Takový je názor experta Řeckého fondu evropské a zahraniční politiky, lektora Evropského ústavu v Nizze Georga Tzogopoulose, který se s ním svěřil čínskému listu Global Times.
Postoj Evropské unie a lokomotivy jejího hospodářského rozvoje — Německa — je absolutně jasný: společenství označilo obnovení ukrajinského hospodářství za jednu z priorit zahraniční politiky. Dohody o zónách volného obchodu (DCFTA), jejichž realizace je plánována na leden roku 2016, jsou dobrou ilustrací postoje EU, zdůrazňuje expert.
Přitom Evropská unie dál hledá způsoby ekonomické součinnosti s Ruskem za podmínek sankcí. Je známa formulace ruského prezidenta Vladimira Putina „zóna volného obchodu od Lisabonu až po Vladivostok". A právě v ní vidí současní lídři Německa, mimo jiné kancléřka Angela Merkelová a německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel, budoucnost takové spolupráce.
„Průtahy se realizací DCFTA mezi EU a Ukrajinou znamenají, že Brusel si dokáže tento projekt představit jako slučitelný s účastí Kyjeva v Eurasijské ekonomické unii a s obrozením plánů Evropy, jejichž cílem je vytvoření obchodní zóny mezi EU a Ruskem. Brusel se krok za krokem pokouší znovu získat důvěru Moskvy a zapojit ji do slibné politické hry se závazky a výhodami", domnívá se Tzogopoulos.
Podle jeho názoru by se mohl stát Berlín architektem takové spolupráce. Německé podnikatelské elity činí navzdory nátlaku vyvíjenému Spojenými státy nátlak na elity politické, protože podle jejich názoru je izolace Ruska nevýhodná a neaktuální. Kromě toho je Německo autorem v Evropě bouřlivě kritizované politiky tvrdých úspor a tato zem bude potřebovat velký zahraničněpolitický úspěch, aby napravila svou poškozenou pověst.
Když bude ukrajinská krize úspěšně vyřešena za pomoci Minských dohod, pak bude Evropská unie ochotna nabídnout Moskvě aktivní spolupráci. Strategie Evropy, jejímž základem jsou rozhodné zájmy Německa, je podle názoru řeckého politologa životaschopná a perspektivní.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)