03:28 02. března 2021
Názory
Získat krátkou URL
1475
Sledujte nás na

Epidemiolog Jiří Beran je médiím dobře známý odborník, který je často dotazován na covid-19 i vakcinaci. Pro Sputnik hovořil o nesprávně vykládané statistice, která činí protiepidemická opatření (PES) málo efektivními. Potvrdil, že covidová statistika v ČR není dobrá a poukázal na pozitivní čísla stran smrtnosti, již musíme odlišovat od úmrtnosti.

Sputnik: Pane profesore, již jsme s vámi jednou dělali rozhovor. Naši čtenáři vás znají. Pojďme dnes rovnou k meritu věci. Přesto na začátek na okraj: 19. 2. na TV Nova ve večerních zprávách jsem slyšel informaci, že se rozšířila ptačí chřipka v ČR. Zároveň informovali, že se tato nemoc nepřenáší na lidi. Jak to? Pamatuji si dobu, kdy jsme stáli frontu na Tamiflu, a teď najednou se to nepřenáší na člověka? Není to matoucí?

Jiří Beran: Obojí je pravda. Chřipkové viry mohou být jak vysoce, ale tak i nízce patogenní. Ty vysoce patogenní mají svoje receptory až v distálních částech plic. Tzn. na to, abyste onemocněl, by bylo potřeba, abyste s nakaženým ptactvem strčil hlavu do igelitového pytle a intenzivně jste inhaloval. Pro běžného člověka v obvyklém kontaktu se zvířectvem je naprosto komplikované, aby člověk onemocněl.

K onemocnění ptačí chřipkou dojít může, stávalo se to velmi často v jihovýchodní Asii; dodnes vidíte chovy drůbeže v rámci obydlí rodiny: v obytné místnosti jsou zvířata schována pod bambusovým příkrovem. K infekci tu dojít může. Jakmile se staráte v rodině o již nemocného, mohou se nakazit další rodinní příslušníci. Nicméně, v běžném prostředí je velmi těžké inhalovat virus tak, aby se dostal až do těch nejdistálnější částí plic, kde jsou k dispozici receptory, kde se mohou viry uchytit.

Na počátku dvoutisících let byla až skoro mediální hysterie stran ptačí chřipky. O deset let později se to opakovalo s chřipkou prasečí. Nyní jsou lidé polarizováni: na jedné straně ti, co covid-19 podceňují, na druhé straně tzv. covidoví panikáři… V jedné diskuzi na FB jsem napsal slovo Isoprinosin. Post byl hned FB smazán. Dříve jste naznačoval, že jste informoval vládu i premiéra o tomto léku. Vládě i Babišovi lidé píší otevřené dopisy, viz prof. Ing. Bohumil Svoboda, DrSc – pan doktor věd navrhuje, ať mají lidé na výběr z léků a vakcín, aby měli svobodu výběru. Co se v tomto smyslu změnilo od našeho minulého rozhovoru?

Nic podstatného se nezměnilo. Ale Isoprinosin je v ČR nadále k dispozici. Je indikován pro jiná onemocnění. Je indikován především pro onemocnění způsobené sice viry, viz pásový opar atd., ale není u nás licencován pro léčbu akutních respiračních virových infekcí, to je zas v jiných zemích EU. U nás není licencován určitě pro použití u covidu-19. Lékař, který ho předepíše na covid, nese rizika spojená s podáním tohoto léku, má to úskalí v tom, že si lék musí hradit pacient sám. Cena je kolem pěti set korun. Lékař na sebe bere riziko, že lék může vyvolat nějaké nežádoucí účinky. Nicméně, v tuto chvíli si myslím, že lék má docela dobrý profil bezpečnostní, protože my jsme s ním před šesti lety pracovali v klinické studii u akutních respiračních virových onemocnění, tam skutečně prokázal, že nepůsobí žádné závažnější nežádoucí účinky. Z tohoto pohledu je Isoprinosin v podstatě bezpečný. Je ale potřeba, aby byl vždy podán z rukou lékaře.

Pokud jde o komunikaci s vládou, pan premiér Babiš měl zájem provést klinickou studii. My jsem se na úřadu vlády s některými z odborníků setkali, sepsali jsme dokument, který popisoval, jak by měla tato dvojitě slepá, placebem kontrolovaná, randomizovaná studie probíhat. Bylo to připraveno do dokumentu. Poté, dozvěděl jsme se to až s rozestupem několika měsíců, přišly na úřad vlády stížnosti v tom smyslu, že jsem člověk, který pobíral honorář od farmaceutické společnosti: jedna z nich vyrábí Isoprinosin. To byl důvod, proč se spolupráce na přípravě této studie prý přerušila.

Trochu jsem googlil kolem Isoprinosinu. Je k mání i v Rusku, v různých zemích světa. Má anglosaský původ. Humánní léčiva celkově mohli vystavovat i zvěrolékaři na veterinárních předpisech. Když jsem pátral, nakolik Isoprinosin byl/je dostupný, všude na mě nyní lékaři koukali trochu skrz prsty, ačkoli ještě v roce 2019 byl lék „bez indikačních a preskripčních omezení“. Jinými slovy: kdybych chtěl, mohl bych si ho opatřit?

Musíte požádat svého praktického lékaře, aby vám jej předepsal na léčbu buď pásového oparu, nebo s ohledem na indikace, které jsou vymezeny v souhrnu údajů o přípravku; pokud byste jej chtěl použít off-label a lékař by s vámi souhlasil, musí nést riziko nežádoucích účinků.

Když se díváme na nežádoucí účinky léků obecně, i kapky do nosu mohou někomu způsobit smrt. Nakolik se tedy máme bát léků, potažmo vakcín? Před vakcinací lidé prý musí podepisovat nějaký papír… (/tzv. informovaný souhlas, viz FN Plzeň/ „Prohlašuji, že jsem byl/a srozumitelně informován/a o veškerých shora uvedených skutečnostech a měl/a jsem možnost klást doplňující otázky. Na základě poskytnutých informací a po vlastním zvážení souhlasím s aplikací očkovací látky.“)

Myslím, že to je právě to, jak jsou dnes nastavena pravidla hlášení nežádoucích účinků. Do regulačních úřadů by měly být hlášeny především ty nežádoucí účinky, které jsou tzv. neobvyklé, jako takové nepopsané v souhrnu údajů o přípravku. I když si vezmete souhrn údajů o přípravku – jedno u jakého léku –, povětšinou začínají mírnou bolestí hlavy, konče smrtí. Jsou popsány vždy téměř všechny zjištěné komplikace, to je důvod, proč se celá řad nežádoucích účinků nehlásí, protože už jsou nějakým způsobem popsány. Pokud si lékař myslí, že by nežádoucí účinek, který viděl, neměl uniknout pozornosti SÚKL, může jej nahlásit. Jen připomínám, že hlášení je velmi jednoduché. Provádí se přes web Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Pokud se tam daný lék zaregistruje, nemusí se ani opakovaně vyplňovat hlavička. Je velmi dobré, když se takováto hlášení provádějí českými lékaři.

Pane profesore, pomohl byste odlišit, co je to epidemiologie a co je to imunologie?

Mezi tím je v podstatě velký rozdíl: epidemiologie je nauka, která se zabývá šířením infekčních onemocnění v populaci. Imunologie je jedna z lékařských věd, která se zabývá reakcí imunitního systému na vnější nebo vnitřní podněty v lidském organismu.

S vaším jménem se spojuje vakcína od AstryZenecy. Ministerstvo by mělo spustit informační kampaň. Proč tak pozdě?

Pokud jsem to dobře pochopil, MZV chtělo vysvětlovat podstatu imunizace a podstatu očkování proti covid-19 už někdy od listopadu, kdy se vědělo, že v prosinci dorazí první vakcíny. Nicméně, to naráželo na to, že se muselo prý provést výběrové řízení na společnost, která tuto kampaň bude zaštiťovat. Zařídit to bude asi administrativně náročné. V ČR neexistuje mnoho odborníků, kteří by měli velkou zkušenost s imunizačními kampaněmi, s tím, jak se vyvíjí nové očkovací látky. Myslím, že zde jsou možná jeden dva odborníci, kteří v životě dělali takovou tu velkou efektivní studii, kde se aplikuje očkovací látka a placebo. Těch odborníků tu není tolik, určitě je dobré využít každého, kdo tyto znalosti má, aby je mohl přinést a ukázat na příklad to, jaký je rozdíl v efektivitě, co to vůbec efektivita očkovací látky znamená, viz efektivita vůči úmrtí, efektivita vůči hospitalizaci, vůči běžnému onemocnění. Z tohoto pohledu to vidím jako pozitivní, že se MZV snaží podávat tyto informace, věřím, že informační kampaň začne co nejdříve.

Osobně se snažím všude ve svém okolí o vakcínách vyprávět pravdivé a skutečné informace. Snažím se tomu napomoci. Denně mi chodí až 200 mailů s otázkami k vakcinaci. Nejsem schopen odpovědět na všechny, ale snažím se zvednout osobně povědomí o očkovací látce. Pokud jste se ptal na vakcínu Astra Zeneca: Zaznamenal jsem minulý týden v pátek nové informace z aktuálních studií, které probíhaly ve Velké Británii, v Brazílii, v Jihoafrické republice a které konstatují velký benefit této očkovací látky.

Kdybych to měl říci ve zkratce: jakmile aplikujete první dávku této očkovací látky, v podstatě za 3 týdny po její aplikaci už se ve skupině, která je očkovaná, neobjevují onemocnění covidem, v žádném případě se neobjevují ani hospitalizace, neobjevují se ani úmrtí. Hospitalizace a úmrtí se neobjevují již od vpichu očkovací látky.

Astra Zeneca je efektivní vůči úmrtí na covid, takto efektivní je i vůči hospitalizaci; po první dávce je cca 70% efektivita vůči onemocnění. Když se odsune druhá dávka na dobu (až) 3 měsíců, znamená to, je zjištěno, že imunitní odpověď v této periodě neklesne. Pokud se přeočkuje místo za měsíc za měsíce tři, pak výsledná imunitní odpověď je dvojnásobná, ba vyšší. To znamená, že lidé jsou lépe chráněni, to je první benefit. Druhý benefit je, že se vám otevírá pole působnosti po dobu 3 měsíců, kdy můžete očkovat jednou dávkou. Tzn. z praktického hlediska – kdybyste s touto vakcínou začal očkovat 1. března, druhé dávky začnete aplikovat 1. června, v té době bude již dostatek vakcín. Vytváří se tím prostor pro to, aby se mohlo imunizovat. Víme, že lidé jsou spolehlivě chráněni i po jedné dávce vakcíny.

Bude této vakcíny dost? Slyšíme, že v EU vznikají problémy, že výrobci nestíhají vyrábět to množství, které avizovali.

Tohle je ale také věc politiků. Rolí ministerstva je vyhledat údaje k tomu, abychom si mohli zvolit dobrou strategii. Ukazuje se, že při očkování nad osmdesát let, už i mírná proočkovanost vede k výraznému poklesu: onemocnění, hospitalizací a úmrtí v této věkové skupině. Myslím, že se čeští politici jistě snaží o to, aby se do ČR dostalo pokud možno co nejvíce očkovacích látek, aby byly tyto ihned zužitkovány.

U nás se začalo očkovat Pfizerem. Vakcína vyžaduje hluboké zmrazení (uchovává se při větším chladu, než je zima v Antarktidě), po rozmrazení má krátkou trvanlivost – je třeba rychle vakcinovat. Primárně měli být vakcinováni důchodci. Ne všichni chodili dle nahlášených seznamů. Vakcíny místo nich dostávali náhradníci. Nakonec se zjistilo, že bylo vakcinováno jen 12 % seniorů. Přitom ti měli mít přednost. Jak se vlastně vybírali náhradníci?

Náhradníci se vybírali ad hoc v očkovacích centrech, kdy se vědělo, že by vakcína po naředění proexpirovala. Hlavně se něco takového nebude stávat po 1. březnu, kdy se předpokládá, že jakákoli imunizace musí jít přes centrální registrační systém, ve kterém musí být osoby zaregistrovány; uvidí se, kdo jakou očkovací dávku dostal. Je jisté, že čím těžší podmínky skladování, tím častěji bude docházet k jevům výše popsaným; je lepší vakcínu použít aspoň pro někoho než ji vyhodit. Zbývající západní vakcíny Moderna, která má uchovatelnost v běžné ledničkové teplotě do nějakých -20, i vakcína Astra Zeneca, která se rovněž skladuje při teplotě ještě přijatelnější, tedy obě jsou praktičtější jak pro distribuci, tak pro dlouhodobé uchovávání.

Hrozí tu, že se vakcíny začnou navzájem míchat? Někdo kvůli nedostatku vakcín dostane jednoho Pfizera a pak dojde na přeočkování Astrou Zenecou třeba? Nakolik jsou tyto vakcíny komplementární?

Určitě bych vakcíny nezaměňoval, v tuto chvíli. Vakcíny mají trošku jiné působení, jinak stimulují imunitní systém. Pokud chceme, aby imunizace proběhla dobře, určitě bych je nezaměňoval. Obecně platí to, že interval mezi první a druhou dávkou můžeme natáhnout až na dvojnásobek, aniž by se cokoliv změnilo v imunitní odpovědi daného člověka na tu vakcinaci. Tzn. když člověk přijde na vakcínu Pfizer/Biontech a vakcína nebude a on přijde na 21. den, má v podstatě ještě 3 týdny na to, aby se vakcína získala a on dostal očkování. V případně vakcíny společnosti Moderny tato doba může být až dva měsíce, kdy se v podstatě nic nebude dít.

Vždy je daleko větším problémem zkracování toho intervalu. Ukazuje se, že čím více se natahuje interval (kontrolovaně), o to déle jsou pak lidé chráněni již po první dávce, než se myslelo. Samozřejmě to souvisí právě s tím vědním oborem, který jste zmínil, kterým je imunologie. Z tohoto hlediska, jakmile aplikujete někomu první dávku očkovací látky, v imunitním systému se spustí proces. Jeho první fáze se jmenuje indukční. Imunitní systém musí posbírat v místě aplikace vakcinální antigen. Ten je potřeba přinést k buňkám, které jsou schopny tento rozeznat a které jej ukáží (prezentují) imunitnímu systému.

Po první fázi dojde na fázi produkce, dostáváme se tedy do fáze druhé. Při produkci se vytváří jak buňky, které jsou schopny vás ochránit, tak i protilátky. Po první dávce vakcíny trvá indukční fáze skoro až 3 týdny. Teprve poté přichází produkční fáze. Když aplikujete druhou dávku vakcíny v období třech čtyřech týdnů, zastavíte tím produkční fázi a vyvoláte znovu indukční. To vede jistě k tomu, že člověk je rychle chráněn, ale produkce je relativně nízká. Když odsunete druhou dávku za více než jeden měsíc, dáváte prostor pro produkci protilátek. Výsledkem obou fází je imunitní odpověď. Po aplikaci druhé dávky je výrazně vyšší.

Již několikrát jsem slyšel úvahu, kterou svými slovy z TV obrazovky formuloval i Janek Ledecký. Úvaha zní, že v ČR máme sice nouzový stav, ale v přepočtu na milion obyvatel máme velký počet úmrtí na covid. Jak je to možné? Bylo lepší nic neuzavírat? Jen by se apelovalo na uvědomění lidí?

Souvisí to s tím, jak se k problému stavěli odborníci, jak byly postaveny protiepidemická opatření. Pravdou je, že v epidemiologii se uznává tzv. koncept příčiny a následku. Pokud příčinou je virus SARS-CoV-2, pak následkem není nic jiného než úmrtí. Tento koncept, který je potřeba držet po celou dobu epidemiologie, zde nebyl dodržován. Vždy se hovořilo o původci SARS-CoV-2 a o jeho šíření v populaci. Nikdo nikdy nebral v potaz v těch protiepidemických systémech úmrtí.

Jak to myslíte?

Již jsem to několikrát vysvětloval. Protiepidemický systém PES byl představen 13. 11. 2020. Ve své podstatě mu bylo jedno, kolik lidí umírá. Kdyby najednou zemřeli všichni lidé v ČR, skóre PSA se vůbec nezmění. Kdyby se všichni najednou uzdravili, v tu chvíli se zase PES nezmění... PES šel proti základnímu konceptu, který se v epidemiologii uznává – čili proti příčině a následku.

Musíte především vymyslet taková protiepidemická opatření, která zastaví úmrtí. Pokud provádíte určitá protiepidemická opatření a správně je vyhodnocujete, musíte je vyhodnocovat vůči tomu, zda vám klesá úmrtnost, nebo vám tato neklesá. Ještě dodám: v ČR se pořád operuje s tzv. reprodukčním číslem. To je číslo, které ukazuje, o kolik více my máme vlastně pozitivních testů ze dne na den. Když je jeden den 10 000 pozitivních lidí a druhý den 12 tisíc pozitivních lidí, pak toto číslo jakoby jde z 1,00 na 1,2… Reprodukční číslo se v epidemiologii používá pouze pro mezidruhové srovnání různých infekcí – porovnávají se reprodukční čísla chřipky, koronaviru nebo virů spalniček atd.; virus spalniček má toto číslo až 15, koronavirus cca 1,5–2 –, nemá se používat v každodenní rutinní praxi. V ní je potřeba používat jiné ukazatele, možná že nevědomky na to poukázal zmíněný Janek Ledecký.

Tím prvním ukazatelem je tzv. úmrtnost přepočtená na 100 000 obyvatel. U nás je to asi 170 osob / 100 000. Patříme k jedněm z nejhorším na světě. Tyto údaje můžeme za všechny státy nalézt na webu John Hopkins University. ČR tu má nejhorší statistiku z hlediska úmrtnosti. Nicméně, údaje úmrtnosti jsou odrazem účinnosti protiepidemických opatření. Čili kolik umírá lidí na 100 000, je ukázka účinnosti protiepidemických opatření. Nicméně, je tu ještě druhý ukazatel. A ten druhý ukazatel je tzv. smrtnost. Smrtnost je počet zemřelých z počtu pozitivně testovaných. V tomto směru je ČR s hodnotou kolem 1,7. Připomínám, že hodnotu 2,8 má například Německo. To, kolik lidí umírá z počtu těch, kteří jsou pozitivní v testu, to již neukazuje na protiepidemická opatření, ale ukazuje to na kvalitu lékařské péče. Čím nižší číslo oproti statistice jiných států, tím váš zdravotní systém pracuje lépe a účinněji.

Kdybychom měli zdravotní systém a péči jako v Německu, u nás umře v tuto chvíli, pokud máme jeden milion infikovaných lidí, o jedenáct tisíc lidí více. Čili: na jedné straně máme práci nemocnic a lékařů, kteří dělají více než dobře a zachraňují životy. Na druhé straně máme zavedená protiepidemická opatření, která nezabraňují úmrtí. To je špatné. Z toho důvodu jsou nemocnice velmi přetížené. Kdyby nebyly přetížené, smrtnost půjde ještě trošku dolů. Nemocnice budou možná vykazovat ještě lepší efektivitu.

Jak si vysvětlujete, že se demontovala letňanská nemocnice, která stála přes 50-100 milionů? Žádný pacient se tam neohřál... Přitom jiné nemocnice se nemohou věnovat svým obvyklým pacientům, protože musí léčit ty s covidem... Nezhoršuje toto dopad protiepidemických opatření? Nemocnice tedy dělají dobře, vláda by mohla pracovat lépe?

Ano. Nemocnice pracují velmi dobře. Pracují velmi efektivně. U nás ve středoevropském regionu, když to srovnáme s Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem, ale i se Švédskem, zachrání daleko více životů, než by zachránily zdravotní systémy těchto zemí. To, v čem se selhává, jsou ta protiepidemická opatření. Zde zpočátku epidemiologové, hlavně matematici, byli přesvědčeni, že je možné vytvářet jen tzv. plošná protiepidemická opatření. Ale my máme hierarchii tří stupňů protiepidemických opatření. To oni nebrali v potaz.

V prvé řadě jsou to individuální protiepidemická opatření, která musí dodržovat každý člověk. To jsou ta 3 R, doplněná o rozum. Ve výsledku 4 R. Přičteme k tomu dále principy samoléčby daného onemocnění. Pokud lidé dodržují pravidla na individuální úrovni, onemocnění se tolik nešíří. Ale lidé o tom musí být informováni. Musí vědět, že když budou dodržovat 4 R, že když budou dodržovat principy samoléčby, když si uvědomí, že z 90 % se onemocnění přenese do zranitelné skupiny (která nejvíce umírá) členem rodiny či přáteli, minimalizují pravděpodobnost šíření covidu… Když budeme dodržovat tato individuální opaření s eliminací přenosu do rizikové skupiny, bude to úplně fantastické. Málokdo ví, že mezigeneračně je daleko důležitější si vzít respirátor, když jdu navštívit babičku, dědečka, zvlášť když nevím, zda v tu chvíli jsem či nejsem infekční. Můžu navštěvovat prarodiče každý den. Měl bych u nich pobýt po dobu kratší 30 minut. I tak jim stihnu se vším vypomoci. Když jim pomohu, včas odejdu. A zde se ukazuje, že tu je kámen úrazu. Rodiny se mezigeneračně setkávají na delší dobu. Kontakt je nechráněný, lidé ze zranitelné skupiny mají šanci na daleko těžší průběh.

Kromě těchto individuálních protiepidemických opatření existují ještě tzv. cílená protiepidemická opatření, která se provádí třeba v domově důchodců. Zde v prvé řadě musíte provést testování, odlišit od sebe pozitivní od negativních. Pozitivní je žádoucí zkusit léčit přímo v domově důchodců, protože tím odbřemeníte nemocnice. Musím říct, že se v tomto opatření řada lékařů, kteří mají na starosti domovy důchodců, že se v tom našla. Ze dne na den se stali šéfy oddělení, které má v péči 50–70 pacientů, kde se prováděla infuzní terapie, antibiotická terapie, kontrola C-reaktivního proteinu (CRP), kontrola saturace kyslíkem, podávání kyslíku apod. Tím, že tyto pacienty léčili v domovech (pokud měli lehčí běh covidu), nesmírně systému pomohli.

Když už tohle všechno funguje, ale přesto není možné zabránit náporu covidu, pak teprve je čas na plošná opatření. U nás se plošná opatření zavedla s tím, že se předpokládalo, že lidé vědí, že mají provádět individuální opatření. Nikdo je v tomto smyslu neinformoval. U lidí to pak vedlo k tomu, že si řekli: „Tak dobře, jsou tu plošná opatření, já ve své podstatě nemusím nic dodržovat.“ Ne. Je to potřeba i na individuální úrovni.

Konečně nejen, že byla zrušena polní nemocnice v Letňanech, ve zprávách se informovalo, že lidi chtějí léčit v tělocvičnách škol… Co říkáte na nošení dvou roušek na ústech? Na sociálních sítích jsem zaznamenal dotaz, jak je možné, že lékaři operují s jednou nasazenou rouškou?

Začnu u polní nemocnice. Polní nemocnice je výborný nástroj na to, aby pomohla, pokud máte dostatek personálu. Ale polní nemocnice personál neměla. Pokud vím, všichni vojenští kolegové jsou zapojeni v nemocnicích a pracují tam. Oni se nemohou vrátit do polní nemocnice, protože by oslabili články, kde pracují a samozřejmě z nemocnic není možné vyčarovat dvojníky lékařů a dostat je do obrovské polní nemocnice. Základním principem nebylo to, že polní nemocnice je drahá. Ale že pro polní nemocnici není dostatek kvalifikovaného personálu, který by tam mohl provádět péči.

Pokud jde o tělocvičny apod., je to stejný systém, o němž jsem hovořil v souvislosti s domovy důchodců. Tam se předpokládá, že do některých improvizovaných zařízení se přesunou lidé na doléčení, o kterých víme, že už mají nad covidem vyhráno, ale potřebujeme ještě chvíli jim například dávat infuzní terapii, chvíli kyslík. Podobně jako je to v domovech důchodců. Na to není potřeba žádná větší specializovaná péče, na to skutečně stačí lékař, který je erudován, který někdy takovouto činnost prováděl. Není na to potřeba sofistikovaná péče, tak jak je na klinikách anesteziologie, resuscitace ve fakultních nemocnicích.

Když tu jsou vakcíny – jen v Rusku jsou tři typy vakcín – v našem prostoru máme několik západních vakcín. Už běží vakcinace. Už řada lidí s covidem-19 stonala. Očekával bych, že se teď musí začít zlepšovat covidová čísla. Jinak by to vypadalo, že vakcíny nefungují, že kampaň a investované prostředky byly k ničemu. Dá se teď předpokládat, že se něco pozitivního odehraje?

Je již vidět, že tam, kde jsme dosáhli určité proočkovanosti, tam onemocnění mizí. Stačí se podívat na nová onemocnění covidem u zdravotníků, kteří jsou ve větší míře proočkováni. Je to také vidět na složkách státu, jako jsou hasiči, tam počty již také klesaly. To samé již pozorujeme v kohortě nad 80 let. Pokles onemocnění je tam výrazný. V tuto chvíli si myslím, že nejdůležitější je do ČR dovézt co nejvíce očkovacích látek. Říkám: všechny tři očkovací látky, které tady máme k dispozici, jsou srovnatelné: z hlediska úmrtí, z hlediska hospitalizací, protože jsou velice účinné. Chce to, aby se sem dostalo co nejvíce vakcín a aby se co nejdříve rozjela široká očkovací kampaň.

Zeptám se i na Sputnik V. Rusko produkuje už i další vakcíny jako EpiVakKorona či CoviVac. SKLÚ i MZV hledají způsob, jak se zásobit Sputnikem V, abychom byli připraveni, až EMA na úrovni EU posvětí Sputnik V. Pražský hrad pracuje na tom, aby se do země dostala ruská vakcína. Babiš byl kvůli Sputniku na konzultacích v Maďarsku i Srbsku. Měla by ČR uvažovat o ruské vakcíně?

Můžeme uvažovat o jakékoli vakcíně, která prošla přísným řízením. Taková vakcína se může používat kdekoli na evropském kontinentě, včetně ČR. Pokud vím, hovořilo se o tom, že se dokumentace předložila. Pak se říkalo, že předložena nebyla. Já sám zatím nevím, co z toho je pravda. Musíme si představit, že proces posuzování je živým procesem, nějakou dobu trvá. Tzn. jakmile odborníci z lékové agentury EU začnou procházet dokumentaci, budou si vyžadovat další a další podpůrnou dokumentaci, to samozřejmě nějaký čas zabere. Je dobré ale udržovat vztahy se všemi výrobci očkovacích látek. Již jsem to říkal před téměř rokem. Ano, vyvíjí se asi přes sto druhů očkovacích látek. Ve finále půjde o to, kdo má k tomu výrobní kapacity. Kdo má výrobní kapacity, ten může vyrábět. Nebo si bude muset nové výrobní kapacity vytvořit či si je u konkurence pronajmout. Ve světě je to částečně vidět v tom smyslu, že ten, kdo výrobní kapacity dostatečné nemá, obrací se na ty, kterým se vývoj moc nedaří s tím, ať s tím raději přestanou a poskytnou kapacitu na licenční výrobu. Něco takového se vyplatí všem stranám.

Osobně soudím, že koncepčně vakcína Sputnik V je postavena velmi dobře – tím, že je postavena na dvou rozdílných adenovirech. Ten druhý číslo 26 lidský organismus nezná čili jeho aplikace v rámci druhé dávky má nesmírný význam v tom, že se vytváří mohutná imunitní odpověď. V tomto se blíží vakcíně Astra Zeneca, která je postavena na opičím adenoviru, který lidský organismus vůbec nezná.

Co když EU nebude spěchat s certifikací Sputniku, jelikož tím certifikují konkurenta. Nestačilo by už to, že časopis The Lancet označil Sputnik V jako vakcínu efektivní a bezpečnou? Neměla by EU v rámci zdraví lidí jít trochu v ústrety ruskému providerovi vakcíny?

Neobával bych se ani jednoho, ani druhého. Léková komise EU snad nechce zpožďovat proces. Jsou tam odborníci na slovo vzatí, kteří tomu rozumí. Na druhou stranu oni nemohou jít tomu v ústrety, mohou tomu jít naproti tím, že budou dokumentaci studovat rychleji. Výrobce by měl také operativně doplňovat dokumentaci na základě požadavků. Je to také o tom, nakolik je výrobce pružný. Nemyslím si nyní, že by chtěla EU něco zdržovat, když vidí, jak je imunizace důležitá. Určitě Sputnik V nebude znevýhodněn tím, že jeho výrobce není z EU. EU to nezdržovala ani Američanům, jistě nebude ani Rusům. Možná by pomohlo, kdyby se Sputnik V chtěl registrovat ve Velké Británii.

Poslední otázka: Iniciativa Chcípl pes je proti prodlužování nouzového stavu. Ten by měl brzy skončit. Pořád se tu hovoří o nových mutacích koronaviru. Možná jde o nové kmeny. Jaká je dle vás šance, že NS brzo skončí?

Nejsem politik. Nouzový stav umožňuje MZV velmi jednoduše zavádět restrikce. Znovu říkám, že pokud si lidé uvědomí, že všechno je jenom o nich a o tom, jak budou dodržovat opatření (aby nenakazili někoho z rizikové skupiny, aby se infikovaný z rizikové skupiny nedostal do nemocnice a nemusel tam podstupovat nějakou léčbu…), pak budeme mít nízké infekční dávky v populaci, budeme mít lehčí průběh onemocnění. To všechno jsou věci, které ve finále pomohou tomu, aby zdravotní systém nebyl přetížen. Plošná opatření tomuto tolik nepomohou. Co pomůže – jsou opatření na individuální úrovni.

Říká pan profesor Jiří Beran, exkluzivně pro Sputnik ČR. Děkujeme za vyčerpávající interview.

Díky za pozvání.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Facebook zablokoval reklamy na výhody očkování proti koronaviru
Počet zemřelých s koronavirem překročil 19 tisíc. Nově bylo odhaleno přes 11 tisíc nakažených
Slovenský poslanec se podruhé za dva měsíce nakazil koronavirem
Za sobotu v Česku přibylo 6755 případů koronaviru. Ve vážném stavu je 1300 pacientů
Štítky:
Česká republika, zdraví, Koronavirus, epidemie
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář