00:55 14. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
81681
Sledujte nás na

V posledních letech slýcháme, že Rusko vede proti ČR jakousi hybridní válku. Údajnou hybridní hrozbu má představovat například dostavba Jaderné elektrárny Dukovany Ruskem nebo očkování vakcínou Sputnik V. Přinášíme rozhovor s bezpečnostním analytikem Janem Schneiderem, který problematiku posuzuje z různých hledisek, včetně historického kontextu.

Termín hybridní válka (termín Franka Hoffmana) slýcháme v souvislosti s Ruskem od časů tzv. ruského „obsazení“ poloostrova Krym v roce 2014. Mark Galeotti zavedl dokonce termín Gerasimova doktrína, za který se nicméně později omluvil.

Jan Schneider: Termín byl našimi vojenskými odborníky vysvětlen na webu On War | On Peace, který vede František Šulc. Tento pojem pochází z US kuchyně, z počátku tohoto století. Galeotti ho chtěl (a s ním i tento způsob myšlení) spojit s Valerijem Gerasimovem, což byl ovšem fejk, jímž na vlastním příkladu demonstroval, co je to hybridní působení…

Hybridní vedení boje je staré jako sám svět. Už od mistra Sün-c‘ (6. až 5. stol. ante) víme o sofistikovaném použití nejrozličnějších technik při prosazování mocenských zájmů. A různí vykukové zavedli slovní spojení typu hybridní hrozba, aby tak mohli staré zboží prodat v novém balení. Je to přitom stará a velmi rozšířená technika, která rozhodně nesouvisí až s touto dobou a výhradně jen s Ruskem.

Je tedy důvodné se ptát, zda Rusko vede hybridní války či představuje hybridní hrozbu? Člověk se v české mediosféře neubrání dojmu, že vše, co Rusko činí, je hybridní… Sám říkáte, že se jiné státy projevují obdobně, přičemž odnepaměti.

Miloš Zeman kdysi citoval bonmot, dle kterého je agresor každý, kdo napadne nějakou jinou zemi dříve než Spojené státy americké. A tak různé ozbrojené aktivity, nebo dokonce války vedené Západem, jsou obhajovány coby legitimní ochrana jejich „zájmů“, ale ochrana zájmů Ruska je naopak nazývána agresí. Dokonce i americký geoanalytik George Friedman ve své knize „Příštích sto let“ v roce 2009 napsal: „Ruské akce se v budoucnu budou jevit jako agresivní, i když budou vlastně obranné.“

Navíc – zatímco USA hájí své zájmy ozbrojenými akcemi třeba na druhé straně světa, Rusko je obviňováno, že „agresivně“ shromažďuje své síly na svém území, uvnitř svých hranic. Takto deformované myšlení je hybridní hrozbou samo o sobě (Michail Gorbačov se dokonce ve své době zavázal omezit dislokaci střel na území před Uralem, pozn.).

To, co jsme vyčítali minulému režimu, to se teď vrací a zjišťujeme, že to nijak podstatně nesouviselo ani s minulý režimem, ani s komunismem. Je to něco jako mozkový virus, který se vyskytuje po celém světě. Občas to někoho napadne, a ten se pak chová jako šílený. Nyní šílenství přichází ze Západu. Z Ruska něco takového nezaznamenávám. Rusové nejsou totiž z hlediska sebepropagace nijak zvlášť aktivní. Posledních 30 let jsou ve velké defenzívě. Skoro bych jim to až zazlíval. Klidně by mohli korektním způsobem, jasným a logickým, na některé věci reagovat. V opačném případě to pak paradoxně vypadá, že na tom něco je, když jsou zticha.

V diskuzních fórech pod svými interview jsem zaznamenal názory, že po druhé světové válce si SSSR přišel na gigantické zisky. To je jedna část otázky. Druhá otázka se znovu stočí na Krym a na hybridnost. Návrat Krymu do Ruska svět neskousl. Jak se dle vás budou dál profilovat vztahy Západu vůči Rusku? Zachovalo se Rusko skutečně agresivně vůči Ukrajině (Krymu)?

Co se týká druhé světové války, netuším, o jakých gigantických ziscích SSSR může být řeč, resp. co mají někteří vámi zmínění diskutující na mysli. Rusko v podstatě zůstalo v hranicích, jež mělo. Mongolsko ani Čína Rusku nic ze svých území nepostoupily; středoasijské republiky zůstaly, jak byly. Pobaltí Rusko získalo již v roce 1940 anexí (už probíhala světová válka) a ve své podstatě šlo o území, které bylo součástí Ruského impéria a které se dříve odtrhlo v revolučním chaosu, který Rusko zachvátil. Takže po válce SSSR nikde giganticky nenabobtnal.

Co se Krymu týká – jsou názory, že Nikita Sergejevič Chruščov Krym nepředal Ukrajině dle tehdejších zákonů SSSR.  Na Krymu měla údajně vzniknout autonomní Židovská republika. Rusové na to měli peníze ze Západu. Po válce však nebyla ani republika, ani peníze. A tak někteří poradci poradili Chruščovovi, aby Krym úředně přidružil k Ukrajině a skrze změněný status Krymu se tak generální tajemník vyvázal z odpovědnosti za zmíněný projekt. Nevím, nakolik to tak bylo, vím však, že Židovská autonomní oblast vznikla v roce 1934 na Dálném východě s hlavním městem Birobidžan. Krym se úředně přičlenil k sovětské Ukrajině (v rámci SSSR) v roce 1954.

Nedlouho před rozpadem SSSR, kdy se Ukrajina odtrhla od Sovětského svazu, se konalo na Krymu referendum, psal se již rok 1991. Krymské lidové referendum se vyslovilo pro odtržení Krymu od Ukrajinské SSR, ve prospěch samostatnosti poloostrova. Krym měl nadále figurovat jako samostatný subjekt v rámci SSSR, nicméně dosáhl „jen“ autonomie v rámci Ukrajinské SSR s tím, že Ukrajina výrazně omezila krymskou autonomii při nejbližší příležitosti, a to v roce 1995, výměnou za ustanovení 10 ukrajinské ústavy z roku 1996, poskytující Krymu zvláštní právní status. V rámci této jurisdikce (článek 138.2) mohla Autonomní republika Krym uspořádat referendum, jehož předmět nebyl omezen (toto je velmi důležité stanovisko Asociace advokátů akreditovaných u EU). Západem kritizované referendum v roce 2014 tedy proběhlo zcela v souladu s ukrajinskou ústavou, což vyústilo v nynější integraci Krymu s Ruskou federací v roce 2014. Bylo to na přání obyvatel poloostrova.

Ano, referendum na Krymu v roce 2014 se konalo za přítomnosti ruských vojáků. Na základě dřívější smlouvy s Ukrajinou jich zde mohlo být až 25 000. (Dohoda o statusu a podmínkách dislokace Černomořské flotily Ruska na území Ukrajiny.) Rusku se často vyčítá i rusko-gruzínská válka. Z šetření EU (viz „Tagliavini Report“ /2009/) však už tenkrát vyplynulo, že iniciátorem tohoto konfliktu byla Gruzie. Byť byl dokument znám i ČTK v české mutaci, nepřestalo se s omíláním mantry, že agresorem je Rusko. Není tohle příkladná ukázka hybridního působení? Za bílého dne se lže lidem do očí. Krymské události přišly krátce po Olympiádě v Soči (válka s Gruzií i nepokoje po Euromajdanu probíhaly paralelně s Olympiádami, pozn.).

Za Soči se Rusku smáli, že to byly předražené hry… A pak se přešlo do nadávání za Krym…

Olympiáda v Soči byla Západu trnem v oku. Přítomny byly americké válečné lodě, aby v případě teroristického útoku pomohly pouze svým US sportovcům… Arogance vůči Rusku začala rozpadem SSSR, pokračovala dál a dnes z toho máme otázku ruské hrozby. Řekl bych, že do starých studenoválečnických kolejí se vše vrátilo, když do Bílého domu zasedl George Bush starší. Jak jsem řekl, vyčítám Rusům, že se nebrání převaze jednostranného, přinejmenším informačního ataku proti nim. Protiruskou kartou je Ukrajina a příběh s Krymem.

Válčí tedy Rusko vůči světu hybridně? Oponenti Ruska vyčítají, že v inkriminované době po Majdanu v Kyjevě na Krymu působili neoznačení vojáci, takzvaní „zelení človíčci (mužíčci)“ alias „slušní lidé“… Malá odbočka: Když jsem četl knihu Maxe Rongeho Kriegs-und Industrie Spionage, autor ve 21. kapitole uvádí, že již v 1. světové válce se předávaly informace třeba cestou různých civilních oznámení v novinách… Nebylo to již tehdy „hybridní“? Nebo je hybridní svými cíli až Rusko?

Bylo by dobré, aby ten, kdo to tvrdí, předložil skutečně věrohodný příklad. Jinak taktika Rakouska-Uherska, jde-li o agenturní činnost rozvědky pomocí tisku, hybridní není. Bývalo obvyklou praxí během války, že spojení mezi agenty a centrálou běželo i přes novinová oznámení, anonci, reklamy atd…

Hybridní válku bych spíše popsal jako zápas ve volném stylu, kdy nejsou žádná omezení ve smyslu dodržování nějakých pravidel: každý prostředek dobrý, hlavně když je po ruce. Co se týká neoznačených ruských vojáků na Krymu – mohlo jít o privátní armádu, což je praxe, kterou zavedly Spojené státy. Státy tak těží z toho, co ty žoldácké oddíly dosáhnou, přičemž nezdary a zločiny jdou na vrub žoldákům.

Můžeme konstatovat, že nařčení někoho, že vede hybridní válku, je typickým příkladem vedení hybridní války. Všímejte si proto dobře, kdo o hybridní válce nejvíce mluví.

Polský premiér Mateusz Morawiecki jako o hybridní hrozbě hovoří v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. Zaznamenal jsem takovou spekulaci i ohledně vakcíny Sputniku V. Obava je z toho, že bude-li Sputnik V účinný, jakož i Nord Stream 2, mohlo by to zvýšit rating Ruska ve vědomí Evropanů, z čehož má asi evropská elita obavy.

Ano, je to tak. Mediální obraz Ruska se tím může ještě vylepšit. Evropské elity se bojí právem. Čeho jsme svědky v Evropě je to, že se útočí na Rusko tak, aby si naši lidé nemohli vybrat nic z ruské produkce. Svoboda názorů a svoboda trhu hlásané Západem – to platí, ale zdá se (viz Orwell), že nikoli pro Rusy. Překvapuje mě neuvěřitelná drzost Poláků a Ukrajinců, kteří diktují Rusku, kudy má distribuovat své nerostné suroviny. Domnívají se, že jedině Polsko a Ukrajina jsou přípustnými zeměmi tranzitu. Chtějí vydělávat na tranzitních poplatcích. Neblaze proslulý Jaceňuk expressis verbis vyhrožoval, že ruský plyn se do Evropy přes Ukrajinu dostat vůbec nemusí. Rusové vždy říkali, že tak jako Evropu zajímá bezpečnost energetických dodávek, že Rusko zajímá na straně druhé bezpečnost energetických odběrů.

Nord Stream 2 bere Polákům i Ukrajincům jak peníze za tranzit, tak i radost z příležitosti škodit. Ukrajina již jednou kradla plyn a tehdejší náš premiér Topolánek jel situaci uklidňovat. Dodávky ruského plynu do Evropy – to jsou šachy a v šachách jsou Rusové obecně dobří. Soudím, že Nord Stream 2 dostavěn bude.

Velice rád slyším, že jak prezident Zeman, tak premiér Babiš řekli, že začínají sjednávat ruský Sputnik V pro ČR. Zaznělo konečně, že vakcína nemá ideologii. O tu se starají nájemní kritici Ruska, když stále něco melou o hybridních hrozbách. Toto je ovšem typický rys, známý z dob normalizace. Vzpomínám si, jak nám vadilo ono bolševické povšechné ideologizování. Vybavuji si článek závodníka a novináře Dalibora Janka, ten jednou napsal, že k nám ze Západu proudí ideologický vliv přes výfuky Formule 1. Tohle je přesně ten „bolševismus“, tedy to, co jsme neměli rádi na minulém režimu, tohle se sem znovu valí přes pražskou „kavárnu“ (já jako starý kavárenský povaleč nemám tento pojem rád, protože kavárna byla prostorem k bohatým diskusím, kdežto to, co tento pojem nyní popisuje, se mnohem spíše podobá někdejší svazácké klubovně). Stačí si poslechnout to vřeštění o hybridní hrozbě z Ruska. Máme tady novodobou hordu mladých kádrováků, kteří vše ocejchují. Ideologicky, jak jinak. A zatím tu jde o životy lidí. Naštěstí, jde-li o Sputnik V, začíná se u nás projevovat závan rozumu. Snad to nezapadne. Museli jsme narazit do zdi, aby lidem došlo, že vakcína nemá ideologii.

Asi by se tím mělo skončit, ale pojďme ještě: Jak se díváte na to, že Hans Dietrich Genscher i James Baker dali Rusku ústní slib, že se NATO po sjednocení Německa nebude rozšiřovat o nové členy. Nyní v NATO říkají, že je to Rusko, kdo ohrožuje NATO.

Že by Rusko svým teritoriem ohrožovalo základny NATO, což občas zaznívá, to je absolutní lež a opět krystalický příklad vedení hybridního útoku. Na přelomu 80. a 90. let se svět dostal do zajímavé situace, Gorbačov byl veden pozitivní vidinou. Slib západních politiků je dostatečně doložen, víme, že to tak bylo. Četl jsem výstižný citát od jednoho bývalého „východního“ Němce, že všechno, co nám komunisti říkali o sobě, byla lež, ale všechno, co nám říkali o Západu, byla pravda.

Stačí si vzpomenout na agresi vůči Iráku z roku 2003 (předešlá válka v Zálivu skončila v roce 1991, pozn.). Tomuto útoku předcházel fejk doslova globálního dosahu. V té době už Saddám Husjan žádné zbraně hromadného ničení neměl. Záminky k válce vykonstruoval pro Západ jistý pan Ahmed Chalabi. Bush a Blair vyšli z podkladů Chalabiho pro útok na Irák. Na pozadí všeho je systémová krize kapitalismu. Kapitalistický systém stojí na ekonomickém principu letadla: když se nemá kam rozšiřovat, je zle. Kapitalismus generuje zisk vysáváním nově příchozích do svého tábora, profit z toho má ku škodě ostatních jen smetánka čili nejvyšší patro pyramidy. Až tento systém zabere jednou celou zeměkouli, kam asi půjde potom? Ano, NASA přistála na Marsu. Ale co dál? Postaví tam McDonald?

V roce 1990 nabídl Michail Gorbačov moratoriem na zbrojení možnost podívat se úplně jinýma očima na svět. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin se ve svém valdajském projevu zabýval pro lidstvo zásadními problémy, američtí prezidentští kandidáti si v debatách vyhrožovali, kam by jeden druhého nakopal a kde by druhý prvého zfackoval. Takto se projevují vysocí představitelé země, která má největší vojenský rozpočet na planetě. Rusko je přitom ve velké defenzívě, která mi ale připomíná taktiku Muhammada Aliho v zápase s Georgem Foremanem v roce 1974.  Ali dostával několik kol neskutečnou nakládačku. V osmém kole dal tři údery a bylo po zápase.

Rusko je největší země světa a jako taková je pro Západ lákavým soustem. Možná, že rozpad SSSR byl nutný, aby Rusko získalo větší šanci se ubránit. Když vidím, co se teď chystá zase na Ukrajině, je mi z toho slabo. Věřím ale, že si Rusko poradí, a že se – podobně jako Írán – nedá Západem vyprovokovat.

Do hybridní války by se měla řadit i ideologie. V ČR má třeba vyrůst Gymnázium Paměti národa. Souvisí to se stejnojmenným muzeem a vlastně i s kauzou sochy Koněva, a i s tendencí BIS radit školám, jak předělat osnovy dějepisu…

Mnozí naši představitelé teď dělají totéž, co komunisté po Únoru 1948. Tehdy taky měli spoustu ideologických ústavů… Teď se v oblasti ideologie děje zhruba totéž, co za normalizace, ale v bledě modrém. Deformace výkladu dějin probíhá drze za bílého dne, za situace, kdy jsou přístupné archivy. To nemá obdobu. Nevím, co si od toho slibují. Jsem přesvědčen, že tohle jim nakonec přece nemůže vyjít.

Když ztotožňují komunisty s nacisty, zcela přehlíží naše vlastní dějiny, nesoucí stigma Mnichova. Nejpozději v Mnichovu, v září 1938, leží začátek druhé světové války. Se Stanislavem Motlem, velikým znalcem této problematiky, jsme  kdysi hovořili o tom, jak se nejprve začaly objevovat náznaky řečí, že Stalin byl jen o fous lepší Hitlera, pak už byli stejně špatní, a nyní slyšíme, že Hitler vlastně chránil Evropu před komunismem (a ti vyvraždění Židé a další holt prominou). Možná jsme svědky pokusu legalizovat nacistický (a ustašovský!) lup z druhé světové války. Mnoho let po válce zjišťujeme, co prosakuje z bank ve Švýcarsku a v Latinské Americe. Jak odvést pozornost? Přece „hybridní hrozbou“ z Ruska…

Všimněte si, jak se „zapomíná“ na názory prezidenta Beneše po druhé světové válce. Jak se tady znovu začíná zlobit s restitucemi (směrem k Německu a Lichtenštejnsku). Jsem pro to, ať se o dějinách diskutuje klidně plamenně, ale musí běžet diskuze na vlně kritického rozumu. Místo ostrých debat vidíme jen otravného všudypřítomného Moravce; obávám se, že jeho pořad přežije samotnou ČT. Zásadně špatné je totiž to, že televize nedává prostor pro veřejnou diskusi v širokém spektru názorů, což je jedním z definičních znaků demokracie.

Máme na úrovni parlamentu Stálou komisi pro boj s hybridními hrozbami. Na úrovni vlády, resp. ministerstva vnitra je podobně orientovaný útvar – Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Co má být výsledkem jejich činnosti? Říkáte, že se naštěstí u nás nepopravuje. Jak by se měla vůbec vyřešit současná situace, aby se znovu stala korektní?

Víte, mládí jsem prožil v undergroundu. Magor Jirous jeho postoj vyjádřil slovy „s*rem na vás, v*s*rte se na nás“. Takto bychom se měli postavit k těm ultrakorektním šílenostem, protože tím, že se jimi zabýváme, dodáváme jim zdánlivé důležitosti. Měli bychom se snažit být „normální“ a dívat se tu a tam na Monty Python Flying Circus: humor je totiž založen na kultivované dávce nekorektnosti. Korektní humor nemůže být vtipný… Nakonec nás ta politická korektnost přivede k zákazu „nekorektních“ pohádek a lidových písní. Toto je další hrozba v hybridním hávu.

Jak jí čelit? Věřím, že nejlepším způsobem bude nebrat smrtelně vážně ty moderní kádrováky, politruky, ideology a svazáky, protože ve skutečnosti jsou všem pro smích.

Pane Schneidere, díky za rozhovor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Schneider: BIS musí promluvit, ať to nevypadá, že jsou diplomaté RF vyhošťováni náhodně
Vláda si chce posvítit na hybridní hrozby, ale střelila se do nohy. Názor
Slovenský ministr zahraničí se vyjádřil ke Sputniku V: Je to nejen vakcína, ale i nástroj hybridní války
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář