03:59 20. srpna 2017
Praha+ 14°C
Bratislava+ 17°C
    Vlajky EU a Francie

    Evropská unie má před sebou velmi jednoduchou volbu

    © AP Photo/ Anadolu Agency
    Politika
    Získat krátkou URL
    1394382072

    Teroristické útoky ukázaly nejen slabost francouzského bezpečnostního systému. Jsou maximálně vypouklými a jasnými důkazy toho, že v současném světě boj s terorismem přestal být věcí jedné země a dokonce jednoho vojensko-politického bloku, píší noviny „Vzgljad“.

    Struktura NATO, určená v podstatě pouze k tomu, aby stála proti Rusku, v zásadě není schopná se vyrovnat s jinými výzvami. Americké letecké údery v Sýrii je možné nazvat pouze imitací boje — stěží někdo zapomněl, jak Američané umí ve skutečnosti bombardovat. Stačí si vzpomenout na Jugoslávii, Irák, Vietnam.

    Pouze ohromný proud uprchlíků přivedl Evropany k myšlence, že je něco špatně. Ale vzácné impulzy zamyslet se nad příčinou jejich objevení se — zrušení státnosti v Iráku, Sýrii, Libyi — byly pohřbeny pod záplavou bravurních prohlášení: „přijmeme všechny", „nakrmíme všechny", „pomůžeme všem".

    Teroristické útoky v Paříži, to vůbec nejsou následky politiky ve vztahu k uprchlíkům. To je zákonitý výsledek celé evropské politiky posledních 25 let. Když v době studené války Západní Evropa uložila povinnost své obrany na USA, bylo to logické — pouze americká vojenská mašina by mohla povstat proti sovětské v případě hypotetické srážky.

    Poté, co konfliktní postavení dvou bloků skončilo, měly oba bloky zmizet, ale NATO, podobné rakovinnému nádoru, pustlo metastázy do všech evropských zemí, do kterých se mohlo protáhnout.

    Nedávné události v Paříži se mohly stát v podstatě ze tří důvodů. Především je to odmítnutí samotných Evropanů zajistit svou bezpečnost a odmítnout samostatnou zahraniční politiku v principu. Evropa následuje americkou politiku, přičemž často proti vlastním zájmům. Odsud vyplývá zákonitost jejího odmítnutí zapojit Rusko do systému všeobecné bezpečnosti.

    Analogicky ve své době teroristické útoky v Moskvě a dalších ruských městech byly umožněny ve velké míře tím, že teroristy, proti kterým bojovala ruská armáda, v Evropě nazývali „povstalci" a „bojovníky za svobodu", přijímali je a všemožně financovali.

    Krátce před teroristickým útokem v Bostonu ruská FSB upozorňovala i CIA, i FBI, na Tamerlana Carnajeva. Tato varování byla ignorována. Americké tajné služby si zvykly považovat většinu ruských antiteroristických údajů podezřelými, jelikož „moskevské seznamy obyčejně obsahují ochránce práv a disidenty".

    Teď irácké tajné služby informovaly o tom, že sdělily kolegům ve Francii, USA a Íránu o teroristických útocích, plánovaných v těchto zemích. Tam se také mluvilo o „ochráncích práv a disidentech"?

    V dané chvíli pozice vedení OSN a Ruska se zcela shodují. „Dobře chápeme, že vypořádat se s teroristickou hrozbou a pomoci milionům lidí, kteří přišli o domov, je možné pouze společným úsilím celého světového společenství", prohlásil Vladimír Putin na summitu G20 v turecké Antalyi.

    Fakticky teď stojí před Evropskou unií jednoduchá volba. Buď poslechne hlas zdravého rozumu, a zapomene na vymyšlenou „ruskou hrozbu", spojí své síly s Ruskem, Čínou, Íránem a dalšími zeměmi v boji proti ISIL, nebo zamhouří oči a bude se i nadále tvářit, že všechno jde podle plánu, a teroristické útoky jsou náhoda, a vůbec ne zákonitost.

    Více:

    New York Times: začala nová fáze konfliktu Západu a IS
    Wall Street Journal: IS považuje Západ za svoji zákonitou kořist
    Politolog: Západ má tři varianty odpovědi na teroristické útoky v Paříži
    WSJ o teroristických útocích v Paříži: Západ se nesprávně připravoval k boji s IS
    Štítky:
    terorismus, teroristický útok v Paříži, NATO, USA, Rusko, EU
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku