19:01 13. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
7334
Sledujte nás na

ČSA se chystají propouštět zaměstnance. Na situaci kolem firmy se ptáme leteckého experta a bývalého pilota Boeingu B737 Ing. Ladislava Kellera, který řadu let létal i se sovětskými letadly, která ve své době sloužila u ČSA.

Z médií vyplývá, že ČSA chystají propustit zaměstnance… Je to jedna z nejstarších našich firem a 5. nejstarší letecká společnost na světě. Z ČSA Review (1993) čteme: „[…] 29. října 1923 ČSA uskutečnily svůj první let; půl hodiny po poledni vzlétl dvojplošník Aero A-14 /Brandenburg/ s pilotem Karlem Brabencem na 329 km dlouhé trati z Prahy do Bratislavy. Na palubě letadla bylo 760 gramů pošty a jediný cestující, redaktor Lidových novin Václav König“…

Ing. Ladislav Keller: Současný úpadek ČSA, který tu je, trvá minimálně 10 let. Celé desetiletí není žádným tajemstvím, že jsou na tom ČSA špatně.

Pamatuji si, že v 90. letech ČSA provozovaly vlastní letadla i na transatlantických spojích. Otevřu-li ČSA Review z roku 1993, vidím mapku distančních linek. Fascinuje mě, že z Prahy létal stroj ČSA například do Toronta a z Toronta do Chicaga: vlastně šlo o prodlouženou linku uvnitř amerického kontinentu. O tom si dnes asi můžeme nechat jen zdát.

Bohužel se začalo v rychlém sledu střídat vedení ČSA. Koncepce rozvoje chyběla, přičemž dlouhodobě. Když se možnost rozvoje naskytla, vedení se vydalo špatnou cestou, činila se chybná rozhodnutí. Byla by to spíše otázka na ekonomy.

Ještě jednou se vrátím k brožurce z roku 1993, kdy ČSA slavily 70 let existence. Z informací vysvítá, že ČSA jsou zavedenou firmou, přesahující éru socialismu. Čtu zde, že firma fungovala ve všech dobách s jedinou výjimkou, kterou je nacistická okupace. Dostali jsme se do okamžiku, že když Alena Schillerová měla tendenci pomoci ČSA dotací, zjistilo se, že tato firma prakticky neexistuje. Chci-li zavolat do tiskového oddělení ČSA, směřuje mě to do česko-čínské SmartWings (dříve Travel Service).

Ano. ČSA byly koupeny firmou SmartWings. Dnes jsou její součástí.

Jsou to ještě vůbec ty ČSA? Kam se poděla doba letadel označených OK-JET?

Největší rozvoj ČSA nastal po nákupu sovětských letounů Iljušin IL-62, s nimiž se létalo po celém světě na velké vzdálenosti. Tuto éru vlastně odstartovaly linky, jež obsluhovaly stroje IL-18. Otevřely se tratě do Havany, létalo se i dolů do Afriky. S dvaašedesátkou se létalo až do indonéské Jakarty. Dále do Montrealu, který jste vzpomněl, ale také do New Yorku. Dálkových letů byla celá řada. Společnost se vyvíjela kontinuálně. Jistý úpadek dal o sobě znát na konci 80. let. Dvaašedesátky v té době beznadějně zastaraly.

Na počátku posledního desetiletí 20. století už bylo zcela jasné, že si aktuální rozvoj žádá zásadní změnu strategie. Tehdejší vedení se problému zhostilo správně: začalo se zbavovat sovětské techniky a začalo kupovat moderní letadla ze Západu. První dva stroje byly A-310, které měly převzít ony dálkovky. ČSA koupily tyto letouny a zavedly je na distančních tratích. S třistadesítkami se létalo do Jakarty. Také do New Yorku. Do Havany lety nakonec přestaly, bylo tak rozhodnuto z politických důvodů. Toto bylo ale chybou, jelikož dotyčnou linku rychle převzala Lufthansa. Zatímco Českým aeroliniím Fidel Castro vadil, tak Němcům nevadil; Němci na Kubu létají dodnes.

Poté, co si ČSA pořídily Airbusy A-310, následoval nákup letadel typu ATR (ATR-42, ATR-72), létají dodnes, akorát se kupují modernější verze. Dále se pořídily Boeingy B737-400 a 500. Tyto stroje nahradily již zastaralé Tupolevy TU-134. Tato konstelace fungovala, ale A-310 jsme měli ve dvou kusech, načež nastoupila orientace na americký trh, což znamená, že se zavřel Východ. Přestali jsme létat do Jakarty, do Dillí, Vietnamu, to vše se opustilo, přestože tam ČSA byly zavedeny. Kdyby bylo více strojů A-310, tyto destinace se bývaly mohly udržet. Opravdu nevím, proč jsme se připravili o linku do Vietnamu, vždyť u nás máme značně silnou právě vietnamskou komunitu, chtějí létat domů. Dříve jsme tyto cestující dovezli až do Hanoje, nyní jsme je vezli do Frankfurtu, kde si přestoupili na navazující linku zcela jiného přepravce; alternativou pro ně byl přestup v Amsterdamu či ve Vídni. Pokud se ptáte na krizi v ČSA, vidíte na těchto příkladech, kde má počátek, kde to asi tak všechno začalo.

  • ČSA ještě v roce 1993, to firma slavila 70 let, provozovaly linky do celého světa. Dnes firma téměř nexistuje. Přitom zničit zcela ji dokázali jen za války nacisté...
    ČSA ještě v roce 1993, to firma slavila 70 let, provozovaly linky do celého světa. Dnes firma téměř nexistuje. Přitom zničit zcela ji dokázali jen za války nacisté...
    ČSA Review 1993
  • V době své největší slávy používaly ČSA na dálkových tratích Iljušiny IL-62. Letecká flotila ČSSR sestávala z největšího počtu letadel. Po revolici se zvětšil počet úředníků firmy. Počet aeroplánů klesal...
    V době své největší slávy používaly ČSA na dálkových tratích Iljušiny IL-62. Letecká flotila ČSSR sestávala z největšího počtu letadel. Po revolici se zvětšil počet úředníků firmy. Počet aeroplánů klesal...
    Review ČSA 1993
  • Letový park ČSA v roce 1993 obsahoval jak západní, tak východní stroje. Pak se sitiace změnila..., viz ČSA Review 1993
    Letový park ČSA v roce 1993 obsahoval jak západní, tak východní stroje. Pak se sitiace změnila...
    ČSA Review 1993
  • Letový park ČSA v roce 1993 obsahoval jak západní, tak východní stroje. Pak se sitiace změnila...
    Letový park ČSA v roce 1993 obsahoval jak západní, tak východní stroje. Pak se sitiace změnila...
    ČSA Review 1993
1 / 4
ČSA Review 1993
ČSA ještě v roce 1993, to firma slavila 70 let, provozovaly linky do celého světa. Dnes firma téměř nexistuje. Přitom zničit zcela ji dokázali jen za války nacisté...

Sovětská letadla sloužila dlouho a nemohla nezastarat. Co ta západní letadla?

K další chybě došlo v éře zastarání letadel Boeing B737-400. Bylo nutné je nahradit novými stroji. Místo plánovaných B737-800 se koupily stroje Airbus A-320. To jsou dobrá letadla, ale jejich provoz je mnohem dražší. Ekonomické analýzy se tehdy zcela prokazatelně musely zfalšovat. Mezi zaměstnanci se začalo hovořit o nastoupivším trendu „inflační politiky“. Za vedení Tvrdíka došlo k neúměrnému nafouknutí firmy. To trvalo nějakou dobu. Najednou se ukázalo, že daný stav je neudržitelný. Po generálním řediteli Tvrdíkovi nastoupil Lašák, ten začal firmu porcovat a postupně likvidovat. V roce 2010 se najednou začala firma drolit.

Od ČSA se nejprve osamostatnila údržba, která operovala přes své vlastní IČO. ČSA i Czech Airlines Technics si fakturovaly provedené práce, a takto by se dalo ve výčtu pokračovat. Trvající útlum firmy se prohloubil v další fázi, kdy zastaraly třistadesítky. Když tyto stroje dosloužily, skončily dálkové lety, vytvořila se „pauza“. Nicméně se pronajalo jedno letadlo Airbus A330, které létalo ještě nějakou dobu do Koreje, to bylo vše. Na základě špatných rozhodnutí z přelomu tisíciletí se rozjel sešup, který se stal fatální již za Lašáka, kterému já říkám „hrobař“ ČSA. On firmu vedl tak, že si plně zaslouží titul „krizový manažer“. ČSA rozhodně do krize dostal. ČSA byly cíleně potopeny. (viz zdopravy.cz: „Rok 2009 byl zároveň nejhorším rokem v historii ČSA, když firma pod vedením Radomíra Lašáka prodělala 3,8 miliardy korun.“)

Když teď přišel koronavirus, způsobil celosvětové problémy. Ve světě krachuje jedna aerolinka za druhou. Přežijí jen nejsilnější, byť melou z posledního, ale všechny aerolinie propouští, na dlažbě jsou desetitisíce pilotů, stevardů. Propouští se na letištích, kde není potřeba tolik personálu. Propouští se samozřejmě pomocný personál. V konečném součtu se není třeba divit. Dané trendy zde byly i předtím a vědělo se, že ČSA na tom byly dost špatně. Že to směřuje k nedobrým koncům, víme od roku 2010. Od těch časů se ČSA neustále zmenšují. Až to nyní dopadlo takto: firma tu není…

A závěrem otázka pro pamětníky: ještě v devadesátých letech a na začátku milénia parkovala na Staré Ruzyni dvě TU-154M. Jeden z těchto strojů vezl naše hokejisty z Nagana. Letoun tenkrát pilotoval slavný pilot Petr Jirmus.

Vládní letka provozovala stopadesátčtyřky do konce své existence. Potom v podstatě celý letový park vládní letky převzalo vojenské letectvo. Jednalo se o TU-154, Jak-40, CL-601 a L-410. Výjimkou byly Il-62, které byly prodané.

Tato sovětská letadla byla stroji své doby, kdy se na ekonomiku provozu moc nehledělo. Jejich vyřazení souvisí s tím, že tyto letouny vyvinuté v 60. letech  již nesplňovaly normy pro hluk v době nejnovější. Jinak Túčka TU-154M byla letadla nová (byť prototyp vzlétl na konci 60. let) a jako taková je dostala i vládní letka. Éra strojů ze 60. let však byla už nenávratně pryč.  

Odhlédněme teď od klesající úrovně servisu u ČSA v poslední době. Co myslíte, ožije tato firma? Nepřijde ČR o krásné označení svých linek OK? Dost přece na tom, že zmizelo označení OK-JET (pohodový proudový let, pozn.), čehož osobně lituju.

Já velmi doufám, že ČSA tuto krizi přežijí. Šance tu je. Je to 5. nejstarší letecká společnost na světě, založena byla v roce 1923. Stát by ji neměl nechat padnout.

Děkujeme za rozhovor.

Dovětek, citace z Review ČSA (Rapid, a.s., Praha 1993): „V průběhu prvních pěti let své existence vybudovaly ČSA vzdušnou transversálu napříč Československem směřující z Mariánských Lázní přes Prahu, Brno a Bratislavu do Košic…V desátém roce své činnosti se ČSA stále výrazněji prosazují v mezinárodní letecké dopravě…v roce 1930 dostala československá letadla poznávací značku OK, otevřela se první mezinárodní linka ČSA Praha-Bratislava-Záhřeb…V září 1936 létají československá letadla do SSSR na trati Praha-Užhorod-Kluž-Kyjev-Brjansk-Moskva…V roce 1937 bylo otevřeno letiště Praha-Ruzyně, na palubě letadel ČSA i paralelní společnosti ČLS se objevují letušky…Důsledkem okupace Československa nacistickým Německem v roce 1939 je úplná likvidace československého civilního letectví…Roku 1958 ČSA vstoupily jako jedna z prvních leteckých společností do epochy proudových letadel. Na pravidelné lince Praha-Moskva bylo nasazeno proudové letadlo Tupolev TU-104A …Tato letadla létala vzápětí i do Paříže, Bruselu či Káhiry…“

Z Review ČSA (1993) se také dozvídáme, že počátkem 60. let ČSA létaly do 4 světadílů. Velkými tahouny byly stroje IL-18 a Tu-104. Od r. 1960 naše letadla létala do jihovýchodní Asie, překračovala rovník na cestách do Jakarty a Bombaje. Nové letiště Praha-Ruzyně bylo otevřeno v roce 1968. Letadla OK-JET létala do Nikósie, Kuvajtu, Leningradu, Ženevy a Marseille. Park ČSA obohatil sovětský dálkový stroj Iljušin IL-62. Roku 1973 stroje ČSA létají do Kuala Lumpuru, o rok později do Tripolisu, New Yorku a Montrealu. Roku 1978 si s ČSA mohli cestující zaletět do Abú Dhabí. Počátkem 80. let bylo možné letět s ČSA do Hanoje, Dubaje či na Maltu. V letadlech se objevuje třída Business Class. Review také uvádí, že TU-154M se objevily v parku ČSA roku 1988. Koncem 80. let létaly stroje ČSA do Jerevanu, Taškentu či Bangkoku. V roce 1990 začalo drolení ČSA, kdy vznikla firma ČSL – Česká správa letišť: „Od roku 1991 začala rozsáhlá a radikální obnova letadlového parku ČSA, která pokračovala v roce 1992 zavedením letadel ATR…Přibyly takové destinace jako Hamburk, Mexiko, Tel Aviv, Istanbul, Bahrajn, Manchester, Düsseldorf, Lvov, Riga, Mallorca…Ve druhé polovině roku 1992 se ČSA změnily v akciovou společnost a uzavřely dohodu o strategické spolupráci s Air France s podílem francouzského kapitálu.”   

Epilog: Kde to všechno je?

Reportér Sputniku u Tupoleva TU-154M, které využívali prezidenti Václav Havel i Václav Klaus. Letecké muzeum Kunovice
Vladimír Franta
Reportér Sputniku u Tupoleva TU-154M, které využívali prezidenti Václav Havel i Václav Klaus

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

V ČSA se bude zřejmě propouštět, jednat se může až o stovky lidí
Dvě letadla ČSA byla zadržena na pražském letišti, lety byly zrušeny
ČSA se chystají propustit až všech 430 zaměstnanců. Co se stalo?
Štítky:
ČSA, ekonomika, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář