00:58 20. srpna 2018
Čínská stíhačka Chengdu J-10

Ruský expert: Čína nebude obchodovat se zbraněmi jako s levnými pirožky

© AP Photo / Color China Photo
Politika
Získat krátkou URL
0 603

Podle údajů Stockholmského institutu pro výzkum problémů ve světě (SIPRI) se podle výsledků za minulý rok dostala Čína v objemu exportu zbraní na třetí říčku ve světovém srovnání (za USA a Rusko).

Úspěchy ČLR v oblasti výroby zbraní a exportu vojenské techniky jsou na Západě zdrojem černých předpovědí. „Co se stane, až Čína zaplaví svět levnými letadly a bojovými loděmi?" Takovou otázku si pokládá konkrétně americký časopis Foreign Policy. Nakolik jsou obavy spojené s růstem objemu prodeje čínských zbraní ve světě oprávněné? Touto otázkou se ve svém článku zabývá odborník Centra pro analýzu a technologie Vasilij Kašin.

Černé předpovědi vycházejí z toho, že čínské zbraně jsou levné a jejich technická úroveň se, na rozdíl od minulých let, stala srovnatelnou s úrovní předních světových výrobců. Předpokládá se přitom, že Čína bude své zbraně prodávat naprosto komukoliv.

Čínská stíhačka Chengdu J-10
Čínská stíhačka Chengdu J-10
Reputace Číny na světovém trhu se zbraněmi se vytvořila v 80. letech. Tehdy se podniky čínského vojensko-průmyslového komplexu střetly s prudkým poklesem domácích zakázek a pokoušely se přežít s pomocí aktivního exportu. Tyto jejich snahy podporovala i vláda. Cena pracovní síly v Číně tehdy byla neuvěřitelně nízká, dokonce i ve srovnání s ostatními rozvojovými zeměmi. Čína si zachovala kapacity z 50-70. let určené k masové výrobě relativně jednoduchých zbraní. Přitom, válka mezi Irákem a Íránem, která trvala většinu 80. let, vedla k obrovskému růstu světového zbrojního trhu. Čína tehdy získala reputaci země, která je připravená obchodovat se zbraněmi s kýmkoliv, a která je schopna dodávat obrovské série vojenské techniky za nízké ceny.

Nehledě na prudký pokles čínského exportu v 90. letech a na počátku let nultých, reputace, který vznikla v letech 80., přetrvává. Mezitím, ekonomické a politické faktory, které tuto reputaci zapříčinily, už dávno zmizely, nebo mizí před očima.

Především neexistuje žádný zvláštní důvod k tomu, aby čínské zbraně byly neobyčejně levné. Mzdy v čínském průmyslu rychle rostou. Obranný průmysl je nucen konkurovat s civilním v oblasti pracovních sil a inženýrů nejvyšší kvalifikace. V jednotlivých sektorech čínského obranného průmyslu, které se, například, vztahují k leteckému, nebo raketovému průmyslu, už mzdy dosáhly úrovně zemí Východní Evropy a stále rostou. Rostou také ceny pronájmu prostor, elektrické energie a komunálních služeb. Roste podíl importu materiálů a surovin, se kterými obranný průmysl pracuje.

Čínský protiletadlový systém HQ-9
Čínský protiletadlový systém HQ-9
Cena raných modifikací stíhačky J-10 se pravděpodobně blížila ceně 30 milionů USD. To je srovnatelné s cenou těžšího a výkonnějšího dvoumotorového ruského stroje MiG-29SMT. Přesněji, cena byla srovnatelná ještě do druhé poloviny roku 2014, než došlo k téměř dvojnásobné devalvaci ruského rublu, která ruskou produkci výrazně zlevnila. Stíhačka J-10B, která šla do sériové výroby v letošním roce, musí být výrazně dražší.

Zadruhé, čínský obranný průmysl, na rozdíl od 80. let, už není tak silně závislý na exportu zbraní. Čínský vojenský rozpočet dosahuje 144 miliardy USD a téměř jeho třetina je utrácena na nákup sériové techniky a zbraní. Kromě toho, značné částky z tohoto rozpočtu jsou investovány do obranného vývoje. Ve srovnání s těmito částkami dosahuje export zbraní jenom nevýznamných hodnot.

A nakonec, čínský systém exportní kontroly se v devadesátých a nultých letech značně zpřísnil. Nyní je jakýkoliv exportní zbrojní kontrakt nucen absolvovat poměrně složitý třístupňový schvalovací proces. Přitom, první dvě etapy tohoto schvalovacího procesu probíhají za účasti celé řady resortů a struktur podřízených Ústřední vojenské radě ČLR a Státní radě ČLR. Čínský přístup k prodeji zbraní je nyní mnohem zdrženlivější, než byl kdykoliv předtím.

Čínsko-pákistánský nadzvukový lehký víceúčelový bojový letoun CAC FC-1 Xiaolong
© AP Photo / Chen Kai
Čínsko-pákistánský nadzvukový lehký víceúčelový bojový letoun CAC FC-1 Xiaolong
Objem čínského zbrojního exportu bude v nejbližších letech pravděpodobně růst. Bude se ale jednat o plánovitý proces, který bude těsně propojen s růstem čínského politického a ekonomického vlivu v různých částech světa. Charakteristickým příkladem je rozhodnutí Turecka nakoupit čínské protiletadlové raketové komplexy HQ-9. Nejednalo se ani tak o výsledek čínského agresivního marketingu, jako spíše o prostředek změny turecké zahraniční politiky. Tato politika se stala méně prozápadní a Čína byla vybrána jako klíčový partner ve vojensko-technické oblasti kvůli své roli alternativního centra světové ekonomiky. Se stejnými změnami v systému ekonomických kontaktů je spojeno rozhodnutí Argentiny nakoupit čínské hlídkové lodě a, možná, stíhačky FC-1. Export zbraní pro Čínu i nadále nebude samostatným cílem, jako spíše nástrojem k upevnění prestiže a vlivu nové supervelmoci.

Více:

Newsweek: stovkou nových bombardérů možnosti ruského VPK nekončí
Obranné společnosti USA jsou ochotny investovat do obranného průmyslového komplexu Ukrajiny
Expert: britské stíhačky nestačí na ruský Tu-160M
Štítky:
vojenská technika, FC-1, raketový komplex HQ-9, J-10, Čína
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku