Odkud se vzaly germánské runy u předkřesťanských Slovanů? Archeolog uvedl dvě hypotézy vysvětlující nález z Moravy

Mezinárodní průzkum nálezu na půdě Masarykovy univerzity potvrdil hypotézu o existenci písma u Slovanů před příchodem křesťanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Kost s runyami byla objevena v tradiční lokalitě na sídlišti časných Slovanů. Vedoucí průzkumu prof. Jiří Macháček přiblížil Sputniku postup tříletého bádání a význam jedinečného objevu.

V roce 2017 tým odborníků pod vedením profesora Jiřího Macháčka, šéfa Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MUNI, objevil na moravské lokalitě Lány u Břeclavi unikátní nález – kost tura domácího s vyrytými starogermánskými runami. Lze ji považovat za první archeologické svědectví potvrzující dosud zpochybňovaný kontakt mezi Slovany a Germány ve střední Evropě na konci doby stěhování národů.

Vyryté runy představují písmo staršího futharku (šest z posledních osmi run), runové abecedy používané mezi germánskými kmeny v době od 2. do 7. století, které bylo nově nalezeno mimo jejich tradiční prostředí.

Dle zveřejněného výzkumu artefakt otevírá diskuzi o kulturní výměně a kontaktech mezi populacemi střední Evropy a zpochybňuje přísné rozdělení mezi germánskou a slovanskou částí Evropy, o kterou se opírali historici, archeologové a politici v průběhu 19. a větší části 20. století.

Pro analýzu autentičnosti objektu byli využity znalosti a odborné posudky ze tří univerzit v Rakousku, ve Švýcarsku a v Austrálii. Výsledkem precizní vědecké analýzy se stala již citovaná publikace ve světově uznávaném Journal of Archaelogical Science. Dle profesora další výzkum probíhá a zájemci o osobní prohlídku se mohou těšit i na zhlédnutí objektu v prostorách Masarykovy univerzity.

Germánská písemnost v nezvyklé lokalitě

Jak ovlivní tento průlomový objev dosavadní výklad dějin? Jak se podle Vás tento objekt mohl dostat na území u Břeclavi?

Macháček: Ten nález je opravdu překvapivý, protože s ničím takovým jsme nepočítali. Do jisté míry to může ovlivnit vnímaní etnogeneze národů, které se v raném středověku začaly etablovat na území střední Evropy. Tradiční výklad je takový, že v rámci stěhování národů po rozpadu Římské říše se po Evropě pohybovaly různé jednotky, národy, nebo-li „gens“, jak se říká v latinské terminologii, přičemž se formovalo nové uspořádání Evropy, které svým způsobem existuje až do dnes. Dříve panovala představa, že to byly velké monolitické pohyby lidí a že jedna etnolingvistická skupina nahradila druhou. Nyní náš nález ukazuje, že tyto procesy mohly být mnohem komplikovanější a že se ty skupiny různě prolínaly, navazovaly kontakty a stýkaly se mezi sebou. To je jeden z důležitých aspektů.

Ten druhý aspekt je kulturní. Nález jsme objevili na sídlišti Lány, které klasifikujeme podle všech našich dosavadních znalosti jako časně slovanské. To znamená, že se zde nachází takové nálezy v podobě keramiky nebo v typech obydlí domu, které my spojujeme s časnými Slovany. Podobné nálezy se objevují na velmi širokém území od Ukrajiny až po východní Německo. Vždy se to spojovalo s posunem časných Slovanů z jejich pravlasti, tzn. z území lokalizovaného mezi Ukrajinou a Běloruskem, na Pripjati, na pravobřežních přítocích Dněpru.

Na sídlišti v Lánech, které jsme považovali za jeden z nejstarších dokladů přítomnosti Slovanů na našem území a ve střední Evropě, se najednou objevila kost s runovým nadpisem. Runy jsou tradičně připisované starým Germánům. Právě proto uvažujeme o tom, že jde o první doklad kontakt Slovanů se starým písmem. Dříve se předpokládalo, že nejstarší kontakty s písmem souvisely až s christianizací. Tím je, kromě latinky, i známa hlaholice, kterou na Moravu přinesl Cyril, resp. Konstantin s Metodějem v 9. století.

Bulharský mnich o písmu Slovanů

Proč nemůžeme mluvit o tom, že je to třeba nejstarší doklad toho, že se Slované učili germánsky, nebo že jde jen o kořist?

V naší publikované studii uvádíme, že je to první doklad kontaktu Slovanů s písmem. Jsou dvě možné hypotézy, které by mohly nález germánských run na časně slovanském sídlišti vysvětlit. Jeden z nich je, že spolu se Slovany zde žili lidé germánského původu nebo jazyka, a to z toho důvodu, že všechny dosavadní nálezy run pochází z prostředí, kde žily různé germánské kmeny, jako Frankové, Alamanové, Bajuvarové, a všechny dosavadní texty napsané v runách se čtou ve starogermánštině. Jedna hypotéza může být taková, že se zde Slované setkávali a promíchávali se s Germány. Teoreticky můžeme uvažovat i o tom, že někteří z Germánů utekli na území obývané Slovany, což obsahují i historické zprávy. Člověk, který uměl psát v runách, mohl mezi Slovany žít a tyto znalosti předávat.

S tím souvisí druhá hypotéza, která spočívá v tom, že runy na kost vyryli sami Slované. Ale ti se znalost run museli naučit právě od Germánů. Nevíme, která z těch hypotéz je správnější. Pro tu druhou, že by se Slované mohli sami naučit od Germánů psát v runách, svědčí zpráva, kterou zanechal mnich Chrabr (žil na přelomu 9.-10. století v  klášteře v Preslavi ve starobulharské říši). Patřil do skupiny lidí, kteří byli následovníky Konstantina a Metoděje. Po smrti Metoděje byli jeho žáci vyhnáni z Velké Moravy, protože se kníže Svatopluk rozhodl pro křesťanství západního typu. Proto se žáci Konstantina a Metoděje odebrali do Bulharska, kde žili v centrech starobulharské říše, v Plisce a v Preslavi. Pak se znalost písma a slovanské literatury šířila dál po celém slovanském světě.

Mnich Chrabr sepsal pojednání „O písmenech“. V tom pojednání píše, že Cyril a Metoděj přinesli Slovanům písmo. Oni ho opravdu vytvořili, byli to geniální bratři ze Soluně, aby v tom písmu mohli šířit křesťanství a přeložit Bibli a další náboženské texty.  Mnich Chrabr ve svém pojednání však píše, že Slované už před používali jakési črty a rýhy. Nikdo nevěděl, co tím měl Chrabr na mysli. Říkalo se, že by to mohly být značky na počítání nebo pomůcky k věštění. Někteří badatelé, jako např. již Pavel Josef Šafařík – jeden ze zakladatelů slavistiky, ovšem přemýšleli i o tom, že by mohl mít na mysli nějaké starší předkřesťanské písmo, dokonce se mluvilo i o runách. Tato hypotéza byla zavržena, protože u moravských Slovanů runy nebo starší předkřesťanské písmo nikdo nenašel. Ten náš nález je vlastně prvním fyzickým důkazem po 150 letech vědeckých diskuzí o tomto problému. Nyní se ukazuje, že mnich Chrabr, mohl mít pravdu.

Podrobný výzkum čtyř univerzit

Kost byla nalezena již v roce 2017, ale to, že jde o nejstarší archeologicky doložené písmo Slovanů, bylo oznámeno až nyní. Proč to tak dlouho trvalo? 

Nález je opravdu velmi důležitý a jde o to, že badatelé všech slovanských zemí, především v Polsku a Čechách se snažili, hlavně v 19. století, doložit existenci staršího písma u Slovanů už proto, aby prokázali jejich kulturní vyspělost atd. Proto vznikalo velké množství fals, jakýchsi novodobých napodobenin. U všech bylo nakonec doloženo, že jsou to podvrhy. Z tohoto důvodu jsme chtěli předložit jasné důkazy, že náš nález je autentický, originální a pravý. Proto jsme ten nález hned po objevení nezveřejňovali, ale vyčkali až na výsledky práce mezinárodního týmu.

Tým jsme sestavili z několika zemí, z Rakouska, ze Švýcarska a z Austrálie, abychom nález prozkoumali veškerými dne dostupnými metodami. Zkoumali jsme ho z hlediska runologie, použíla se radiokarbonová metoda datování i analýza DNA, aby se přesně zjistil druh zvířete, ze kterého tato runová kost pocházela. Až všechny tyto analýzy proběhly, tak až poté jsme článek nabídli jednomu z nejlepších archeologických časopisů světa Journal of Archeological Science. V něm také článek vyšel poté, co byl velmi detailně recenzován. Následně jsme tento nález zveřejnili i v médiích.

Nález zkoumali ve třech státech. Jaké úkoly plnili Vaši zahraniční kolegové?

Vídeňská univerzita se věnovala výzkumu run a poskytla runologickou analýzu. Kolegové ze Švýcarska a Rakouska se zaměřili na výzkum DNA. Bylo to velmi komplikované. Když se odebere vzorek kosti, tak se z toho poměrně složitě extrahuje stará DNA. Společnými silami se jim podařilo a ze vzorku kosti zjistili, že se jedná o tura domácího.

Potom jsme ještě prováděli radiokarbonovou analýzu, která datuje kost exaktním způsobem. Následně na našem ústavu aplikovali i tzv. traseologii. To je věda, která se zabývá zkoumáním stop na povrchu pravěkých nástrojů a zbraní a zjišťuje jejich opotřebení pod mikroskopem. Snažíme se tak pochopit pochopili, jaké činnosti se pomocí těchto předmětů vykonávaly (byla použita optická a skenovací elektronová mikroskopie SEM, pozn. red). Stejná metoda byla aplikována na nápis na kosti. Šlo o to ověřit starobylost run a potvrdit autenticitu písma.

Výsledky průzkumu v kostce

V komentářích ke zprávě na sociálních sítích jsme zaregistrovali i negativní reakci. Mohlo by se to odrazit na sebevědomí národa?

Zveřejňujeme naše objevy a kdo si to jak vyloží, to už je jeho věc. Z našeho hlediska je podstatné, že se jedná o autentický originální název, který přináší nové impulsy k diskuzi o tom, jaké společenské, kulturní a historické procesy probíhaly ve střední Evropě v opravdu zajímavém a kritickém období, kdy se zde formovaly národy a státy. Ukazuje se, že naše předchozí představy byly do jisté míry naivní. Tyto procesy jsou mnohem komplikovanější a k ostrému oddělování různých etnik nedocházelo. Naopak lidé měli mezi sebou užší kontakty, než jsme si mysleli.

Kdy se plánuje vystavit kost s runy a během jaké doby bude k vidění?

V současné době náš výzkum pokračuje. Získali jsme poměrně rozsáhlý grant na náš výzkum. Poté, co naše výzkumy dokončíme, chceme nálezy vystavit pro veřejnost v prostorách Masarykovy univerzity, aby si je všichni zájemci mohli na vlastní oči prohlédnout. Tento rok to ještě nebude. Proces bude určitou chvíli trvat, protože chceme představit co nejzajímavější a nejkompletnější obrázek o archeologických nálezech v této oblasti.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.