02:10 13. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
271543
Sledujte nás na

V leteckém boji dronů s obyčejnými stíhačkami dnes nejpravděpodobněji zvítězí lidé. Avšak v nejbližší budoucnosti bude umělá inteligence řídit drony účinněji než lidé. Přední státy si to uvědomují a pořizují si celé „zoo“ bezpilotních letounů.

Perspektivní ruský bezpilotní stroj (BPLA) Grom (Hrom) dokáže ovládat roj z deseti menších dronů Molnija (Blesk). Nasazení takové skupiny je možné jak v průzkumných, tak v útočných operacích. Novinářům to sdělil mluvčí společnosti Kronštadt, která vyvíjí bezpilotní stroj Grom.

Z přístupných zdrojů je známé, že dron dokáže vyvinout rychlost na 1000 km za hodinu a působit na vzdálenosti do 800 km. Dron Molnija vyvine rychlost na 700-800 km za hodinu a unese 5-7 kg užitečného nákladu.

Několik posledních let jsme svědky závodů ve vývoji dronů, takže otázka o tom, co se změní v leteckém boji spolu s růstem významu bezpilotního letectva, je víc než aktuální. Zkusme se podívat do nejbližší budoucnosti na příkladech.

Co se dá čekat od útoku dronů?

Jeden z nejpopulárnějších scénářů nasazení dronů jsou útočné operace, jejichž úkolem je likvidace pozemních cílů. Tyto scénáře se již dnes dají zařadit do klasiky použití bezpilotních strojů. Hlavní a nepopíratelný plus této operace spočívá v bezpečnosti útočných letounů. Proč je to důležité?

Kromě ryze humanitních důvodů existují také merkantilní finanční. Jde o to, že se výdaje na školení pilota bombardéru dají občas srovnat s výdaji na cenu letounu, která je určitě větší než cena útočného dronu. Navíc má ztráta profesionálních pilotů mocný vliv na celkovou náladu bojující armády.

Podobné útočné operace dnes částečně připomínají počítačovou hru. Někde daleko od frontové linie sedí u speciálního ovladače s několika obrazovkami pilot operátor, který řídí dron. V případě nejmodernějších strojů se tento operátor může nacházet na vzdálenosti několika tisíc kilometrů od bojiště.

Tento dron potřebuje samozřejmě jistou automatizaci, při vykonání běžných operací není účast pilota operátora vůbec nutná, vždyť dokonce civilní letadla ovládají větší část letu autopiloty. Avšak v okolí cíle, nebo při každé změně informačního prostoru, pustí se do práce operátor.

V klasické situaci, která existuje již dlouhá léta, například v koncepci amerických útočných protiteroristických operací, funguje v případě nasazení dronů spojení průzkumné a útočné funkce. Nejdřív se koná průzkum a identifikace cíle, pak zasadí dron úder řízenou zbraní, raketou třídy vzduch-země. V případě, že nepřítel nemá dobrou protileteckou obranu, vypadá všechno dost jednoduše, efektně a účinně.

Dosažení cíle

Podstatně jinou situaci vidíme v případě, kdy má nepřítel moderní, účinně fungující systém protivzdušné obrany. Tady je třeba upřesnit, že význam nemá ani tak existence moderních systémů PVO, jako promyšlená organizace vícestupňové obrany. Vždyť Saúdská Arábie a Arménie měly ve výzbroji během útoků dronů v letech 2019-2020 docela moderní Patrioty a S-300, avšak obě země nebyly, jak se ukázalo, připraveny na bezpilotní útoky.

Jak může teoreticky vypadat takový útok na příkladu dronu Grom s rojem menších Molnijí? Dejme tomu, že se operátoři budou nacházet v letadle dálkového hlídkování a ovládání typu A-100 Premiér. Spojení s útočnou skupinou zajistí několik stratosférických retranslačních dronů. Gromy mohou být vypuštěny ze strategických nosných letounů PAK DA, které dnes vyvíjí Tupolevova konstrukční kancelář.

Čtyři Gromy rozdělí mezi sebe funkce. První pár má prolomit obranný systém, druhý zlikvidovat cíl. Z prvních Gromů mají být vypuštěny dva roje menších Molnijí, část z nichž provádí průzkum a zajišťuje vysílání informací o celé operaci, druhá část má potlačit všechny komunikační kanály na území nepřítele, simulovat několik falešných leteckých útoků, a nakonec definitivně poplést systém PVO a zlikvidovat jeho velitelství.

Pár útočných Gromů si proklestí cestu likvidací již neovládaných odpalovacích zařízení protileteckých systémů nepřítele a zasadí úder hlavním cílům výkonnými řízenými raketami. Mise je splněna.

Letecký boj

Dnes v leteckém boji dronů s obyčejnými stíhačkami pravděpodobně zvítězí lidé. Aspoň proto, že pilot v kabině stíhačky získá mnohem víc informací než operátor z obrazovky počítače, a lépe cítí manévry svého letadla.

V budoucnu se ale situace může změnit. Až začnou fungovat drony řízené umělým rozumem, může vzniknout celkem jiný obraz, protože robot vypočítá algoritmy a zanalyzuje informace značně rychleji než lidé, přičemž vydrží všechna přetížení.

Jiná věc je, že se roboti zatím nenaučili vést letecký boj. Ale naučí se to, vždyť pokrok jde nevyhnutelně tímto směrem.

Piloti méně vyspělých zemí v leteckém boji narazí na nelítostné rychlostní a super manévrovatelné létající roboty, jež dokážou vytvořit falešné cíle, porušit elektroniku a nebojácně podniknout čelní útok.

To vše je záležitost nejbližší budoucnosti. Pak bude právě potřebná celá tato „zoo“ dronů, kterou bude nová umělá inteligence řídit účinněji než člověk.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Video: Speciální jednotky použily Tiger s Arbaletem-DM proti dronu
USA posílají útočné drony do Rumunska
Zbraň soudného dne: Rusko se chystá ke zkouškám dronů vypouštěných z jaderných ponorek
Americký expert zhodnotil perspektivy ruského útočného dronu S-70 Ochotnik po jeho bombovém útoku
Štítky:
S-300, Grom, drony, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář