22:55 14. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
4393
Sledujte nás na

65. nejbohatší Čech podle časopisu Forbes Pavel Sehnal nabídl státu nemocnici pro boj s covidem a byl Ministerstvem zdravotnictví odmítnut. Odmítnut byl opakovaně, přestože přišel jak s řešením nájmu, tak se způsobem, jak zajistit polní nemocnici personál. Jak to bylo s polní nemocnicí v Letňanech, popisuje podnikatel exkluzivně pro Sputnik.

Jaký je vlastně kontext zbudované a demontované polní nemocnice z Letňan? Prostory jste vládě pronajímal vy. Z médií jsem zjistil, že jste nabídl výhodné podmínky našemu státu a on toho nevyužil. Jak je to možné?

Sehnal: Popořadě – nejdříve bylo rozhodnuto o zřízení polní nemocnice. Zastihlo mě to v zahraničí, nikdo to se mnou dopředu neprojednával. Moje reakce byla rychlá. S poskytovatelem, což je Nemocnice na Bulovce, jsme během pár hodin uzavřeli nájemní smlouvu. Polní nemocnice fungovala několik měsíců, poté, co se vyměnil ministr Roman Prymula za ministra Jana Blatného, to byl ministr Blatný, kdo se se svými kolegy rozhodl, že se polní nemocnice zruší. Mně jeho rozhodnutí připadalo jako předčasné, navíc jsem to zjistil z tisku; nikdo nám nezavolal, že se taková věc chystá. Hned jsem se spojil s Ministerstvem zdravotnictví (MZ), volal jsem panu prof. Romanu Prymulovi, protože jsem na něho měl telefon. Pan profesor mi řekl: „Ano, pane Sehnale, souhlasím s vámi. Máme nové mutace viru. Reprodukční číslo poroste. Souhlasím s vámi, je to předčasné [rušit polní nemocnici].“

Všichni se vším souhlasí, ale z úředníků nikdo ani prestem nehne?

V telefonátu jsem upozornil pana Prymulu, že je nicméně zbytečné vytápět obrovský areál (kde nebyli pacienti), který má přes 30 000 čtverečních metrů. Řekl jsem: „Pane Prymulo, pojďme ušetřit peníze daňových poplatníků…“ Nabídl jsem hned řešení. Nechtěl jsem, abychom byli jako Výstaviště očerňováni kvůli tak velkému prostoru. Navrhl jsem, že sestěhujeme pět set lůžek do jiné haly, menší, takže bychom temperovali jen tuto menší halu. Pokud by bylo potřeba polní nemocnici v budoucnu využít, dokázali bychom lůžka vrátit na původní místo zpět, přičemž dostatečně rychle. Panu Prymulovi se nápad líbil. Říkal, že by to pomohlo věci. Že to přetlumočí panu Blatnému, zároveň však upozornil na to, že mezi ním a Blatným nejsou dobré vztahy.

Proto jsem se obrátil na ministra Blatného. Vysvětlil jsem mu, že bychom mohli ušetřit třeba až 90 % nákladů. Že bychom nemuseli velice rozsáhlý areál vytápět. Připomínám, že v tu dobu zde byly až dvanáctistupňové mrazy. Mohlo by se vše sestěhovat do haly o cca 1000 metrech čtverečních. Menší prostor by se vytápěl snáze. Při vzniklé potřebě by se vše dalo zase reinstalovat. Pan Blatný řekl, že se mu rovněž líbí taková myšlenka, pověřil nějaké dvě dámy, své náměstkyně (Regnerová, Seilerová). Tyto paní dostaly za úkol realizaci návrhu. Než se příslušné věci stihly dát do pohybu, čas běžel.

Současně jsem upozorňoval zaměstnance MZ, že na konci února propadnou licence nutné k udržení nemocnice v chodu, že jedna věc jsou lůžka, ale že k provozu polní nemocnice je nutná i zdravotní licence od poskytovatele zdravotní péče. Stejně je to s povolením na tzv. kyslíkové hospodářství, nemluvě o licenci od hygieniků. V polní nemocnici se také musí v neposlední řadě myslet na infekční odpad. Pro výše popsané důvody bylo důležité nemocnici zachovat, aby hlavně nepropadly licence.

Podnikatel Pavel Sehnal
Podnikatel Pavel Sehnal

Z podnikatelského hlediska – jde o chaos v kompetencích a o neakceschopnost MZ?

Volal jsem i panu Pavlu Švagrovi čili do Státních hmotných rezerv. Ptal jsem se jej, zda by svolil k tom, abychom sestěhovali postele. Připomněl jsem mu, že je to jejich majetek, že bez jeho souhlasu s tím nemůže být manipulováno. Pan P. Švagr rovněž vyjádřil uznání, že nápad je to dobrý, že tu lze provizorně zmenšit prostor za účelem úspory. Bohužel MZ nevydalo patřičný pokyn. Státní rezervy si veškerou iniciativu ze své strany podmiňují tím, že právě MZ se rozhoupe k činu jako první. Úřad pana Blatného ovšem ani za týden nestihl nic udělat. A tak v sobotu přijely kontejnery a veškeré vybavení bylo odvezeno prostě pryč. Já sám si myslím, že je to chyba, jelikož takováto nemocnice tu má být vždy po ruce ve stavu připravenosti přijmout pacienty.

Místo řešení problémů jen administrativní průtahy

Nabízel jsem panu Blatnému jiným dopisem odeslaným o 10 dní později, jak vyřešit otázku personálu. Ministr Blatný totiž tvrdí, že problémem pro letňanskou nemocnici není ekonomika, ale nedostatek personálu pro takovýto objekt. Mimochodem – spolkne-li nemocnice 400 000 denně, co je to v porovnání s hospodářskou ztrátou ČR z důvodu covidu, jež denně čítá něco kolem 2 mld.? 400 tisíc není přece v porovnání s tím žádný významný náklad. Problém byl ten, že MZ nesehnalo lékaře. Na 25 nemocničních postelí je třeba 10 sester a čtyři lékaře. Na 500 postelí v Letňanech by bylo potřeba 200 sester a 80 lékařů. MZ takovými stavy prý nedisponuje, níže popíšu způsob, jak personál pro takovýto objekt najít. MZ mi sdělilo, že momentálně nelze deficit personálu doplnit ani z nemocnic, ani z řad armády. Z výše uvedeného důvodu se MZ rozhodlo pro zrušení nemocnice.

Jak si to vysvětlujete? To by člověka už i odradilo…

Když jsem sledoval vzestup covidových čísel v médiích, nabídl jsem panu Blatnému ještě jinou variantu. Zamluvil jsem 50 postelí od firmy Linet, což je výrobce nemocničních lůžek. Nabídl jsem tentokrát nemocnici nikoli o pěti stech lůžkách, ale o padesáti postelích, a to na náklady Výstaviště. Nabízel jsem, že bychom z materiálu, z něhož se staví veletržní stánky, udělaly boxy pro nemocné. Jsem připraven zajistit také kontejnery na biologický (infekční) odpad; obvykle mají nemocnice dvojí kanalizaci. Řeč je o té „normální“, dál pak o infekční. Na výstavišti dvojitá kanalizace není, je tam ale možnost navézt velikánské kontejnery nákladními vozy. Touto cesto bychom vytvořili mobilní záchody a mobilní sprchy.

Takže taková byla má nabídka, že uděláme menší nemocnici pro 50 pacientů. U takového projektu je také třeba vyřešit ještě kyslík. Covidový pacient spotřebuje za minutu asi šest litrů kyslíku. Pokud by se tam měly dovážet kyslíkové láhve, na to je třeba rovněž speciální licenci… Naléhal jsem, ať se to řeší hlavně rychle, protože na konci února propadnou licence, včetně té na kyslíkové hospodářství. Stručně: šlo hlavně o zachování licencí, jelikož kapacita nemocnice by šla vždy navýšit. Pan Blatný na takovouto nabídku zareagoval za dva dny slovy, že – opět „pro změnu“ – nemá zájem.

Ministra Blatného jsem k tomu všemu spravil o tom, že na 50 lůžek bychom snad 20 sester našli. Nabídl jsem dokonce, že bych se postaral o personální obsazení osobně. Jsem si jist, že bych dokázal angažovat osm lékařů. Máme přece dost lázní, rehabilitačních klinik… Tyto dnes přece nemají zákazníky. Zde bychom mohli kompenzovat nedostatek sester a lékařů. Byl by to alespoň nějaký základ personálu pro polní nemocnici v Letňanech. Pan Blatný opáčil, že zájem nemá a že polní nemocnici nechystá. Pak překvapil ten samý den večer, že si umí představit polní nemocnice v tělocvičnách škol.

Já zodpovědně tímto prohlašuji, že v tělocvičnách se žádná polní nemocnice uskutečnit nedá. Nemáte, jak tam dopravit těžké kontejnery na infekční odpad. Pokud by se tělocvična nacházela v patře, nejsou tu ani žádné evakuační výtahy pro daný typ 210centimetrových lůžek, která jsou certifikována na určité evakuační standardy. Musíte mít všude záložní agregáty atd. Pan ministr Blatný předvádí vyloženě špatný marketing. Pokud by MZ kývlo na mé návrhy, dokážu poskytnout onu menší nemocnici zdarma. Pokud by mě někdo snad podezíral, že má motivace pomoci MZ nese jen komerční charakter, pak tomu tak není. Nepožaduji ani nájemné, ani krytí nákladů na provoz. Jediné, co chci, je, aby stát zaplatil mzdy lékařům a sestrám.

Nevíte, jak to dopadlo s americkým personálem? Vrátil se do USA?

Údajně jich je v ČR deset. Z toho čtyři onemocněli. Tolik informace, které mám. O větším počtu lékařů z Ameriky nevím. Ale na druhou stranu tu máme celou řadu lékařů vlastních. Ještě jednou připomínám, že tu máme lázeňské provozy; každý lázeňský dům zaměstnává sestry a lékaře. Určitě by se to dalo zorganizovat. Navíc by civilní pracovníci mohli doplnit stavy sester. V nemocnici s covidovými pacienty jde také hodně o to, aby se stíhalo vyměňovat prádlo (každé lůžko s pacientem se převléká každé čtyři hodiny). Tohle přece nemusí dělat přímo sestry, stejně jako roznos jídla. Na tohle se mohou najmout lidé odjinud. Pokud by se upravila vyhláška, počet zaměstnanců by se třeba nezměnil, ale nemuselo by se nasazovat tolik sester. Což nás přivádí zase na začátek. Všechno zásadní je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Nemělo by váhat, mělo by přijímat včasná řešení.

Pane Sehnale, děkujeme za rozhovor a za vysvětlení patálií kolem polní nemocnice v Letňanech.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Blatný o Sputniku V: Když projde schválením EU, nic proti němu nemám
Blatný: O povinných respirátorech se rozhodne příští týden. Chystá se zákon o epidemickém stavu
Blatný okomentoval aktuální situaci. Opatření podle něj přestala fungovat
Blatný o Sputniku V: Ve chvíli, kdy EMA schválí další vakcíny, budu ten poslední, kdo bude bránit jejich nákupu
Štítky:
Česká republika, Jan Blatný, Roman Prymula
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář