Čínské symboly: co řekl světu Peking svou přehlídkou?

Na pekingském náměstí Nebeského klidu se konala 3. září vojenská přehlídka věnovaná 70. výročí vítězství v Druhé světové válce a válce odporu čínského lidu japonským uchvatitelům. Scénář čínské přehlídky Vítězství byl bohatý na nejrůznější symboly. Co vlastně znamenají?

Tajný smysl pekingské přehlídky rozebral expert Centra pro výzkumy Východní Asie a ŠOS (Moskevská vysoká škola mezinárodních vztahů) Igor Děnisov.

„Vojenské přehlídky zaujímají v čínské hierarchii symbolických politických událostí zvláštní místo. V moderní Číně jsou přehlídky jevem dost vzácným: od r. 1960 se konaly jenom třikrát: v r. 1984, 1999 a 2009", píše Děnisov v příspěvku pro Lenta.ru

Všechny předchozí přehlídky byly věnovány hlavnímu národnímu svátku — Dni založení ČLR. Podle plánu se měla další přehlídka konat teprve 1. října 2019, v den 70. výročí založení Nové Číny.

Takže, kdy přijal rozhodnutí o uspořádání „mimořádné" přehlídky, vystoupil Si Ťin-pching jako odvážný reformátor té nejustálenější součásti čínského společensko-politického života — politických rituálů.

To, že v této sféře začínají závažné změny, znamená aktivní snahu vedení najít nový základ pro sjednocení národa. Tato ideologická koncepce dostala název „čínský sen". V základě nového politického kurzu leží myšlenka „obrození čínského národa", vyhlašuje se totiž úkol vybudování mohutného státu, který musí zaujmout patřičné místo na mezinárodní scéně.

Podle záměru Si Ťin-pchinga musí stát definitivně překonat prokletí „stoletého ponížení" — takto se říká v Číně těžkému období, které začalo po opiových válkách 19. století, kdy zažila země řadu porážek a neodolala vnějšímu nátlaku.

Převaha záporných emocí vyvolávaných smutnou minulosti ztěžovala Číně postup vpřed. Proto změnilo čínské vedení konec Druhé světové války v symbol, který má podnítit proces překonání minulého „ponížení".

Nic není náhodné, píše Děnisov. Místo konání přehlídky má zvláštní význam: na náměstí Nebeského klidu byla totiž v r. 1949 vyhlášena Čínská lidová republika. Všechny ostatní symboly se realizovaly kolem tohoto hlavního, který jakoby postavil most mezi minulostí a současností Číny.

Vztyčení státní vlajky předcházel pochod vojáků Lidové ozbrojené policie, který od Pomníku padlých hrdinů až do vlajkového stožáru čítal přesně 121 kroků (právě tolik let uplynulo od začátku první Čínsko-japonské války z r. 1894).

56 děl (podle počtu oficiálně uznávaných národností Číny) vypálily 70 salv — na počest 70. výročí vítězství v protijaponské válce.

Kdy přehlídka skončila, vzlétlo do nebe 70 tisíc holubů — jako symbol toho, že Čína nechce revanši, ale usiluje o světovou harmonii.

Takže Čína řešila dva úkoly: vnitřní — konsolidovat národ kolem minulých vítězství, a vnější — vyvrátit představu o Číně jako o „revizionistické velmoci", píše Děnisov.