11:22 20. září 2017
Praha+ 8°C
Bratislava+ 12°C
    Příslušníci Berkutu

    Krymský Berkut: udělali to, co museli

    © Sputnik/ Андрей Стенин
    Politika
    Získat krátkou URL
    0 5678829

    Přesně před rokem proběhlo referendum, na základě kterého se Krym a Sevastopol staly součástí Ruské federace. O rok staré historické události dopisovatel RIA Novosti Dmitrij Fjodorčenko pobesedoval s veteránem sevastopolských zvláštních jednotek Berkut Romanem Jefremenkem.

    Romane Jurjeviči, jaká byla Vaše role, jakožto příslušníka uskupení Berkut, v událostech Krymského jara?

    Roman Jefremenko: Do referenda 16. března se náš oddíl zabýval zajištěním bezpečnosti a práva na severních hranicích Krymu. Poté, co v polovině března byly upevněny pozice na hranicích, jsme se vrátili do Sevastopolu. Ve městě se nacházelo několik radikálně naladěných diverzních skupin, proto jsme měli práce dost.

    Například, 9. března byl pokus zorganizovat provokaci. Příslušníci oddílu sebeobrany si všimli podezřelé slečny, přistoupili k ní a pokoušeli se vyjasnit, kdo je a za jakým účelem přišla k budově správy. Dívka řekla, že přijela na dovolenou ke svému příteli a podívat se na situaci v Sevastopolu. Příslušníci sebeobrany na jejího přítele počkali a požádali ho, aby předložil doklady. Všimli si, že mladík začal být silně nervózní. Po návrhu, aby ukázal místo, kde se pár ubytoval, mladíkovy praskly nervy a dal se na útěk. V běhu vytáhl pistoli a sedmkrát vystřelil směrem, ve kterém se oddíl sebeobrany nacházel.

    Trefil se?

    Naštěstí ne. Je třeba poznamenat, že si v daný moment na dětském hřišti hrály děti. Naštěstí nebyl nikdo zraněn. Oddíl sebeobrany mladíka zadržel a zjistil, v jakém bytě se s dívkou ubytoval. Byli v něm objeveni ještě další dva lidé a injekční stříkačky, s látkou, která po vstříknutí do organismu, způsobovala během deseti minut zástavu srdce.

    Řekněte, a do bytu jste vstoupili vy sami, nebo, přeci jenom, společně s pořádkovými orgány?

    Příslušníci pořádkových orgánů zaznamenali porušení zákona. Sebeobrana zavolala vyšetřovací a operační skupinu a poté byli zadržení převezeni na Správu sevastopolského vnitra.
    Po zadržení této skupiny jsme zjistili, jakým způsobem se členové diverzních uskupení vzájemně ve městě kontaktují. Protože přístupy na území Krymu a Sevastopolu byly blokovány, přistoupili radikálové k fintě a přijížděli sem po velmi malých skupinkách čítajících 1-2 lidi. Ve městě se vzájemně kontaktovali a jako potvrzení, že jsou členy jedné skupiny, měli pod krytem mobilního telefonu části bankovek, po jejichž složení získali bankovku celou.

    Kladli příslušníci těchto uskupení nějaký odpor? Co to bylo za lidi?

    Každá skupina, zpravidla, měla čtyři členy ve věku 20-28 let: tři muže a jednu ženu. Dívce, která byla zadržena, byly zabaveny vrhací nože a šurikeny. My jsme speciálně nacvičovali situaci zadržení protivníka s tím, abychom mu současně znemožnili použít zbraň. Výjimkou byl onen mladík, který střílel z pistole, ale opět — vše se obešlo bez obětí.

    Je třeba poznamenat. Že členové diverzních skupin prošli určitý prvotní výcvik, ale jako celek působili na úrovni amatérů. S žádnými výraznými specialisty jsme se nesetkali.

    Co ještě bylo zajímavé?

    Měli jsme rutinní práci, jejímž cílem bylo nepřipustit teroristické útoky, výbuchy, nebo destabilizaci situace. Město fungovalo jako jediný organismus: každý večer na jeho ochranu vyjíždělo více, než 150 automobilových posádek. Byli to taxikáři, nebo i obyčejní lidé, kteří měli k dispozici prostředky pro rádiové spojení.

    A ruské zadržovací skupiny v Sevastopolu operovaly?

    Ne. Ruské zadržovací skupiny jsme tu nepozorovali.

    Docházelo k nějakým speciálním dodávkám zbraní?

    Měli jsme ty zbraně, které jsme dostali před odjezdem na sever Krymu. Tyto zbraně jsme měli až do okamžiku, dokud nepřišel rozkaz odevzdat je zpět do zbrojnic.

    Neměli jsme ani neprůstřelné vesty, ani helmy. Pracovali jsme v tom, co každý z nás osobně měl k dispozici.

    Byly případy, kdy jste byli připraveni zbraně použít?

    V Sevastopolu jsme použití zbraní nepřipustili. Několik varovných výstřelů do vzduchu jsme museli provést na severu Krymu kvůli pokusům o průnik dvou autobusů Pravého sektoru.

    Odkud jste věděli, že to jsou právě oni?

    Z informací z ukrajinské strany. K výměně informací stejně docházelo, protože situace v tom okamžiku byla napjatá a nikdo nechtěl připustit krveprolití. Řeknu nám tajemství, že naše skupina, která odjížděla na sever Krymu, se dohodla, že jako první zbraně nepoužije za žádných okolností.

    Z ukrajinské strany byla situace napjatá také. Komunikovali jsme s nikolajevskými výsadkáři, které proti nám postavili v prvních dnech konfliktu. Oni nebyli připravení a naprosto nevěděli, co od nás mohou očekávat. My jsme jim volali a oni nás v slzách prosili, abychom na ně neútočili. Jako odpověď jsme se usmáli, protože možnosti zaútočit na ně jsme jednoduše neměli. Z munice jsme na šest příslušníků měli 2-3 zásobníky s náboji. My si s nimi hráli, zastrašovali je a říkali jim, aby je ani nenapadlo na nás zaútočit, protože jinak jim dáme „co proto".

    Když začal útok na ukrajinské námořní jednotky, váš oddíl se ho také účastnil?

    Útok probíhal silami „slušných lidí". Měli jsme informace o tom, že z ukrajinských základen jsou vynášeny zbraně a připravuje se jejich použití proti civilistům. Naše skupina se proto zabývala tím, aby nedocházelo k únikům těchto zbraní ze základen.

    Byli ti, které jste zatýkali, s přímými důkazy?

    Zatýkali jsme lidi s traumatickými a chladnými zbraněmi: štíty, obušky, helmami, kusy armatury s bodáky. Se střelnými zbraněmi jsme nikoho zatýkat nemuseli, tím se už zabývali příslušníci Alfy.

    Během konání demonstrací 16, 18 a 21. března seděli naši ostřelovači na budově vlády, Zákonodárného shromáždění a zajišťovali bezpečnost vedení Sevastopolu.

    Naši ozbrojenci měli ostřelovačské pušky a karabiny. Tyto zbraně je možné používat k lovu, proto jsme na ně měli povolení. Pracovní vzdálenost ostřelovačů byla přibližně 500 metrů.

    Je tedy možné říci, že pokud by vaše skupina nepracovala, mohlo by dojít ke konfliktu v podobě teroristického útoku, diverzí, apod.?

    Já vám řeknu, že mírové vyřešení situace není zásluha jenom naší skupiny. Celé město se tehdy spojilo a samo se organizovalo. Naše skupina byla jedním ze šroubků jediného mechanismu, jehož cílem bylo zajištění bezpečnosti občanů. Udělali jsme to, co jsme museli udělat. Nic více, nic míň.

    Více:

    Krym. Cesta do vlasti: Putin prozradil jak to bylo
    Putin o připojení Krymu k Rusku: Rusko se zachovalo tak, jak muselo
    Majdan po roce: jak ho viděl Berkut
    Štítky:
    Majdan, Berkut, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku