiér, ministr zdravotnictví Blatný nebo šéfka státní kasy Schillerová, ale my všichni. Zrušením nouzového stavu by se koronavir nevypařil, nepřeskočil všechen k sousedům, nebyl by klid. V takovém případě by už opravdu spasit situaci mohla jen ta junta. Jinými slovy, jsme v patu.

Sputnik získal komentář k vyhlášení nového nouzového stavu od předsedy KSČM a prvního místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu Vojtěcha Filipa.

„Již téměř 200 dnů žije celá republika v nouzovém stavu vyhlášeném vládou podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky a který byl Poslaneckou sněmovnou ČR několikrát opakovaně prodloužen. Ukázalo se však, že vládě se přes řadu slibů i pokusů o systémová či nesystémová opatření, jeden den vyhlašovaných, druhý den korigovaných a třetí opět měněných, nepodařilo epidemii účinně zvládnout a nová mutace viru představuje další zesílenou hrozbu.

Sněmovna ve čtvrtek vyslovila s dalším prodloužením nouzového stavu nesouhlas a nouzový stav tak skončil v neděli úderem půlnoci. Vláda do poslední chvíle takový vývoj nepředpokládala, na návrhy opozice nepřistoupila, kompromis nehledala, k minulým slibům se nehlásila a ani nepřipravila žádnou náhradní, záložní variantu. Po údajné konzultaci s vládními a ministerskými právníky zvolila cestu „účel světí prostředky“, a to bez ohledu na skutečnost, že zvolený postup není souladný s Ústavou ani právním řádem.

V parlamentní republice, kterou Česká republika je, vláda podléhá kontrole parlamentu a je závislá na jeho důvěře. Prohlásí-li Poslanecká sněmovna, že s prodloužením nouzového stavu nesouhlasí, pak je projevem nerespektování a pohrdání parlamentem snaha parlament obejít, jeho rozhodnutí zvrátit a přizpůsobit si výklad ústavních norem své aktuální potřebě.

Pokud by každé neprodloužení nouzového stavu znamenalo možnost jeho okamžitého nového vyhlášení, jakýsi vládní reparát, pak kontrola tohoto mimořádného stavu se stává jen zcela nepotřebnou, neúčinnou a vymykající se smyslu modelu parlamentní kontroly. Ustanovení ústavy by pak ztratilo zcela smysl.

Ušetřen svérázného výkladu svých ustanovení nezůstal ani krizový zákon, jehož pláštíkem se vláda za přispění většiny hejtmanů halí. Krizový zákon skutečně umožňuje vládě, aby na základě žádosti hejtmana kraje rozhodla o vyhlášení nouzového stavu, ale jen za okolností, že v kraji byl vyhlášen stav nebezpečí podle krizového zákona a v rámci tohoto stavu nebezpečí není možné účelně odvrátit vzniklé nebezpečí. To, že zákon předpokládá před žádostí hejtmana předchozí vyhlášení stavu nebezpečí, svědčí i další ustanovení, které stanoví, že platnost krizových opatření vyhlášených hejtmanem končí dnem vyhlášení nouzového stavu, pokud vláda nerozhodne jinak.

Ta krizová opatření, jejichž platnost zůstane zachována, se dále považují za krizová opatření nařízená vládou. Je tedy zřejmé, že žádost hejtmana (hejtmanů) lze podat až za vyhlášeného a nedostatečně účinného stavu nebezpečí. Připomínám zásadu, na níž stojí náš demokratický právní stát, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Účelová tvrzení, že jde o nový „skutkový stav“ nebo že snad hejtmani nabyli pocitu, že jejich opatření účelně neodvrátí hrozící nebezpečí, jsou hodně za čárou a vláda hraje mimo ústavní pravidla stanovené parlamentní hry a vytváří si pravidla vlastní. Hrozí nebezpečí, že se ze „zakázaného uvolnění“ stane každodenní akceptovaná skutečnost.“

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Předseda Senátu chce napadnout vyhlášení nouzového stavu u Ústavního soudu
Na členy vlády padá první trestní oznámení kvůli vyhlášení nouzového stavu, jde o porušení ústavního zákona
Okamura pro Sputnik: Místo nouzového stavu navrhujeme alternativní a funkční řešení pro všechny
Štítky:
Vojtěch Filip, nouzový stav
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář