19:31 24. listopadu 2017
Praha+ 11°C
Bratislava+ 6°C
    Ruský prezident Vladimir Putin

    National Interest: Západ nedokázal jednoduše mávnout rukou nad slovy Putina

    © Sputnik/ Sergey Guneev
    Politika
    Získat krátkou URL
    1296321252

    Po teroristickém útoku v Paříži perspektiva zahraniční politiky Západu v tom, co se týče boje s terorismem, byla zpochybněna, a výzva ruského prezidenta spojit se proti společné hrozbě to zdůraznila.

    Západ nemohl jednoduše mávnout rukou nad slovy Vladimíra Putina, která pronesl po teroristických útocích, píše The National Interest v článku, věnovaném chybám západní zahraniční politiky v tom, co se týče boje s terorismem.

    Jde o výzvu ruského prezidenta, aby Západ zapomněl na spory a spojil se v boji proti společnému nepříteli — Islámskému státu. Autor článku Matt Purple také připomíná slova ministra zahraničních věcí RF Sergeje Lavrova, který prohlásil, že od Západu je nevhodné požadovat odstoupení syrského prezidenta Bašára Asada jako „předběžnou podmínku" boje proti IS.

    Z hlediska autora tato prohlášení jsou pro Západ nepříjemná i proto, že „se nad nimi nedá tak prostě mávnout rukou". Teroristické útoky v Paříži skutečně vyvolaly mnoho otázek o perspektivě západní zahraniční politiky.

    „Zatímco po 11. září problém spočíval v tom, že nemáme strategii pro boj s terorismem, po 13. listopadu v Paříži problém spočívá v tom, že naše strategie, jak se zdá, nefunguje", vysvětluje Purple. A její náprava bude pro Západ složitým úkolem, a k tomu si musí sám položit pět důležitých otázek, píše.

    První otázka: Je Západ schopný na Blízkém Východě nahradit myšlení studené války myšlením o boji s terorismem? Jde především o vztah USA ke sporům mezi Saúdskou Arábií a Íránem.

    Purple připomíná, že v těch letech USA považovaly Saúdskou Arábii za spojence vzhledem k jejich společným ropným zájmům proti SSSR a Írán byl brán jako „neposlušný soupeř". Studená válka skončila, ale soupeření mezi Saúdskou Arábií a Íránem dosud představuje hrozbu, kterou ještě zvýrazňuje rozkol, ztělesňující toto soupeření, mezi šíity a sunnity. Válka proti terorismu musí změnit vztah Západu k situaci na Blízkém Východě, konstatuje autor.

    Druhá otázka — je Evropa schopná zajistit úspěšnou integraci svého početného muslimského obyvatelstva?

    Podle údajů The National Interest od roku 1990 se počet Evropanů, vyznávajících islám, zvětšil o 4 až 6%. Je to zvláště vidět ve Francii, jejíž sedm a půl procenta obyvatel jsou muslimové. V Paříži, podle údajů vydání, počet muslimů tvoří 15 procent. Mnozí mladí muslimové, Francouzi ve druhé generaci, jsou nuceni žít v izolovaných obvodech, nemají stálou práci a nemohou najít oporu ve slabé ekonomice země. Na pozadí této situace se mnozí z nich stávají příznivci radikálního islámu. Purple připomíná, že minimálně čtyři ze sedmi teroristů, kteří napadli Paříž, mají francouzskou národnost.

    Třetí otázka — do jaké míry je Západ ochoten přijmout osu Rusko-Írán-Asad v Iráku a v Sýrii?

    Autor je kategoricky proti Asadovi, ale přiznává, že v případě napadení syrského režimu síla radikálních islamistů vzrůstá. Poznamenává, že jakýkoliv útok na IS musí být teď koordinován s Ruskem. Západ, podle jeho názoru, se musí rozhodnout, jestli je schopný spolupracovat s Ruskem a s Asadem, nebo se chce držet „střední cesty" a bojovat proti IS společně s Ruskem z jedné strany a proti Asadovi z druhé.

    Čtvrtá otázka — jak Západ chápe vojenský konflikt v Jemenu?

    Nejdříve sunnité-partneři USA — konkrétně Saúdská Arábie — předvedly USA solidaritu ohledně IS. Ale potom místo toho, aby bombardovaly bojovníky Islámského státu, přenesly svůj zájem na Jemen, kde se rozhořel konflikt mezi šíitskými povstalci a vládními vojsky. USA financují ty, kteří bojují v Jemenu. Podle autorova názoru tato „malá krvavá válka" vždy byla špatnou myšlenkou, a USA by ji měly přestat podporovat.

    Pátá otázka — co se stane po zničení IS?

    Západ myslel, že zničil IS, když se nazýval Al-Káida, ale skupina bojovníků-islamistů se vrátila za pomoci iráckých sunnitů, kteří byli, podle slov autora, obětí diskriminace, když v čele vlády země stál Nuri Al-Maliki. „Západ může zasazovat údery na chalífát Islámského státu ještě dvacet let — a nemůže přitom udělat nic, aby odvrátil radikalizaci mladých, chudých, izolovaných muslimů — sunnitů", píše autor. Aby se neobjevil nový IS, je třeba, aby se vlády blízkovýchodních zemí, možná s podporou USA, přesvědčily, že sunnité, zvláště v Iráku, mají důvod se odvrátit od radikalismu.

    Více:

    National Interest: Rusko udává tón ve světové politice
    Wall Street Journal: IS považuje Západ za svoji zákonitou kořist
    Cohen: Západ teď začal naslouchat „izolovanému“ Rusku
    Al-Káida vyzvala teroristy, aby se spojili proti Rusku a Západu
    Štítky:
    Daiš, Vladimir Putin, Sýrie, Blízký východ, Rusko, Západ
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku