09:29 12. dubna 2021
Názory
Získat krátkou URL
3194
Sledujte nás na

Stupeň opilosti nezávisí pouze na množství vypitého alkoholu, ale také na individuálních zvláštnostech. Například u toho, kdo konzumuje hodně ovoce, se ethylkahol rozštěpí rychleji díky velké aktivitě speciálních fermentů. Některá zvířata dokáží strávit bez následků pro zdraví takové množství alkoholu, které by člověku způsobilo silnou otravu.

„Alkoholické“ geny

Výzkumníci z Calgarské univerzity (v Kanadě) proanalyzovali DNA 85 druhů savců a zjistili, že primáti a letouni mají stejně velkou aktivitu genů, které syntetizují alkoholdehydrogenázi. Tyto fermenty neutralizují působení ethylalkoholu a přemění ho v acetaldehyd, který se pak přemění v kyselinu octovou. Ta se poté rozpadne na vodu a kysličník uhličitý.

Čím jsou alkoholdehydrogenázy aktivnější, tím rychleji se rozštěpí etanol a tím větší množství může konzumovat živočich, aniž by se otrávil a usnul. Působení jednoho z těchto fermentů, ADH7 (ten působí jako první poté, co se alkohol dostane do organismu), se vědci rozhodli vystopovat podle s ním souvisejícího genu.

Údaje o tomto úseku DNA byly shromážděny od 85 druhů savců z různých čeledí - hlodavců, letounů, primátů, sudokopytníků, chobotnatců, dravců a kytovců, a porovnány s jejich potravinovými zvyky. Především šlo o množství konzumovaného ovoce. Vždyť čím je jeho podíl větší, tím větší je šance najít přírodní etanol, který je často obsažen v přezrálém a zkvašeném ovoci.

Ukázalo se, že gen ADH7 má 79 z 85 prozkoumaných druhů, ale je fakt, že u některých, například koní, slonů a bílých nosorožců, již nefunguje. Znamená to, že tato zvířata nedokáží dobře strávit alkohol a že náhodné setkání s ním může skončit velkou opilostí a vážnou otravou.

Ale ti, kteří konzumují hodně ovoce, měli zvýšenou aktivitu „alkoholického“ genu. K nejodolnějším patřili letouni, primáti a některé druhy vačnatců, zejména vačice krysí (Monodelphis domestica). Přitom hmyzožraví, kteří žerou všechno možné, včetně ovoce, nemají moc aktivní alkoholdehydrogenázi a ta, jak se domnívají autoři výzkumu, se stěží podílí na štěpení ethanolu.

Opít se jako slon

Článek kanadských výzkumníků udělal tečku za dlouholetými spory o alkoholické závislosti afrických slonů. Jde o to, že tato zvířata mají ve zvláštní oblibě marulu (Sclerocarya birrea), strom rostoucí v Jižní a Západní Africe. Jeho zkvašené plody obsahují velké množství etanolu. Vyrábí se z nich zejména známý likér Amarula. Zoologové pozorovali v těchto končinách lehce a dost opilé slony.

Avšak jejich skeptičtější kolegové se domnívají, že zvířata alkoholici jsou nejspíš mýtus, poněvadž nedokáží naráz zkonzumovat tolik plodů maruly, aby se opili. Sloni jsou totiž příliš velcí. Ale když jim skutečně špatně fungují alkoholdehydrogenázy, pak alkoholická intoxikace může nastat rychle. To znamená, že i pár zkvašených plodů stačí k tomu, aby se slon „opil namol”.

V lidské společnosti

Kanadští vědci napsali, že mutace genu ADH7 zvyšují účinnost alkoholdehydrogenázy u člověka téměř čtyřicetinásobně ve srovnání s prastarou formou fermentu. Podobně je tomu u většiny primátů, pro něž je přírodní ethanol zdrojem dodatečných kalorií.

Američtí zoologové však zjistili, že některá zvířata mohou záměrně hledat zkvašené ovoce a že při volbě mezi obyčejným cukrovým sirupem a sirupem s alkoholem dají vždy přednost tomu druhému. Jde o madagaskarského ksukola ocasatého (Daubentonia madagascariensis) a o outloně váhavého (Nycticebus coucang).

Během experimentu nabídli třem dospělým jedincům, dvěma ksukolům ocasatým a jednomu outloňovi váhavému, nealkoholický cukrový sirup a sirupy s jedno-, tří-, čtyř- a pětiprocentním obsahem ethanolu. Zvířata si téměř vždy vybrala nápoj s větším obsahem alkoholu.

Autoři článku poznamenali, že se zvířata při výběru orientovala na vůni alkoholu a zřejmě právě tak to probíhá v divoké přírodě, když pátrají po zralém, tedy jedlém ovoci.

Myš nasáknutá lihem

Avšak rekordmanem ve štěpení alkoholu není člověk, ale malé zvířátko obývající část Malajského poloostrova, sever ostrova Kalimantan (Borneo) a Sumatru. Je to tana péroocasá (Ptilocercus lowii), savec, který se zevnějškem podobá myši. Žije na stromech, živí se hmyzem a gekony a má velmi rád nektar palmy Eugeissona tristis, který obsahuje 3,8 % ethylalkoholu.

Němečtí vědci spočítali, že tana konzumuje denně stejné množství alkoholu, které je obsaženo ve třech litrech piva, a má v krvi stálou hladinu alkoholu, 1,4 gramu na jeden kilogram těla. Toto zvířátko však nikdo neviděl opilé, i když stejná koncentrace v lidském těle může způsobit silnou intoxikaci.

Tana, na rozdíl od lidí, nikdy netrpí chorobami způsobenými pravidelným opíjením se. Jak se jí daří tak dobře trávit alkohol, není zatím jasné. Vědci předpokládají, že vše záleží na aktivitě alkoholdehydrogenáz.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Vědci zjistili, který nápoj vám pomůže, když nezvládáte stres
Vědci přišli s novou teorií původu záře uprostřed naší galaxie
Vědci zjistili příčinu vzniku nových vln koronaviru
Vědci promluvili o tom, jaké by pro Zemi měla důsledky erupce supervulkánu
Štítky:
zvířata, alkohol, věda, vědci
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář