02:03 24. ledna 2017
    Vlajky EU

    Sankce: kdo je proti, hlasujte

    © flickr.com/ European Parliament
    Politika
    Získat krátkou URL
    0 443916414

    Sankce, to je hůl se dvěma konci a evropské země to už pocítily. Zdaleka všichni nemohou unést ekonomické ztráty způsobené vrtochy Washingtonu. Ve vyrovnaných řadách Evropské unie se začal rýsovat rozkol.

    Sputnik shromáždil komentáře expertů z těch zemí, které nejhlasitěji hovoří o tom, že nesouhlasí s evropskou politikou sankcí vůči Rusku.

    Gábor Stier, komentátor maďarského konzervativního deníku Magyar Nemzet

    Maďarsko si myslí, že s rozšiřováním sankcí by se nemělo pospíchat, protože plnění minských dohod se dá zhodnotit teprve ke konci roku. Budapešť se zařadila mezi ty, kdo přistupují k sankcím dost opatrně. Podle výpočtů expertů způsobily tyto sankce Maďarsku škody ve výši zhruba 80 milionů eur ročně. Myslím si, že teď sankce zůstanou takové, jako doposud. A jejich další osud je závislý na situaci na východě Ukrajiny, o změnách ale budeme moci reálně hovořit teprve na konci roku. Už teď je ale jasné, že sankce nejsou v zájmu Maďarska, nejsou v zájmu Evropy.

    Theodoros Tsakiris, ředitel energetického departamentu ELIAMEP v Nikósii

    Nemyslím si, že Řecko nebo Kypr budou schopny trvat na zrušení nyní platných sankcí Evropské unie. Na to, aby se začalo mluvit o jejich zrušení, je ještě brzy, a kromě toho to všechno přesahuje rámec diplomatických možností obou zemí. Je ale třeba, aby si Moskva uvědomila, že Řecko a Kypr mohou a budou se spolu s dalšími státy, takovými jako Maďarsko a Slovensko, stavět proti pokusům o eskalaci sankcí, které podniká Polsko a pobaltské země. V tomto smyslu mohou Řecko a Kypr nivelovat ty nejtvrdší protiruské tendence v rámci Evropské rady. Věřím, že ke konci července už bude velice složité sankce zachovat.

    Orietta Moscatelli, šéfredaktorka oddělení diplomatických informací zpravodajské agentury AskaNews, Itálie

    Itálie je proti rozšíření nyní platných sankcí v daném okamžiku z několika důvodů. V první řadě jsou to obchodní a ekonomické problémy, které kvůli sankcím vznikají. V roce 2014 činily jen v období od srpna do prosince naše přímé ztráty 1,3 miliardy eur. Vláda teď naslouchá byznysu mnohem pozorněji, protože v zemi panuje vleklá a bolestivá ekonomická krize a s italskou vládou spojují hlavní naděje na její překonání.

    Ve středomořském regionu přitom narůstá nestabilita, každý den je teroristická hrozba pro Evropu stále reálnější, stále bližší. V italském vedení sílí jistota, že Rusko by mohlo poskytnout nezbytnou pomoc v urovnání situace v Libyi, Sýrii a dalších problémových regionech.
    Itálie se velice spoléhá na to, že v červenci bude konečně možné zrušit sankce a vztahy s Moskvou „restartovat".

    Javier Morales, profesor madridské Evropské univerzity, expert Fondu Alternativy

    Sankce jsou, jak se ukázalo, kontraproduktivní pro všechny. Cílem Evropské unie přece byla změna postoje Ruska vůči Ukrajině a to se nestalo. Sankce byly omylem. Jediné, čeho se podařilo dosáhnout, je, že se zkomplikovala jednání v zájmu vyřešení ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Hospodářství Ruska a Evropské unie je příliš těsně vzájemně propojeno, než aby se dala podobná opatření uplatňovat.

    Nikolas Stelia, řecký politolog

    V otázce sankcí se Řecko nachází mezi dvěma ohni. Vždycky, v historické minulosti, rozvíjelo Řecko a Kypr s Ruskem zvláštní, přátelské vztahy. Současně je ale Řecko součástí Evropy, je členem Evropské unie a nová vláda prožívá velké těžkosti kvůli takovému dvojakému postavení. Nutnost odmítnutí sankcí nepodporuje jen Tsipras, stejného názoru je i většina obyvatel Řecka, které má za to, že proti Rusku byla zahájena studená válka, tuto zem utiskují a Řecko takový vývoj událostí podporovat nemůže. Avšak z diplomatického a ekonomického hlediska byly Atény zahnány do kouta.

    Karl Hartleb, vedoucí zahraničně ekonomického oddělení Rakouské obchodní komory (Wirtschaftskammer Österreich)

    Nemohu mluvit jménem rakouského státu. Avšak pokud jde o Rakouskou zahraničně obchodní komoru, ta se od samého začátku jednoznačně vyslovovala proti zavedení protiruských sankcí. Sankce nemohou být nijak nápomocny politickým rozhodnutím, ta je třeba je hledat v průběhu politického dialogu. A jsme samozřejmě proti rozšíření nebo prodloužení sankcí. Mezi našimi zeměmi existují pevné ekonomické styky, máme mnoho investičních projektů. A tady pozorujeme značný pokles kvůli nejistotě, jak se bude situace dál vyvíjet.

    Vladimir Bačišin, profesor bratislavské Panevropské univerzity

    Slovensko je sice členem Evropské unie, snaží se ale prosazovat poměrně samostatnou zahraniční politiku. Premiér se nebojí jít proti eurobyrokratům, když prohlašuje, že vzájemné sankce, které uvalují jeden na druhého Evropská unie a Rusko — jsou naprosto nesmyslné. Všichni s ním samozřejmě nesouhlasí, politická scéna na Slovensku se rozdělila. Mnozí se nacházejí pod vlivem jednostranné intepretace dění na Ukrajině.

    Více:

    Peskov: Rusko bude na sankce reagovat tak, aby to nebylo v rozporu s jeho zájmy
    Le Penová: EU narazila na ekonomické těžkosti kvůli sankcím proti Rusku
    Summit EU: bitva stoupenců a odpůrců sankcí proti Rusku
    Štítky:
    Sankce, Rakousko, Itálie, Kypr, Řecko, Španělsko, Maďarsko, Slovensko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku