19:12 13. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
4137
Sledujte nás na

Sputnik dnes nabízí rozhovor se členem Trikolóry Martinem Chmelou, který se od novinářky Apoleny Rychlíkové dočkal podivného přístupu. Rychlíková na Twitteru napsala, že si Chmelu zablokuje, protože je naučena nebavit se s fašouny. Rozhodli jsme se, že se obou zeptáme, jak to celé vzniklo. Odpověděl nám zatím jen Chmela, rozhovor s ním níže.

Na sociálních sítích na vaši adresu měla říci Apolena Rychlíková, že se nebaví s fašisty. Jak se na to díváte, dále také jako straník Trikolory? O co šlo?

Chmela: Celá tato kauza začala naprosto absurdně. Paní Apolena Rychlíková na sociální síti Twitter napsala příspěvek, se kterým jsem paradoxně souhlasil. Pouze jsem k němu napsal doplňující komentář. Paní Rychlíková z mého profilu zjistila, že jsem členem hnutí Trikolóra, a reagovala na moji poznámku nepochopitelně slovy, že pokud jsem z Trikolóry, tak mě zablokuje, protože ji doma učili, že se s fašounama nemá bavit. Podle mě je její reakce excesivní, skandální, ba přímo extrémistická.

Má k tomu člověk zůstat hluchý, nebo se nějakým způsobem ohradit? Lépe řečeno: považujete takové výroky jako již za hranou?

Všichni víme, že sociální sítě nejsou místem s vysokými požadavky na etiketu, osobní útoky jsou tam na denním pořádku. Aby si člověk zachovati ráčil duševní zdraví, tak by osobní útoky měl téměř vždy ignorovat. Reakce paní Rychlíkové je však něco jiného a nelze to podle mě jen tak přejít. Jak známo, paní Rychlíková pracuje pro Český rozhlas Plus, tedy pro veřejnoprávní médium. Není možné, aby někdo, kdo pracuje v médiu veřejné služby, takto urážel členy hnutí Trikolóra a v širším smyslu i její příznivce a voliče, kteří si notabene také platí koncesionářské poplatky. Jak se paní Rychlíkové žije s vědomím, že dostává peníze, dle jejich slov, i od fašistů? Dovolte mi prosím poslední poznámku. Na sociálních sítích se nám v této věci dostalo velké podpory napříč politickým spektrem, kdy jednání paní Rychlíkové odsoudili nejen pravicově smýšlející lidé, ale i ti levicoví. Tato nečekaně obrovská podpora veřejnosti jasně dokazuje, že lidé podobné jednání novinářů působících ve veřejnoprávních médiích nechtějí dále tolerovat. My se jejich přání pokusíme dotáhnout do konce.

Není to dlouho, co z pražského Andělu zmizela prodejna Naše vojsko, která se v minulém roce nechvalně proslavila tím, že prodávala trhací kalendář s nacistickými pohlaváry. Jenže nad Památníkem Vojna Lešetice u Příbrami, resp. nad branou, je zavádějící nápis v českém jazyce – „Prací ke svobodě“. Děti ze škol se na to jezdí dívat. Ředitelství památníku neumí dotyčný jev kloudně vysvětlit… O čem to svědčí?

Podle mě to svědčí o tom, že k neblahým dějinným událostem 20. století přistupujeme různě. Jestli je to úmysl, nebo nedbalost, na to vám v tuto chvíli nedokážu odpovědět.

V knihovně Václava Havla (srpen/2019) Michael Žantovský spolu s akademiky Andrejem Zubovem, Andrzejem Nowakem vyvedli z míry svou německou vědeckou kolegyni z Univerzity ve Wuppertalu Tatjanu Tönsmeyerovou, když za nadšeného potlesku auditoria vyslovili myšlenku, že Hitler zaútočil na SSSR, aby zbavil svět bolševismu… Asi se to má pochopit tak, že chtěl Evropě prospět. Co tomu říkáte?

Do jisté míry odpověď zobecním. Lidé z této sociální skupiny mají podle mého skromného názoru v některých tématech z novodobé historie obrovský zmatek. Mně nejvíc připomínají tzv. doublethink, jak je definován v románu 1984 od George Orwella, kdy zároveň zastávají zcela protikladná stanoviska. Na jednu stranu mnozí lidé z této sociální skupiny, přesněji řečeno spíše skupinky, tvrdí, že SSSR a „třetí říše“ (Drittes Reich) byli spojenci, na druhou stranu stejní lidé tvrdí, že byli nepřátelé, kdy Stalin chtěl zaútočit na Hitlera jako první, aby dobyl střední a západní Evropu. Z těchto debat pak někdy implicitně, někdy dokonce explicitně vyplývá, že nacisté byli menším zlem. Pro nás Slovany, kteří známe, jaké záměry s námi třetí říše měla a kteří známe historii 2. světové války, jsou takové názory minimálně úsměvné.  (V roce 1946 registrovaly československé úřady 33 345 invalidů a 56 643 pozůstalých. Malý počet pozůstalých si lze vysvětlit tím, že v koncentrácích skončily celé židovské rodiny. (Obecně se uvádí, že za nacistické okupace zemřelo okolo 300 tisíc československých občanů. Pozn.)

Jak hodnotíte fakt, že EU položila rovnítko mezi komunismus a nacismus? Míním tím Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2019 o významu evropské památky pro budoucnost Evropy?

Komunismus i nacismus jsou nepochybně ideologie potlačující základní práva a svobody lidí. Nicméně rovnítko mezi komunismem a nacismem podle mě není namístě. Proč tomu tak je jsem částečně odpověděl výše v rámci předchozí odpovědi. Kdyby 2. světovou válku vyhráli nacisté a vládli by u nás stejně dlouho jako komunisté, tak zcela jistě by tento rozhovor neprobíhal. Jak známo, Češi by buď byli poněmčeni, vyhnáni za Ural nebo rovnou vyvražděni. Co se týče vymezení EU vůči komunismu, tak si úplně nemyslím, že tato její politická deklarace je upřímná. Vzpomeňme, jak tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přijel do Trevíru, aby oslavil 200 let od narození Karla Marxe. O náklonosti EU k různým krajně levicovým politickým směrům, často obskurním, ani nemluvě.

V České republice jsme zažili nepokoje na Šluknovsku (2011); viděli jsme zasahovat i těžkooděnce. Situace se zlepšila, pak ale přišla migrační vlna. Do toho se mění etnický profil USA a dle nových informací – viz řeč A. Wraye v Kongresu z 2. 3.2021 (v souvislosti s útokem na Kapitol) – se v USA začala uplatňovat politika udávání*… Přitom Západ kritizuje východní diktatury… Je to tak, že nevidíme ty vlastní?

Současnou situaci v EU ještě nelze nazvat diktaturou v pravém smyslu slova. Diktatura konec konců není ani v Rusku. Bohužel je pravdou, že se na Západě k nastolení diktatury nepochybně blížíme světelnou rychlostí. Lakmusovým papírkem, díky kterému vidíme, zda se blížíme k diktatuře, je primárně míra svobody projevu. Pokud se podíváme na míru svobody projevu v EU, tak již léta cítíme její drastické omezování. Vzpomeňme na průzkum německých novin Frankfurter Allgemeine o autocenzuře z roku 2019, kde pouze 18 % Němců odpovědělo, že se vyjadřuje zcela svobodně. Drtivá většina Němců raději ze strachu z represe přistupuje k autocenzuře. U nás to i ve světle trestních stíhání některých výroků na sociálních sítích není o moc lepší. Diktatura u nás ale nastane až v okamžiku, kdy se budou otevřeně pronásledovat, a také formálně zakazovat neextrémistické politické subjekty, které se provinily jen tím, že nezastávají mainstreamové názory.

Hybridní hrozby: to je velmi negativní agenda. Začali jsme se vymezovat proti „nepříteli“. Je tohle zdravý rozvoj společnosti? Vraťme se na začátek. Jak by měl dnes vypadat společenský dialog…

Podle mě tento narativ se začal ve větší míře objevovat v roce 2014, kdy to vypadalo, že dlouhodobá studená válka mezi Východem a Západem o vliv na Ukrajině přeroste do skutečné otevřené války, a proto v EU logicky nastoupila vyloženě pro-válečná propaganda, jejímž prvkem je i cenzura, které se teď říká boj s hybridními hrozbami. Do otevřené války tento konflikt o Ukrajinu naštěstí nepřerostl, ale propaganda zůstala aktivní. Je to z toho důvodu, že nevíte, kdy válka vypukne. Nejen z novodobé historie víme, že války začínají většinou nenápadně, nominálně na základě malých incidentů, které mohou nastat kdykoliv. Příkladem může být incident na mostě Marca Pola v roce 1937 nebo incident v Tonkinském zálivu v roce 1964. Za této situace lidé nesmí pochybovat o kompetenci politiků, kteří určují směřování Západu. Zmíněná propaganda se projevuje ve všech klíčových strategiích EU. Od řešení migrační krize až po aktuální řešení pandemie, respektive dodávek vakcín. Je to skutečně nezdravé a Západu se to vymstí. Bohužel, jak tak sleduji vývoj na Západě a jeho schopnost sebereflexe, tak nevidím jako reálné, že by západní politici toto směřování změnili a nastavili by nevyhraněný společenský dialog. Tento stav skončí buď explozí, tedy otevřenou válkou, nebo implozí v podobě samovolného rozpadu Západu. Jelikož Západ prakticky kopíruje historii Západořímské říše, tak to spíše vidím na druhou možnost.

Děkujeme za rozhovor.

Poznámka ohledně civilních udání: "Citizens from around the country have sent us more than 270,000 digital media tips. Some have even taken the painful step of turning in their friends or their family members. But with their help, we’ve identified hundreds of suspects and opened hundreds of investigations in all but one of our 56 field offices." [Občané z celé země nám zaslali více než 270 000 digitálních hlášení /udání/. Někteří dokonce udělali bolestivý krok, když ohlásili své přátele nebo členy rodiny. Ale s jejich pomocí jsme identifikovali stovky podezřelých a zahájili stovky vyšetřování ve všech našich – s jedinou výjimkou – 56 místních kancelářích FBI] Hon. Christoper A. Wray)

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

„Je to ústavní prasečina.“ Klaus z Trikolóry okomentoval rozhodnutí Ústavního soudu
Hamáček poslal vzkaz Klausovi staršímu, který má covid-19. To ale naštvalo Trikolóru. Radši bych mlčel být vámi, zaznělo
Okamura vysvětlil, v čem je významný rozdíl mezi Trikolórou a SPD
„Pravice začíná vstávat z popela.“ Uživatelé uvítali koalici Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Nechyběli ani skeptici
Štítky:
politici, Václav Klaus mladší, Trikolóra - hnutí občanů, Česká republika
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář