05:46 08. března 2021
Názory
Získat krátkou URL
241132
Sledujte nás na

Země nebeského draka založila mocné loďstvo, avšak jeho slabým místem jsou dodnes letadlové lodě. Situace se může ostatně změnit již v tomto desetiletí, takže USA přijdou o jeden ze svých trumfů. Přinejmenším u čínského pobřeží.

Ruský list Novyje izvestija uveřejnil nedávno článek pod titulkem: Čína založila největší vojenské loďstvo na světě. Za jakým účelem?

Nehodláme hledat odpověď na tuto otázku v našem příspěvku. Již v září 2020 zveřejnil Pentagon zprávu, ve které se praví, že Peking nejen dosáhl velkých úspěchů v rozvoji vojenského námořnictva, ale předstihl ostatní státy.

Novyje izvestija mají pravdu. Z hlediska kvantity je to skutečně tak, Čína vede v počtu lodí, avšak nikoli v jejich kvalitě, stejně jako v kvalitě zbraní na nich. Zvlášť chybí Pekingu letadlové lodě. Ostatně, nebude to, jak se zdá, nadlouho.

Příběh se vyvíjel následovně.

Příliš dobrá pro plovoucí hernu

3. března 2002 připlula do čínského přístavu Dalang nedostavěná sovětská letadlová loď Varjag (projekt 1143.6). Loď začali stavět v prosinci 1985 na Černém moři a měla původně jméno Riga. Měla to být největší sovětská letadlová loď o výšce 27 poschoďové budovy, s 3857 prostory, 6 kilometry chodeb, 138 000 kilometry elektrických kabelů různých typů. Plocha letecké paluby činila 14 700 metrů čtverečních.

Při výstavbě Varjagu byly použity zkušenosti z výstavby letadlové lodě stejného typu Admirál Námořnictva Sovětského svazu Kuzněcov, jež byla první lodí projektu. Varjag měl také získat dokonalejší zařízení a radary. Má se za to, že bojové kapacity Varjagu by byly přibližně o 20% větší než u první lodi projektu.

Letadlová loď Varyag
© Sputnik / РИА Новости
Letadlová loď Varyag

Ale Sovětský svaz přestal existovat a na letadlové lodě zapomněli. Všechno, co zůstalo, se zachovalo v prostoru Nikolajevských loděnic na Ukrajině, a v roce 1998 bylo prodáno společnosti z Macaa, která hodlala udělat z nedostavěné lodě plovoucí kasino.

Loď byla prodána za přibližně 30 milionů amerických dolarů. Z toho 25 milionů dostala ukrajinská vláda a 5 zaplatili za dopravu. Po připlutí do Číny dali loď do doku a její stav byl zhodnocen za účasti ukrajinských odborníků. Bylo zjištěno, že loď je v dobrém stavu, takže bylo přijato rozhodnutí o její dostavbě. Na kasino bylo zapomenuto (je ale možné, že to byla pouhá záminka pro koupi).

Cvičná letadlová loď s výkonnou leteckou jednotkou

V roce 2005 začala v loděnicích Dalangu práce. Na loď instalovali radiotechnická zařízení a domácí zbraně. Hlavní zbraň sovětského projektu, protilodní raketový systém Granit, byla demontována po rozpadu SSSR již v Nikolajevu, takže její prostory byly použity na úschovu leteckých zbraní. Čínská varianta se stala klasickou letadlovou lodí na rozdíl od sovětské varianty, která byla díky výkonnému protilodnímu raketovému systému „těžkým letadlovým křižníkem“.

V červnu 2011 učinila Čína prohlášení, že plánuje zařadit tuto loď do své vojenské flotily jako první letadlovou loď. Měla hrát úlohu cvičné a experimentální platformy pro budoucí letadlovou flotilu Země nebeského draka. Nová loď byla pojmenována Liao-ning. 10. srpna 2011 poprvé vyplula na moře na cvičnou plavbu a již 25. září 2012 byla zařazena do sestavy čínského loďstva v Dalangu.

​Loď hned dostala leteckou jednotku z 26 vícefunkčních stíhaček J-15 (jejím prototypem byl letoun Su-33), několika vrtulníků pro dálkový radiolokační monitoring Z-18, protilodních vrtulníků Z-18F a vrtulníků pro pátrací a záchranné operace Z-9C. Čína zahájila aktivní školení pilotů a cvičení nasazení palubního letectva. 31. května 2018 bylo učiněno prohlášení, že první čínský letadlový lodní útvar v čele s letadlovou lodí Liao-ning dosáhl počátečního stupně bojové připravenosti různorodých lodí, ponorek a letounů. 

První bojová jednotka

V roce 2013 byla v loděnicích Dalangu zahájena výstavba první absolutně čínské letadlové lodi Šantung. Absolutně? Projekt „typ 002“ byl vyvinut na základě toho samého sovětského projektu 1143.6, ale byla to samozřejmě čínská výroba, zařízení a zbraně. Ve srovnání s Liao-ningem měla nová loď zdokonalené radiotechnické zařízení, byla vylepšena ergonomika vnitřních prostorů, poněkud změněna konstrukce. Ale energetické zařízení zůstalo téměř beze změn. Liao-ning a Šantung používají kotle a parní turbíny, jejichž technologie získaly od Ukrajiny.

Nová loď již nebyla postavena jako cvičná, ale jako plnohodnotná bojová jednotka v sestavě druhého letadlového oddílu čínského vojenského námořnictva. Loď byla spuštěna na vodu 26. dubna 2017 a již 13. května 2018 opustila letadlová loď Šantung loděnice a poprvé vyplula na moře. V prosinci 2019 byla letadlová loď Šantung zařazena do sestavy čínského vojenského loďstva. Stalo se to v přístavu San-ja na jihu ostrova Chaj-nan.

Můstek je dobrý, ale parní katapult lepší

Rok po zahájení výstavby této lodě přišla zpráva, že Čína hodlá postavit několik dalších letadlových lodí.

Již jsme napsali o tom, že Liao-ning a Šantung jsou přímými potomky sovětské koncepce letadlových lodí projektu 1143.6. Z těchto letadlových lodí startují letadla s použitím můstku na přídi.

V SSSR se toho chtěli zbavit v první atomové letadlové lodi projektu 1143.7 Uljanovsk, jejíž výstavbu zahájili ještě před rozpadem Sovětského svazu, ale nestihli ukončit.

Právě na Uljanovsku plánovali odstranit můstek a nahradit ho prvními sovětskými parními katapulty.

Poznamenáme, že použití můstku bylo celkem odůvodněné, poněvadž SSSR měl letouny s velkým poměrným tahem (motoru) k váze, například MiG-29 a Su-27. Jenže vzlétnout z můstku dokáže pouze letoun s poměrně velkou kapacitou motorů, kdežto s pomocí katapultu dokáže vzlétnout z lodě prakticky každé letadlo vhodné velikosti. Odstranění této překážky znamená možnost použití z letadlových lodí transportních a hlídkových letounů a také speciálních letadel dálkového radiolokačního monitoringu.

Oficiálních informací o čínském lodním programu je velmi málo. Po výstavbě dvou prvních letadlových lodí byla v Číně zpřísněna tajnost výstavby dalších. Kolem loděnic byla vybudována dvacetimetrová zeď, tajné služby přísně zabraňují úniku foto a video do internetu. Jenže zdi jsou bezmocné vůči umělým družicím Země, takže experti (a nejen oni) mají možnost sledovat tuto činnost podle snímků z kosmu.

Fotografie z kosmu svědčí o tom, že v Číně pokračuje výstavba letadlových lodí. Další loď se buduje podle projektu „typ 003.“ Očekávají, že již v roce 2022 bude tato loď zařazena do výzbroje. Má to být klasická letadlová loď bez můstku, ale s dvěma nebo třemi parními katapulty. Její rozměry určitě překročí rozměry francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle, ale zatím budou menší než američtí obři o výtlaku 100 000 tun. Tato loď získá zřejmě také palubní verze nových čínských letadel páté generace a také letouny pro dálkový radiolokační monitoring.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Na videu se objevila čínská letadlová loď vytvořená ze sněhu
Business Insider informuje o nebezpečí pro letadlové lodě USA ze strany Ruska a Číny
Peking avizoval vojenská cvičení v Jihočínském moři. Učinil tak poté, co vstoupila do regionu americká letadlová loď
Štítky:
názor, letadlová loď, Čína, Ukrajina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář