Widgets Magazine
06:41 23. září 2019
Kuba

Názor: USA a Kuba – srážka lokomotivy s jízdním kolem

© flickr.com / Iker Merodio
Politika
Získat krátkou URL
3441
Sledujte nás na

Otevření velvyslanectví USA a Kuby v Havaně a Washingtonu v pondělí mělo symbolizovat obnovení diplomatických styků přerušených před více než padesáti lety. Politici obou zemí ale dali na srozuměnou, že existuje ještě poměrně hodně otázek, které je třeba vyřešit.

Tak například ministr zahraničních věcí Kuby Bruno Rodriguez zdůraznil, že otevření velvyslanectví „pouze zdůrazňuje (nutnost) zrušení ekonomické, obchodní a finanční blokády, která poškozuje náš lid".

Apoteózou „kubánského dne" ve Washingtonu se stala společná tisková konference ministra zahraničí USA Johna Kerryho a šéfa kubánské diplomacie Bruna Rodrigueze věnovaná výsledkům jednání na ministerstvu zahraničí. Bruno Rodriguez znovu nastolil otázku „nezákonné okupace území v Guantánamu a nutnosti v plné míře respektovat suverenitu" jeho země. Kerry neodpovídal do té doby, dokud se ho na americkou vojenskou základnu na Kubě nezeptali přímo. „V danou chvíli nehodlá naše strana diskutovat a ani nemá v úmyslu přešetřit právní dohodu o pronájmu (základny v Guantánamu)", řekl ministr zahraničí USA. Vyslovil ale „porozumění pro to, že Kuba v této souvislosti prožívá silné emoce".

Přes zdánlivou normalizaci vztahů si cíle USA a Kuby odporují, soudí panamský novinář a sociolog Marco A. Gandásegui Hijo.

„Ze strany připomíná schůzka Kuby a USA srážku lokomotivy s jízdním kolem. USA mají v plánu změnit politický režim na ostrově. A Kuba zase usiluje o otevření obchodních cest zablokovaných Washingtonem už přes padesát let. Z jakéhokoli hlediska najdeme mezi těmito cíli protiklad", řekl Sputniku Gandásegui Hijo.

Podle jeho slov znamená normalizace vztahů s Kubou pro USA, že finanční oligarchii se podařilo dokázat, že Kubánská revoluce nezpůsobí kolaps po zastavení sovětské pomoci koncem minulého století.

„USA pochopily, že jejich zájmům by mohla odpovídat pouze invaze na ostrov. Nikoli ovšem invaze vojenská. USA mají v plánu intervenci ekonomickou, která by mohla, když bude správně řízena, destabilizovat Kubánskou revoluci", soudí panamský novinář.

Dále zdůrazňuje, že Kuba zase pochopila, že přežije jedině v tom případě, že se dokáže sžít s kapitalistickým světem, otázka je ovšem v tom, jestli se dokáže Kuba rozhodnout pro vstřícný krok vůči Spojeným státům.

„Kubánci moc dobře vědí, že USA se nerozhodly pro sblížení s dobrými záměry. Kuba moc dobře ví, že cílem USA je destabilizovat revoluci. A USA samotné se vlastně ani s těmito svými záměry nijak netají. Jejich strategie spočívá v tom, aby propašovaly do kapes Kubánců svérázný plán B po nezdaru v roce 1959. A pro Kubu je to historická šance využít konjunktury a vytvořit mezinárodní, dokonce globální síť ekonomických a poltických kontaktů, pro svou záchranu", uzavírá Marco A. Gandásegui Hijo.

Více:

USA provokují v Jihočínském moři Čínu ke střetům ve vzduchu
USA vystrašila ruská družice, kterou pokládaly za zbraň
WSJ: USA chtějí pomoci arabským zemím vytvořit jednotný systém PRO
Roberts: USA nejsou v takové kondici, aby mohly bojovat současně s RF, KLDR a Íránem
Štítky:
USA, Kuba
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář